Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dvě podoby lásky - 3. kapitola

favic


Dvě podoby lásky - 3. kapitolaPokus o omluvu, naháč a protiva Cullen...

3. kapitola

Vystřelila jsem z kanceláře, proletěla kolem překvapené Lucy, na chodbě se rozhlédla, kam pan Cullen šel, a pak ho následovala. Možná jsem byla blázen, ale měla jsem pocit, že bych si s ním měla promluvit, vysvětlit to nedorozumění. Omluvit se. Nemohla jsem potřebovat, aby mě jeden z šéfů nesnášel a myslel si o mně bůhví co.

„Hej, počkejte,“ zavolala jsem, když jsem usoudila, že tak rychlá jako on vážně nejsem. Ani se neotočil. „Pane Cullene, halo,“ zkusila jsem to znovu. Tentokrát zbystřil. Dokonce se podíval, co se děje. A pak, když mě spatřil, se ušklíbl.

„Pospíchám,“ upozornil mě, sotva jsem zabrzdila těsně před tím.
„Nebudu vás dlouho zdržovat. Jen jsem se chtěla omluvit za minulý týden. Netušila jsem, že nejste… teda, že jste… prostě že mluvím s někým jiným než s Felipem.“
„S Felipem?“ Díval se na mě svrchu. Jeho oči byly chladné a bez zájmu. Zjevně jsem mu byla naprosto ukradená, ale přesto jsem se musela aspoň pokusit napravit si reputaci.
„S panem Cullenem, vaším bratrem.“ Až pozdě jsem si uvědomila, že nebylo vhodné jmenovat ho jménem. Nepůsobilo to profesionálně, a to já přece jsem. Jsem profesionál všech profesionálů.

Mlčel. Nevěděla jsem, co dělat. Bože, nikdy v životě jsem nepotkala nikoho, kdo by působil jako on. Když se na mě díval, bála jsem se pohnout, promluvit, prostě cokoliv, co by na mě přitáhlo pozornost.

„Co tak koukáte?“ vyštěkl. Poskočila jsem leknutím.
„Já… přijímáte mou omluvu?“
„Slečno, omluvy nepřijímám. Radši nedělejte nic, za co byste se musela omlouvat, a teď jděte pracovat, neplatím vás za běhání po chodbách.“

A šel pryč.

Nadechla jsem se, vydechla a tak znovu a znovu. Nakonec to znělo jako funění rozzuřeného býka. Co si to dovoluje? To, že je ředitel, vlastně jen jeden bůz ředitelů tady toho, mu nedává právo chovat se ke mně jako k nějaké nicce, malému hloupému dítěti.

Myslela jsem to dobře, chtěla jsem být slušná, ale tohle… Jak ty mně, tak já tobě.

ȵȵȵȵȵ

V práci to šlo. Zatím jsem moc nevěděla, co dělám. Byla jsem v kanceláři se třemi dalšími lidmi. Zac, kluk ne o moc starší než já, blázen do grafiky a počítačů obecně. Cokoliv se kdekomu pokazilo, volal se on, abych zachránil situaci. S nikým se moc nevybavoval, neustále zíral na monitor a prsty mu běhaly po klávesnici rychlostí blesku.

Pak tu byla Ingrid. Máma od dvou dětí, která přenechala jejich výchovu otci a sama se pustila do vydělávání peněz na živobytí. Podle jejích vlastních slov platí Cullenovi více než štědře a tak to, že se dětem věnuje míň, než by si sama přála, kompenzuje pohodlným životem pro ně i celou rodinu.

No a poslední, velice překvapivý, ale přesto zjevně nepostradatelný člen týmu byl Hank. Chlapík v důchodovém věku s mozkem Einsteina. Hank byl prostě machr. Nic pro něj neznamenalo problém, dokázal vymyslet cokoliv, co po něm kdo chtěl. Jak jsem zjistila, všichni si ho velmi váží. Byl jeden z nejdéle pracujících lidí v podniku.

A abych nezapomněla, musím zmínit i svou maličkost, reklamní asistentka – název pro veřejnost, ve skutečnosti jsem byla taková holka pro všechno. Sháněla jsem podklady pro nové klienty, aktualizovala ty u stávajících. Sem tam jsem přiložila ruku k dílu, ale hlavě jsem sledovala a učila se, jak mi řekla Ingrid, když jsem jen tak mimochodem zmínila, že nedělám nic důležitého. Můj čas prý taky přijde. Doufala jsem, že brzy. Ne že by mě práce nebavila, ale toužila jsem tvořit, chtěla jsem vidět, že za mnou zůstávají nějaké výsledky.

Felipeho ani jeho bratra jsem moc nevídala. U druhého zmíněného mi to nevadilo. Stačilo v kanceláři zmínit jeho jméno a všude se objevila námraza. Na chodbách jsem ho potkala jen dvakrát, pokaždé mě ignoroval a za pochodu procházel nějaké papíry. Aspoň že se do mě pořád nenavážel. I tak jsem ho nesnášela za jeho povýšené chování. Myslí si snad, že je Bůh?

Druhý Cullen byl z jiného těsta. Několikrát se za mnou zastavil, aby se zeptal, jak se mu tu líbí a jestli něco nepotřebuju. Bylo to od něj milé. Choval se přátelsky, jako bychom se znali věky. Bylo hezké vědět, že je tu někdo, kdo je ochoten pomoct.

Bylo docela těžké zvyknout si na to, že když nejsem ve škole, musím být někde jinde. Dřív jsem měla čas na spoustu jiných věcí, seminárky, učení i trochu osobního života, i když s tím to moc slavné nebylo. Teď jsem do noci seděla nad věcmi do školy. Dny trávila na přednáškách nebo v kanceláři.

O víkendu jsem se probudila v sedm hodin a než jsem si stihla uvědomit, že je sobota a já můžu spát, stihla jsem obléknout ponožky. Lehla jsem si zpátky do postele a blaženě usnula. Tátovi jsem zavolala odpoledne, že se tentokrát neukážu, hodně práce a tak. Prý to chápe, ale stejně mu to bylo jedno.

ȵȵȵȵȵ

„To jsem si mohla myslet,“ řekla jsem, když jsem otevřela dveře k Debbii do pokoje.
„Bello?“ Zpod peřiny vykoukla změť černých rozcuchaných vlasů.
„Jo, jsem to já. Tvoje spolubydlící, která už je od sedmi na nohou, navštívila přednášku a odevzdala esej…“ naznačovala jsem. V Debbiiných očích se zablýsklo poznání.
„Do prdele,“ vyhrkla a začala se hrabat z postele. „Je mi to líto, ale musíš vypadnout.“ Nechápala jsem, proč bych měla? Chtěla jsem se jí na to zeptat, ale to už zpod deky lezla další osoba, tentokrát mužského pohlaví. O tom, že je to skutečně kluk každým coulem, jsem se mohla záhy přesvědčit.

„Hej,“ vykřikla jsem, když se vedle postele postavil tak, jak ho Pán Bůh stvořil, a dala si dlaň přes oči.
„Jo, promiň, to je Adam,“ představila mi naháče Debbie, která se hrabala ve skříni a nás si nevšímala.
„Fajn, Adame, nechceš si vzít třeba deku?“ navrhla jsem.
„Proč?“ nechápal ten. Tohle je marný. Vzdala jsem veškeré pokusy o to naznačit mu, jak je tohle… nezdvořilé, a šla k sobě.

Přes zeď jsem slyšela, jak se má milá spolubydlící vymlouvá, proč nedat naháči číslo. Já věděla proč, ale těžko mu může říct, že ona prostě nehledá vztah, ale jen povyražení a on jedním takovým byl. Kluci na kamarádku prostě letěli. Jak by taky ne, byla vysoká, s tělem bohyně, jak jsem jednou zaslechla komentář kluků v baru, dlouhé černé vlasy jí visely do půli zad, a když k tomu připočítám tmavě modré oči a smyslně červené rty, bylo to jasné.

„Bello, prosím tě, nemůžeš s ním něco udělat? Trvá na tom, že tu na mě počká, než se vrátím,“ žadonila Debbie, když se vkradla ke mně do pokoje.
„Ne, mě do toho netahej. Dohodly jsme se, že tohle je tvoje věc a tak. Navíc musím do práce, takže…“ Pokrčila jsem rameny a na znamení svého odchodu sbírala po pokoji věci.
„Sakra, musím běžet odevzdat tu esej.“ Bylo vidět, jak přemýšlí, v hlavě jí šrotovala kolečka a nakonec zapadla jedno do druhého. „Budu muset být hnusná.“

Zmizela a pak jsem slyšela její rozhodná slova a následné bouchnutí dveří.

„Vyřízeno. Letím.“

A zůstala jsem v bytě sama. Ovšem moc jsem se nezdržovala. Jen jsem se převlékla do něčeho vhodnějšího, než jsou džíny a tričko, vzala kabelku a šla.

„Ahoj, Mono,“ pozdravila jsem recepční. Mávla na mě a dál mluvila do mikrofonu. Vypadala rozčíleně. Ušklíbla jsem se.

Pípla jsem kartou a otevírala dveře. Byla jsem jak velká voda, protože, ač to nerada přiznávám, jsem šla trošičku pozdě. No a jak jsem pospíchala a nekoukala…

„Vy?“ vyjel na mě Cullen, když jsem to do něj napálila v plné rychlosti. Jiskřička naděje, že by to mohl být Felipe, zhasla hned, jak se objevila.
„Já,“ potvrdila jsem mu to, co bylo zjevné. „Pardon, pospíchám,“ zkoušela jsem být slušná, i když k tomu nebyl žádný důvod.

Významně se zadíval na své Rolexky.

„Nějak pozdě, ne?“
„Ne, dneska začínám v deset, měla jsem školu,“ odpálkovala jsem ho. Ať si nemyslí, že jsem tak blbá, abych chodila do práce na desátou jen tak.
„To nemáte ještě ani střední školu?“ Narážel na to, že jsem pořád ještě mimino.
„Střední školu jsem dodělala před dvěma roky, a co vy? Pamatujete si to ještě vůbec?“ Nebyl tak starý, ale… já jsem musela.
„Mám moc dobrou paměť, slečno. Na všechno.“ Znělo to mnoho významně a já si uvědomovala, že nemá na mysli jen ukončení své docházky na střední škole. Jestli se ale domnívá, že se ho budu bát, je na omylu.
„Já taky,“ přitakala jsem a dívala se mu zpříma do očí. Oproti ten Felipeovým karamelkovým byly jako studené hnědé šutry.

Bylo to kdo s koho a já nehodlala uhnout první. Nemohla jsem se vzdát.

„Je všechno v pořádku?“ Felipe se postavil vedle svého bratra a přerušil tak náš oční kontakt. Tohle bylo poprvé, co jsem měla oba Culleny tahle vedle sebe a mohla porovnávat.

Oni byli opravdu úplně stejní. Oči, rty, nos, vlasy, dokonce i uši. To snad nebylo ani možný. Tohle se vážně vyrábí?

Jediný rozdíl, který jsem mezi těma dvěma zpozorovala, byl ve stylu oblékání. Zatímco Felipe chodil s rozhalenkou, nikdy jsem ho neviděla v kravatě, Edward byl upnutý až ke krku. Oblek měl šitý na míru, košili naškrobenou, manžetové knoflíčky naleštěné. Byl to byznysmen každým coulem a taky trochu suchar, co si budeme namlouvat. Felipe působil uvolněněji.

„Aby vám nevypadly oči, Swanová. Nemáte co na práci?“ vyjel na mě Cullen.
„Já jsem říkala, že pospíchám.“ Pokrčila jsem rameny. „Omluvte mě, pánové.“

V kanceláři jsem se sesunula na židli a rozesmála se. Tohle kolo jsem vyhrála.

ȵȵȵȵȵ

Pátek, druhý nejlepší den v týdnu. A páteční odpoledne, nejlepší část dne. Zbožňovala jsem, když jsem vypínala počítač a věděla, že je přede mnou víkend, dva dny krásného volna. Sice se budu muset věnovat škole, ale ani to nedokázala zkalit mou dobrou náladu.

„Co plánuješ na víkend?“ ptala se mě Ingrid, když jsme si dávaly takzvanou polední přestávku. Po obědě bývá člověk unavený, takže co je lepší, než si hodit nohy na chvíli na stůl a odpočívat.
„Pojedu k domů.“
„Jo, když já jsem byla mladá, chodilo se tancovat,“ zavzpomínala.
„To není tak dávno.“
„To by ses divila holka. Přijde mi to jako před několika staletími.“ Přeháněla. Nebylo jí moc přes třicet.
„Stařešino.“

Pak už byl čas dát se zase trochu do práce a očekávat, kdy odbije třetí hodina a my budeme propuštěni.

Dočkala jsem se. Třetí přišla coby dup. Vypnula jsem počítač, zkontrolovala jsem, jestli mám všechno a rozloučila se s ostatními.

Trochu mě zarazilo, že prší. Nebyla jsem na to připravená. Přesně jsem věděla, že deštník leží na skříňce u dveří. Ale tam mi byl houby platný.

Povzdechla jsem si. No jo, tak trochu zmoknu. To ještě nikoho nezabilo, ne?

„Bello,“ ozvalo se za mnou. Otočila jsem se po známém hlase a sledovala, jak ke mně míří Felipe. Usmíval se jako sluníčko. Toho kluka jsem snad ještě nikdy neviděla mračit se.

„Jdeš domů?“
„Jo, jdu si trochu zaplavat.“ Mávla jsem rukou k té spoušti venku.
„Svezu tě,“ nabídl mi velkoryse.
„Ne, nechci tě zdržovat. Určitě máš jiné plány. To zvládnu. Není to daleko.“
„Ale prosím tě, pojď, ty hrdinko.“ Chytil mě kolem ramen a vedl k podzemním garážím.

Zastavili jsme se u černého Luxuse. Parádní autíčko, jen co je pravda.

„Moc hezký,“ pochválila jsem mu jeho přibližovadlo a nechala se usadit na místě spolujezdce.
„Díky. Mám ho rád.“ Láskyplně přejel rukou po volantu a já se neubránila uchichtnutí. „No co?“
„Tomu se říká láska k bližnímu svému,“ smála jsem se.

Bylo fajn sedět v suchu a dívat se jen venku lidé utíkají před dešťovými kapkami a nepatřit mezi ně. V pátek odpoledne byly silnice Seattlu plné aut. Dopravní špička byla na svém pomyslném vrcholu, a tak cesta ke mně domů trvala třikrát tak dlouho než normálně.

„Tak mě napadlo… máš už nějaké plány na víkend?“
„No…“ Má snad na mysli něco konkrétního? Jemu se ráda přizpůsobím. „Ani moc ne,“ zalhala jsem a čekala, co bude.
„Nešla bys třeba na večeři? Nebo do kina, cokoliv, co bys ráda.“
„Zveš mě na rande?“ zeptala jsem se přímo.
„Je to problém?“
„A co vztahy na pracovišti?“
„Jsem šéf, na to nezapomínej,“ připomněl mi s mrknutím. „Takže ti povoluju vyjít si s někým z práce. Půjdeš se mnou na rande?“ otázal se znovu.
„Dobře, šéf mi to dovolil,“ souhlasila jsem víc než ráda a určitě bych souhlasila, i kdyby mi to pan šéf nedovolil. Ááá, já půjdu na rande s Felipem Cullenem!
„Tak to se mi ulevilo. Vyzvednu tě zítra v šest.“

Je mi to líto, tati, ale návštěva se opět odkládá, pomyslela jsem si a už vymýšlela, jak si půjčím Debbiiny černé legíny a ten úžasný top, co schovává pro mimořádné příležitosti.


S Cullenem to vážně nebude jednoduché, zato s Felipem je vše na dobré cestě. Jak asi bude probíhat rande, na které se Bella tak těší?

Abych se přiznala, je mi tochu líto, že tolik klesl počet komentářů u minulé kapitoly, ale i přesto bych ráda poděkovala těm hodným duším, které mi zanechaly pár slovíček. Moc si jich vážím. Děkuju. :-*


2. kapitolaSHRNUTÍ4. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dvě podoby lásky - 3. kapitola:

 1
35. Petronela webmaster
13.11.2016 [17:05]

PetronelaJej, úplně se při čtení téhle povídky culím. Je to parádně napsané a já hned jdu na další dílek - Bellino rande nepočká Emoticon

34. kiki1
27.03.2013 [16:56]

kiki1Edward by teda mohl být trochu příjemnější... Emoticon
Nádherná kapitola. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

33. Ustrice
25.07.2012 [1:57]

Možná ti ubývá komentářů, protože všichni už chtějí číst dál. Tak je to i se mnou. Emoticon Zatím jsem unešená!!!

32. kačka
28.04.2012 [22:25]

Pořád nechápu jak někdo může vymyslet něco tak pěknýho.Nádhera .Poklona. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

06.04.2012 [11:48]

forewertwilight Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30. Wera
28.02.2012 [6:53]

Wera Emoticon Emoticon

26.02.2012 [18:34]

TerreyaSkvělé, úžasné, boží! Jen je mi líto Felipeho, protože je asi jasné, jak to s ním skončí. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.02.2012 [11:48]

ChristieVampyDalší pěkná kapitola Emoticon Emoticon Emoticon Je mi trochu líto, že se Edward chová tak hnusně, ale pořád ho mám radši než Felipa. Píšeš prostě nádherně. Emoticon Emoticon Emoticon Tahle povídka je prostě super Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19.02.2012 [16:33]

kikuskaHej, s Felipem je to vážne na dobre ceste, ale ja si nemôžem pomôcť, mne sa ten chlap sakra nepáči. Asi som zaujatá. Emoticon Emoticon Krása. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

26. martty555
04.02.2012 [20:44]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25. LadyDi
04.02.2012 [14:00]

LadyDiNo teda, než jsem si stihla všimnout 2. kapitoly, je tu 3. To je rychlost!
Emoticon

Edward je tak krásně hnusnej. Copak mu chybí? Má své dny? Vrrrrrrr. Mňam.Emoticon Emoticon

Jsem moc zvědavá, jak se z takovýho hovádka může stát zamilovanej cukrouš. Jenže přesně z takových jako je on bývají pak nejlepší manžílci a tatínkové.

Moc se těším, jak si s tím pohraješ. Rande. Fíha. Jo, fakt se těsím.



Emoticon Emoticon Emoticon

24. Lucie7
04.02.2012 [13:51]

Lucie7skvělé

03.02.2012 [23:34]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.02.2012 [23:22]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

21. Sisi
03.02.2012 [22:54]

zbožňuju Edwarda, který je v povídkách víc mužnější a tady to dokonale sedí. Emoticon
moc se těším na další kapitolu Emoticon

20. Kim
03.02.2012 [22:49]

Kim Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon... Miluju ho, miluju ho, miluju ho, miluju ho a hádej co? Miluju ho...! Emoticon Emoticon Emoticon Koho? Myslím, že není třeba dodávat koho? Už mě znáš natolik, že si dokážet odvodit, proč tak vyvádím. Emoticon Tak mě napadá, že bych měla vymyslet něco novýho. Něco co tě překvapí, až to jednou řeknu. Ale teď nemám čas, jsem si jistá, že tohle moje klišé se jen tak neomrzí a stále se tomu budeš smát. Emoticon
Původně jsem si myslela, že mě u tebe nemůže už nic překvapit. Že už snad líp psát nemůžeš, ale spletla jsem se a tohle je důkaz - černé na bílém... vlastně bílé na černém v tomto případě! Emoticon Ano, ano, takhle povídka se moc povedlo a to je to teprve třetí kapitola. Už se nemůžu dočkat, až přijde na řadu to, na co se obě dvě tolik těšíme. Emoticon Takže si užij tenhle komentář, protože díl od dílu se bude točit víc a víc kolem jedné osoby. Emoticon Emoticon

No nic, vykecala jsem se o ničem a jdeme dělat podrobnou analýzu. Emoticon
Tenhle začátek kapitoly se i vážně povedl. Bella má pocit, že se musí omluvit panu Edwardovi. Já ho vážně žeru (a už se tomu nesměj!).
„Co tak koukáte?“ vyštěkl. Poskočila jsem leknutím. Emoticon Kde je ten smajlík, jak se smíchy válí po zemi, protože takhle jsem u toho vypadala. Jsem moc ráda, že nejsem na místě Belly, protože kdyby na mě takhle zaštěkal, asi bych se někam schovala a bále se vylést. Vážně z toho Edwarda jde strach, přesto všechno je... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Když vezme, že by v té firmě nebyl Edward (to by pak ale nebyla taková švanda), měla by Bella ideální práci. To by se tam líbilo i mně. Emoticon Emoticon Možná víc než v tý škole a hádej kvůli komu? Neuhádla!! Hehe! Emoticon Emoticon Kvůli Felipemu, ne kvůli Edwardovi! Emoticon Emoticon Debbie, zase mě ta holka dostala. Výběr postelových partnerů má vážně na háku, ale tenhle předčil všechny. Adam-Naháč, no já umírám. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
„Fajn, Adame, nechceš si vzít třeba deku?“ navrhla jsem.
„Proč?“ nechápal ten. Tohle je marný. Vzdala jsem veškeré pokusy o to naznačit mu, jak je tohle… nezdvořilé, a šla k sobě. Emoticon Emoticon
Při čtení téhle povídky je přísně zakázáno jíst a pít. Aspoň mně, protože není chvilka, kdy bych se nesmála jak pitomeček.
Zuzi, ty válíš! Emoticon Emoticon Emoticon

