Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Forkský anděl - 15. kapitola

Ball


Forkský anděl - 15. kapitola

Tak, a všechno se nám začíná vyjasňovat. Co Cullenovi hodlají udělat? Jak se Nessie dozví pravdu o Patchovi? A jaká je pravda? A co Nory bouračka?

Přeji příjemné čtení, Kacennnka. :)


Renesmé:

„Noro, jsi v pohodě?“ ptala jsem se jí starostlivě o chemii.

Nejistě přikývla. „Asi jo, jen...“ zatřásla hlavou. „Asi bys mi nevěřila,“ uchechtla se.

„Alespoň to zkus,“ mrkla jsem na ni. „U nás se také dějí věci, které by mi nikdo nevěřil,“ usmála jsem se.

Nora se zhluboka nadechla. 

„Včera, když jsem jela domů, Vee mi půjčila svoje auto - což není tak neobvyklé. Jenomže jsem někoho přejela. Ta postava byla celá v černém a najednou se mi objevila v cestě, jenomže když jsem zastavila, ta postava se zvedla, rozbila mi okénko u auta a pravděpodobně mi něco chtěla udělat, ale pak najednou zmizela. Auto bylo v hodně špatném stavu, ale když jsem dojela k Vee, auto bylo v pohodě, ale já opravdu nabourala a bylo rozbité.“ Podívala se mi do očí. „Že mi nevěříš?“ zeptala se.

„Věřím, jen...“ Hledala jsem slova. „Je to zvláštní, ale jak jsem říkala, u nás se dějí divné věci, takže moje odpověď je ano, věřím ti.“

„Nevěřím ti, že mi věříš, ale opravdu se to stalo!“ namítla.

„Opravdu ti věřím!“ snažila jsem se ji přesvědčit.

„Je tu ještě něco...“ odpověděla a pak se odmlčela.

„Co?“ zeptala jsem se okamžitě.

„Možná je to jenom moje paranoia, nebo já nevím co, ale mám pocit, jakoby mě někdo sledoval,“ říkala tiše.

„Říkala jsi to ještě někomu?“ ptala jsem se jí. Nora zavrtěla hlavou. Do třídy přišel profesor. Asi v polovině hodiny jsem se vymluvila, že potřebuji na záchod, protože jsem musela zavolat máme.

„Nessie? Je všechno v pořádku?“ ptala se rozrušeně.

„Ano... ne... já nevím,“ odpověděla jsem jí tiše.

„Děje se něco?“ ptala se.

„Mám pocit, že se tu děje něco špatného,“ zašeptala jsem.

„Co tím myslíš?“ ptala se dál.

„Nora, jedna holka, včera nabourala a když dojela k její kamarádce, tak auto bylo v pořádku. Ale ona si je jistá, že se to stalo a já jí věřím po tom...“ vysvětlovala jsem a pak jsem se odmlčela, protože tu bylo to, že jsem jim nechtěla říct o cizí vzpomínce v mé hlavě.

„Po čem?“ ptal se táta, který si převzal telefon od mámy.

Zhluboka jsem se nadechla. „Jacob mě vzal o víkendu na večeři a tam jsem se potkala s jedním spolužákem. A on mi řekl, že chodí na obědy, ale já jsem si byla jistá, že ne. Řekl mi, že jsem ho v pátek viděla v jídelně a pak se mi v hlavě objevila vzpomínka, ale připadala mi taková... cizí,“ vysvětlovala jsem rychle.

„Lidé vidí to, co chce on...“ zamumlal táta. „Co je to za kluka?“ ptal se rychle. Nechápala jsem. „No tak Nessie!“

„Patch, mám s ním společné nějaké hodiny,“ odpověděla jsem.

„Jak vypadá?“ ptal se dál.

„Černé vlasy, černé oči... vysoký, olivová pleť... ehm... chodí oblečený v černém,“ odpovídala.

„Nepřibližuj se k němu!“ nakázal mi. „Vracíme se zpátky!“ řekl a zavěsil, než jsem mohla něco říct. Spláchla jsem záchod - aby to nevydalo až tak moc podezřele - a vyšla z kabinky. Jen co jsem otevřela dveře, viděla jsem Patche.

„Mluvila jsi o mně?“ ptal se. Přitiskla jsem se zády ke stěně.

„Co tu zase děláš?“ vyjela jsem na něj.

„Vím, co jsi zač!“ oznámil mi, jakoby se nechumelilo.

„Cože?“ ptala jsem se a snažila se skrýt můj strach.

„Jsi z poloviny upír a z poloviny člověk,“ odpověděl tiše a nebezpečně se ke mně přibližoval.

„Co jsi?“ ptal jsem se ho.

„To není podstatné,“ odpověděl. „Nezabiju tě,“ odpověděl tiše a klidně.

„To ti mám věřit?“ ptala jsem se ho skoro ironicky.

„Zbývá ti něco jiného?“ uchechtl se. Přikrčila jsem se a chtěla utéct. Zachytil mě, než jsem okolo něho oběhla - on nemohl být člověk. Chtěla jsem se mu vykroutit. Podařilo se mi to, když vzala za kliku, křikl na mě: 

„Počkej!“ Uplně z nepochopitelného důvodu jsem se zastavila a otočila se na něho. V jeho odraze v zrcadle jsem díky roztrženému tričku viděla dvě jizvy ve tvaru obráceného „v“. Vyjekla jsem.

„Co jsi zač?“ ptala jsem se vyděšeně.

„Nejsem člověk,“ odpověděl.

„Na to bych nepřišla,“ uchechtla jsem se. Pak jsem si vzpomněla na jednu knihu, kterou měl Carlisle. Ty jizvy - byly tam dříve křídla! „Jsi anděl!“ vykřikla jsem.

„Heh!“ uchechtl se. „Už dávno ne!“ odsekl.

„Jsi... jsi... padlý?“ zeptala jsem se roztřeseným hlasem.

„Zatím ano,“ odpověděl tiše, očima upřenýma na mě.

„Zatím?“

„Jsou dvě možnosti, jak nebýt,“ odpověděl. „Ale tvojí rodině řekni, že mě nesmí zabít!“ zavrčel na mě.

„Proč?“ zeptala jsem se.

„Brzy zemřeš,“ řekl skoro šeptem. Vyjeveně jsem se na něj dívala.

„A co bys na tom mohl změnit?“

„Mohu tě zachránit, a tak se stát andělem strážným,“ odpověděl klidně.

„A když mě nezachráníš?“

„Zabiju svého nefila a stanu se člověkem. Ale pamatuj, jestli mě zabijí, zemřeš i ty,“ upozornil mě. „A teď běž!“ rozkázal a okamžitě jsem ho poslechla. Co nejrychleji jsem vyběhla ze školy.

„Mami?“ ptala jsem se do telefonu, jen co ho vzala.

„Nessie? Zlatíčko? Co se děje?“ ptala se vyděšeně a slyšela jsem, jak někdo přidal plyn.

„Nesmíte Patche zabít!“ zakřičela jsem na ni.

„Proč bychom ho měli zabíjet?“ ptala se, jakoby nic nechápala, ale já věděla, že to ví až moc dobře.

„Protože je padlý anděl!“

„Jak jsi se to dozvěděla?“

„Řekl mi to! Ví o tom, že ho chcete zabít, ale vy to nesmíte udělat!“ křičela jsem na ni hystericky. „Jestli to uděláte, zemřu!“

„Nessie, neříkej hlouposti.“

„Já mu věřím!“ odpověděla jsem ji. „Prosím! On mě může zachránit!“ prosila jsem.

„Nessie, oni lžou!“ zakřičel táta.

„Děláš, jakoby jsi nějakého znal! Když mě zachrání, stane se andělem strážným!“ zkoušela jsem vše, co mě napadlo. Ano, přiznávám, že je pošetilé mu věřit, ale něco mi říkalo, že říká pravdu.

„Renesmé,“ oslovil mě klidněji.

„Myslím to vážně! Musíte ho nechat žít, kvůli mně!“

Předchozí < Shrnutí Další

Kacennnka



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Forkský anděl - 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!