Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Decline 4. - News

Hahaha

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Decline 4. - NewsTak po dlouhé době další díl. Doufám, že se bude alespoň trochu líbit.

12.05.2010 (08:30) • Nikky • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1248×

 

Vytřeštila jsme oči a oba jsme stáli jako přimražení.
„Charlie!“
4,
Můj mozek teď pracoval na plné obrátky.Rychle jsem ho ze sebe zchodila, asi to nečekal jelikož s velkým „žuch“ sebou plácl na zem.
„Rychle jdi po schodech nahoru a první dveře vpravo.“ Zašeptala jsem na něj a sama jsem rychle posbírala všechno oblečení kolem gauče.
Teprve jsem stoupala polonahá na první schod, když se ve dveřích objevila Charlieho hlava.
„Tati?! Co tu děláte?“ Dělala jsem jako že nic a přitom pomalu a nenápadně stoupla na další schod.
„Bello? Proč jsi tu polonahá. Sjel mě od hlavy až k patě a potom jakoby sklopil zrak.
„Myslela jsem že už se dnes nevrátíte, tak jsem si udělala trochu pohodlí.“
To už jsem byla skoro nahoře a s přihlouplým úsměvem jsem utekla do pokoje.
Když jsem vešla pokoj byl prázdný. Hodila jsem na sebe župan a koukla se do skříně a pod postel, jestli se neschovává tam. Mračila jsem se na celý pokoj a přemýšlela kam jako šel. Ještě jsem zkusila projít ostatní pokoje, zatímco Charlie a Tiffany dělaly večeři. Nikdo nikde.
Když jsem vykoukla z okna jeho auto už bylo pryč. Vím, že jsme zaparkovaly kousek dál ale je divné že si ho Charlie nevšiml a nezeptal se mě na ně. Musel ho přeci vidět, než s ním Edward odjel. Nebo ne ? Byla jsem z toho všeho hrozně zmatená a tak jsem se rozhodla dát si sprchu a jít spát. No už se těším na zítřejší školu.
Ráno jsem se probudila minutu před tím, než mi měl zazvonit budík. To mě dokáže opravdu naštvat.S nepokojeným zabručením jsem se vyhrabala z postele a šla do koupelny zajistit ranní hygienu. Po sprše a nalíčení jsem šla zpátky do pokoje ale na křesle mě něco zaujalo. Edwarova modrá košile  pod ní kalhoty. Přemýšlela jsem jestli mu to mám vzít do školy nebo si to nechat. Nechtěla jsem vypadat jako nějaká hloupá  holka tak jsem to hezky složila a dala do tašky. Moc jsem toho za ráno nestihla, protože zaprvé nebyl čas a za druhé jsem ani neměla hlad a za třetí už jsem se moc těšila do školy.
Musela jsem přemýšlet na to co se včera stalo/nestalo. Bylo tam něco víc než jen úlet. Vážně jsem ho tak moc chtěla nebo to byl jen hloupý pokus o zlepšení mé společenskosti.  Závěr z celého mého dumání byl  se to nikdo nesmí dozvědět.
Když jsem přijela na parkoviště před školu nasadila jen můj „školní usměv“  a vylezla z auta. Cítila jsem se dobře, dokud jsem nezahlídla jak ke mně míří „Pan Cullen“. Rychle jsem se na něj otočila zpražila ho pohledem a rozhodla ho od téhle chvíle ignorovat. Nechci aby to vzrostlo v něco horšího ne nevinný flirt.
„Ahoj. Tady má to jsi zapomněl.“Mrkla jsem na něj otočila se na podpatku skoro úprkem šla pryč. Za sebou jsem jen slyšela něco ve smyslu.“Edíku ta tě zas vyšplouchla co ?“ A hodně hlasitý smích. Když říkám hodně, myslím tím opravdu hodně hlasitý. Donutilo mě to se usmát a pootočit. Jeden z jeho povedené rodinky. Edward stál pořád na tom stejném místě a zdál se být poněkud zaražený. Jeho bratr ho držel kolem ramen a smál se na mě jak na vánoční stromeček. Taky jsem se na něj usmála a konečně opravdu odešla na mou první hodinu. ,No tak to jsem zvládla docela dobře´.
Díky bohu další hodina s Jakobem. Teď jsem se rozhodla zaměřit na něj. Ale trochu jiným způsobem než na Edwarda. Když jsem vešla do třídy už seděl v lavici a něco zuřivě dopisoval.
„Ahoj Jacku. Co to děláš?“
„Zapomněl jsem úkol. Byl jsem celý víkend s klukama od nás na plžích a nějak jsme nestihly školu.“ Rošťácky se usmál a pokračoval v dopisování. Vypadal u toho hrozně roztomile jak se rychle snažil namačkat čísla do jedné řady a ještě se správným výsledkem. S úsměvem jsem si sedla vedle něj a čekala až zazvoní.
Den uběhl rychle nijak zábavně. Edwarda jsem potkala jen dvakrát a to jednou se na mě usmál zářivým úsměvem, ale ten jsem přešla s protočením očí. Podruhé už to nezkoušel a jen nenápadně prošel kolem. Ano, ano respekt musí být pomyslela jsem si když jsem ho míjela.
Už jsem šla do jídelny a sedla si na svoje obvyklé míso. Zase přišel Jack, za co jsem mu byla vděčná, protože to je jistota že se Edward nepřiblíží. Další plus pro Jacka.
„Jacku nechtěl by jsi někam zajít ?“
Podíval se na mě a povytáhl obočí.
„No klidně. Kam by jsi chtěla jít?“
„No vím určitě že už mám plný zuby kin a podobně. Napadá tě něco ? Mile jsem se usmála a doufala, že na něco přijde.Chvilku přemýšlel s vráskou mezi obočím ale pak se jeho tvář rozsvítila a prohlásil.
„Mám perfektní místo. Vyzvednu tě dnes v půl osmé dobře?“
že se bude alespoň trochu líbit.

Vytřeštila jsme oči a oba jsme stáli jako přimražení.
„Charlie!“


4.


Můj mozek teď pracoval na plné obrátky. Rychle jsem ho ze sebe zchodila, asi to nečekal jelikož s velkým „žuch“ sebou plácl na zem.

„Rychle jdi po schodech nahoru a první dveře vpravo,“ zašeptala jsem na něj a sama jsem rychle posbírala všechno oblečení kolem gauče.

Teprve jsem stoupala polonahá na první schod, když se ve dveřích objevila Charlieho hlava.

„Tati?! Co tu děláte?“ dělala jsem, jako že nic a přitom pomalu a nenápadně stoupla na další schod.

„Bello? Proč jsi tu polonahá. Sjel mě od hlavy až k patě a potom jakoby sklopil zrak.

„Myslela jsem, že už se dnes nevrátíte, tak jsem si udělala trochu pohodlí.“

To už jsem byla skoro nahoře a s přihlouplým úsměvem jsem utekla do pokoje. Když jsem vešla pokoj byl prázdný. Hodila jsem na sebe župan a koukla se do skříně a pod postel, jestli se neschovává tam. Mračila jsem se na celý pokoj a přemýšlela kam jako šel.

Ještě jsem zkusila projít ostatní pokoje, zatímco Charlie a Tiffany dělali večeři. Nikdo nikde. Když jsem vykoukla z okna jeho auto už bylo pryč. Vím, že jsme zaparkovali kousek dál, ale je divné, že si ho Charlie nevšiml a nezeptal se mě na ně. Musel ho přeci vidět, než s ním Edward odjel. Nebo ne? Byla jsem z toho všeho hrozně zmatená, a tak jsem se rozhodla dát si sprchu a jít spát. No, už se těším na zítřejší školu.

