Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Decline 2

Edward on the tree


Decline 2Druhý díl. Doufám, že se vám to alespoň trochu líbí. Nejsem si jistá jestli má cenu pokračovat.

2,

 

 

„Cullen mi teď bude závidět.“ Řekl a ukázal palcem za sebe. Teď se zasmál trochu víc a já jsem se musela otočit na toho kluka v poslední lavici.

 

Tam seděl „Pan Cullen“.  Měl svraštělé obočí a našpulené rty. Musela jsem se usmát jeho výrazu. Vypadal jako malé dítě, kterému jste vzali hračku. Otočila jsem se zpět a pokusila jsem se poslouchat co říká pan učitel, ale moc dobře to nešlo, protože na mě Jackob v jednom kuse něco šeptal. Nejdřív se snažil o konverzaci, ale já jsem ho slušně upozornila, že bych chtěla poslouchat.  Zřejmě ho to nijak neoslovilo, protože potom spustil vtipy. To už jsem vážně nevydržela a začala se smát. Pan učitel si toho nevšiml. Naštěstí byl natolik zabrán do výkladu. Na rozdíl od nás.

„Jackobe prosím nech toho.“ Už jsem se smála hlasitěji a toho si taky všiml učitel.

„Slečno Stanová je  něco tak vtipného s čím by jste se chtěla poděli s celou třídou?"

Zamyslela jsem se.

„Vlastně ano.“

Volá policajt na letiště: "Jak dlouho letí letadlo do New Yorku?" - "Okamžik..." - "Děkuji."

 

Celou třídou se rozezní smích. Jakob vedle mě  se drží za břicho a buší pěstí do lavice. To mě taky přinutí k úsměvu. Pan učitel, ač se snaží tak mu nejde zamaskovat jeho úsměv. Nakonec zvedne ruce a prohlásí.

„Dobrá slečno teď jste mě odzbrojila, ale třído klid a pokračujeme."

Když skončila hodina začala jsem si balit věci a vstávala k odchodu.

„Co máš jako další hodinu? Mohl bych ti pomoci ji najít.“ Řekl Jackob.

„Další mám angličtinu.“

„No já mám sice Matematiku, ale můžu tě doprovodit.“

„To by bylo fajn.“

Celou cestu jsme si povídali. „Pan Black“ se zdál být velmi milý. Když mě doprovodil, rozloučil se semnou a spěchal na svou hodinu. S úsměvem jsem vešla do třídy a podala papíry k podepsání učitelce. Rozhlédla jsem se po třídě, ale k mému štěstí neštěstí, bylo poslední volné místo vedle „Pana Cullena“.  Šla jsem si tedy sednout k němu. On si mě zřejmě vůbec nevšiml, protože celou dobu koukal z okna. Když jsem dosedla a vyndávala jsem si věci z tašky najednou promluvil překrásný sametový hlas.

„Ahoj. Já jsem Edward Cullen.“

Otočila jsem se na něj a dívala jsem se na něj s otevřenou pusou. Měl překrásné zlaté oči, skoro bílou kůži a rudé rty. Když jsem do něj ráno vrazila ani jsem si ho nijak moc neprohlížela, ale teď jsem měla skvělou příležitost.

„A - Ahoj. Já jsem Bella.“ Krásně se na mě usmál a to mě probralo z mého transu.

„Moc mě těší.“ Stačil ještě říct, předtím, než zazvonilo.

Otočila jsem se a rozhodla se, že tuhle hodinu budu dávat vážně pozor, ale ani tentokrát mi to moc nešlo. Musela jsem přemýšlet. Nejdříve nad Jackobem a potom nad Edwardem. Začala jsem je srovnávat.

 ,Sakra Bello, proč to děláš! Ani jeden by tě nechtěl!´

Vynadala jsem si v duchu.

 

 Takhle se to opakovalo celý den. Jednou jsem byla s Jakobem a jednou s Edwardem. Musela jsem si přiznat, že Jakova společnost mi byla milejší. Šla jsem do jídelny a stála ve frontě na jídlo, když jsem je viděla poprvé. Pět andělů sedělo u stolu a o něčem konverzovali. Sedla jsem si k prázdnému stolu a nenápadně je pozorovala. K mému stolu přišel Jakob a sedl si vedle mě.

„Ahoj Bello.“

„Ahoj Jaku.“

„Tak jak jsi se měla…“ Povídali jsme si o všem možném. Každou chvíli jsme se smáli. Už jsem dojedla, tak jsem se zvedla k odchodu.

 „Tak se měj.“ Řekla jsem s úsměvem a šla odnést tác s jídlem.

Když jsem došla na parkoviště, o moje auto se opíral Edward. Jen tak tam stál a rozhlížel se. Když mě uviděl hned si stoupl a pousmál se.

„Co tu děláš?“  Zeptala jsem se.

„Napadlo mě, jestli by jsi nechtěla třeba někam zajít. Do kina, na večeři nebo ke mě.“

Pozvedla jsem jedno obočí a nevěřícně se na něj dívala. Byl to přesně ten typ, co jsem si myslela.

„Bože.“ Protočila jsem oči. Obešla ho a nastoupila do auta. Ještě než jsem zavřela dveře, slyšela jsem ho říkat:

„Beru to, jako ne.“ A uchechtnutí.

Nastartovala jsem a jela pryč z parkoviště. Ve zpětném zrcátku jsem viděla Jakoba s nějakou partou smát se, ale když viděl mé odjíždějící auto úsměv mu poklesl. Jakmile jsem dojela domů pustila jsem se do práce. Musela jsem uvařit Charliemu nebo by zemřel hlady, uklidit a potom věci do školy. Skončila jsem kolem osmé a zapadla jsem do svého pokoje. Sedla jsem si k počítači a projížděla stránky, když mi do oka padl titulek.“ Nevysvětlitelná úmrtí v Port Angeles a okolí.“

Rozklikla jsem článek. Bylo tam napsáno něco o častých úmrtí nebo zmizeních. Byla jsem až moc unavená, na to abych četla dál. Zalehla jsem do postele  a usnula. Druhý den ráno mě zase probudil budík. Vstala jsem a šla do koupelny. Když jsem se podívala do zrcadla, zděsila jsem se. Po polovině obličeje jsem měla rozmazanou tužku a řasenku a po druhé polovině zbytek rtěnky.

„Ach ne!“

Čtvrt hodiny jsem si odličovala obličej. V šatníku jsem zase našla nějaký pěkný model a nalíčila se. Jak jsem dojela do školy, u mého auta stál Jacob.

„Ahoj Bello. Jak jsi se měla?“

„Ahoj Jaku. Měla jsem se dobře a ty?“ Skoro celý den jsem byla s ním. Jeho přítomnost se mi vážně moc líbila. Poslední hodina zase s Edwardem. Skvělý. Sedla jsem si do lavice. On tu naštěstí ještě nebyl. Asi minutu před zvoněním si vedle mě někdo sedl. Kdo asi.

„Ahoj Bello. Nerozmyslela jsi si tu nabídku ?“

„Jsi nechutnej!“ Otočila jsem se a už ho více nevnímala.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Decline 2:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!