Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Decline 3. - Charlie!

01.02.2010 (11:30) • Nikky • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1424×

3.

Myslela jsem, že by Edward mohl být „pohodě“, ale v hloubi duše jsem si myslela, že to je ten frajírek, který chce sbalit každou holku. Jen jsem doufala, že to tak není.

Když skončila škola, šla jsem s Jakobem zase na oběd. Stále jsem na sobě cítila něčí pohled. Otočila jsem se, abych zjistila, kdo mě pořád tak sleduje. Kdo jiný než Edward. K mému překvapení se zvedl a mířil směrem k nám. Bože, co jako chce dělat?

„Ahoj Bello. Dneska jsem spolu ještě nemluvili.“ Usmál se na mě milým a svým způsobem dotěrným úsměvem.

„Hmm,“ neměla jsem náladu se s ním bavit, ale nemohla jsem od něj odtrhnout oči.

„Chtěl jsem se tě jen zeptat, jestli by jsi se mnou dnes nezašla do kina?“

Zírala jsem na něj s otevřenou pusou. To si jako myslí, že po jednom dni, ve kterém mě nepřesvědčil o tom, že by byl jiný, než si myslím, jsem změnila názor?

Ani jsem nestihla odpovědět a už mluvil místo mě.

„Dobře, tak já tě vyzvednu v půl sedmé u vás. Tak se zatím měj.“

Stála jsem na něj civěla a nemohla jsem uvěřit vlastním uším.

„Páni ten se s tím teda nemaže,“ řekl Jackob a usmál se na mě.

„Jo, to teda jo. Ehm… Jacku, já už půjdu, tak ahoj zítra.“

Usmála jsem se na něj a odešla z jídelny. Měla jsem namířeno rovnou na parkoviště. Sice mi vadilo, že to bral jako samozřejmost, že s ním půjdu, ale já jsem chtěla jít. On si to zřejmě uvědomoval jak působí na ženy a plně toho zneužíval.

Musela jsem domů. Vymyslet co si vezmu na sebe a všeobecně nad tím zapřemýšlet. Nebylo by na škodu si s ním trochu užít. Změna je život a já tohle nikdy nedělala. Byla by to dobrá příležitost jak se připravit na ty, co přijdou za ním. V hlavě se mi začal rýsovat plán.

Hned jak jsem přijela domů začala jsem s přípravu. Nejdřív jsem si vlezla do koupelny a dala si pořádně dlouhou sprchu. To mě vždycky hezky uvolní.  Namalovala jsem se jako v poslední době pokaždé. Na sebe jsem si vzala tmavě modré šaty nahoře upnuté a v pase sepnuty stuhou. Tmavě modré lodičky, které krásně ladily se šatami. Vlasy jsem si nechala rozevláté, jen jsem si dala na pravou stranu ozdobnou sponu. Hotovo. Bylo za deset půl sedmé a já jsem byla perfektně připravena. Musela jsem si pořádně rozmyslet jak to udělám. Budu se držet starého plánu? Užiji si s ním možná pár dní a potom ho nechám? Nebo bude vůbec chtít? Ale proč by jinak mě zval  poprvé k sobě? Jak jsem tak polemizovala, ozval se zvonek. Charlie s Tiffany odjeli za Tyffaninou maminkou. Byla nemocná, tak se za ní jeli podívat. To znamená pro dnešní noc volný byt. Seběhla jsem dolů vzala si kabát a tašku a vyšla před dům. Stál na verandě opíral se o trámek u schodů a krásně se na mě usmíval.

„Ahoj. Moc ti to sluší,“ pochválil mě.

„Díky tobě taky.“ Měl na sobě tmavé rifle, tmavě modrou košili u krku rozevlátou a černé sako. Taky jsem se usmála a vydala se s ním k jeho autu. Jako gentleman mi otevřel dveře a obešel auto na místo řidiče.

„Můžeme?“

„Jasně. Na co vůbec jdeme do toho kina?“

„Dávají nějakou romantiku.“ Mrkl na mě a auto se rozjelo.

Ze začátku jsme prohodili pár slov, ale potom už nám oběma došla řeč. Seděli jsem proto v tichu a byl slyšet jen vrnící motor jeho Volva. Dojeli jsem před kino a vystoupili, trochu se na mě mračil, když jsem vystoupila bez jeho pomoci. Koupil dva lístky ještě nějaký popcorn a šli si sednout do sálu. Jak jsem dosedli setmělo se a všichni ztichli. Cítila jsem to napětí, které mezi námi bylo. Ten elektrický náboj. Už to bylo skoro k nevydržení. Celou dobu jsem ho periferním viděním sledovala a někdy se i otočila. Vůbec nevím, o čem byl ten film. Chvilkově jsem sledovala jak se tam ti dva líbají a za chvíli už byl záběr na sexuální scénu. Musela jsem se v duchu usmát.

,Další inspirace´ Teď mi uniklo drobné zasmání a on si toho zřejmě všiml, protože se ke mně naklonil. Jeho vůně kolem mě provála. A já jsem se málem rozplynula. Nebylo na světě parfému, který by byl lepší, ba se alespoň trochu přibližoval jeho vůni.

„Děje se něco?“ Jeho sametový hlas byl jako pohlazení. Až teď jsem si to uvědomila, ale já jsem mu naprosto propadl. Chtěla jsem ho cítit blíž. Chtěla jsem ho líbat.

Konečně! Film skončil a sál se rozsvítil. Nepromluvili jsem, ale pořád mezi námi bylo cítit to napětí. Došli jsme k autu a jeli ke mně domů. Cesta byla zase tichá. Každý jsme přemýšleli nad tím svojím. Když jsme zastavili před našim domem vypnul motor a šel mě vyprovodit ke dveřím. Nastala ta chvíle, kdy se na konci rande máte políbit. Stáli jsem naproti sobě a dívali se do očí.

„Díky za večer. Bylo to moc fajn,“ řekla jsem. Nic lepšího mě nenapadlo.

Jen se na mě usmál a začal se přibližovat k mým rtům. A je to tu. Ta chvíle, kdy mě políbí. Už jsem se moc těšila na to, až konečně prolomí to prázdné místo mezi námi.

Ten polibek byl úžasný. Cítila jsem takové vzrušení, jako ještě nikdy v životě. Líbali jsem se vášnivě a naléhavě. Na chvilku jsme se od sebe odtrhli a zadívali se do očí. Teď je neměl zlaté, ale černé. Znovu jsem se k sobě přitiskli a já jednou rukou začala odemykat dveře. Nemohla jsem najít klíčovou dírku, tak mi vzal klíče z ruky a udělal to sám. Dveře se otevřely a jak jsme na nich byli nalepení, vtrhli jsem dovnitř. Vzal mě za stehna a odnesl mě ke gauči. Posadil mě na opěradlo a přitiskl se ke mně jak nejvíc to šlo. Cítila jsem jeho vzrušení na svém stehně.

Začala jsem mu rozepínat košili. Moc mi to nešlo, takže to trvalo dlouho. Tím jeho i moje vzrušení ještě narostlo. Košile byla konečně dole a já se začala věnovat jeho krku a hrudi. Přišel mi tak chladný, ale to určitě to bylo tím, jak jsem já hořela. Začala jsem mu rozepínat pásek u kalhot a nechala je sjet dolů. Začal se věnovat mému zipu a u šatů. Byl na straně a on po něm začal jemně jezdit rukou. Z úst mi vyšel vzdech. Konečně je rozepnul a tak se mu naskytl pohled na mou černou krajkovou podprsenku. Jestli to ještě šlo, tak mu oči ztmavly ještě víc. Hladově se přisál na mou šíji a mě unikl další vzdech. Vrátil se k mým rtům a rukou bloudil po mém těle od shora dolů, když v tom v zámku zařinčely klíče.

Vytřeštila jsem oči a oba jsme stáli jako přimražení.

„Charlie!“ zašeptala jsem tiše.

Autor: Nikky (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Decline 3. - Charlie!: