Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Dance 4 life - 6. kapitola

1125334531


Dance 4 life - 6. kapitolaSurprise. :) Strašně se omlouvám za tu časovou prodlevu. Teď už to bude lepší, slibuju. :) Dneska nás čeká trocha školy a trénink na soutěž. :)

Dance 4 life – 6. kapitola

Bella:

Ráno jsem se probudila ještě před tím, než mi zazvonil budík. Nechtělo se mi moc vstávat,  a tak jsem ještě nějakou dobu ležela v posteli a přemýšlela o mně a Edwardovi. Nějak jsem se do toho asi zabrala, protože když jsem se na budík podívala podruhé, zhrozila jsem se.

Vylétla jsem z postele a zmateně pobíhala mezi šatnou a koupelnou, protože jsem vážně nestíhala. Jakmile jsem uviděla v zrcadle svoje vlasy, zhrozila jsem se znova. To hnízdo, co jsem měla na hlavě, rozhodně nemohly být moje většinou slušně vypadající vlasy! Popadla jsem tedy hřeben a snažila se to nějak zlepšit, ale bezvýsledně. Po chvíli marného boje jsem tedy usoudila, že bude nejlepší, když si vlasy stáhnu do dvou culíků. Jo, hned je to lepší.

Rychle jsem si tedy oblékla obyčejné džíny a volné tričko, které mělo volná ramena, a seběhla dolů.

„To je dost, už jsem tam na tebe chtěla vlítnout,“ usmála se mamka a naložila mi na talíř porci míchaných vajíček. Vděčně jsem se na ni podívala.

„Tak to mám štěstí, že jsem nakonec vstala!“ Na to mamka jen přikývla.

„Jak ses vlastně včera měla? Nějak jsi mi to nestihla říct,“ začala se nenápadně vyptávat. Ach jo, celá mamka.

„Bylo to super, procházeli jsme se v parku a jedli hotdogy,“ odpověděla jsem s úsměvem.

„Budeš mít dneska odvoz?“ zajímala se.

„Asi jo, proč se ptáš? Vadí ti to snad?“ zamračila jsem se lehce.

„Vůbec ne, jenom, že už máš nejvyšší čas na odjezd,“ připomněla mi mamka, že bych sebou měla hodit. Mrkla jsem z okna a Edwardovo Volvo už stálo před domem.

„Jasně, dík moc,“ poděkovala jsem, dala jí pusu na tvář a už běžela před dům. Edward se nenuceně opíral o svoje auto a s úsměvem mě sledoval.

„Ahoj, promiň, že zdržuju, ale nějak jsem dneska ráno nestíhala,“ pozdravila jsem ho a natáhla se pro polibek. Edward mi víc než ochotně vyšel vstříc.

„Ahoj. Zaspalas?“ zeptal se pobaveně, když mi dovolil se zase nadechnout. Zasmála jsem se.

„To zrovna ne. Vzbudila jsem se vlastně dost brzo, ale pak jsem musela přemýšlet o tom včerejšku a nějak zapomněla hlídat čas,“ přiznala jsem se zahanbeně a sklopila pohled.

Edward mi jemně nadzvedl bradu a prohodil: „Nemusíš se stydět. Taky jsem na to musel pořád myslet.“

Celkem se  mi ulevilo, že jsme na tom oba stejně. Najednou se otevřely dveře a v nich stála mamka.

„Nerada vás ruším, ale jestli chcete stihnout školu, měli byste hned vyrazit!“ oznámila nám. A jo, škola! Úplně jsem na ni zapomněla. Jen jsem si povzdechla a odtáhla se od Edwarda.

„Dobře, mami, díky za upozornění,“ usmála jsem se a nasedla do auta. Edward udělal to samé a konečně jsme vyjeli směr škola.

Cestou panovalo trochu trapné ticho a trvalo vlastně až do doby, kdy jsme dojeli před školu. Edward zaparkoval auto a hned se hnal k mým dveřím, aby je stihl otevřít dřív než já. Tomu jsem se musela zasmát.

„Díky,“ poděkovala jsem mu s úsměvem a on mi ho jen oplatil.

„Nemáš zač!“

„Už musím jít, mám dějepis, ale co takhle se sejít po škole?“ navrhl mi Edward. Už už jsem chtěla souhlasit, pak jsem si ale vzpomněla, že musím po škole na trénink a připravovat se s ostatníma na Dance 4 life.

„To bych vážně moc ráda, ale musím na trénink. Ještě nemáme úplně secvičenou choreografii,“ odmítla jsem omluvně a zamračila se. „Ale zítra bych snad mohla, a mimo to se určitě potkáme u oběda nebo o přestávce, ne?“ navrhla jsem nadšeně. Edward se usmál.

„Tak dobře, ale zítra jsi jen moje, dobře?“

„Jasně, ale teď už vážně musím letět. Přijdu pozdě,“ řekla jsem a lehce Edwarda políbila. Polibek mi jemně oplatil a rozešel se směrem ke svojí třídě. Já udělala to samé.

Do třídy jsem přišla těsně před učitelkou. Naštěstí to nijak nekomentovala a věnovala se svému výkladu.

 

©©©

„Ahoj, Liz, tak jak se dneska máš?“ zeptala jsem se jí, jakmile jsem vkročila do sálu. Liz se na mě vylekaně otočila.

„Ježiši, Bello, tohle mi nedělej! Chodíš jako duch,“ vyčetla mi. Jen jsem se zasmála.

„Tak promiň. Jak se máš?“

„Celkem to jde, ale začínám být čím dál víc nervózní kvůli tý soutěži. Jestli letos CoolDancers neporazíme, tak už snad nikdy!“ odpověděla.

„Neboj se, letos je to naše! S tou choreografií nemůžem prohrát,“ snažila jsem se ji povzbudit. Viditelně pookřála, takže se mi to nejspíš povedlo.

„Máš pravdu. Letos je to naše,“ souhlasila. „Ale teď do práce. Dance 4 life je už za týden. Ještě, že ostatní už choreografii umí,“ oznámila mi Liz. To mě trochu udivilo.

„Umí? Já myslela, že to ještě není úplně hotový, nebo snad už je?“

„Sice ještě ne, ale už jde jen o detaily. Ty můžem doladit za pochodu,“ usmála se Liz. Aha, tak to pak jo.

„Ahoj všichni, jdem trénovat?“ vrazila do sálu najednou Trish, čímž nás dost vyděsila obě.

„Jasně, ale kde jsou ostatní?“

„Tady jsme,“ ozvalo se od dveří. A opravdu, stál tam zbytek naší skupiny připravený na další náročný trénink.

„Dobře lidi, dáme se teda do toho,“ zavolala Liz a pustila hudbu.

„Takže, choreografii známe všichni. Zkusíme to teďka jen tak, abychom viděli, co by se dalo ještě zlepšit nebo případně úplně změnit. Vítáme jakýkoliv připomínky, dobře?“ navrhla jsem. Ozvalo se souhlasné zamručení.

„Tak dobře, jdem na to,“ pobídla nás Liz. Jakmile začala hrát písnička, jako kdyby zmizeli všichni jednotlivci. Odteď jsme byli jeden tým, žádné já nebo on. Jeden tým. Začali jsme se hýbat všichni najednou a upírali soustředěně pohled na zrcadlo naproti nám. Vnímali jsme každý pohyb a prožívali každý okamžik až do konce. Teda aspoň já jo.

Jakmile písnička skončila, přihlásila jsem se ke slovu.

„Tak, lidi, měla bych pár zlepšováků. Hnedka na začátku je to takový moc ostrý. Nemůžem se začít jen tak najednou hýbat, takže navrhuju nějaký pomalý pohyby, jen tak, aby bylo jasný, že teď je parket náš. Jak jdeme všichni doleva a máme otočku, mohli bychom to skloubit dohromady. Nebude to vypadat tak trhaně a budem mít plynulejší pohyb.“ A takhle to pokračovalo pořád dál a dál. Dohadovali jsme se tak dlouho, dokud jsme s choreografií nebyli na sto procent spokojení a nepadali únavou a hlady.

„Dobře, myslím, že by to pro dnešek stačilo! Tanec máme vymyšlený, zvládáme to. Jen se musíme úplně synchronizovat, ale to zase až příště! Dobrá práce! Můžete jít,“ rozpustila to Liz pro dnešek. Musela jsem přiznat, že tato slova jsem v životě neslyšela reději.

„Tak čau, lidi,“ rozloučila jsem se s ostatními, sebrala si věci a vyšla ven ze studia. Samotnou mě překvapilo, že už je tma a výrazně se ochladilo. Přitáhla jsem si teda mikinu blíž k tělu a rychle se vydala domů.

Jakmile jsem tam došla, mamka se úplně zhrozila.

„Panebože, Bello, vždyť jsi celá propocená! Mazej do sprchy!“

Musela jsem se smát. Mamka se chovala, jako kdybych byla malá holka. Ovšem s největším potěšením jsem ji poslechla.

Drhla jsem se snad půl hodiny, dokud na mě nepřišla ještě větší únava. Musela jsem se přemáhat, abych vůbec vydržela do postele a neusnula přímo ve sprše.

Oblékla jsem si pyžamo a plácla sebou spokojeně do postele. Chvíli jsem myslela na Edwarda, chvíli zas na Dance 4 life a za chvíli byla tuhá jako špalek.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Dance 4 life - 6. kapitola:

 1
3.
03.07.2014 [18:45]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. miky
03.07.2014 [18:43]

Sice som to objavila až teraz Emoticon Ale je to dosť zaujímavé Emoticon Určite pokračuj Emoticon Emoticon

03.07.2014 [10:21]

BlotikAhoj,
článek jsem ti opravila, ale prosím pozor na nějaké chyby.
* Čárky.
* Tečka se dělá před smajlíkem, ne až za.
* Překlepy.
* Pokud chce oddělit pohledy či čas, piš tři znaky, stejně jako u třech teček.

Příště na ty chyby pozor.
Děkuju. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!