Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Čas hodně změní, ale přátelství nepřemůže... - 3. kapitola

UH sraz 2010

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Čas hodně změní, ale přátelství nepřemůže... - 3. kapitolaDalší kapitolka! Tentokrát zase ode mě. Pohled Belly, Jane a...

O 3 měsíce později. Přeju pěkné čtení a prosím o komentíky.

Vaše lejonkacullen a AlliceVolturiCullen... :D

24.02.2011 (18:30) • lejonkacullen, AlliceVolturiCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1252×

 

 

 

O 5 měsíců později….

 

Pohled Bells…

 

Je mi hrozně. Jak se mi mohl takhle zničit život? A přitom jsem ještě asi před půl rokem byla naprosto šťastná. Měla jsem všechno, a teď nemám nic. Měla jsem Jane, mámu, skvělé město, školu. A ještě před týdnem i Edwarda.

Když jsem se sem přestěhovala, sem do Forks k tátovi, po tom, co mi umřela máma, tak jsem si myslela, že tady nepřežiji, ale našla jsem si tady kluka, no není to tak docela kluk, přesnější by bylo upír, novou nejlepší kamarádku Alice, Edwardovu sestru, protože Jane mi přestala volat, a když jsem jí psala nebo volala já, tak to nebrala, časem jsem přestala volat.

Edward mě opustil, nechal mě v lese napospas osudu a dravé zvěři, při té smutné vzpomínce srdce se mi bolestně třese, a moje zlomené srdce pořád ještě naivně věří. Řekl mi, že už mě nemiluje. Že jsem jenom člověk, a že si najdu někoho, kdo je jako já, člověka, který mě bude moct milovat. Po tomhle jsem se zhroutila úplně.

 

Ležela jsem v obýváku a předstírala, že se dívám na baseball, ach, baseball.

Ale ve skutečnosti jsem byla ponořená ve vzpomínkách. Zaslechla jsem Charlieho, jak s někým volá.

„Cože? Bože, to je hrozné! Ale to teď Belle ani nemůžu říct, zhroutila by se úplně,“ říkal do telefonu.

„Dobře, děkuji a nashledanou,“ zavěsil.

Vstala jsem z gauče a šla za tátou. Nechtěla jsem to vědět, určitě ne, i když jsem nevěděla vůbec nic. Ale nemohla jsem si pomoct. Moje zvědavost byla větší.

„Tati, co se děje?“ Charlie byl překvapený, nevěděl, že jsem ho slyšela.

„Holčičko, nevěděl jsem, že jsi vzhůru, myslel jsem, že spíš,“ řekl mi.

„Tati, co se stalo? Řekni mi to, prosím, ať je to cokoli.“ Musím to vědět.

„Víš, Bells, jde o Jane. Už je měsíc pohřešovaná,“ přiznal.

„Cože?! Jane? Vážně Jane? Ne!“ Tohle už na mě bylo moc.

Zbytek měsíce jsem nechodila do školy. Charlie by mě tam nepustil, ani kdybych chtěla. Po pár týdnech jsem se rozhodla zavolat rodičům Jane. Bylo to den po té, co oficiálně vzdali hledání.

Vytočila jsem číslo… Potlačila slzy a soustředila jsem se. Telefon dvakrát zazvonil, než to někdo zvedl.

„Haló,“ ozvalo se v telefonu. Teta Meggie, hned jsem ji poznala podle hlasu.

„Ahoj, tady Bella. Už vím to o Jane, chci vám říct, že…“ nedořekla jsem to, protože na mě začala do telefonu křičet!

„Jak se vůbec opovažuješ mi volat? Vždyť je to jenom tvoje vina! To ty za to můžeš. Kdybys neodjela, Jane by teď byla doma. Ale není! Kvůli tobě! Kdybys jenom věděla, jak se Jane, chudinka moje, po tvém odchodu změnila!“ ječela na mě.

„Ale… ale, já já já přece…“ nevěděla jsem co říct.

„Nic neříkej a už nikdy nevolej!“ Zavěsila…

 

 

Pohled Jane…

 

Jak se tohle mohlo stát? Takhle mi zničit život! Už nemůžu dál. Když si vzpomenu, jak jsme byly šťastné a spokojené. Byly jsme jenom spolu. Ale potom jí umřela máma a musela odjet. Od té doby jsme se neviděly, už je to skoro půl roku. Dřív jsme bez sebe nemohly vydržet ani den.

Nenávidím ji! Bellu! Zničila mi život! Už mi ani nenapíše a nezavolá! Kvůli ní jsem teď taková, jaká jsem! Stála jsem se závislou na cigaretách, alkoholu a drogách! Už nechci dál žít! Nikoho nemám! Ona je teď určitě moc šťastná a na mě už si ani nevzpomene!

Pohled třetí osoby…

 

Ona, ta dívka, na kterou jsem čekal, vyšla ze zapadlé hospody a temnou uličkou šla do dalšího baru, do baru, kam už nikdy nedojde. Skočil jsem před ni, ani se nelekla.

„Ahoj,“ pozdravil jsem ji.

„Čau,“ odpověděla.

„Kdo jsi? Známe se?“ ptala se.

„Ne, neznáme se. Ale to se změní. Jsem ten, kdo ti pomůže od tohohle hnusného lidského života!“ Čekal jsem klidně.

„Zabiješ mě?“ zeptala se. Očividně se nebála, byla zfetovaná a opilá.

„Něco takového,“ řekl jsem a zakousl jsem se jí do krku…

Autor: lejonkacullen, AlliceVolturiCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Čas hodně změní, ale přátelství nepřemůže... - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře