Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Forksští vlkodlaci - 8. kapitola

Bella s bříškem a Rosalie


Forksští vlkodlaci - 8. kapitolaKoho Bella vedle sebe viděla? Kam se dostane?

8. kapitola - Louka

„Mami? Jsi to ty?“ řekla jsem překvapeným hlasem.

„Ano, zlatíčko, jsem to já,“ odpověděla. Je to tak dlouho, co jsem její hlas slyšela naposledy.

„Ale jak je to možné?“

„Víš, já jsem tvůj strážný anděl. Prosila jsem mé nadřízené, aby ti umožnili mě vidět. Nakonec to udělali jen pod jednou podmínkou.“

„Jakou?“

„Neuvidíš mě vždy, pouze někdy. To já bohužel neovlivním.“ Vzdychla jsem si, mohu být ráda i za tu trošku.

„Tolik jsi mi chyběla,“ řekla jsem. Chtěla jsem ji obejmout, jenže mé ruce pouze projely jejím tělem. Sklopila jsem smutně hlavu. A za chvíli se na kládě, na které jsem seděla, objevila malá skvrnka. Má slza. Opět jsem se na ni podívala, ale ona tam už nebyla.

„Mami? Mami, jsi tu? Kam jsi zmizela? Mami! Mami…“ V tu chvíli jsem cítila, jako kdyby mě někdo pohladil po tváři. Jenže tu nikdo nebyl. Ani smečka a rada starších. Nevěděla jsem proč, ani jsem se tím nechtěla zabývat.

Zvedla jsem se a šla jsem do lesa. Tam jsem se proměnila. Ani jsem pořádně nevěděla, kam běžím, ale byla jsem si jistá, že správně. Doběhla jsem na louku. Byla krásně kulatá. Bylo na ní tisíc krásných kytiček. Mezi nimiž poletovala hejna světlušek. Nedaleko šuměl potůček a nad hlavou mi svítila luna. Začala jsem ty světlušky chytat. Vždycky mi ulítly. Mršky. Válela jsem se v trávě, skotačila v potůčku. Byl krásně teplý. Plavaly v něm i malé rybičky. Lehla jsem si do něj a udělala tak hráz. Bylo legrační sledovat, jak se mě snaží ty rybičky odstrčit nebo přeskočit. Mávaly roztomile ocásky. Byla jsem jako malé vlče, co poprvé vylezlo z nory. Pak jsem začala výt. To je má louka. Na konec jsem se vydala domů. Sice jsem nechtěla, ale musela jsem. Určitě si o mě už dělají starosti.

Když jsem tam doběhla, proměnila jsem se a viděla jsem před domem stát tři auta. Forda, Volvo a to třetí jsem neznala. Ford bude určitě tetin, to třetí má rysy závodního auta. Takže to bude Simonovo. A na mě zbylo Volvo. Bylo černé jako noc. A bylo až na barvu úplně stejné jako Edwardovo. Vyšla jsem do domu a tam na mě čekala teta. Ruce měla založené na prsou a tvářila se dost naštvaně.

„Kdes byla tak dlouho?!“

„Nikde.“

„Já ti dám nikde. Jestli mi to neřekneš, dostaneš domácí vězení!“ vyhrožovala. Váhala jsem. Mám jí říct o smečce? A o tom, že se kamarádíčkuju s upíry? Ne, to radši toho zaracha.

„Klidně mi dej domácí vězení, mně to nevadí.“

„Jak chceš, dva týdny nevytáhneš nohy z baráku. Nepůjdeš ani do školy a abys to nevzala jako prázdniny, budeš každý den i o víkendu vstávat v sedm hodin. A budeš chodit spát po večerníčkovi.“ Zůstala jsem stát s otevřenou pusou. Po večerníčkovi? Stávat čtrnáct dní v kuse v sedm hodin? Si ze mě dělá prd---! Simon se začal smát jako idiot.

„No jo, no. Tak jdu teda spát,“ rezignovala jsem. Přišla jsem do svého pokoje, zavřela za sebou dveře a padla na postel. Během chvilky jsem spala.

 

Pohled Edwarda

„Jdu na lov!“ křičel jsem do domu. Všichni jsou sice zalezlí u sebe v pokojích, ale byl jsem si jistý, že mě všichni slyší. A hned jsem vyrazil. Ulovil jsem dvě pumy a jednoho jelena. Pak jsem se vydal na svou louku. Byl jsem už kousek od ní, když jsem zahlédl, jak na ni běží velká bílá vlčice. Zastavil jsem se a skryl do houští. Pohybovala se tak ladně, takhle ladně se umí pohybovat pouze má Bella. Není tvá, troubo! okřikl jsem se v myšlenkách. Pozoroval jsem, jak si tam nádherně hraje. Byla jako malé vlčátko. Byla nádherná. Myslím, že jsem se do ní zamiloval… Blbost! Nebo ne? Nebyl jsem si jistý, ale něco jsem k ní cítil. Pak začala výt. Byl to nádherný zvuk. Ona celá je nádherná. Nakonec odběhla.

Měl jsem chuť zakřičet, aby tu zůstala. Ale určitě musí domů. Vyšel jsem na louku. Je divné, že ona nám nesmrdí jako ostatní vlkodlaci. Spíš voněla. Po jahodách a kytičkách. Stoupl jsem si doprostřed a dýchal její vůni. Pak jsem se podíval na měsíc, který byl zrovna v úplňku. Lehl jsem si, dal ruce za hlavu a zavřel oči.

 

                                        9. kapitola


 

Tak po dlouhé době přidávám další kapitolku. Doufám, že se líbí. Prosím o komentíčky.

Vaše Luciferka005. :)



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Forksští vlkodlaci - 8. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!