Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Déjà vu aneb historie se opakuje - 2. kapitola

,.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Déjà vu aneb historie se opakuje - 2. kapitola2. kapitola - Návrat (z pohledu Edwarda)
Po padesáti letech se rodina Cullenova vrací zpět do Forks. Jaké pocity zažívá Edward po návratu do místa, kde poprvé miloval?

22.09.2021 (10:00) • Jessica • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 1348×

Nechtěl jsem se vracet, ale Carlisle trval na tom, že je opět čas změnit prostředí. Nikde jsme nemohli zůstat víc jak deset let, protože si lidé začali všímat, že jsme nestárli. Ale na světě nebylo tolik míst, a tak jsme je stále točili dokola. Než nastala doba se vrátit na určité místo, museli jsme však zjistit, zda se v místě nenachází někdo, kdo by nás mohl znát z dřívějška. Když před pár týdny zemřel Charlie, bylo jasné, že naší další zastávkou v tom šíleně dlouhém neživotě byl opět Forks. Nechtěl jsem se tam vracet. Bylo tam až příliš vzpomínek. Bylo mi líto, že jsme Charliemu vlastně nikdy neumožnili vyřešit případ. Nikdy jsme nemohli jemu ani Renee dopřát to, co si přeje každý rodič. Vědět stoprocentně, že je jejich dítě mrtvé a pohřbít tělo do hrobu. Celý život tak doufali, že se třeba někdy Bella zázračně objeví. Ale Bella ležela v hrobě za naším domem. Dostatečně hluboko na to, aby jí mohl někdo najít. Byl jsem zásadně proti, abychom jí někam zahodili, jako lovnou zvěř. Chtěl jsem, aby mohla někde klidně odpočívat. Bylo to nejvíc, co jsem pro ni mohl udělat.

Roky jsem si vyčítal, že jsem za její smrt mohl já. Přitom jí jen stačilo dál ignorovat. Prostě jí jen nechat být. Mohl jsem na ní být dál nepříjemný a hnusný a ona by mě nesnášela a nikdy by po mě nezačala toužit. Ale ne. Já musel začít dělat pravé opaky a odstartovat to šílenství. Jenže, co jsem měl dělat? Od první chvíle jsem jí miloval. Ale díky mé neopatrnosti přišla o život.

***

„Domove, sladký domove,“ řekla Esmé, když jsme dorazili k našemu domu na okraji Forks. Ušklíbl jsem se a vystoupil z auta. Bylo to tu stejné, jako když jsme to tu opouštěli. Nic se prakticky nezměnilo. Jen to jedno místo za domem tu bylo navíc. Esmé a Alice ihned zaběhly do domu a začaly poklízet. Rosalie s Emmettem zmizeli ve svém pokoji a Jasper s Carlislem šli na obhlídku okolí. Já jsem se nepozorovatelně vytratil k hrobu Belly. Nebylo skoro možné místo najít. Samozřejmě jsme tam nedávali žádný kříž, ani nic podobného. Bylo to velice anonymní. Ale přeci jen se mi podařilo najít místo, kde to bylo. Sedl jsem si na zem a ruku položil na místo, kde byl hrob.

„Ach, Bello. Moje Bello. Padesát let mělo rány zahojit, ale já jsem stále troska,“ povzdechl jsem si a přitáhl si kolena k bradě. „Nebýt Carlislea a rodiny, už bych se nechal zabít Volturiovými. Nedokážu bez tebe žít, Bello. Kéž bych tam byl dřív. Kéž bych tě stihl zachránit. Nebo aspoň proměnit. Na všechno bylo pozdě. Jak si tam ležela, tak bezbranná a…“

„Edwarde! Panebože, tady jsi!“ Alice stála přímo přede mnou a v očích měla hrůzu. „Viděla jsem, že jsi šel za Volturiovými. Neříkej mi, že nad tím zase přemýšlíš! Ede, to nesmíš. Máš nás. Zvládneš to.“ Alice si ke mně klekla a objala mě pevně kolem ramen. „Spolu to zvládneme. Věř mi.“

„Kéž bys měla pravdu, Alice,“ povzdechl jsem si a pohladil trávu na hrobě.

„Viděla jsem to. Bude to jako dřív. Budeš zase šťastný,“ pousmála se na mě. Alice jsem mohl věřit. Její vize byly bohužel vždycky pravdivé. I ta, která zahrnovala smrt Belly. Posmutněl jsem.

„A dost!“ Alice vyskočila na nohy, chytla mě za ruku a škubla s ní tak, že jsem se ani nestačil ubránit a stál jsem vedle ní.

 „Konec smutnění a litování se. Bellu to už nevrátí. Já vím, že se mi to lehce říká, ale Edwarde! Já jsem jí přeci taky měla ráda. Bylo to, jakoby mi umřela sestra,“ odmlčela se a na chvíli se zahleděla nepřítomně před sebe.

V její vizi jsem uviděl přijíždět k Charliemu domu taxík, ze kterého vystoupila Bella. Hrdlo se mi stáhlo. Ne, že bych potřeboval dýchat, ale teď jsem měl pocit, že se dusím. To přeci nemohla být pravda. Bella je mrtvá a je přímo tady pod námi. Co to je za vizi?

„Alice? Co to je za vizi?“ zeptal jsem se nahlas.
„Já nevím, Edwarde. Ale děje se to právě teď. Bella přijela domů a je mladá, ale… ale je to člověk, Edwarde. A ta žena, co je s ní. Je starší. Možná je to její matka.“ Alice se odmlčela a podívala se na mě. „To není Bella, Edwarde. Nemůže to být ona. Viděli jsme jí, že zemřela.“ Byla z toho stejně v šoku jako já.

„Nikomu nic neřekneme. Zatím,“ pohladil jsem Alice po rameni a zmizel v lese.

***

„Jdu se podívat, jaký bude můj pokoj.“

„Buď opatrná, Kate. Nevíme, jak to tam vypadá. Přeci jen už to byl starý pán.“

Seděl jsem schovaný ve větvích stromů naproti domu a pozoroval ty dvě ženy. Jedna byla viditelně starší. Měla dlouhé hnědé vlasy, pár vrásek v obličeji a dlouhý černý kabát. Kolem čtyřiceti už jí být mohlo.

Ten dům bude potřebovat rekonstrukci. - Kéž by tu Charlie byl. - Byla jsem tak hloupá. - Kde mám tu tašku? - Snad se tu bude Kate líbit. - Kéž bych jí mohla dát víc. - Bude tu hodně práce.

Poslouchal jsem myšlenky té starší ženy a snažil jsem se pochopit souvislosti. Nejspíš Charlieho znala. Mohla to být jeho druhá dcera? Věkově by odpovídala. Belle by teď bylo přes šedesát. Nevěděl jsem, že měl Charlie další dceru. Bella se o sestře nikdy nezmínila. Takže Kate. Ta krásná mladá slečna, která vypadala jako přesná kopie mojí Belly. Je neuvěřitelné, co umí genetika. Byla to jistě Charlieho vnučka.

Musel jsem vidět víc. Přesunul jsem se neviditelně mezi stromy na druhou stranu. Mohl jsem tak vidět do oken, kde měla Bella pokoj. Starší žena mezitím zašla do domu a tak jsem čekal a pozoroval. Starší žena si v myšlenkách stěžovala na spoustu práce, hodně špíny a nepořádku. Soustředil jsem se a hledal jsem, kde se nachází Kate. Ale nikde jsem nic neslyšel. Nebylo přeci možné, aby si nic nemyslela. Musela mít plnou hlavu myšlenek. Musela být úplně u vytržení z toho všeho.

A pak jsem si všiml, jak se okno v Bellině pokoji otevřelo. Nevím proč, ale na chvíli jsem se pousmál. Přišlo mi to, jako bych se vrátil v čase. Jako to bylo dřív. Ale pak jsem se zamračil. Byl jsem zmatený. Víc a víc jsem se soustředil na její myšlenky, ale nic jsem neslyšel. To nemohla být pravda. Mohlo by se stát, že by na oko stejná dívka mohla mít i úplně stejný dar?

No páni, ten pokoj je pěkný. – Snad tu bude Kate šťastná. – Ale ne. Mělo mě napadnout, že tu budou fotky. – Co jí na to mám říct? – Jednou budu muset.

Poslouchal jsem rozhovor dcery s matkou a zároveň se mi do toho míchaly matčiny myšlenky. Byly plné zmatení a strachu. Zdálo se mi to nebo před ní matka něco tajila? Byl jsem z toho mírně znepokojen. Seskočil jsem z větve a dopadl na cestičku mezi stromy. Nedávalo to smysl. Na reinkarnaci jsem nikdy nevěřil, ale mohlo se to snad opravdu dít? Mohl jsem snad dostat druhou šanci?

„Mami!“

Dech se mi zastavil. Naše oči se střetly. Vnímal jsem tu chemii, která však nastala nejspíš jen z mé strany, protože ona vypadala vyděšeně. Když svůj pohled na chvíli odvrátila, neváhal jsem a zmizel.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: Jessica (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Déjà vu aneb historie se opakuje - 2. kapitola:

« Předchozí   1 2
1. Selena18
22.09.2021 [11:08]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

« Předchozí   1 2

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře