Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dáreček z La Push 10. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Dáreček z La Push 10. kapitolaEmmett a Rosalie ještě pokořeně zuří, ale situace se náhle zvrtne a protiútok se stočí do míst, kde to nikdo nečekal. Jedna etapa tak končí, ale jiná začíná.

23.11.2009 (15:45) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7807×

 

10. kapitola

 

(pohled Edwrda)

 

 Emmett byl nepříčetný vztekem a o Rosaliině stavu se ani raději nezmiňuju. Jen je Esme zmerčila, postavila se před hlavní vchod a rozpřáhla ruce.

„Jen přes mou mrtvolu!“

„To už prošvihli miláčku,“ poopravil ji Carlisle.

Ti dva však bez námitek poslechli. Celou noc byli zavření v garáži, kde Emmett s láskou skládal jednu součástku svého broučka ke druhé, zatím co Rosalie se vytasila se svým leštítkem a černým lakem na nehty maskovala tři hluboké rýhy táhnoucí se podél bočních dveří, které by netrumfl ani Wolverin po flašce tequily.

My ostatní jsme jim šli raději z cesty. Nevěděl jsem co dělat. Bylo to stále horší a já s hrůzou čekal, jakou odvetu jim za tohle vymyslí. Sledoval jsem jejich myšlenky, ale stále nic. Začínalo mi to být podezřelé. Věděl jsem, že to v Emmettovi ještě vře. Alespoň Rosalie trochu zkrotla po tom menším incidentu se zdemolovanými dveřmi.

 

K mému zděšení jsme měli dnes společnou poslední hodinu. Jak rozhodčí na tenisu jsem těkal očima z jedné strany laboratoře kde seděl Emmett s Rosalií ke druhé odkud na ně zvědavě hleděla Bella s Nikym. Bylo mi více než jasné, že když se do sebe pustí, ani police s chemikáliemi a kádinkami je nezastaví.

Zatím byl však klid. Rosalie si sklesle prohlížela svůj lak, který nevydržel včerejší hru na hever. Znuděně začala strkat jeden pěstěný prstík do podezřelé lahvičky, až to jen zašumělo.

Rosalie konečně objevila něco co jí zvedlo trochu náladu. Vytáhla prstík nyní už bez laku a hned tam vrazila druhý. Emmett se podíval co provádí a jen pozvedl obočí. Z vedlejší strany to vyvolalo vetší odezvu.

Niky nadšeně začal šťouchat do Belly.

„To taky umíš?“

Bella pokrčila rameny „Uvidíme.“

Popadla stejnou lahvičku s napisem H2 SO4 a bez zaváhání tam vrazila svůj drobný prstík až to zabublalo. S vytřeštěným výrazem jsem zděšeně klapal němou pusou. Neměl jsem k tomu moc dlouhou příležitost, protože v mžiku byl prstík venku a Bella s podivným chraplavým hlasem zašeptala k Nikymu.

„Ne.“

„Škoda.“

Děs mě polil ještě víc. Oni nejsou normální! Tahle sebevražedná dvojka versus má rodinka = jsme v háji.

Po vyučování jsem vyrazil okamžitě za Alicí, stála u své skříňky. Potřeboval jsem vědět, co se chystá. Znal jsem je už příliš dobře na to, abych věřil, že to nechají jen tak. Nestihl jsem k ní však ani doběhnout a Alice strnula. Vykuleně hleděla do blba, tak jsem taktně ustoupil z jejího zorného pole. Pusa se jí otevřela v němém zděšení.

Viděl jsem to samé co ona a neměl jsem asi daleko k tomu jejímu pohledu řidiče tiráka u seriálu Esmeralda. No, viděl není to správné slovo. V hlavě to měla jako ve vánoční žárovičce. Vize - tma - vize - tma...

Měl jsem chuť chytit jí hlavu do rukou a pořádně s ní zaštěrchat. Třeba nějaký závit zapadne zas na své místo. Nebo takový pořádný tesla úder...

Alici však brzy došlo, že chyba není na jejím přijímači. Vztekle vyběhal ven. Proplétala se mezi posledními odcházejícími studenty a mířila ven na parkoviště. Šokovaně jsme ji sledovali, jak proběhla i kolem Belly a Nika, kteří čekali na Jacoba.

Řítila se přímo k jeapu, na jehož korbě seděl Emmett. Jako přerostlá Leontýnka dřímal mezi palcem a ukazováčkem kopretinu a se zcela vážným výrazem odtrhával jednotlivé lístečky: Půjdu večer k Blackům - nepůjdu večer k Blackům - půjdu večer k Blackům - nepůjdu več...

„Emmette!“

Alice se po něm vrhla. Poslední dva studenti prudce dupli na plyn a se zakvílením opustily parkoviště právě ve chvíli, kdy ho popadla svýma drobnýma rukama kolem krku a začala ho bezvýsledně rdousit.

„Tys... nás... nevarovala,“ podařilo se mu vychroptět ze sebe ukřivděně.

Držel Alici za pas a snažil se ji od sebe odtrhnout, aniž by skončila na dva kusy.

„A jak asi ty idiote, když kolem nich nic nevidím!“

„Ale to, že budu opravovat svého broučínka už jsi vidět mohla!“

Alicin stisk zaraženě povolil. Emmettovi se překvapeně rozšířily zorničky. Ona to vážně mohla vidět a varovat je! Ruce se mu přesunuly výš a v následujícím okamžiku už rdousil i on Alici.

Navzájem se snažili o přímou masáž hrtanu, jen s tím rozdílem, že Alice bezmocně klátila nožičkama tak půl metru nad zemí. V momentě však Emmettovi na zádech přistál Jasper a ten bolestně zavyl. Rosalie mu vyrazila na pomoc. Sledoval jsem chumel svých sourozenců válejících se po zemi. Klubko rukou kolem krku, podpatky zapřené pod bradou, sápání, hekání,...

Nebyl jsem však jediný pozorovatel. O kus dál tomu přihlíželi také Niky s Bellou. Chvíli nevěřícně zírali, než se jim na tváři objevil užaslý úsměv. Parkovištěm se rozlehlo vítězné plácnutí.

Co taky může být lepší likvidační strategií, než aby se protivníci zkosili navzájem? Nadšeně sledovali vývoj a co chvíli se mi k uším doneslo jejich komentování.

„No tak Emmete, to si přece nenecháš líbit.“

„Jau, Alice to bylo podlý.“

„Rosalie, vrať mu tu botu, ...ou už se stalo.“

Přes jejich spokojené výrazy však přelétl stín. Doslova. Za zády ve slunci se jim objevil Jacob a s podrážděným pohledem sledoval mou povedenou rodinku.

„Co to do nich vjelo?“ nadzvedl překvapeně obočí.

Nesnášel je, ale tahle podívaná se mu začínala líbit.

„Emmett zuří, že ho Alice nevarovala,“ zahyhňal se Niky.

„Před čím?“

„Že mu Bella rozebere auto na souč...“ jeho proslov ukončila Bellina něžná nožka zaparkovaná na jeho holeni.

Jacob nevěřícně zůstal zírat na Bellu, pomalu se k ní přibližoval. Se špatným tušením zatěkala očima s pokusem o smířlivý úsměv. Nepomohl. Rozhodla se zřejmě přitvrdit. Natáhla ruku za Jacobovi záda.

„A on obarvil Rosalii vlasy na modro!“ bez jediného záchvěvu svědomí práskla na Nikyho.

Jacob bezmocně zavyl.

„Jeden lepší než druhý. Vy se je snad snažíte vytočit tak, až budu muset tahat jeho z jejich huby a ani si nechci domýšlet, odkud bych tahal tebe!“ ohlídl se se zavrčením přímo na mě.

Zůstal jsem na něj civět. Jak to myslel?

Zůstal jsem za ním zírat, jak je táhne oba k autu.

Přece si nemyslel, že by Bella... Blbost, přece byla s ním. Zadumaně jsem nasedl do svého volva a přemýšlel jsem o tom celou cestu domů. Automaticky jsem vystoupil a zamířil do svého pokoje.

Jen vzdáleně jsem vnímal Carlisla a Esme, jak na mě zmateně koukají.

„Kde jsou ostatní?“ houkl za mnou Carlisle.

„Asi ještě na parkovišti, drobátko se chytli.“

Po posledních událostech se tím drobátkem Carlisel nenechal zmást a v příštím okamžiku už bylo slyšet startování motoru.

Civěl jsem do stropu, jak to sakra myslel? Že by táhl Bellu ode mě? Podrbal jsem se zmateně za uchem.

 

<<    Shrnutí    >>

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dáreček z La Push 10. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře