Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dětská láska je nejsilnější – 19. kapitola

Jodelle


Dětská láska je nejsilnější –  19. kapitolaJe tu další dílek a možná ještě budete potřebovat kapisníky. Doufám že se bude líbit.

19. kapitola - Sen nebo realita

Bella:

Jako bych slyšela ve snu ještě hlas Alice. Doufala jsem, že alespoň ve spánku tomu všemu uteču, ale bylo to ještě horší. Zdálo se mi totiž o všem. Já bez něj nemůžu být. Pořád odcházel a nikdy se nevracel, když v tom jsem ucítila studené objetí a můj sen se najednou změnil. Neodcházel, ale vracel se. To mi začínalo dávat neději. On se vrátí.

„Edwarde, neopouštěj mě,“ prosila jsem.

„Nikdy,“ zašeptal a poté mi dal pusu na čelo. Okamžitě jsem měla klidnější spánek, jelikož se ve mně rodila naděje.

Sílila ve mně naděje, že je se mnou. Nevím, jestli to byl sen nebo skutečnost, ale bylo mi to jedno. Cítila jsem kolem sebe studené paže, které si mě k sobě tiskly. Sice byly chladné, ale mě byly příjemné. Dávaly mi totiž pocit bezpečí a jistoty. Pocit, že neodešel a je stále se mnou a moje naděje se vyplnila. Ano, po tom jsem toužila. Být zase v jeho studeném náručí, být s ním a ne sama. Začaly mi samovolně téct slzy a vzlyky se draly z mého hrdla ven. Nešlo to zastavit.

Edward odešel a s ním i já. Už předtím jsem to nebyla já, bez něj ne, ale teď nejsem nic. Já bez něj nemůžu žít. Ucítila jsem, jak mě ty studené paže zvedly do náruče.  Překvapilo mě, jak známé mi přišly.

Nechtěla jsem, aby mě ten dotyčný pustil. Takhle jsem si totiž připadala zase celá.

„Zůstaň se mnou, neopouštěj mě,“ prosila jsem neznámou osobu, která mi připomínala Edwarda. Proto jsem nechtěla, aby odešla i ona.

„Zůstanu,“ šeptal mi do ucha tak známý sametový hlas.

„Navždy,“ žádala jsem dál.

„Navždy,“ zopakoval mi do ucha jako slib. A poté mi studené rty daly pusu do vlasů.

Cítila jsem slzy, jak mi stékají po tváři. Tolik jsem si přála, aby to byl on. Aby to byla skutečnost a já zase byla s Edwardem. Ale to se nikdy nestane. Už týden je pryč. Moje vše se mi už nevrátí.

Už nikdy to nebudu já, bez něj nejsem nic.

On mi zachránil život, dal milující rodinu, radost do života a především sebe. Ztratila jsem to nejcennější, co jsem měla - Edwarda.

 

„Co pro tebe ta osoba znamená poznáš, až když odejde z tvého života,“

 

Vždy jsem věděla, že je pro mě Edward důležitý. Ale nikdy mě nenapadlo, že ho ve svém životě potřebuju až tak moc.

Opět jsem se propadla do temnoty spánku a po týdnu se mohla konečně pořádně prospat.

 

Když jsem se konečně probrala a měla jistotu, že nespím, pomalu jsem otevřela oči. Dívala jsem se po pokoji, když mi došlo, že to není pokoj Angely, ale můj. Párkrát jsem zamrkala a měla pochybnosti, že jsem vzhůru. Jak jsem se sem dostala?

Podívala jsem se po pokoji, ale nikdo tu nebyl. Sakra, vím určitě, že když jsem usínala, byla jsem u Angely v pokoji. Proč mě sem přenesli? Slzy se mi začaly kutálet po tváři. Opatrně jsem se posadila na posteli a zírala na dveře.

Nevím, jak dlouho jsem na ně zírala, ale nikdo nevešel a už vůbec ne ten, koho jsem chtěla vidět. V domě nebylo nic slyšet.

Nechápala jsem proč, ale měla jsem strašné nutkání jít k němu do pokoje. I když jsem věděla, že mě to bude mnohem víc bolet, tedy pokud to ještě šlo.

Nedalo mi to a já šla rychlým krokem ke dveřím. Opatrně jsem je otevřela a přešla chodbu k jeho dveřím.

Chvíli jsem váhala. ´Co to dělám? On tu není,´ opakovala jsem si dokola…

Pomalu jsem otevřela dveře. V tu chvíli jsem zůstala stát jako přimražená a nezmohla se na nic, jen zírat před sebe. Byl tam, stál u okna a díval se ven. Po chvíli si mě všiml a otočil se ke mně čelem. Stále jsem stála na tom místě a jen na něj debilně zírala.

Zírala jsem na jeho dokonalou tvář, ve které bylo očekávání. Čekal, co udělám. Podívala jsem se do je ho perfektních očí a začala se utápět. Měl je jako zlato, byl na lovu. Jako vždy jsem se od jeho pohledu nemohla odtrhnou, ale já ani nechtěla. Zírala jsem na svého osobního boha a bála se cokoliv udělat, aby nezmizel, jako obláček dýmu.

Přála jsem si, jako už tolikrát za těch posledních pět dní, aby to byla skutečnost. Když jsem ho teď viděla před očima, cítila jsem se celá a šťastná. Zase jsem to byla já. ´Vrátil se mi,´ opakovala jsem si dokola a začínala to mu věřit.

Cítila jsem slzy, jak mi stékají po tváři. Nebyly to slzy štěstí ani smutku, to ne, jelikož já nebyla ani jedno. Ne, tohle byly slzy obav. Obav, že zmizí, že to je jen sen a já zase budu sama, neúplná, bez něj. Věděla jsem, že až se z tohohle snu proberu, bude to vše bolet ještě víc. Moje vlastní sny a přání mi víc ubližují než dávají. Jeho obličej se zkřivil do bolestné grimasy, když si všiml mých slz. To mě popostrčilo, začala jsem věřit. Věřit, že nesním a on je tu se mnou.

 

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dětská láska je nejsilnější – 19. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!