Naháč ale musí stranou, protože přichází můj Pan Božský! Emoticon Emoticon Emoticon Tohle je ta kapitola, která překovala moje oblíbené pískoviště a to hláškou: „To nemáte ještě ani střední školu?“ Narážel na to, že jsem pořád ještě mimino.
„Střední školu jsem dodělala před dvěma roky, a co vy? Pamatujete si to ještě vůbec?“ Nebyl tak starý, ale… já jsem musela.
Tak u toho jsem už brečela a to se mi nestává často. Emoticon Emoticon Jsem vážně zvědavá, jaký hlášky jsi pro Edwarda připravila. Emoticon Emoticon

Nakonec nás čekalo pozvání na rande. No nás nééé, ale Bellu jooo. Moc jí zavidím. A už předem jí říkám, že se má na co těšit. Takový rande bych si taky nechala líbit, ale ví jak... Emoticon Emoticon Emoticon

Dneska ten komentář stál za prd, ale příště se polepším. Emoticon Emoticon
Zuzi, nádhera!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

19. EdBeJa
03.02.2012 [21:32]

EdBeJaJaj, ten Edward je ale prevít. S ním to teda Bella fakt nebude mít jednoduché. Emoticon Emoticon
Debbie, ta byla opět výborná. A ten její týpek, ten mě pobavil. Naháč. Emoticon Emoticon Emoticon
A opět Edward. Fakt by mě zajímalo, co proti Belle má. Proč se do ní pořád naváží... Emoticon Snad nám to brzy osvětlíš. Emoticon Emoticon
A ve finále - rande s Felipem. Tak na to jsem hrozně zvědavá. Emoticon
Moc pěkná kapitolka, děkuji. Těším se na další. Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon

18. Romana
03.02.2012 [21:24]

Já se moc těším na to, až se z Cullena vyklube sladkej Edík Emoticon A doufám, že to bude brzy Emoticon Emoticon

17. MyLS
03.02.2012 [20:58]

MyLSpěkné

03.02.2012 [20:13]

SummerLiliZamilovala som si Tvoju poviedku, má svoj nezameniteľný štýl Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon .
Páči sa mi Tvoja Bella, nie je nesmelá, jemnocitná a plachá, ale rázna a svojská s dobrým štýlom pre humor Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15. daslli141
03.02.2012 [19:51]

Krásna kapitola...teším sa na ďalšiu :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. DyDy
03.02.2012 [19:27]

DyDyDost dobrý:). Nevím, jeslti jsem komentovala druhou kapitolu -jestli ne, tak se omlouvám:). Je to senzační, docela se na to rande těším:). Emoticon

13. Sheela
03.02.2012 [19:19]

SheelaÚžasná kapitolka. Zapomněla jsem komentovat, takže se omlouvám. Emoticon Jinak opravdu to bylo nádherné a Edwarda bych nejraději nakopala do toho pěknýho zadku. Emoticon EmoticonDoufám, že tu brzy bude nová kapitolka. Emoticon Emoticon

03.02.2012 [19:17]

agathkaEda je teda mistr všech prudičů Emoticon ale Felip, to je úplně něco jiného Emoticon moc se těším na rande Emoticon jsem zvědavá, jak to bude dál Emoticon Emoticon

11. Jarozu
03.02.2012 [18:05]

Uz se nemůžu dočkat toho rande :) super povídka!!! Emoticon Emoticon Emoticon

10. Janča
03.02.2012 [17:52]

tak na to rande jsem opravdu zvědavá...honem další kapitolu
Emoticon Emoticon Emoticon

03.02.2012 [17:51]

AnysPopravdu krása chci vidět jak bude probíhat rande...honeem dalšííí.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Anna
03.02.2012 [17:48]

Emoticon Emoticon Emoticon

7. CherryBella
03.02.2012 [17:43]

Supeeer.. Honeeem dalsiiii :D

6. lilian
03.02.2012 [17:38]

úžasná kapitolka... Emoticon Emoticon Emoticon těším se na další Emoticon Emoticon Emoticon

5. winna
03.02.2012 [17:35]

wow, tak to je super, felipe je akční a hned jde na věc.D - těším se na jejich rande.D

03.02.2012 [17:30]

Annie115 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Nikíí
03.02.2012 [17:28]

Co dodat nádhera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Už se těším na další kapitolu, takže rychle,rychle Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.02.2012 [15:28]

Verity Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.02.2012 [14:09]

NeyimissČlánek jsem ti opravila, ale příště si dej větší pozor na:
* čárky;
* přímou řeč;
* mě/mně;
* slovosled;
* oddělování oslovení;
* slovesné třídy;
* chybějící slova;
* chybějící mezery;
* malá/velká písmena;
* otázka musí vždy končit otazníkem, ne tečkou.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!