Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » City jsou všude! Opatrně - 2. kapitola

Tak, konečně je tady druhý dílek. Tentokrát pohled Alice. Co se stane, když se pro něco Alice rozhodne? Jakou souvislost to má s Bellou? Kde se Bella objevila? Objeví se zde i další postavy, kdo to bude se nechte překvapit.

2. kapitola

 

Alice

Je to už víc jak měsíc, co jsme opustili Bellu a já jsem stále smutná, ale také jsem smutná za svého miláčka. Ach, Jaspere, vím moc dobře, jak trpíš a už se na to nemohu dívat. Rozhodla jsem se, že spolu se svým miláčkem pojedeme za Bellou. I když to znamenalo opuštění rodiny, věděla jsem, že dělám dobře, protože tohle už nebyla rodina. Naše rodina se pomalu ale jistě rozpadala a to jen díky jednomu rozhodnutí, které nám všem změnilo život. Rozhodla jsem se, a proto teď běžím k našemu novému domu.

Když jsem tam dorazila, tak byli všichni - až na Edwarda - v obývacím pokoji a dívali se různými směry, v jeden okamžik dokonce vypadali jako mrtvoly.

 

„Není mi jedno, co se s touhle rodinou děje, ale já už tady nebudu ani minutu, nevydržím to tady, je mi to líto, mám vás všechny ráda, ale nemůžu se dívat, jak se den co den blížíte stavu, kdy už jste jako opravdové mrtvoly. Je mi to líto, ale odjíždím,“ řekla jsem a všichni se na mě podívali s bolestí v očích. Jasper určitě věděl, že chci, aby odjel se mnou, proto se zvedl a šel se mnou k nám do pokoje balit.

 

Když jsme měli hotovo, tak jsme sešli dolů za rodinou, naposledy se rozloučit. Když jsem je všechny viděla, bylo mi do breku, ale já, ani Jasper jsme nemohli snést ty jejich zmučené obličeje. Proto jsme se s nimi rozloučili, ale když jsme se loučili s Esmé a Carlislem, bylo to nejtěžší. Milovali jsme je jako pravé rodiče. Celou dobu, co jsem se s nimi loučila, jsem vzlykala tak jako Esmé. Poté, co jsem se všemi objala, jsme společně s Jasperem nastoupili do mého Porsche a vyjeli vstříc nové budoucnosti.

 

Když jsme byli dostatečně daleko od domu, Jasper se mě zeptal.

„Kam jedeme, Alice?“ řekl mi s láskou v hlase a jemně mě hladil po ruce.

„Za Bellou, Jaspere. Nemůžu se dívat, jak se stále užíráš, a mně Bella hodně chybí. Chci za ní, a proto jsme museli opustit rodinu, kdyby to zjistil Edward, zabil by mě.“ Můj Jasper se na mě podíval s láskou a já věděla, že by se mnou šel klidně i do horoucích pekel.

 

Byli jsme zrovna před Forks, když jsem si všimla, že před námi jede auto náčelníka policie, Bellina strýce. Proto jsem se rozhodla ho sledovat, když zastavil u policejní stanice, spolu s Jasperem jsme vystoupili a šli za ním. Charlie si nás po několika krocích všiml a otočil se na nás.

„Alice, co tady děláte?“ zeptal se a já na něm viděla, jak je zničený, ale nechápala jsem z čeho.

„Přijeli jsme za Bellou, Charlie.“ Když jsem to řekla, tak se na mě podíval pohledem, který jsem nedokázala přečíst.

„Ach, Alice, Bella odletěla za svým otcem, nejdříve se skoro zhroutila z vašeho odjezdu a o týden později nám volali, že Renée zemřela. Nemohla už tady být, proto se rozhodla odjet za otcem,“ odpověděl a já už jen vzlykala v Jasperově náručí. Jasper poděkoval Charliemu a už mě táhl do auta, tentokrát si sedl na místo řidiče.

„Miláčku, zkus se podívat do naší budoucnosti, možná uvidíš, kde najdeme Bellu,“ řekl mi můj miláček a měl pravdu, proto jsem se podívala do naší budoucnosti a málem jsem se zhrozila, ale to, co jsem viděla, mě utvrdilo v tom, že je to správné.

„Jaspere, jeď na letiště. Poletíme do Volterry.“ Můj Jasper se na mě vystrašeně podíval a já mu raději řekla, proč to tak je.

„Víš, neviděla jsem Bellu a nás, ale jen nás, jak jsme ve Volteře a z nějakého neznámého důvodu jsme šťastní, proto tam chci letět,“ řekla jsem již normálně a on se na mě usmál. Důvěřoval mi a já byla ráda. Milovala jsem ho a věděla jsem, že on miluje mě.

Dojeli jsme na letiště a měli jsme to jen tak tak, za necelých 20 minut nám letělo letadlo. Letěli jsme do Říma a potom pojedeme autem do Volterry.

 

Když jsme byli v letadle, tak jsem se přitulila ke svému miláčkovi a přemýšlela nad naším životem. Jasper mě vískal ve vlasech a já měla hlavu v jeho klíně.

Když jsme přistáli, tak jsme si šli koupit auto a vyjeli jsme směr Volterra. Pomalu jsme se blížili k Volteře a já si začala uvědomovat, že nás čeká nový život, že to bude šťastný život. Hned se mi o poznání zvedla nálada.

 

Dorazili jsme k branám Volterry a pomalu vjížděli dovnitř, všimla jsem si luxusního auta před námi, které jelo stejným směrem jako my, ale o poznání pomaleji. Když jsme se dostali k vnitřní bráně, u které byli dva upíři, tak jsme se museli představit, ale toho, kdo seděl v tom autě, pustili okamžitě, u nás chtěli ještě vědět, co zde chceme, proto jsme řekli, že jedeme navštívit Ara. Pustili nás dál a řekli nám, ať zaparkujeme před recepcí. Proto jsme tak učinili a chvíli museli počkat, než dorazil další upír a ten odvezl auto do garáží. My dva jsme se vydali na recepci, kde jsem se hned zarazila. U recepce stála Bella a mluvila s recepční. Nejvíce nás šokovalo to, co jsme zaslechli.

„Gianno, prosím, až dorazí Demetri, pošli ho za mnou, potřebuju s ním něco probrat.“

„Jistě, paní.“ Sotva jí recepční odpověděla, Bella se otočila a zahlédla nás.

„Alice, Jaspere, co děláte ve Volteře?“ zeptala se nás se strachem v očích.

„Viděla jsem nás tady šťastné, proto jsme tady, ale co tu děláš ty?“ Než stačila odpovědět, přišla na recepci Jane a ta Belle řekla...

„Isabell, tvůj otec tě čeká v sále.“ Pak se otočila a odešla. Bella se otočila směrem k nám a jen nám řekla.

„Tak pojďte se mnou, později vám to vysvětlím.“ Kývli jsme a šli za Bellou.

„Dědečku, podívej, koho to teta Bella přivedla.“

„Vidím, Elen. Vítám vás, Alice a Jaspere, čemu vděčíme za vaši návštěvu?“

Teď už opravdu nic nechápu a stejně na tom byl i Jasper.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek City jsou všude! Opatrně - 2. kapitola:

 1
3. verča
10.01.2015 [18:56]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Jana
22.01.2012 [19:05]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23.07.2011 [17:12]

jesikatadalsi Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!