Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dvojí život - 11. kapitola Znovu jsem jim musela ublížit


Dvojí život - 11. kapitola Znovu jsem jim musela ublížitDoufám, že se Vám tato kapitolka bude líbit. Je asi předposlední, ale uvidím podle komentářů.

Soustředila jsme se jen na členy gardy, kteří se už vrhali po mojí rodině. Moji pravé rodině. Kterí přes sto let trpěla bez důvodu. Rozhodla jsem se ne ně použít svoji moc, kterou skoro vůbec nepoužívám zatemnění mozku. Soustředila jsem se jak nejvíce to šlo. Pokud bych se nedokázala ovládnout tak by za to zaplatili neviní upíří, tedy pokud se dají nazvat neviní upíří. Ale to je teď vedlejší. Cítila jsem jak můj štít selhává a moje druhá schopnost sílí, ale také mě i ovládá. Jako zdálky jsem zaslechla hlas jak někdo na mě křičí.

,,Nech toho Lauro! Zabiješ je! Jane!“ křičel Aro. Cítila jsme jak na mě Jane používá svoji moc, která na mě teď působila. Nevěděli, že teď je můžu  zabít? Pokud se neovládnu. Cítila jsem jak moje tělo padá dolů na chladnou kamennou zem. Nesnažila jsem se bojovat s Janeninou mocí, ale se svojí vlastní mocí. Vzdala jsem to nedokážu se jí ubránit. Poslední, co jsem cítila byli jak moje oči černají.

Edward:

Najednou se kolem nás sběhly Arovi poskoci, tedy jeho garda.

,,Renesmee, jak něco takového můžeš říkat?" ptala se jí Bella smutným a  bolestným hlasem, ale tyto slova byli pro mě jako kdyby mi někdo vzal kus mého srdce.

,,Nechte mě na pokoji, nebo..." Ale větu za ni dokončil Aro.

,,Nechte ji na pokoji, jinak Vám budeme muset ublížit a Vás by byla škoda."

,,Je to naše dcera Aro a my s ní máme právo tak mluvit a tak to se k ní chovat." Odpověděl jsem mu teď již rozzlobeným hlasem. On mi nemá právo říkat jak mám nebo nemám mluvit se svojí dcerou.

,,Tak tedy dobře." pokynul hlavou Aro směrem ke mně a Belle. Garda se chystala nás napadnout a zřejmě i zabít. Byl jsem rozhodnutý je zabít, když někomu z mé rodiny ublíží. Najednou se ale všichni začali svíjet v bolestech.

,,Nech toho Lauro! Zabiješ je! Jane!“ začal na moji Renesmee křičet Aro, ale ta se také začala svíjet v bolestech.

,,Ne!“ vykřikli jsme s Bellou součastně. Okamžitě jsem šel k ní. Vlasy měla na obličeji a ležela bezvládně na zemi. Shrnul jsem ji vlasy z obličeje. Oči měla zavřené, ale už se nesvíjela v bolestech.

,,Nessie?“ zeptal jsem se ji opatrně. Nevěděl jsem jaká bude její reakce? Otočila hlavu mým směrem a začala se usmívat, ale ne tím sladkým úsměvem na jaký jsem byl zvyklý. Ten smích byl plný nenávisti a bolesti. Pomalu začala otvírat oči.

,,Proboha.“ Zašeptal jsem. Nikdo to nemohl slyšet, kromě jí a mě. Její oči byly černé jako úhel. Slyšel jsem Arovi myšlenky .

„Musíme jí zabít. Jinak nás zabije všechny, jiná možnost není.“

Zabijte ji! Hned!“ zadal rozkaz Aro své gardě. Ti mě chytli a táhli mě od ní dál. Byli silnější než já, protože se živili lidskou krví a né tak jako moje rodina zvířecí krví.

„Néé.“ Křičel jsem. Ale Ness vstala a škodolibě se smála. Bella padal na zem. Co se děje? Ostatní v sále taky padali k zemi a svíjeli se v bolestech jako Ti upíří, když nás chtěli napadnout. Teď i já jsem pocítil tu ohromnou bolest, kterou cítili všichni v sále. Ale jedna osoba ji necítila. Renesmee. Renesmee nás tady všechny mučí. Proč?

,,Ne, Lauro! Ovládej se. Je tady i tvoje rodina. Cullenovi,“ skuhral Aro. Nikdy bych neřekl, že i on umí škemrat o život. Ness se chytla prsty za spánky, bolest začala pomalu ustupovat. Přestala se smát a něco si pro sebe začala šeptat.

„Nesmím jim ublížit. Jsem silnější. Jsem áááááááááááá.“ Začala křičet bolestí. Moje bolest a bolest všech v sále ustoupila, ale jako kdyby teď přešla do Renesmee. Křičela z plného hrdla. Její oči začali pomalu ztrácet černou barvu. Pomalu jsem k ní přistoupil. Přestala křičet bolestí a její oči už neměli černou barvu, ale rudou. To mě trochu zabolelo,že pije lidskou krev.

„Tati?“ zašeptala a zhroutila se mi do náruče.

„Carlisli! Co s ní je?“ namísto Carlisle mi ale odpověděla Jane.

,,Musí si jenom odpočinout. Je vyčerpaná.“ Nic z toho jsem nechápal, když je upírka, tak jak může být vyčerpaná?

,,Jak to, že může být vyčerpaná? Aro?“  zeptala se za mě Bells.

„Její moc je silnější než ona a ona ji nedokáže ovládnout, a tak ji její moc ovládne a ona s ní musí bojovat a to ji velmi oslabí. I na upíra je to moc.“ Teď mi došla jedna věc. Jak to, že Renesmee je tady, když jsme mysleli, že je mrtvá. A jak to, že je z ní upírka.

„Vy jste ji unesli!“ začal jsem na ně křičet, kdybych neměl Ness v náručí, tak bych na něho skočila a chtěl bych to zabít.

„Proč?“

„Uklidni se Edwarde. Pak si ovšem promluvíme, ale teď ji musíme zanést do jejího pokoje. A až se probere, tak všechno probereme.“ Řekl Aro tím svým hnusným a slizkým hlasem. Všichni Cullenovi jsme šli do za Jane, která nás odvedla do jejího pokoje.  Položil jsem ji na postel a čekali jsme než se probere.  Díval jsem se na ni a litoval jsem toho, že jsem uvěřil, že je mrtvá. Když jsme odešli z bálu, tak ten dále pokračoval. Zatím jsme nic neřešili a jen jsme se modlili, aby se co nejdříve probrala. Seděli jsme u ni mlčky, nikdo nic neříkal, ale já jsem věděl, že každý je šťastný,že jsme našli naši Ness. Po 17 hodinách se konečně začala probírat.

Renesmee:

Jak je na tom moje rodina? To byla první myšlenka, co mě napadla,když jsem přišla k sobě. Pomalu jsem otevřela svoje oči.

„Já sním, že?“ musela jsem se zeptat, protože jsem tady viděla svoji pravou rodinu. Byli tady všichni. A všichni se na mě smáli.

„Ne, sluníčko. Nesníš.“ Odpověděla mi Bella.

„Ale jak to, že jste tady?“ kdybych byla ještě polo upír, tak bych brečela, že je tady všechny vidím po tak dlouhé době. Ale jak to, že je sem Aro pustil, když říkal, že pokud jim někdy řeknu, že žiji tak je zabije. Určitě měl nějaký plán. Plán, který mě znovu oddělí od mé rodiny.

„Ness, cítíš se dobře?“ zeptala se mě starostlivě Esmee.

„Je mi dobře. Už.“ Chtěla jsem se jich zeptat, co tu dělají. Ale do mého pokoje vešel Aro a tvářil se velice šťasně. Než jsem stihla cokoliv říct, tak on mě předběhnul.

„Lauro, zaštít mě nebo dodržím část němé dohody." Hned jak to řekl jsem ho zaštítila, protože jsem věděla, kterou část té dohody myslí.

„Renesmee s námi pojede zpět domů Aro.“ Oznámil Carlisl klidným hlasem Arovi, který se jen tak letmo usmál. Slyšela jsem jak Edward zavrčel a Bella ho chytila za ruku.

„Aro?“ skoro šeptem jsem na něho mluvila.

„Já už to nedokážu nebýt s nimi a udělám cokoliv, abych s nimi mohla být. Už tak moc jsem jim ublížila a nechci jim ublížit znovu. Prosím propust mě.“ Teď jsem opravdu brečela. Z očí mi tekly krvavé slzy. Okamžitě ke mně přiběhla Bella a začala mě utěšovat.

„Bude to v pořádku.“

„To bude.“ Promluvil na nás Aro.

„Renesmee.“ Takhle mi nikdy neřekl. Možná tak párkrát, ale jen opravdu párkrát.

„Dám ti na výběr. Můžeš odejít se svojí pravou rodinou zpět nebo tady můžeš zůstat.“ Chtěla jsem říct, že půjdu se svoji rodinou,ale zaslechla jsem Arovi myšlenky, které chtěl, abych slyšela.

Pokud se rozhodneš s nimi odejít, tak tím porušíš naši dohodu a tím pádem je budeme muset zabít.“

To znamená, že tady budu muset zůstat a nebudu moc být se svoji rodinou. Znovu jim musím ublížit. Znovu musí trpět, ale to už asi nezvládnu. Smutně jsem se na ně podívala.

„Co se děje Ness?“ zeptala se mě vyděšeně Bella.

„Vše už bude pořádku už zase budeme jedna šťast…“ ani jsem ji nenechala domluvit.

„Už nic nebude jako dřív. Ness už není. I kdybych se snažila znovu být normální, tak to nepůjde.“ Musela jsem se přemáhat, abych něco takového řekla.

„Ale vše půjde. Může to chvíli trvat, ale zase všechno bude v pořádku.“ Utěšoval mě Carlisle.

„Už nikdy to nebude jako dřív. Za 1. jsem už upír, za 2. Už více jak 100 let se živým lidskou krví a za 3. Teď žiji jako Laura Maria Volturi. A přeji si, aby jste teď hned odešli z mého pokoje. Prosím.“ Nedokázala jsem se jim podívat do očí, a tak  jsem se celou dobu dívala do země.

„Ne. Nessie?“ šeptala Bella a hroutila se k zemi, ale naštěstí ji Edward chytil.

„Raději teda půjdeme.“ Navrhl Carlisl a všichni odešli z mého pokoje, z Voltery a z mého života.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvojí život - 11. kapitola Znovu jsem jim musela ublížit:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!