Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Čas hodně změní, ale přátelství nepřemůže... - 4. kapitola

Charlie a Daniel <3 by RLC.


Čas hodně změní, ale přátelství nepřemůže... - 4. kapitolaTakže konečně 4. kapitolka! Zase ode mě. Bellu už nebaví žít, ale později zjistí něco, co jí úplně změní život. Kráásně čtení... pls komentííky ;)

 

J

Jedna smutná událost vám dokáže zničit celý život. Já jsem jasný příklad. Umřela mi máma a potom už se mi smůla lepila na paty, jak jenom nejvíc mohla! Sice jsem potkala Edwarda, kterého miluji a stále milovat budu, i když on si na mě už ani nevzpomene, ale ztratila jsem všechny okolo.

Teď mi zbyl jenom táta. Ale já už jsem tady pro něj nebyla. Byla jsem doslova „chodící mrtvola“,  bylo by pro něj lepší, kdybych už mu tady víc neničila život. A pro mě taky… Takže? Nabízí se mi jediná možnost… Sama to chci. Už nechci být na tomhle hrozném světě! Bez mámy, Jane, Edwarda…

Brzy ráno, když Charlie odjel do práce, jsem to chtěla udělat. Napsala jsem dopis.

 

Tati,

nemůžu tu zůstat. Musíš mě nechat jít. Píšu ti tenhle dopis, protože nemám sílu rozloučit se s tebou.

Nehledej mě. A nebuď smutný až… Chci to. A prosím nesnaž se mě zastavit. Jestli mě máš doopravdy rád…

Mám tě moc ráda. Navždy. Nikdy na to nezapomeň.

S láskou tvoje dcera Bella.

 

Dopsala jsem dopis a přitom si setřela slzy. Nesmím brečet, teď ne! Vždyť to chci…

Potom jsem rychle pádila na záchod, kde jsem prudce zvracela. Takhle to trvá už asi týden, asi střevní chřipka. Za chvíli už mi to bude jedno.

Vzala jsem si tašku a vyšla ze dveří. Před domem jsem se zastavila a ještě jednou, naposledy, jsem koukla na dům, kde jsem vyrůstala, na dům, který jsem už jednou opustila, a teď ho opouštím znovu. Ale tentokrát navždy. V mysli se mi vybavily všechny vzpomínky a potom už jsem přes slzy, které tekly bez přestání, nic neviděla. Utřela jsem si je, nastoupila do auta a pomalu odjížděla pryč, pryč od mého života tady, od táty, od všech vzpomínek….

Za pár hodin už jsem byla ve Vancouveru.  Zajela jsem k hotelu, kde jsem už měla objednaný pokoj.

Začala jsem si vybalovat, ale zase se mi udělalo špatně a já pádila na toaletu. Co to se mnou je? Tohle už nemůže být střevní chřipka. Ale co… Je mi to jedno! Teď je mi všechno jedno, už mi na tom nezáleží… Za chvilku…

Začala jsem napouštět vanu. Tam to udělám! Skončím svůj mizerný život navždy! Usnu a už se nikdy neprobudím. V tašce jsem vyhrabala pořádnou zásobu prášků, které mě dokážou dost oslabit. Zabít se potom bude hračka. Stačí si podřezat žíly a usnout. Bude to klidná smrt, jestli se něco nezvrtne. Pro jistotu jsem zamkla dveře a šla si lehnout do vany…

Když jsem si donesla prášky a vodu na zapití, stalo se něco, co můj život změnilo navždy.

Cítila jsem, jak se ve mně něco pohnulo. A potom jsem na sebe zůstala zírat. Moje břicho. Zvětšilo se a vypadalo, jako kdybych byla v 5. měsíci těhotenství. Bože… Co se to se mnou děje? Vždyť přece… Přece nemůžu být těhotná, jediný sex, který jsem kdy měla, byl s upírem! Ach ne …

 

Pohled Alice.

Jako obvykle jsem se chtěla vydat s Rose na nákupy. Zase jsem si vzpomněla na Bells. Ona to nesnášela. Ach tak moc mi chybí, nám všem, ale nejvíc Edwardovi. Překvapivě chybí i Rose. Ale doufejme, že je šťastná, i když si myslím, že ona není taková, ale Edward mi zakázal ji sledovat, takže nevím. Edward se od té doby strašně změnil. Už to nebyl on. Hrozně se trápil a nakonec odešel. Žije sám a jednou za měsíc nás přijede navštívit.

Oblékla jsem se, ale byla jsem dřív, Rose samozřejmě ještě nebyla hotová. Čekala jsem na ni u dveří, když v tom… přišla vize!

 

Koupelna.

Někdo tam leží ve vaně plné krve. Podřezala si žíly. Zabila se. Ukončila svůj život, protože byla moc nešťastná. Ale kdo to…?  Bella!!! Ne!

Hodiny. Bylo 4. dubna, půl 8 večer. Dnes je 3. dubna 8 hodin ráno. Ještě mám šanci to stihnout.

Bez přemýšlení jsem doslova vyrazila z domu, nasedla do auta a odjížděla na letiště. Cestou jsem zavolala Jasperovi, mobil měl vypnutí, tak jsem mu nechala zprávu. A potom jsem hned volala na letiště, abych si zajistila letenku. Musím to stihnout…

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Čas hodně změní, ale přátelství nepřemůže... - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!