Ráno jsem se probudila minutu před tím, než mi měl zazvonit budík. To mě dokáže opravdu naštvat. S nepokojeným zabručením jsem se vyhrabala z postele a šla do koupelny zajistit ranní hygienu. Po sprše a nalíčení jsem šla zpátky do pokoje, ale na křesle mě něco zaujalo. Edwarova modrá košile, pod ní kalhoty. Přemýšlela jsem jestli mu to mám vzít do školy nebo si to nechat. Nechtěla jsem vypadat jako nějaká hloupá  holka, tak jsem to hezky složila a dala do tašky. Moc jsem toho za ráno nestihla, protože zaprvé nebyl čas a za druhé jsem ani neměla hlad a za třetí už jsem se moc těšila do školy. Musela jsem přemýšlet na to co se včera stalo/nestalo. Bylo tam něco víc než jen úlet. Vážně jsem ho tak moc chtěla, nebo to byl jen hloupý pokus o zlepšení mé společenskosti.  Závěr z celého mého dumání byl, že se to nikdo nesmí dozvědět.

Když jsem přijela na parkoviště před školu nasadila jen můj „školní usměv“  a vylezla z auta. Cítila jsem se dobře, dokud jsem nezahlídla, jak ke mně míří „Pan Cullen“. Rychle jsem se na něj otočila zpražila ho pohledem a rozhodla ho od téhle chvíle ignorovat. Nechci aby to vzrostlo v něco horšího než nevinný flirt.

„Ahoj. Tady máš, to jsi zapomněl.“

Mrkla jsem na něj otočila se na podpatku skoro úprkem šla pryč. Za sebou jsem jen slyšela něco ve smyslu.

„Edíku, ta tě zas vyšplouchla, co ?“ A hodně hlasitý smích. Když říkám hodně, myslím tím opravdu hodně hlasitý.

Donutilo mě to se usmát a pootočit. Jeden z jeho povedené rodinky. Edward stál pořád na tom stejném místě a zdál se být poněkud zaražený. Jeho bratr ho držel kolem ramen a smál se na mě jak na vánoční stromeček. Taky jsem se na něj usmála a konečně opravdu odešla na mou první hodinu. ,No tak to jsem zvládla docela dobře´.

Díky bohu další hodina s Jacobem. Teď jsem se rozhodla zaměřit na něj, ale trochu jiným způsobem než na Edwarda. Když jsem vešla do třídy už seděl v lavici a něco zuřivě dopisoval.

„Ahoj, Jaku. Co to děláš?“

„Zapomněl jsem úkol. Byl jsem celý víkend s klukama od nás na plžích a nějak jsme nestihli školu.“

Rošťácky se usmál a pokračoval v dopisování. Vypadal u toho hrozně roztomile, jak se rychle snažil namačkat čísla do jedné řady a ještě se správným výsledkem. S úsměvem jsem si sedla vedle něj a čekala až zazvoní.

Den uběhl rychle nijak zábavně. Edwarda jsem potkala jen dvakrát a to jednou se na mě usmál zářivým úsměvem, ale ten jsem přešla s protočením očí. Podruhé už to nezkoušel a jen nenápadně prošel kolem. Ano, ano, respekt musí být, pomyslela jsem si když jsem ho míjela. Už jsem šla do jídelny a sedla si na svoje obvyklé míso. Zase přišel Jake, za co jsem mu byla vděčná, protože to je jistota, že se Edward nepřiblíží. Další plus pro Jaka.

„Jaku, nechtěl by jsi někam zajít?“ Podíval se na mě a povytáhl obočí.

„No klidně. Kam by jsi chtěla jít?“

„No, vím určitě, že už mám plný zuby kin a podobně. Napadá tě něco?" Mile jsem se usmála a doufala, že na něco přijde. Chvilku přemýšlel s vráskou mezi obočím, ale pak se jeho tvář rozsvítila a prohlásil.

„Mám perfektní místo. Vyzvednu tě dnes v půl osmé dobře?“

Autor: Nikky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Decline 4. - News:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře