Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C2: den 8.

ssssd,j


C2: den 8. Den po dni dochází Rosalie čas. Ale také se blíží k získání vysněného cíle. A co Jasper? Opravdu to bude mít s Alice tak jednoduché?

 

C2: den 8.

 

JC

Ze včerejší noci jsem byl jako na trní.

„Nevrť se pořád! Jak to mám asi zapnout?“ Rose se mě snažila dostat do bokových džínů. Trvalo jí to neskutečně dlouho. Měl jsem sto chutí čapnout první sukni a vyběhnout v ní, na chlupaté nohy nehledě.

„Tak to nech, nějak si to během dne sedne. Musím ji chytit ještě před začátkem vyučování, Rosie.“

„Chceš jít s rozepnutým poklopcem?“ zasmála se a hned začala zase rýpat: „Jaká to byla pusa? Jenom malá a stydlivá, nebo snad vášnivá a zamilovaná?“

Odehnal jsem ji od sebe a dozapnul se sám. „Prostě pusa. A dělej, nebudu na tebe čekat.“

„Už letím, ty nadšenče.“

Hrozně moc jsem jí to chtěl kruté vrátit, ale potřeba být co nejrychleji u Alice byla silnější.

A tak jsem vtrhl ke skřínkám, shodil ze sebe kabát, nabral učebnice a…

„Ahoj, Rosalie. Zrovna tě hledáme. Pojď!“ Bella mě chytla za ruku a vlekla k hloučku čekajících spolužaček. Vůbec přitom neregistrovala moji snahu se jí vykroutit. Jeden by řekl, že ji jako upír přetáhnu. Drsná holka.

„Jak víš, přehlídka se už blíží. A tak jsme si na následující dva dny rozdělily úkoly,“ začala vysvětlovat Angela, „paní Tarrisnová nám povolila pracovat i v době vyučování, pokud to bude nutné. A nutné to samozřejmě je. Máme ještě hrozně moc práce.

Jess, ty a Bella máte jasný úkol. Ještě pořád jsme nepřesvědčili Emmetta McCartyho a on prostě nemůže chybět. To snad všichni chápeme.“

Skupinka se souhlasně zachichotala. Mě spíš pobavilo, jaký se stal z Angely najednou generál. Nicméně takhle jí to slušelo mnohem víc než jako poslušné myšce.

„Alice dodělává grafické záležitosti a večer prý dořešila oblečení, takže je potřeba pro něj zajet. My, co jsme zbyly, nemáme auto. Začneme zdobit sál. A ty, Rose, bys pro to mohla zajet. Tady máš adresu ateliéru. Bude toho tam hodně, asi se tam zdržíš. Ale je potřeba nejdéle do čtyř mít všechno tady. Pak nám zavřou sklad. Zvládneš to?“

Ne! To byla jasná odpověď. Nemůžu odjet na celý den pro nějaké zbytečně oblečení, když Alice je tady. Navíc když to oblečení si pak mám brát na sebe.

Najednou to bylo zpátky, problém přehlídka. Úplně jsem zapomněl, že mě za pár dní čeká celoživotní ztrapnění. Musím si přidat do seznamu nutně vyřešitelných problémů i svou účast na té akci. Nikdo mě na molo nedostane! Už vůbec ne před Alice.

A taky mě nikdo dnes nedostane ze školy, dokud si nedomluvím čtvrté rande. V jednom měla Esméina příručka pravdu, tenhle způsob nové věci na každé schůzce mě vzrušuje. Nic mě nepotěšilo víc, než že i Alice je bere jako formalitu a hodlá stihnout všech pět v rekordním čase. Jenže pozvat ji musím. To je přece etiketa. Mám už vymyšlený i plán, jazzový večer. Určitě bude nadšená.

Angela mi nepřestávala mávat papírkem před obličejem. Vzal jsem si ho, aby už přestala. Spokojeně se na mě zazubila. Strhlo se řešení dekorací a shluk se rozcupital do třídy.

Posadil jsem se do lavice a dělal, že je poslouchám. Takže koho jiného bych tam mohl poslat za mě? Z naší třídy – tedy Rosiiny třídy. Hrozné, jak si začínám zvykat – nikdo jiný nemůže. A jenom nám povolily učitelky volno, takže ani starší studentky. Mohl bych dát vědět Rosalie!

Naťukal jsem urychlenou žádost potajmu do SMSky a čekal. Mezitím zazvonilo. V hodině samozřejmě neodepsala, slušňačka.

„Asi bys měla radši vyrazit, Rosie,“ upozornila mě Bella a už mě cpala ke dveřím. Ale já nemůžu, zatraceně!

No tak, zatracená nezodpovědná sestro, co zas děláš s tím telefonem? Konečně pípnutí!

„Na to zapomeň. Mám rande.“ No výborně. Napadla mě poslední naděje. To už jsem seděl v autě a dělal, že odjíždím.

„Jaspere! Doufám, že jsi přinejmenším přivedl nějakou do jinýho stavu. Protože jestli mi voláš do práce kvůli jiný blbosti, budeš v jiným stavu ty,“ rozeřval se na mě táta. To tedy nebyl moc dobrý nápad.

„No, jestli tě to potěší, dědeček ještě nebudeš. Ale je to hrozně důležitý! Protože jestli chceš být aspoň v jedný rodině s Esmé, tak mi musíš teď pomoct. Potřebuju, aby za mě někde dojel do ateliéru v Seattlu pro oblečení na tu přehlídku…“

„Voláš kvůli módní přehlídce? Za Esmé bych vraždil. Ale ne tak, že nechám tomu klukovi na šestce rupnout slepák. Promiň, synku, budeš tam muset ty.“

„Ach jo, tak dobře. Ať se ti to povede,“ popřál jsem mu k operaci a zavěsil. Tak tohle je ztracené. Jak se dostanu za Alice? Přece ji nebudu zvát přes Facebook.

 

RC

No už za ním letím, za bratříčkem. Má poprvé v životě pořádnou holku a jeden aby se z něj zbláznil. Tohle je přece moje akce! A konečně začíná vycházet. Už tu určitě nebudu čekat dlouho a přijde. Konečně budeme s Edwardem chvíli sami. Pak se mu se vším přiznám a bude z toho rande se vším všudy. Jen já a Edward Masen. To je jako pohádka!

Je přece samozřejmé, že má trochu zpoždění. Nemůže přece vyběhnout jen tak před školu. Ve stejném oblečení, v jakém byl na zeměpisu. Určitě si oblékne tu dokonalou koženou bundu a já se docela zblázním, až vyjde ze dveří.

Holky se pak zblázní, až s ním budu chodit. A budu! Teď už to musí vyjít. Jako kluk jsem ho zaujala. Takže až uvidí, jak doopravdy vypadám. Prostě to tak musí být. Nadšeně jsem se usmála a tleskla.

Dělala jsem, jakože nic. Stála jsem před zábradlím a pařila na telefonu hry. Totálně nicnedělající kluk. Měla bych být herečka, jsem fakt dobrá. Čekala jsem na čarovný hlas způsobující rozbušení kamenného srdce.

Místo toho najednou: „Nazdar, prcku.“

„Co? Co mi zas chceš!“ okamžitě jsem vyštěkla na McCartyho. Já tady na někoho čekám, ty pako.

„No promiň, že jsem tě tu nenechal čekat do zítřka. Edward musel odjet do ateliéru, volali ho na nějakou zkoušku. Prej tě chtěl províst po našem světě tady. Tak jsem tu místo něj.“

Neřekla jsem ani slovo. Ale můj výraz, který by se dal popsat asi jako to nebyla rozteklá čokoláda, co jsem teď snědla? Musel mluvit sám za sebe.

„Hele, Jaspere, já vím, že jsem to posral. Neměl jsem Jamesovi nic říkat. Bylo jasný, že tě tím posílám na porážku. Ale kdybys býval dorazil včas k nám, ohlídal bych si tě.“

„Ty mě, sakra, nemusíš hlídat. Zvládnu to sám. Jen už mě konečně nechej na pokoji.“ Otočila jsem se a pelášila domů. Vztek a zklamání mnou doslova třásl.

Dohnal mě a chytil mě za rameno. „Počkej! No tak, Cullene! Edward říkal, že jsi to pochopil. Nemůžeš teď bejt sám. Oni tě zabijou!“

„A proč by to dělali? Já přece nejsem na ničí straně. Nemůžou mě nechat být?“

„Jsi upír a máš měděné oči. Jsi na naší straně. Takový je prostě svět tady. Není možnost stát mimo. Dovol mi ti to všechno vysvětlit. Večer se pak scházíme s rukama. Ukážu ti kde. Nechci, aby ti kvůli mně zas někdo rozbil hubu.“

Jeho slova mě dost zaskočila. To mu na mně tolik záleží? Odkdy má tenhle bouchač obavy o jiné? Jako by taky uměl číst myšlenky, drsňácky dodal: „To smím jenom já.“

Fakt je, že se mi nechtělo domů. Byla jsem trochu uražená, že za sebe Mason poslal tuhle chabou náhradu.  A rozhodně jsem nehodlala riskovat, že by mě cestou zase někde chytli ti tři. I Jasper by z toho pak měl problémy. Asi je dobré zjistit si něco víc. Pak s trochou štěstí přijde Edward na tu jejich schůzi.

Co jiného mám dělat? Není to proto, že bych chtěla mluvit s Emmettem. To rozhodně ne!

Pomalu jsme se sunuli za město. Oba dva jsme mlčeli. Nešlo mluvit o upířích záležitostech v městě plném lidí. Konečně jsme se dostali do polí. Emmett sebou hodil do trávy. Vytrhl trs i s kořínky a začal ho cupovat na menší.

„Proč tohle všechno, proč ty gangy?“ ptala jsem se.

„Protože máme každý jiné zájmy. Oni chtějí udělat z města živé krmiště, chápeš? Zabijí lidi, Jaspere. A to prostě není dobré. Ale budiž, je to jejich věc. Jenže to, že my se živíme zvířecí krví, je uráží. James o nás mluví jako o mutantech. Prej kazíme náš druh. Přitom oni jsou ty největší prasata!“ Mrštil trávou do dálky.

Polkla jsem překvapení nad tím, jak dlouho trs letěl. „Takže to oni se chtějí rvát?“

„Už těžko zjistíš, kdo to začal. Gangy upírů byly v tomhle městě i přede mnou a Jamesem. Ale nám se povedlo je zničit a nakonec vytvořit jen tyhle dva, silné. Je to naše malá soukromá válka.“

„A to toho nejde prostě nechat? Copak tě to baví? Proč to děláš?“

Díval se na mě a já cítila jeho stud. Nebyl za to na sebe hrdý. Je tohle pořád ten samý McCarty, se kterým jsem mluvila dřív? Najednou se mi tu začal vylévat ze všech myšlenek. Nerozuměla jsem, ale naslouchala jsem dál.

„Nejde přestat. Už je to moc rozjeté. Budeme se bít, dokud tu nezůstane jen jeden. Nejsem z toho nadšený. Ale je to prostě ve mně. Víš, rvaní a vedení takových věcí. O místo v životě jsem se vždycky musel rvát. I po přeměně. Zůstal jsem úplně sám, než se mě ujali Volturovi.“

Zarazila jsem ho. „Ty jsi byl v gardě?“

„Jen pár let. Ano, jsem voják, Cullene. Copak to na mně není vidět? Pak se k nám dostal Edward a vytáhl mě odtamtud. Stali jsme se skoro bratry. Budu mu za to nadosmrti vděčný. I když se teď šňoří jak ženská. Rozumíš mi?“

Kývla jsem. Když Carlisle mluvil o své minulosti, vždy nejhorší vzpomínky měl na volterrské gardisty. Ta krutost. Emmett takový nebyl, nechtěl zabíjet. Najednou mi byla jasná jeho nenávist ke krvežíznivým poskokům Jamese. Válka se stává jinou, když má smysl.

„Objevil ses tady a my potřebujeme posily. Však víš, není nás moc. Jamesovi přibývají ovečky mnohem rychleji.“

„Ale taky mizí, ne?“

„Díkybohu jsou to všechno hrozný paka. Hele, jestli opravdu nechceš, nějak už se postarám, aby ti dali pokoj.“

Věděla jsem, že v tuhle chvíli musím mluvit spíš za Jaspera, než za sebe. Za pár dní už budu opravdu mimo hru. Ale vyvstalo ve mně přesvědčení. Vím, že bratr by udělal to samé.

„Můžete se mnou počítat.“

Emmett vyskočil a zaculil se jak Méďa Kulička. „Skvělý! Dáme to hned vědět klukům.“

Počkej! chtěla jsem ještě vykřiknout. Pocítila jsem touhu si s ním povídat dál. Chtěla jsem slyšet jeho příběh víc do hloubky. Zajímal mě. Nebyla jsem si jistá proč. Ale jasně jsem cítila smutek, když začal volat ostatním. Budou tady za chvíli.

Zavěsil a zeptal se mě s částečným údivem i pobavením: „Ty ses zase rval? Proč si neřekl hned, že jsi je ztlouknul. Machr, chlape!“ Drcnul do mě, až jsem se zakymácela. Pak mě chytil kolem ramen.

Trochu podiveně jsem se na něj usmála. Bylo to poprvé, co se mi při jeho doteku nezvedl žaludek. Spíš naopak. Ale kdy jsem koho zbila? Že by brácha?

 

JC

Zatracené maloměstské uličky. Jak to, že tu nemůžu jet víc jak padesát? Musím tam být co nejrychleji. Prosím, ty tam nahoře, žádné policisty! Víš, že to opravdu moc spěchá.

Šlápl jsem na pedál hned za Forks. V Seattlu jsem byl v rekordním čase. Ale ateliér byl jedno ohromné bludiště. Vlezl jsem do dveří s nápisem šatna a vážně jsem si myslel, že tam budou ty kostýmy.

Místo toho mě někdo okamžitě vystrčil zase ven. Když jsem si zpětně rozložil jeho obraz, uvědomil jsem si, že to byl ten Edward Masen. Jen doufám, že si na mně něčeho nevšiml, když zná Rose jako mě.

Neměl jsem čas to řešit. Doběhl jsem zpátky na vrátnici. Asi opravdu nemá cenu to hledat sám. Pán nebyl příliš ochotný. Donutil mě pohrát si mu s emocemi. Ale nakonec ukázal správný směr.

Doběhl jsem do skladiště, když začínala zhruba třetí hodina. Ještě se snad stihnu vrátit, než půjde Alice domů. Chci ji pozvat ještě dnes, aby si stihla koupit nové překvapivě sexy šaty na ten večer.

„Dobrý den. Jdu pro oblečení na přehlídku dívčí školy a FKK,“ oznámil jsem starší paní s krejčovským metrem kolem krku.

„A, fajn. Konečně se toho zbavíme. Tamhle ten stojan.“ Ukázala rukou doprava a se mnou se zatočil svět. Tolik věcí se mi do auta najednou nikdy nemůže vejít. Budu se muset obracet. Nemůžu se vrátit! To to nestihnu.

Zdrceně jsem došel ke stojanům a sundal jedny šaty.

„Tyhle vezmeš jen přes moji mrtvolu!“ vyjelo na mě najednou něco pisklavého a mrňavého. „Jaspere?“

„Alice?“ Díval jsem se zaraženě pod sebe a postupně jsme se oba rozesmáli.

Vyskočila, aby mi dala malou pusu. „Oni poslali tebe!“

„Jo. Co tu děláš?“

„Zachraňuju přehlídku. Musíme k holkám propašovat moje modely. Tyhle staré krámy by byly totální propadák. Pojď za mnou.“

Táhla mě do vedlejší místnosti a odmítala vnímat, že ji chci někam pozvat. Zvýšil jsem hlas. Pořád nic. Opravdu jsem to nechtěl udělat, ale musel jsem jí to říct dřív, než mě zahalí tunou látky. Zaměřil jsem se na její emoce a vytáhl tu potřebnou do popředí.

Prudce se otočila, obmotala mi ruce kolem krku a políbila mě. „Jak jsi to teď udělal?“ sjela mě hned na to dost uraženě.

„Promiň. Ale musím ti říct něco moc důležitého.“ Vytáhl jsem z kapsy Rosiiných džín už dost sežvýkané lístky. Trochu jsem je narovnal a podal je andílkovi. „Půjdeš zítra večer?“

„Čtvrté?“ zeptala se. Kývl jsem a polibek jí vrátil.

„A teď pojď pro ty věci!“ Rozesmál jsem se. Kdo je v tomhle vztahu generál?

 

 


 

Děkuju všem, kteří vydrželi číst až sem. Jsem ráda, že se bavíte. Pomalu, ale jistě se blížíme ke konci (o tom svědčí i fakt, že už mám příběh předběžně dopsaný). Tak ještě zatněte zuby a vydržte. Dlouho už vám vkus kazit nebudu. :D

Díky všem a u dalšího dílu papapa, vaše Deedee.



Předchozí < > další



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C2: den 8. :

 1 2   Další »
18.09.2011 [20:15]

dcvstwilightmiluju tuhle povídku! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.09.2011 [18:44]

SaDiabloDeeeeee! U konce? Cože? Vždyť teprv začíná druhej týden a ty už chceš všechno dávat do pořádku? No to teda ne, určitě si vydupu plno bonusů. Emoticon
Pobavil mě rozhovor mezi Carlislem a Jasperem, Rose už začíná něco cítim k Emmovi, to jsem ráda, čekala jsem, kdy to přijde. Jsem zvědavá, kdy se odhalí, mohli by na té přehlídce, haha, ale raději ne, Carlisle by měl utrum u Esmé, to bychom nechtěli, a dvojčátka by možná byla vyloučena, to by bylo ještě horší. Emoticon Pádím k dalšímu dni.

9. NUELLA
16.09.2011 [22:05]

Emoticon Emoticon Emoticon

15.09.2011 [20:21]

SimiikNechápu proč bys nám měla něco kazit!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Já mám tuto povídku moc ráda a vždycky si najdu cas na to abych si přečetla další díl. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Vztah Jazze a Alice je úplně krásný, rozotmilý, pubertální a dokonalý, aspoň mě se to tak zdá. Rose už začíná kopat za tým Emmmett a ne Eddie :D Těším se na další díl, Deedeeule :D Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14.09.2011 [14:02]

DeedeeMoc děkuju
všem pozůstalým i nově příchozím bláznům, kteří tohle čtou:D. Baví mě vás bavit. Díky, za tu možnost. Další kapitolka by mohla být někdy po víkendu:D. Ale nejdřív musím sprdnout korekorku (moc děkuju Neyimiss, dám pozor.)
Zatím papapa Emoticon Emoticon Emoticon

13.09.2011 [18:34]

KatariEsmeCullenTo je naprosto boží...! Vím o téhle povídce už dlouho TSD říkala, že super a úžasná...! A tak jsem jí celou dneska přečetla...! Ale neřekla mi, že je superúžasná...! Tky už sem jí za to sprdla...! Těšim se na další....! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13.09.2011 [10:02]

KejkejTak tohle nemělo chybu. Emoticon Věta o čapnutí první sukně a nohách mě srazila smíchy k zemi. Emoticon A Emmík, co se culí jako Kulička (jako malá jsem tu postavičku měla hodně ráda) - naprosto slaďounké. Emoticon Jsem zvědavá, jak bude probíhat čtvrté rande.
Docela bych uvítala pohled něčeho pisklavého a mrňavého a taky Emmetta. Mohlo by být zajímavé vidět vztah z toho druhého pohledu. Emoticon
Závěrem jen tři slova: RYCHLE DALŠÍ KAPITOLU!
Emoticon Emoticon Emoticon

12.09.2011 [19:58]

Elisme7Deedee, bylo to opět skvělý, poutavý, parádní, zábavné Emoticon Emoticon Emoticon Na jednu stranu jsem ráda, že se dozvím konec, ale na tý druhý jsem smutná, že bude konec, protože jsem se na každou kapitolku moc těšila. Vážně jsi to vymyslela hodně zajímavě. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
Tak ještě jednou, kapitolka byla báječná a jsem hrozně napnutá, jelikož Rosalie si uvědomuje, že Emmett není až takovej grázl, jak si myslela. Emoticon Emoticon
Těším se na další a doufám, že přibude rychle. Prosím, prosím, prosím :D Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Hejly
12.09.2011 [19:44]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12.09.2011 [19:13]

kajka007Deedee, o téhle povídce vím delší dobu, ale bohužel jsem se k ní dostala až teď. Už ale vím, že jsem si to měla přečíst hned, a že jsem o hodně přišla. Doufám, že ti nevadí, že komentář nechávám až tady, ale nutně jsem potřebovala jít na další kapitolku, takže nebyl čas. Emoticon Emoticon

Opravdu mě tato povídka zaujala, a to protože byla originální, skvěle napsaná, procítěná, vtipná, nápaditá, zábavná, roztomilá, no prostě DOKONALÁ!!!

Jasper a Alice: Oni jsou pro sebe prostě jak dělaní. Sice jsou každý úplně jiný, ale hrozně se k sobě hodí. Alice je tak trošku blázen, ale neskutečně milý blázínek. To s těmi 5 randy mě dostalo. Emoticon Jaspera v téhle povídce upřímně docela lituji, protože oblékat se jako holka je pro kluky asi trošku ehm... Složitá situace. Emoticon Navíc Al ho má tak trošku pod pantoflem, ale mu to asi evidentně moc nevadí. Emoticon Mám je ráda... Oba! Emoticon Emoticon

Rose a Emmett: Tak hlavně doufám, že správně předpokládám, že budou spolu. Musí! Emoticon No takže Rosie je mi líto... I pro ni asi není lehké hrát si na druhé pohlaví, hlavně tedy když je taková trošku barbínka. Emoticon Emmett to asi taky nemá lehké. Ty boje mezi gangy musí být frustrující, hlavně když o to ani nestojí. No doufám, že Emm konečně otevře oči a pozná Rosiinu pravou tvář. Emoticon

Carlisle s Esmé: Tak to je kapitola sama pro sebe. Carlisle je chudák... Je do ní úplně zamilovaný a ona je taková odtažitá. I když je pravda, že jsi psala, že k tomu má důvody. Ale i tak jsou sladcí a určitě budou spolu, že jo? Emoticon Emoticon

Bella s Edwardem: Tak tu si vůbec nevím rady. Ani jednoho tu teda moc nemusím, ale nevadí mi. Emoticon Nevím, jestli chci, aby byli spolu a ani netuším, jestli je chceš takhle taky zakomponovat nebo je nechat být. No mě osobně se určitě bude líbit oboje! Emoticon

Já tvoje povídky prostě jednoduše řečeno žeru. Jsi neskutečná autorka! Chci tvůj talent. Emoticon Emoticon A hlavně se těším na další kapitolu! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!