Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Edwarde? Jsi to ty? - 19. kapitola

Edwarde? Jsi to ty? - 19. kapitolaEdward je doma s Bellou sám. Edward následně odešel z pokoje a zabývá se svými myšlenkami... Vrátí se za Bellou nebo ne? Vaše patulka13. :)

Edward

Nemohl jsem tam déle zůstat. Chápu, že se na to ještě necítila... Ale já jsem už musel odejít. Nedokázal jsem si představit, co by se dělo, kdybych tam zůstal. Jsem rád, že jsem teď dokázal přestat, ale třeba za minutu, za dvě... Nemusel bych se ovládnout. I přesto, že mě prosila, abych zůstal, nedala mi k tomu důvod. Pokud mě tam nechce, nebudu se jí vnucovat, je to její volba.

Vběhl jsem do pokoje, kde nikdo nebyl. Vlastně nikde, kromě mého pokoje, kde je teď Bella, nikdo nebyl. Všichni byli na tom lovu... Jenom já jsem tu zůstal... Já a Bella. Myšlenky volně proudily, motaly se okolo Belly a našeho dětství. Našeho prvního setkání.

„Edwarde! Bello! Pojďte ke mně!“ zavolala na nás má matka ze dveří a čekala, až se navzájem oprášíme od písku. Rádi jsme si spolu hráli od rána do večera. Nikdo nás od sebe neodtrhnul, ani kdyby chtěl. Byli jsme jako jedno tělo, jedna duše. Všechno jsme dělali spolu, všude jsme byli spolu.

„Tak jdete?“ ozvala se znovu matka. S Bellou jsme se rozběhli k nám domů, soutěžili jsme, kdo tam bude dřív. Jenže Bella zakopla o kámen a svalila se k zemi. Okamžitě jsem se zastavil a přešel k ní, zároveň k nám přiběhla i matka.

„Bello? Co to zase děláš?“ zeptala se se smíchem, protože Bella vždy byla tak nešikovná, že zakopla klidně i o své nohy. Já a matka jsme se smáli, ale Bells se zaškaredila.

„Já za to nemůžu,“ promluvila tvrdohlavě a založila si ruce, čemuž jsme se začali smát ještě víc. Jenže, co jsem nečekal, Bella se rozbrečela. Lekl jsem se, co se stalo, co jsem špatného řekl, nebo jestli ji něco bolí a přestal jsem.

„Co se děje?“  zeptal jsem se smutně a čekal, až odpoví. Podívala se na mě se slzami v očích, i na tváři.

„Proč se mi smějete?“ zeptala se na oplátku a s brekotem se zvedala. „Já za nic nemůžu!“ vykřikla a rozběhla se k sobě domů. Přiběhl jsem k ní, chytnul ji za ruku, a tak zadržel.

„Počkej,“ poprosil jsem ji a díval se jí do očí. Stále, se slzami v očích, ode mě odvrátila hlavu.

„Proč?“ pronesla smutně a svou ruku vytrhla z té mé. Nedokázal jsem najít odpověď, ale věděl jsem jistě, že ji nechci nechat odejít. „Jeden důvod,“ dodala tím svým sladkým hláskem, který byl momentálně nejsmutnější, který jsem kdy slyšel. Znovu jsem ji chytil za ruku, aby neodešla, ale neodpověděl. Ruku mi vytrhla a utekla domů.

Díval jsem se ven otevřeným oknem a vzpomínal na ty chvíle, co jsme se „pohádali“ a nebavili se spolu. Zrovna teď mi přišlo, že se to opakuje... Akorát je to naopak. Já jsem odešel a nechal tam Bellu samotnou, tenkrát tam ona nechala mě. Proč jsem to vůbec udělal? Jistě, kvůli bezpečnosti, ale i tak jsem tam s ní měl zůstat... Vím, jak se teď cítí... Tak, jako já tenkrát. Až na to, že teď mě miluje a já ji.

Z vedlejšího pokoje, kde byla Bells, jsem uslyšel vzlyky, patřící mé lásce. Jak jsem tohle mohl dopustit? Zase to dělám... Opouštím ji a dělám ji tak nešťastnou. Co jsem to já za stvůru?

Rozešel jsem se směrem k jejímu – svému – pokoji, co nejrychleji to šlo. Jakmile jsem otevřel dveře, nemohl jsem ji najít. Přepadla mě panika, protože její myšlenky neslyším, takže jsem nemohl určit, kde přesně je. Jenom, co jsem uslyšel vzlyky vycházející z koupelny, okamžitě jsem tam vběhl. Seděla ve vaně na zemi a šlo vidět, jak se klepe zimou. Během chvilky jsem ji měl v náručí, zabalenou v ručníku, aby jí nebyla zima, protože byla celá mokrá a ještě k tomu v oblečení.

Položil jsem ji opatrně na postel, sundal ručník, nachystal jí hromádku se suchým oblečením a šel za dveře, aby se mohla převlíct. Jakmile jsem uslyšel slabé odkašlání a následné pozvání dál, byla jsem hned vedle ní.

„Promiň mi to,“ omlouval jsem se jí a zároveň ji zabaloval do peřiny, aby mi tu nezmrznula.

„T-to je do-dobrý,“ odpověděla koktavě a stále se třásla. Za chvilku už byla zabalená ve dvou peřinách, převlečená v pyžamu a spala. Jak jsem vůbec mohl něco takového dopustit... Nikdy jsem ji neměl opouštět, měl jsem s ní být napořád. Přesně tak, jako když jsme byly malé děti. Každý den jsem přespal buď já u ní nebo ona u mě.

Chtěl jsem odejít, ale chytnula mě za ruku, abych nemohl odejít, přestože spala. Lehnul jsem si vedle ní, ale tak, abych ji nevzbudil a stále ji držel za ruku. Lehce jsem ji hladil po vlasech, byl jsem rád, že jsem s ní... Že jsem Alice poslechl a zase přišel... Teď jsem jí byl vděčný za vše... Že mě donutila se vrátit... Že mě tu nechala samotného, že pro mě tohle všechno dělá. Je to opravdu ta nejlepší sestřička na světě. Za nic bych ji nikdy nemohl vyměnit, i když někdy je to s ní... Na zabití.

Vzal jsem si mobil do ruky, protože mi přišla SMSka. Podíval jsem se, ale hned mi bylo jasné, kdo to je.

Tak, jak to jde? :D

Jasně, Alice. Že se vůbec ptá. Musel jsem se usmát a jednou rukou jsem vyťukával SMSku.

Ty to víš... :) A moc ti za všechno děkuji!

Odeslal jsem to a podíval se vedle sebe na toho spícího andílka... Věděl jsem jistě, že už ji nikdy nesmím rozbrečet. Nesmím dopustit, aby byla zase někdy smutná...

„Už nikdy tě neopustím... Slibuji. Miluji tě,“ zašeptal jsem jí do ucha a vzápětí jsem zpozoroval úsměv na její tváři. Jen se usmívej, nikdy už smutná nebudeš...

 

 


 

Věnování:

Kika57 - díky tobě je tady ta kapitola. ;) Kdybys mě nepopoháněla, teprve bych otevírala word. :D Děkuji! :)


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Edwarde? Jsi to ty? - 19. kapitola:

 1 2   Další »
15. wera
24.10.2011 [11:59]

Emoticon Emoticon Emoticon

14. SARINKA15
01.10.2011 [0:36]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. SARINKA15
01.10.2011 [0:32]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. SARINKA
01.10.2011 [0:31]

MOC SE MY LIBI TAHLE KAPITOLA A DOUFAM ŽE BUDE I NĚJAKA JINA A TAKY TAK MOC PEKNA A VIBORNA JAKO JE TAHLE MOC SE MY LIBI DEKUJI Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11. Kika57
28.09.2011 [10:47]

Kika57Doufám, že už ji nenechá samotnou! Jinak by mu musel někdo (já) osobně a hlavě ručně domluvit Emoticon Emoticon Teto díl se ti moc povedl! Moc se mi líbily vzpomínky na minulost Emoticon Je vidět, jak se v psaní lepšíš a lepšíš Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.09.2011 [20:43]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9. SummerLili
27.09.2011 [20:32]

Nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.09.2011 [20:11]

kikuskaMám radosť, že už tu máme konečne pokračovanie. Krásna kapitola. Edward je strašne zlatý. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

7. DAlice
27.09.2011 [19:58]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27.09.2011 [16:42]

Faire Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!