Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Elisabeth di Volterra 4. kapitola

Edward a Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Elisabeth di Volterra 4. kapitolaTentokrát vás zklamu. Boj s vlkodlaky tu popisovat nebudu. Objeví se znovu Caius a Marcus, který bude bonzovat. Pusťte si k tomu písničku The Climb od Miley Cyrus. Já jsem to k tomu poslouchala, takže asi lépe pochopíte, jak se Lis cítila... Jinak slibuju, že příští díl bude Vánoční.

23.12.2010 (22:00) • Chiara • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1411×

Lov vlkodlaků byl drastický a nezajímavý. Přišli jsme, bojovali jsme, vyhráli jsme. Ale byla tu jedna malá skulinka. Jeden z nich mě kousnul. Všichni až na mě věděli, co se stane, když někoho vlkodlak kousne. Všichni až na mě věděli, že se alespoň měsíc nebudu moct hýbat. Všichni to věděli, ale nic mi neřekli.

Ležela jsem v posteli, když se ozvalo zaklepání na dveře. Aniž bych něco řekla návštěva, se pozvala dál. Dovnitř vešla Jane, Demetri a Alec.

„Máme pro tebe špatnou zprávu," řekl Demetri a tvářil se rádoby smutně.

„Nepokoje na hranicích?" pokusila jsem se o vtip, ale pronesla jsem to tak slabým hlasem, že namísto smíchu vykulili oči.

„Ne. Ples se ruší. To, že naše nová posila leží v posteli a mluví jako zasažená morem, je jeden z hlavních problémů," odpověděl Felix, který právě přišel a pousmál se.

„Ano!" chtěla jsem zařvat, ale znělo to jako přiškrcená kočka. Všichni se rozesmáli a posadili se na postel. Podepřeli mě a podali králíka. Jen jsem na to zvíře, mimochodem pořád žijící, zírala a nemohla tomu uvěřit. Tohle je jako svačina?

Sedět jsem ještě mohla, horší to bylo s chůzí. Nohy jsem ani necítila a nikdo netušil, jestli to přejde. Neměla jsem náladu na další rozhovor a jediné, co ze mne dostali, bylo: „Hm..."

Nakonec se zvedli a potichu odešli, což byla vhodná chvíle. Chtěla jsem zase přemýšlet. Caius... Moje slunce, voda a vzduch. Tedy obrazně řečeno. Všimne si mě někdy? Ale i kdyby, jak daleko to dojde? Uvědomila jsem si, že nevím, co je za den. Podívala jsem se z okna. Listy stromů měnily barvu a na trávě byla malá vrstva sněhu. Budou Vánoce. Jak já je nesnáším! Všude plno jmelí, ovoce, stromů...

Vánoce jsem nenáviděla už od svých čtrnácti let. Lidé byli pořád venku a ten, kdo mě pozdravil podruhé, měl zaručené místo v otcově žaláři. Tyhle chvíle jsem si užívala nejvíc, i když mě rodiče kárali za to, že Vánoce neberu vážně. Ale já je tak opravdu nebrala. V dnešní době už církvi nejde o věřící. Starají se jen o peníze a o to, aby si nahrabali co nejvíc pro sebe. A ty, co měli mozek, zavírali inkvizitoři. Prostě hrůza. Ale co, podle toho, co jsem zjistila, upíři stejně nemají duši. Můžu si beztrestně říkat, co chci.

Někdo opět klepal na dveře, ale tentokrát na ty dělící mě a Caia. Samozřejmě vstoupil on osobně a posadil se ke mně na postel. Jeho sebevědomé chování mě naštvalo a zároveň potěšilo.

„Jsi v pořádku?" vysoukal ze sebe. Věděla jsem, jak je to obtížné.

„Ano, jsem," pokusila jsem se o sebevědomou odpověď, což se mi nepodařilo.

„To vidím," zavrčel, vstal a přešel k oknu.

„Jaký je den?" vyslovila jsem otázku, která mě už několik minut pálila na jazyku.

„Dneska je dvacátého prosince. Bude se konat vánoční ples, takže se snaž uzdravit se co nejrychleji, protože je pro všechny povinný," řekl a já se doopravdy vyděsila.

„Vánoce? Povinný ples? Ne!" zaskučela jsem a tvářila se jako někdo, koho právě odsoudili k smrti.

„Ale ano," řekl a přísahala bych, že mu cukaly koutky. Já jsem se zatvářila uraženě a otočila se na druhou stranu. Ucítila jsem, jak se posadil za mě. Chytil mě zezadu za lícní kost a otočil obličej k sobě. Byla jsem tak zaskočená, že jsem se nemohla ani pohnout.

„Nebude to tak strašné," zašeptal. „Mluvil jsem s Marcem a dozvěděl jsem se spoustu zajímavých věcí," řekl pomalu. „Určitě tě potěší, že Aro poslal několik desítek upírů shánět jmelí. Letošní Vánoce budou zajímavé."

„Vánoce jsou příšerné!" zavrčela jsem naštvaná na Marca, který mu to stoprocentně prozradil. Caius se zasmál.

„Měla by ses zkusit postavit. Alespoň uvidíme, jak na tom jsi," řekl a pomáhal mi na nohy. Pomalu, ale jistě jsem se postavila. Šlo to ztěžka, ale povedlo se. Pokusila jsem se o první krůček. Spadla bych, nebýt Caia, který mě včas chytil. Naše obličeje byly vzdálené asi pět centimetrů. Caius se naklonil k mé tváři a já čekala polibek.

„Takže tě tam budeme muset dotáhnout, co?" zavrněl mi do ucha. Napadlo mě, jak asi vypadám. Dlouho jsem se nedívala do zrcadla.

„Mohl byste mě zanést před nějaké zrcadlo?" zeptala jsem se, a kdybych mohla zrudla bych.

„A co potřebuješ vidět?" řekl a narovnal se.

„Upřímně? Potřebovala bych vidět sebe. Po proměně jsem se pořádně neviděla," odpověděla jsem popravdě.

„Jsi ta nejkrásnější bytost, co jsem kdy viděl, takže se o svůj vzhled nemusíš bát," zašeptal znovu, ale pomaličku mě odnášel pryč.

Prosím, komentujte - hlavně konstruktivně kritizujte a pište nějaký tip na Vánoční díl.

Autor: Chiara (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Elisabeth di Volterra 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře