Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Decline 1.

Breaking Dawn


Decline 1.Tahle povídka je o Belle co se přistěhuje do Forks. Chce se změnit nechce být už ta neviditelná a udělá pro to skoro vše. Na tu stejnou školu chodí Edward i Jackob. Edward je také jiný než v knize. Do koho se Bella zamiluje ? Doufám že se bude líbit.

1,

Už jsem přijela z letiště a byla doma vybalená. Nebylo to tu nic moc, ale pořád lepší být tady než se dívat doma na mou mamku jak si stýská po Philovy.  Přichystala jsem si věci na zítřejší den. Půjdu poprvé do školy. Ne, že bych se nějak extra těšila, ale aspoň bude zábava.

Ulehla jsem do postele a přemýšlela. Nechci dopadnout jako na mé staré škole. Jako ta neviditelná holka se kterou se nikdo nebaví a nikdo si ji nevšímá. Chci být svá a nechci, aby mě každý odsuzoval jen od pohledu. Jelikož jsem až do teď stále nakupovala jen s mámou můj šatník nebyl nijak zajímavý. Podívala jsem se na hodiny. Bylo půl osmé. Obchodní centra zavírají asi v půl desáté. To bych mohla stihnout nakoupit něco alespoň na zítra.

Vyskočila jsem z postele, vzala jsem si něco na sebe svojí oblíbenou tašku přes rameno a peníze které mi dala mamka pro případ nouze. Řekla bych, že tohle je dost velká nouze. Seběhla jsem dolů a zavolala jsem na Charlieho z chodby.

„ Tati zajedu si ještě něco koupit. Budu zpátky tak za hodinku nejdřív.“

„Dobře zlato.“

Ani se neobtěžoval odtrhnout oči od televize. Vyběhla jsem z domu a šla ke svému autu. Jelikož mamka po tom co se vdala za Phila podstatně zbohatla, koupila mi společně s tátou celkem dobré auto. Já se v tom stejně moc nevyznám, takže.

Jela jsem do Port Angales.

Byla jsem tam v podstatě za chvilku. Vřítila jsem se na parkoviště nejbližšího obchodního centra a s úsměvem vyrazila dovnitř. Šla jsem hned do prvního obchodu a začala vybírat. V každém obchodě jsem si něco koupila. Šperky, boty, oblečení a čím jsem překvapila sama sebe i nějakou tu kosmetiku. Nikdy jsem se nijak moc nemalovala řasenka a tužka na oči nejvíce. Jelikož jsem chtěla změnu musela jsem jí udělat kompletní.

Když jsem vycházela z obchodů měla jsem ruce plné tašek. Naskládala jsem to všechno do auta a naprosto spokojená jsem se vydala domů.

Jakmile jsem dorazila, našla jsem Charlieho jak spí s ovladačem v ruce a nohama na stole u zapnuté televize. Vypnula jsem ji hodila přes něj deku a šla do svého pokoje. Nebylo nijak pozdě. Asi čtvrt na deset. Vybalila jsem všechny věci a uložila je na jejich místa. Před spaním jsem si ještě pročetla časopis, abych věděla jak a na co mám kterou kosmetiku použít. Já jsem totiž schopná použít rtěnku jako stíny na oči.

Asi jsem usnula, takže mě ráno probudil budík. Na břiše jsem měla časopis a oblečení pořád na sobě.

„A je to tady.“

Šla jsem do koupelny, abych si dala ranní sprchu. To mě pokaždé příjemně nabudí na dnešní den.

Vyfénovala jsem si vlasy a pustila se do ranního zkrášlování. Udělala jsem si černou horní linku a černou řasenku. Musím uznat, že to vpadalo dobře. Trochu červené rtěnky, aby zvýraznila moje rty a bylo to. Teď ještě co na sebe. Otevřela jsem mou momentálně přehlcenou skříň a začala vybírat něco z mého nově přibylého šatníku. Vzala jsem si černé roury na tělo, černé tričko s červeným páskem a červené lodičky s kulatou špičkou. Bílí kabátek s černými knoflíky a černou tašku. Musela jsem uznat, že jsem byla se svým vzhledem víc než spokojená.

Sešla jsem dolů a pozdravila Charlieho. Když se na mě podíval zůstal stát s otevřenou pusou a sjel mě pohledem od shora až dolů.

„Páni Bello vypadáš skvěle.„

Usmála jsem se na něj .

„Díky, ale já už musím jít.“

Vzala jsem si jablko dala jsem ho do tašky a šla ven. Počasí mi přálo a nepršelo. Obloha byla zatažená a vypadala že brzy začne, ale stihla jsem dojet ke škole a zatím nic. Zaparkovala jsem na posledním volném místě a ještě chvíli seděla v autě. Rozdýchávala jsem se a přemýšlel jsem nad tím jestli jsem neudělala chybu. Přece jenom jsem možná měla jit ve svém starém oblečení a být „neviditelná“.

Pozdě. Vystoupila jsem z auta a cítila jsem na sobě pohledy všech lidí co tu byly. Nasadila jsem veselou tvář rozhlédla se a vyšla jsem kupředu všem těm otázkám a mučení ve škole.  Viděla jsem několik kluků co stálo s otevřenou pusou a nevlídné pohledy dívek. Jak si tak vykračuji směrem ke škole spadly mi klíče. Chtěla jsem je zvednout, ale když jsem vstávala nedívala jsem se před sebe a narazila do něčeho tvrdého.

„Sakra.“

Myslela jsem, že jsem narazila do zdi, ale jakmile jsem se podívala viděla jsem před sebou nějakého kluka. Musím uznat, že nevypadal vůbec špatně, ale já znám tyhle týpky. Užijí si s tebou jednu noc a potom tě odkopnou.

„Promiň.“ Omluvila jsem se a šla dál. Zdál se být překvapený, protože se nezmohl ani na jedno slovo.Šla jsem dál, ale otočila jsem se a „nenápadně se na něj podívala. Pořád tam stál a nehýbal se. Musela jsem se uchcechtnout, ale on si toho všiml a otočil se na mě. Jako malá holka jsem dělala jakoby nic a vešla jsem do přijímací kanceláře.

„Dobrý den. Já jsem Bella Swan. Dnes tu nastupuji.“

„Ach ano. Tady máš. Vyplň to a nech to podepsat tvými učitely.“ Řekla mi ta paní za pultem.

Podle rozvrhu jsem měla první hodinu Biologii.  Vycházela jsem z té kanceláře a nedívala se před sebe. Bum. Zase jsem do někoho vrazila.

„Kruci!“ Ten někdo se začal moc smát a to mě donutilo zvednout zrak.

„Promiň neviděla jsem tě.“ Usmála jsem se na toho pohledného vysokého kluka s tmavě hnědýma očima a dlouhýma vlasama.

„Pohodě.“ Taky se na mě usmál a pokračoval.

„Ty jsi ta nová že ?“

„Jo, Bella.“ Potřásla jsem si s ním rukou  obešla ho a směřovala do svojí třídy. Nevěděla jsem kudy, takže jsem vešla do třech různých tříd, ale ani jedna nebyla ta správná.

Čtvrtý pokus to už je polovina hodiny pryč.

„Dobrý den. Omlouvám se, ale je to hodina biologie s panem učitelem O´connerem?

„Ano jste tu správně, ale poněkud pozdě ne ?“

„Ještě jednou se omlouvám, ale nemohla jsem to najít. Já jsem Isabella Swan.“

„Aha vy jste ta nová studentka že ?“

„Ano.“

„No tak se posaďte. Můžete buď vedle pana Cullena nebo pana Blacka.Vyberte si.“  Podívala jsem se na dvě volná místa a poznala ty dva kluky do kterých jsem dnes ráno narazila. „Pan Black“ se na mě hezky usmál, tak jsem se rozhodla pro něj.

„Dlouho jsme se neviděly.“ Otočila jsem se na něj a viděla jeho usměvavou tvář.  Musela jsem se taky usmát.

„Cullen mi teď bude závidět.“ Řekl a ukázal palcem za sebe. Teď se zasmál trochu víc a já jsem se musela otočit na toho kluka v poslední lavici.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Decline 1.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!