Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dědictví rodu Tewdur 10. kapitola + Epilog

12.12.2012 (07:00) • Jiyee • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1622×

(Demetri)

Wow, tohle bych do Jane nikdy neřekl, vždycky mi připadala tak upjatá a neskutečně nezkušená. No, mohu říct, že žádná jiná se jí nevyrovná. A tím myslím i Heidi. Až do rána mi ležela v náručí. Byla krásná jako obrázek, ale když se naštvala, utíkal by i čert. 

Zvedla se a věnovala mi sto wattový* úsměv a zmizela ve svém pokoji. Já jsem se dal do hledání něčeho, co bych si mohl obléct. Při tom hledání jsem myslel na Jane a už jsem ji potřeboval znova. Po půl hodině jsem našel nějaké kalhoty a tričko. Šel jsem hledat Jane, chyběla mi. Kdo by řekl, že někdy něco takového řeknu? Nalezl jsem ji, jak sedí na okraji útesu a kouká se do vln. Snad toho nelituje, protože já rozhodně ne. Možná bych si to s ní zopakoval, tak jednou, dvakrát... Do hodiny.

Přisedl jsem si a koukal na ni.

„Co budeme dělat? Dneska přijede můj idiotský bratr," řekla po chvíli ticha.

Zauvažoval jsem nad tím. Určitě nechtěla, aby se to někde vědělo. Já to naopak chtěl vykřičet do celého světa. Ano, miluju Jane Volturi. Sakra, co když mě nemiluje? Zvedl jsem se a utíkal zpátky do pokoje.

(Jane)

Koukala jsem na vlny. Přemýšlela jsem zárověň nad vším a přece nad ničím. Byla jsem ve svém vlastním světě, kam nemá nikdo přístup. Jako by se celý svět posunul na druhou kolej a já sledovala dění kolem, a přesto se ho neúčastnila. Po odchodu Demetriho jsem se chtě nechtě vrátila zpět do reality.

V dáli jsem ucítila upíří pachy. Byla to Heidi, Felix a mé hloupější dvojče. Proč s nimi není i Hannah? No, to brzo zjistím. Vyběhla jsem jim naproti.

„Ahoj Heidi, Felixi, Skrčku!" pozdravila jsem je.

„Ahoj Jane, jak se tady máte?" ptala se zvědavě a zárověň podezřívavě Heidi.

„Se divím, že se na něj permanentně nelepíš, tak co? Kolikrát?"

„Drž hubu, idiote. Pojďte, provedu vás tady."

Ukázala jsem jim celý hrad a taky okolí. Zajímalo by mě, proč Felix mlčí.

„A kde je vlastně Hannah?"

Všichni tři se koukli do země a Felixovi se zkřivila tvář.

„To je ta druhá věc, proč jsme sem přijeli. První, Aro vás chce zpátky. A ta druhá, no, Aro dal Hannah popravit. Sám jí urval hlavu a spálil."

Tak tohle si s ním vyřídím, ten bude litovat. Ale proč je Felix smutný? Ale ne. Takže mu to řekla a dali se dohromady. Felix Hannah tajně miloval asi od chvíle, kdy vstoupila do gardy. Ale jedna věc mi tu pořád nedávala smysl. Proč se nechala zabít? Je stejně silná jako Aro. Kdyby nechtěla, tak by ji nezabil. No, to vyřeším jindy.

„Kluci, jděte si hrát, my si uděláme dámský večírek."

A tak mě Heidi odtáhla do pokoje a začala vyzvídat. I když jsem si řekla, že jí nic nepovím, stejně se dozvěděla skoro všechno. Před ní nikdo nic neutají. Ať se snaží sebevíc. Tak se postupně dozvěděla každý detail, co se zde stalo. A nezapomněla jsem na to, jak jsem ho prohodila oknem. Tím jsem vlastně začala. A taky na tu odplatu, jak jsem skončila v jezeře. Tímhle stylem to pokračovalo ještě pár hodin.

Večer jsme se sešli na skleničku krve. Nemám tucha, co dělali na hradě potom, co jsme ho s Demetrim opustili, a radši to asi ani vedět nechci. 

Vzal mě do lesa, na palouček, o kterém jsem ani nevěděla, že tam je. Otočil si mě k sobě a poklekl na jedno koleno.

„Jane, miluji tě z celého mého mrtvého srdce, prosím, staneš se mojí ženou?"

Epilog

„No tak, Jane. Hejbni kostrou. Nemáme moc času," volala na mě Heidi.

„Ale no tak. Je sedm ráno. Máme spoustu času."

„Nekecej a jdi se umýt."

A tímto náš rozhovor skončil. Vyšla jsem z koupelny jen v ručníku a sedla si na židli. Tam se mně ujala Heidi a vzala si do parády mé vlasy. Začala mi je česat, foukat, kulmovat, lakovat, překroucet, sepínat a ještě spoustu dalších věcí. No, výsledek byl neuvěřitelný. Vlasy se mi vlnily a padaly mi na ramena. Měla jsem v nich malinké bílé sponečky. Pak přišel na řadu obličej. Heidi mě nalíčila jenom lehce, takže jsem si mohla obléct spodí prádlo. Byl to světle modrý korzet s kalhotkami a podvazky. Na to přišly bílé šaty bez ramínek. Do pasu byly úzké a začaly přecházet v bohatou, plnou sukni až na zem s kratší vlečkou. Šaty byly zdobené nádhernými, bílými perlami. Nandala jsem si diamantové náušnice, náhrdelník a nazula boty na vysokém podpatku. Heidi přišla už jenom s poslední věcí. Do vlasů mi dala tiáru se závojem.

Vypadala jsem neuvěřitelně. Jako z pohádky. Nechápu, jak se to mohlo stát, ale už bylo za deset dvanáct. Rychle jsem pospíchala hradem až před dveře sálu, kde už na mě čekal Alec.

„Připravená?" Jen jsem přikývla.

Začala hrát hudba, a tak jsme s Alecem vešli do sálu. Byl vyzdobený bílými liliemi. Vše bylo nádherné, ale nejvíce mě zaujal, jak jinak, Demetri. Měl sametově černý smoking a motýlka a zdobil ho ten nejsladší úsměv na světě. Došla jsem k němu a Alec mě Demetrimu předal. 

„Bylo mi řečeno, že nemáte rádi dlouhé proslovy," začal Aro. „Takže, Jane Volturi, bereš si zde přítomného Thomase Demetriho Tewdur Volturi za svého manžela?"¨

„Ano."

„A ty, Thomasi Demetri Tewdur Volturi, bereš si zde přítomnou Jane Volturi za svou manželku?"

„Ano."

„Tímto vás prohlašuji za muže a ženu až po zbytek vaší věčnosti."

...

A co k tomu dodat? Z našeho Casanovy se stal poslušný beránek. Z Jane je poslušná manželka. Žijí spolu na hradě, zakousávají nevinné krčky, přežívají Arovy narozeniny a milují se. A jestli jim někdo neurval hlavinky, tak takhle žijí dodnes.

*- tj. velmi zářivý 

A jsme u konce. To to trvalo. Jak si myslíte, že skončila Hannah? Je opravdu mrtvá? Jsem ochotná napsat bonus s tím, co se dělo na hradě v nepřítomnosti Jane a Demetriho. Chcete?

Autor: Jiyee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Dědictví rodu Tewdur 10. kapitola + Epilog: