Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Chlupáček - 4. kapitola

Volturi


Chlupáček - 4. kapitola Další odkrytí Ailenova života a setkání s Ellou.

Ze školy jsem šel pěšky. Chtěl jsem přemýšlet o všem možném. O životě, o rodině, o Elle… Takhle vypadá láska na první pohled? Ne! To určitě ne. Bude to nějaké přihlouplé pobláznění, které zmizí stejně rychle, jako se objevilo. Když ona je tak úžasná, krásná, milá… Když se usměje, celá místnost se rozzáří. Kdyby se její tvář objevila na nebi, tak by zastínila i tu obří ohnivou kouli.

Já se zamiloval! Páni… Toto cítí táta, když je s maminkou? Vždycky jsem si přál vědět, jaké to je. Vždy jsem obdivoval tátovu lásku. To, jak se chová a… Je to krásný, dokonalý a vždy jsem to chtěl zažít.

Překvapilo mě, když jsem se ocitl před domem. To mi to uteklo tak rychle? Jak?

„Ahoj!“ zavolal jsem do domu. Nikdo nic. Opět má nálada klesla pod bod mrazu. Někdy jsou chvíle, jako je tato, kdy si přeji, abych se nikdy nenarodil. Vše by bylo jinak – v pořádku. Nikdy by mi nikdo nedával za vinu rozpad rodiny. Bylo mi tenkrát pět…

„Brm, brm…“ Mamka si se mnou hrála s autíčky po koberci se silnicí. Předjížděli jsme se navzájem a smáli jsme se u toho.

„Už zase?!“ vyštěkl táta, jakmile vešel do pokoje. Mrzelo mě, že mě nesnášel a nejhorší na tom bylo, že jsem nevěděl proč. Co jsem mu tak strašného udělal? Ani za pohled jsem mu nestál…

„Je to jen dítě, Jaku. Potřebuje nás,“ šeptala maminka.

„Tohle nepotřebuje nikoho!“ ukázal na mě.

„Ne! Jaku, ne!“ vzlykala maminka. Vstala a přešla k němu. „Nedělej to, prosím. Miluji tě…“

„Já tebe taky, ale řekl jsem ti jasně, ať si vybereš. Buď já, nebo on. Koukám, že sis vybrala…“

Bylo to strašné. Táta se dva týdny neukázal. Mamka pořád brečela a od té doby se vše změnilo. Všichni kolem mě chodili a něco si šeptali. Dávali mi za vinu odchod táty, a když se vrátil pro věci? Od té doby si mě nevšímala ani mamka. Vlastě mají pravdu… Já jsem je rozdělil. Než jsem se narodil, bylo vše v naprostém pořádku.

„Na stole máš jídlo,“ zavolala Esmé. Moc často se mnou nemluvila, ale vaří božsky. Zajímalo by mě, jak upír dokáže uvařit tak dobře, když do pusy nedá ani kousek na ochutnání. Dá se říct, že je to zázrak. Nebo že by to byl její talent?

„Díky, Esmé,“ poděkoval jsem. Ta se pouze usmála, přikývla a zmizela. Jako vždy…

Po jídle jsem se raději vypařil. Vyběhl jsem do lesa a přeměnil se. Bylo opravdu parádní běhat si sem a tam. Nikoho neposlouchat, být svobodný…

Nevím jak, ale najednou jsem se ocitl na kraji lesa. Nikdy jsem jako pes nešel mezi lidi. Měl jsem to zakázané. Nikdo mi nevěřil, že bych dokázal udržet naše tajemství. Myslí si, že bych se mohl nechat chytit nebo by se mi něco stalo a já bych se omylem přeměnil. Jako tenkrát, když jsem narazil na vlkodlačí smečku. Nevím, kdo přesně to tenkrát byl, ale zaútočil na mě. Tenkrát, když jsem upadl do bezvědomí, proměnil jsem se zpět na člověka.

Vyběhl jsem na ulici a sledoval vše kolem sebe. Všichni mě od sebe odháněli nebo se mi vyhýbali. Takže není rozdíl, jestli jsem člověk nebo pes…

„Copak tu děláš? Ztratil ses?“ uslyšel jsem zasebou. Ten hlas mi byl povědomý. Pomalu jsem se otočil, abych anděla za sebou nevyděsil a udělal jsem malinký krůček k ní.

„Pojď ke mně,“ zašeptala a klekla si a rukou mi opatrně přejížděla po hlavě. „Kousneš mě?“

Jak jí mám říct, že ne? Bylo by hodně divný, kdybych zakroutil hlavou sem a tam? Nevyděsilo by ji to? Za pokus to stojí…

„Ne?“ zasmála se. „Ztratil ses?“

Opět jsem jí pomocí hlavy odpověděl, ale tentokrát ano.

„Páni… Buď jsi nadprůměrně inteligentní, nebo já naprosto blbá. Pojď, vezmu tě k nám… Musíš mít určitě hlad.“ Vstala a rozešla se. Často se ohlížela, jestli jdu opravdu za ní a vždy, když mě uviděla, usmála se. Tato dívka byla anděl.

„Jsme tady. Tady bydlím. Bohužel… Táta je na psy alergický, takže budeš muset zůstat tady, ale já ti něco donesu, ano?“

Posadil jsem se a čekal, až přijde. Bylo zvláštní, že si mě zrovna ona všimne, ať mám jakoukoliv podobu.

„Tady máš trochu vody a… Nikdy jsem psa neměla, tak nevím, co se mu dává, kromě granulí. Od oběda zbyly nějaké kolínka tak snad ti nebudou vadit…“ Položila obě misky přede mě a čekala. Moc mě to nelákalo, ale měl jsem opravdu hlad. Samotná přeměna je docela složitá a běh je vyčerpávající. Nedivím se, že psi spí tak často, téměř pořád.

„Páni… Ty jsi měl pořádný hlad. Teď co s tebou… Možná bys mohl přespat v garáži a já se pokusím přemluvit rodiče. Táta moc do garáže nechodí, takže…“

Mluvila a mluvila. Ve škole působila jako nesmělá dívka, ale teď? Pobaveně jsem ji sledoval a nemohl se vynadívat.

„Pojď,“ přikázala mi a rozešla se ke garáži. Mám tu zůstat? Ale co by řekli doma? Budu mít z toho pořádný problém. Ale oni se to ani nemusí dozvědět. Vždyť se o mě nezajímají, tak co.

„Tady máš nějakou deku. Jestli chceš, tak tu s tebou ještě nějakou chvilku zůstanu.“

Přikývl jsem hlavou nahoru a dolů na znamení souhlasu a užíval si její přítomnost. Vychutnával jsem si její doteky a slůvka útěchy. Že vše bude dobrý, že se o mě postará a že už mi nikdo nikdy neublíží. Tak strašně rád bych jí věřil. Kéž bych mohl už navždy žít jako pes po jejím boku. Byla by to opravdu krásně strávená věčnost.

„Už spi,“ zašeptala a přitulila se ke mně. Jednou rukou mě objala a zabořila hlavu do mého krku. Čekal jsem, co se bude dít. Až když jsem po chvilce uslyšel její tiché pochrupování, a tak jsem poprvé usínal s pocitem štěstí…

3. kapitola *** 5. kapitola

Shrnutí



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Chlupáček - 4. kapitola :

28.11.2011 [19:22]

AddyCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon To je tak smutný!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Nádhera!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.11.2011 [19:02]

DarkFirefliesChudááák! Emoticon
Kapitolka je samozřejmě perfektní. Emoticon Emoticon

28.11.2011 [17:54]

JoheeeCullenTen má blbý rodiče! Emoticon Bych Jakea být Nessie nakopala do zadku a dál se věnovala Ailenovi! Emoticon Emoticon Máš pravdu, tahle kapitolovka prostě nemůže skončit jinak než špatně, to by se k tomu prostě nehodilo. Ale víš, co by bylo fajn? Kdyby si potom, co to špatně skončí (říkala jsi, že nemám prozradit, jak Emoticon) jeho rodiče uvědomili, že byli hrozný... Divná věta, ale když nemůžu prozradit, co se stane, jinak to napsat nejde. No, snad to i tak pochopíš. Emoticon Jinak píšeš vážně úžasně a už se nemůžu dočkat další kapčy! Jaj, teď básnička, co? Emoticon

Ailen má vážně hroznou rodinu,
málem bych ho brala za hrdinu!
Nessie je taky jak poleno tupá,
kdyby aspoň na svého syna nebyla tak krutá!

Ale jedna dívka nehledí na krásu.
Smím se zeptat, co je Ailen za rasu?
Pudl, čivava, nebo jezevčík,
stejně je určitě psem nejhezčím!

Co si pro něj připravíš, jsem zvědavá,
ty mu na výběr moc nedáváš.
Jako pes se musí toulat městem,
rodina? Ta je pro něj trestem. Emoticon Emoticon Emoticon

28.11.2011 [17:51]

MartinaBlackBOže... já taky málem brečela.. Emoticon Chudák! Emoticon Proooč? Proč se k němu tak chovají? I Esmé? Sladká mírumilovná Esmé? Emoticon To snad né... Emoticon je to nádherná povídka! Emoticon A honem chci další kapitolu! :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. THe
28.11.2011 [17:27]

THeJe strašně krásné, že je Ailen šťastný, ale ta jeho minulost mě vážně za chvíli rozbrečí. Co na něm Jakovi tolik vadí? Nedokážu to pochopit, zvlášť teď, když už ho nemá ráda ani Nessie... Emoticon
Strašně doufám, že si Ness a Jake uvědomí, že ať je jakýkoliv, je to jejich dítě a zamilují si ho... Šíleně doufám, že Ailen dopadne dobře...
Skvělá kapitola.

28.11.2011 [16:34]

twilightyna Emoticon Krásné, jako vždy Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.11.2011 [16:32]

vilinkaMálem si mě rozbrečela. No, v každém pžípadě, co k takové kapitole napsat? Že je dokonalá, úžasná apod. to víš už dávno, ale asi bych měla vymyslet nějaký originální komentář. Celkem mě zaskočila reakce Esmé. Vždy milá, přátelská, hlavně maminkovská a teď najednou nic? Musím uznat, pokud se všichni zařizují podle Nessie, tak je to jasné. A její rozhodní mezi Jacobem a Ailenem... Nevím, jak to chodí, ale myslela jsem, že mateřský pud je silnější než cokoliv, ale nebudu to rozebírat. Děj je takový jaký je a mně se moc líbí. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28.11.2011 [16:30]

KatariEsmeCullenKrása... Kiko... to je nádherný... Prosím další...! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!