Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Give in to me 7.kapitola

09.12.2009 (07:30) • LoveCullenka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2362×

Kapitola sedmá: Zuřivost

Pohled: Edward Culen

Vykročil jsem si to k nim když...
... mi do cesty vkročila naštvaná Alice.
„Co si myslíš, že jdeš udělat?“
„Ochránit ji?!“ Řekl jsem nejistě.
„To v žádném případě! Před několika hodinama jsem tě na kolenou prosila, abys ji neopouštěl, že ji to zlomí, ale ty ne, ty sis musel stát na svým. Chtěl jsi ji dát lidský život, tak se teď dívej jak to vypadá! Ty si myslíš, že je všechno jako v těch tvých knihách, že všechno končí šťastně, ale tak to Edwarde není a nikdy nebude! Toto je krutý svět, ve ktrém se vraždí a znásilňují právě takové mladé holky jako je Bella! Nemůžeš si nakráčet do jejího života pokaždé, když ji něco hrozí, buď to budeš s ní a nebo ji necháš na pokoji, nemůžeš mít obojí!“ Alice byla fakt v ráři a šel z ní docela strach, jenže i přesto, že měla naprostou pravdu nemohl přestat myslet na to, jak ji ochránit.
Alice si jen povzdechla a zakroutila hlavou.
„Nech je být, kdyby něco zasáhnu já. Ona tě nemůže pořád vídat, když ji nechceš.“
„Alice...“ chěl jsem protestovat, ale věděla co chci říct a zarazila mě.
„Já vím, já vím, je to pro její dobro.“ řekla naštvaně.

Byl jsem na ní naštvaný, protože mi zkřížila cestu, ale zároveň jsem věděl, že má pravdu. Nemůžu Belle nakráčet do života vždy, když se mi něco nelíbí.
Sklonil jsem zahanbeně hlavu a chtěl jsem odejít.
,,Ty jsi fakt pitomec!" Zavčela na mě.
Otočil jsem se na ní a nadzvihl obočí.
,,Neříkala jsi právě, abych se jí nepletl do života?"
,,To byla jako ta druhá možnost. Ty ji tady fakt necháš? To ji fakt raději necháš tady s tím prasetem než abyses k ní vrátil? Abyste byli šťastní a hlavě spolu?" Tloukla do mne.
,,Ježiši Alice tak si rozmyslí co po mně chceš! Já se jí už nechci montovat do života! Má právo na svůj život!"
,,Ježiši ty pitomče a co tady asi děláš? Neříkej, že jsi sem přišel jen tak zatrsat!" Pleskla mě po hlavě. Nevěřícně jsem na ni hleděl. Zuřila.
„Nemá cenu s tebou hádat, jdu pryč.“ Vyštěkl jsem po ni, otočil se na patě a vyšel ven. Šel jsem za roh, abych se mohl uklidnit.


Bella:

Thomas byl velmi dobrý společník. Pořád něco vykládal a kupoval mi pití. Pak jsme spolu šli tancovat, ale nebyl to jen tanec, bylo v tom tak trochu víc. Těly jsme třeli jeden o druhého a naše ruce se do této hry také zapojovaly. Zajížděla jsem mu rukama pod triko a hladila jeho vypracovanou hruď. Chytil si mě za zadek a přitáhl blíž k sobě. Téměř jsme se dotýkaly rty, viděla jsem na něm jak moc mě chce, ale rozhodla jsem se ho ještě potrápit, nemůže všechno dostat tak snadně. Šibalsky jsem se usmála a odtáhla se od něj. Otočila jsem se k němu zády a svůdně se vlnila do rytmu. Stál jako sloup a doslova hltal každý můj pohyb očima.

Bylo mi to příjemné, že alespoň někdo šílí z mého těla. Když JEMU to nestačilo! Šli jsme si opět sednou k baru a já se ho už musela přidržovat. Ten alkohol mi nedělal dobře a já jsem to věděla, ale musela jsem se nějak odreagovat. Už jsem nechtěla být ta stará Bella. Trápit se doma a brečet pro něj! On si mé slzy nezaslouží když mu nestojím ani za pohled.

,,Nechtěla by sis ještě zatancovat?" Šeptal mi svůdným hlasem do ucha a jemně mne do něj kousl. Věděla jsem, že on o tanec nestojí - chtěl po mně něco jiného. Ale skutečně jsem to chtěla udělat? Skutečně jsem se s ním chtěla vyspat? Ne nechtěla. Ať už mi provedl Edward cokoliv, tak jsem ho stále milovala. I když bych si spíše přála jen ho nenávidět.
Ale já s ním šla. Během cesty mne pořád líbal a já se jeho polibkům oddávala.

Tudy se nejde na parket! Vedl mne úplně někam jinam, ale mě už to bylo naprosto jedno a navíc nebyl tak špatnej,t ak co.
Došli jsme na nějaké záchodky a jen co se za námi zaklaply dveře, tak se mi hladově vrhl na ústa a jednou rukou uvěznil ty mé nad mou hlavou, druhou zajel pod tričko na má ňadra. Přitiskl své tělo na mě a já ucítila jeho vzrušení na tom mém. Jazykem mi přejížděl po krku a sem tam jemně kousl a to mě vzrušovalo ještě víc, zvlášť když jsem si představila, že by tohle dělal někdo jiný. Volnou rukou mi sjížděl přes břicho níž až na stehna, kde trochu zatlačil a já je rozevřela.

,,Tak dost!" Slyšela jsem zavrčet tak známý hlas. Edward?
,,Vypadni od ní!" Řekl a já otevřela oči. Stál ve dveřích a vypadal jako bůh pomsty.
Cítila jsem jak se vedle mne Thomas napl.
,,Najdi si jinou kočku - tahle je už zabraná." Řekl mu a dál se věnoval laskání mého těla. Uslyšela jsem zavrčení.
,,Ta je má!" Řekl hlasem, že bych se ho bála i já. Chtěla jsem protestovat, ale když jsem viděla jeho naštvaný obličej, tak jsem od toho upustila. Ještě něco udělá mě.
,,Kdo to je?" Zeptal se mne Thomas a přitlačil mne na stěnu.
Jak moc jsem si přála říci, že je to můj kluk, že je to má láska. Ale on nebyl a už nikdy nebude!
,,Nikdo. Vůbec ho neznám!" Usmála jsem se a přejela rukou Thomasovi po klopci.

Než jsem stačila mrknout už se mě Thomas nedotýkal a já uslyšela jen ránu.
V téměř stejném okamžiku jsem se ocitla v Edwardové náruči, který mne odnášel pryč.
,,Pusť mne!" Bušila jsme mu do hrudi. Choval se jak pasák! Přijde jen, když něco potřebuje. Ale jestli si myslí, že se se mnou zase vyspí a uteče tak to je na omylu.

Neměla jsem ani ponětí, kam mě to chce odnést, ale ani jeden z nás nepromluvil. Jen jsem se na něj zamrčeně dívala. Byla jsem vytočená a vzteklá, ale potichu. Neudělám mu tu radost, aby na mě viděl jakékoli emoce k němu, ať už byly jakékoli. Budu k němu chladná, bezcitná skála, tak jako byl on.
Když jsem viděla kam se blížíme, tak jsem se zhrozila.
„To si ze mě děláš prdel!“ Vyjekla jsem na něj. On se zasekl v půlce kroku a nechápavě se na mě podíval.
„Cože?“
„Jestli si myslíš, že se se mnou zase vyspíš a odejdeš, tak to se pěkně pleteš! Proč se mi pořád pleteš do života? Neslíbil jsi náhodou už dvakrát, že mě necháš být? Tak proč to pořád děláš, jen to ztěžuješ. Nejsem tvoje hračka Edwarde! Nejsem tu od toho, abys za mnou přišel jenom když se ti začne zvedat poklopec! Teď mě pusť a nech mě konečně být.“ Vmetla jsem mu všechnu moji zlobu do obličeje a on kupodivu poslechl a pustil mě na zem. V jeho očích byla vidět bolest, ale v tuhle chvíli mě to nezajímalo, měla jsem dost té své a on to jen zhoršoval. Stejně za to všechno mohl jenom on. Nebýt jeho, tak se tohle nestalo, nebo kdyby aspoň tehdy neodcházel tak by všechno bylo dobré, ale ne on to musel takhle posrat.

Divila jsem se, kde se ve mě vzalo tolik sprostých slov. No za to také může on! To, že ode mne odešl hned dvakrát, ze mě udělalo úplně něco jiného.

Otočila jsem se a chtěla dokončit to co jsem si dnes naplánovala, ale v tom mě za pas chytli pevné ruce. Rozzuřeně jsem se na něj podávala a chtěla mu do obličej vmést všechny nadávky, které se mi teď honily hlavou. Ale něco v jeho výrazu mě zastavilo. Byl zuřivý a tvrdý. Projel mnou záchvěv strachu..

Zhluboka se nadechl - jakoby se snažil uklidnit. Pohld měl stále zuřivý. Naklonil se ke mě a zuřivým hlasem ke mě promluvil.

,,Isabello Marie Swanová... "

***

Pokračování příště.

LoveCullenka a Ejdriana

Autor: LoveCullenka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Give in to me 7.kapitola: