Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Cit? To slovo neznám - 8. kapitola

Stephenie Meyer


Cit? To slovo neznám - 8. kapitolaJe to tu. Konec povídky je tu. Jak nakonec skončí Bellin život? Bude mít šanci znovu začít, nebo zemře?

„Chyťte je!“ zakřičel Aro a všichni se blížili k nám jen s jedním cílem. Zabít nás.

„Ne!“ zakřičela jsem a měla jsem jeden nápad, jak bychom odtud mohli vyváznout bez toho, aby jeden z nás zemřel.

„Aro, dobře víš, že jsem silnější, než všichni v této místnosti. Nenuť mě, abych vás všechny tady zabila.“ Byla by to jediná možnost, jak se odtud dostat. Ale zvládla bych je všechny přemoci? Zvládla bych je zabít? Jsem silná, ale nevím jestli jsem natolik silná.

„Isabello, nás je devět a ty jsi jediná,“ vysmál se mi Aro do obličeje a měl pravdu. Takovou přesilu bych nezvládla, ale Edward by mohl stihnout alespoň utéct. Mohl by se zachránit a vrátit se ke své rodině. Alespoň on musí přežít, protože kdyby zemřel on a já bych nastávající bitvu přežila, tak bych stejně bez něho nemohla žít. On je část mě, i když jsem se to celou dobu snažila popírat, tak teprve s ním dává můj život smysl.

„Není tu sama, Aro,“ řekl Edward a stoupnul si přede mě, takže jsem byla skrytá za jeho tělem. Mohlo mě napadnout, že mě bude chránit za každé situace. Nezměnil se. Najednou se Edward zarazil a na jeho tváři se objevil slabý úsměv. Ani ne za půl sekundy se otevřely velké kovové dveře a v nich stáli oni. V očích jsem jim viděla odhodlaní nás odtud odvést, i kdyby měli položit svůj život.

Jak jsem mohla žít bez této rodiny tak dlouhou dobu. Jak jsem jen mohla? Mohlo mě napadnout, že mě Edward opustil jen proto, abych byla v bezpečí. Tolikrát mi šeptal do ouška, jak mě miluje a další roztomilá slova a já jsem mu jen tak snadno uvěřila.

„Zdravím tě, Carlisle,“ pozdravil zdvořile Aro, jako kdyby se tady ještě před malou chvíli nerozhodovalo o našich životech.

„I já tebe, Aro. Mohu se zeptat, proč nechceš propustit mé děti?“ Děti? Carlisle mě považuje za dceru? Je to možné!?

„Pokud vím, tak tady Edward je, jak se říká, tvůj syn, ale Isabella? Přece jste ji před sedmdesáti lety všichni opustili a nechali jste ji samotnou a nechráněnou a nebýt mě, že jsem ji tenkrát hned na místě nezabil za to, že nás málem prozradila celému světu a místo toho jí nabídl domov. Jediný, kdo by si tady mohl říkat otec, jsem já, Carlisle.“ Tohle už není možné. Určitě se mi to všechno všechničko jenom zdá!

„Ale my jsme ji opustili, protože jsme pro ni byli nebezpeční. Už jednou díky nám málem přišla o život.  Nemohli jsme ji vystavit takovému nebezpečí. Ale teď, když je tu, bych ji rád chtěl přijmout do své rodiny jako moji a Esminu dceru. Bello, co na to říkáš?“ zeptal se mě, ale já jsem tomu ještě pořád nemohla uvěřit. Tolik let jsem necítila ani kousek citu a nyní? Nyní prožívám tolik pocitů naráz, že to ani hezké pomalu není.

„Já... Ráda bych patřila do tvé rodiny, Carlisle.“ Všichni Cullenovi se na mě usmáli a bylo jim vidět na očích, že kdyby mohli, tak by mě hned objali a přivítali do své, tedy naší, rodiny.

„Carisle, Edward a Bella jsou ale v mé gardě a ještě nějakou dobu tady oba budou.“

„Ale pokud vím, tak každý do gardy vstupuje dobrovolně a kdykoliv může odejít. Není to snad tak, Marcusi?“

„Máš pravdu.“ Marcus nebyl nikdy moc upovídaný - na rozdíl od Ara.

„Takže můžeme teď všichni odejít,“ řekl Carisle a na Arovi bylo vidět, že je rozčílený, protože ztratil dva krásné dary do své sbírky.

„Edward mě vzal za ruku a propletl naše prsty. Otočila jsem se na podpatku a společně se svojí novou rodinou jsem opustila Volterru a svůj starý život. Mohla jsem jen přivítat svůj nový a doufejme šťastný život. Ale jak by nemohl být šťastný, když vedle vás stojí osoba, která vás miluje více než svůj život, když máte milující rodiče, čtyři sourozence, kteří se někdy chovají jako puberťáci. Odteď můj život bude dávat smysl. Odteď jsem Isabella Cullenová.

shrnutí

 


 

Všem moc děkuji, že mě podporovali při psaní této povídky. Doufám, že se Vám povídka líbila. Nakonec to skončilo pro všechny Culleny dobře - a to je podle mě dobře. Všichni si zaslouží šťastný život, hlavně když tolik trpěli jako trpěli oni.

NessCullen



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Cit? To slovo neznám - 8. kapitola:

 1
3. bells
10.11.2014 [20:57]

Pěkné!!! Emoticon Emoticon

2. Rosalie hale
16.02.2012 [17:37]

Trošku krátké ale krásné Emoticon nechceš udělat pokráčko? Emoticon

02.11.2011 [20:44]

kollart Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!