Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-Style - 11. kapitola

C-Style - 11. kapitolaSpolečné ráno a návštěva u Charlieho...

11. kapitola

 

Rozespale jsem od sebe odlepila víčka a zamžourala do okolí. Do oken už se prodíraly sluneční paprsky a představovaly slunečný den. To bylo tady ve Forks poněkud nezvyklé. Naposledy, když jsem sem přijela, tak tu lilo jak z konve, takže jsem nemohla nic dělat, kromě uklízení a vaření Charliemu. No jasně, Charlie. Málem jsem zapomněla, že jsem ho dneska chtěla zajít navštívit a taky jít za Jakem.

Protáhla jsem se, zazívala a zjistila jsem, že jsem celá rozlámaná a všechno mě bolí. Párkrát mi křuplo za krkem a v zádech a pak jsem už mohla fungovat skoro jak normální člověk.

Podívala jsem se do peřin vedle mě a tam nikdo. Očima jsem hledala Edwarda, ale on nikde. A pak jsem ucítila tu lahodnou palačinkovou vůni linoucí se z kuchyně.

První kus oblečení, který jsem uviděla, byla Edwardova košile. Oblékla jsem si ji a rozespale se šinula k němu.

„Dobré ráno,“ pozdravil mě s úsměvem na tváři hned, jak mě spatřil, že stojím mezi dveřmi do kuchyně.

„Dobré,“ zívla jsem. „Co to vyvádíš?“

„Připravuju ti snídani,“ zazubil se.

„A čím jsem si to zasloužila?“

„Myslím, že to moc dobře víš,“ mrkl na mě a já jsem cítila, jak červenám. Ano, po včerejší noci bych si možná nějakou tu palačinku zasloužila...

„Tak co dneska podnikneme?“ zeptala jsem se s plnou pusou, když jsem do sebe ládovala ty dobroty, které mi Edward naservíroval.

„Já myslel, že chceš jet k Charliemu,“ připomněl mi.

„No jasně, málem bych zapomněla.“ Klepla jsem se do čela. „Půjdeš se mnou, že?“ ujistila jsem se.

„Jestli chceš.“ Pokrčil rameny. „Ale,“ varovně zdvihl prst. „Až se vrátíme domů, dovol, abych tě představil mé rodině.“

A už je to tu zase. Ale myslím, že už na to jsem připravená, seznámit se s Edwardovou rodinou. Vím, že jeden den není moc velký rozdíl, ale rozleželo se mi to v hlavě a prostě jsem změnila názor. Když na mě Edward vybafl, že mě chce seznámit s jeho rodinou, zpanikařila jsem, ale teď se na to můžu psychicky připravit.

„Dobře,“ kývla jsem. Edward se štěstím rozzářil, vyzvedl mě do náruče a několikrát se se mnou zatočil dokola.

Byla jsem ráda, když jsem viděla, jak je šťastný. Vážně mu záleželo na tom, abych poznala jeho rodinu. A já... Vlastně jsem byla zvědavá na jeho rodinu, na jeho sourozence, rodiče, no prostě na všechny.

 

Xxx

 

Hned po snídani jsme vyrazili k Charliemu. No, po snídani... Ono bylo skoro poledne, když jsme tam dojeli. Charlie neměl ani tušení, že jsem tu, ale musím říct, že jsem se na něj už neskutečně těšila. Naposledy jsem tu byla asi před třemi měsíci a stýskalo se mi. Ne jen po Charliem, ale taky po Jakeovi a vlastně po všem, co tu je a co k Forks patří.

Jak to ráno vypadalo, že by tu mohlo být hezky a že by svítilo sluníčko, které se ráno dralo skrz okna, tak teď bylo zataženo, foukal vítr a schylovalo se k pořádné bouřce. I tohle k Forks patří a přestože v Seattlu tomu nebylo o moc jinak, tady ve Forks i bouřka měla nějaké své kouzlo.

Z auta jsem vystoupila před bílým domkem, ve kterém jsem trávila čas, kdy jsem chodila na místní střední. To byly časy. Všechno se mi vybavilo, ať jsem chtěla nebo ne. Vzpomněla jsem si na Jessicu, Angelu a na všechny mé kamarády. Co teď asi dělají? Nějaký ten pátek už to je, co jsme se viděli naposledy...

Vzala jsem Edwarda za ruku a bok po boku jsme kráčeli ke dveřím. Zazvonila jsem a čekala, až přijde Charlie otevřít. Doufala jsem, že bude doma, protože jako policejní šerif měl dost neurčitou pracovní dobu.

To, že je Charlie doma, jsem zjistila zanedlouho po zazvonění, když jsem uslyšela dusot těžkých nohou. Dveře zaskřípěly a s nářkem se otevřely.

„Ahoj, tati,“ pozdravila jsem ho a skočila mu kolem krku.

„Bello, co tady děláš?“ zeptal se mě, ale nepřestával mě tisknout na svou hruď.

„Jeli jsme sem na víkend,“ odpověděla jsem. Pustila jsem Charlieho, stoupla si vedle Edwarda a chytila ho za ruku. „Chtěla bych ti někoho představit. Tati, tohle je Edward, můj přítel. Edwarde, můj táta Charlie,“ představila jsem je navzájem a oni si podali na seznámení ruce. Chvíli stáli jen proti sobě s rukama nataženýma a sledovali jeden druhého. Významně jsem si odkašlala a táta se konečně probral z transu.

„Tak pojďte dál,“ vyzval nás.

Usmála jsem se na Edwarda, chytla ho za ruku a zavedla ho do obýváku. Připravila jsem kávu, ale Edward samozřejmě odmítnul, jako pokaždé, když jsem mu něco nabídla. Vlastně jsem ho nikdy neviděla jíst ani pít. To žije jen ze vzduchu, nebo co?

Jen jsme seděli a nenuceně si povídali. Charliemu jsem řekla o své nové práci, když se vyptával na Jessicu, radši jsem toto téma odehrála do autu, protože jsem nevěděla, jak si na tom naše přátelství stojí. A když jsme se dostali až k Forks, La Push a zdejšímu okolí, Charlie si vzpomněl, že je na dnešek už zadaný.

„Já... Nevěděl jsem, že přijedete, tak jsem se domluvil s Billym, že dneska přijdou. Vlastně by tu měli každou chvíli být. Dávají baseballový zápas,“ vysvětlil Charlie.

„To nevadí. Stejně jsem se chtěla za Jakem zítra zastavit.“ Odmávla jsem to rukou, ale zaznamenala jsem, jak se Edward ošil. Stiskla jsem mu ruku a povzbudivě se na něj usmála.

„Neboj se, oni tě neukousnou,“ zašeptala jsem mu do ucha. Edward se jen uchechtl.

Než jsme se nadáli, zazvonil domovní zvonek. „Dojdu tam.“ Vyskočila jsem ze židle a už pelášila ke dveřím. Přišla jsem si jako malá holka, která čeká, až jí Ježíšek donese dárečky. Ale přesně tak jsem se na Jakea těšila, až ho uvidím.

„Ahoj!“ vypískla jsem radostně celá usměvavá, když jsem za dveřmi uviděla stát Jakea. Vrhla jsem se mu kolem krku, že jsem ho málem porazila.

„Bello!“ Mačkal mě na své hrudi. „Nevěděl jsem, že jsi tady. A proč ses nepřijela vůbec ukázat?“ sprdnul mě hned, ale já to nebrala na vědomí.

„Tak ráda tě vidím,“ řekla jsem, když jsem Jakea konečně pustila.

Ahoj, Billy,“ pozdravila jsem, když jsem viděla, jak po příjezdové cestě míří k nám.

„Bello! Dlouho ses neukázala,“ usmál se, ale očima mě káral.

Jen jsem protočila očima a už jsem je oba táhla do obýváku. Billy ale čekal venku, až za ním přijde Charlie. Hned, jak Jake vešel do obýváku, se ale zarazil. „Nevěděl jsem, že máte... společnost.“ Pohledem probodl Edwarda.

„Jakeu, chtěla bych ti někoho představit. Tohle je Edward, můj přítel. Edwarde, tohle je Jake, můj nejlepší kamarád, jakého jsem kdy měla,“ usmála jsem se na něj, ale on se jen mračil. Ruce sepnuté v pěst a nenávistný pohled zabodnutý do Edwarda.

„Těší mě,“ pozdravil ho Edward slušně, ale z tónu jeho hlasu jsem pocítila stejnou nenávist, jakou Jacob vložil do toho pohledu.

„Přítel?!“ vyprskl nevěřícně Jacob. „Bello, děláš si ze mě srandu?!“

„Cože?“ nechápala jsem. „Proč bych měla?“

„Copak ty nevíš... Samozřejmě, že nevíš.“ Pohled zabodl do Edwarda. „Jak bys taky mohla, že?“

„Jakeu, já... myslela, že budeš rád, že mě uvidíš a ty...“ Do očí se mi nahrnuly slzy. „Užij si zápas!“ Třískla jsem dveřmi, prohnala jsem se kolem Billyho a Charlieho, kteří pořád stáli na verandě, a utíkala jsem pořád dál a dál. Nevěděla jsem, co se to se mnou děje, ale jenom to, jak Jakeovi vadí, že jsem s Edwardem... Záleží mi na něm a je pro mě důležité, co si myslí, ale Edwarda... miluju.

Ani nevím, odkud se znají a už je mezi nimi taková nevraživost. Co si tak mohli udělat? Jedno léto o prázdninách jeden druhému přebral holku, když byli ještě oba na střední, nebo co?! Tohle jsem prostě nechápala, ale chtěla jsem. Chtěla jsem vědět, co se stalo mezi dvěma muži mého života.

„Bello, počkej!“ volal za mnou Edward a slyšela jsem, jak se přibližuje.

Zastavila jsem se tedy, oči plné slz a počkala jsem na něj, až mě doběhne.

„Co se mezi vámi stalo?“ kuňkla jsem. „Záleží mi na vás. Na obou. A když jste takhle proti sobě...“

„Bello, moc se omlouvám. Já... Když Charlie řekl, že přijde Jacob, měl jsem odejít. Vůbec jsme se neměli potkat,“ omlouval se hned Edward a pohladil mě po tváři.

„Ale co se stalo? Chci to vědět,“ trvala jsem na svém.

„Na to je ještě času dost. Slibuju, že ti to jednou řeknu, ale teď na to není vhodná doba. A teď pojď.“ Objal mě kolem ramen, společně jsme došli k jeho autu a jeli jsme zpět do vily Cullenových. Bez rozloučení s tátou, Jakem i Billym.


 

Nejdříve bych všem chtěla poděkovat za komentáře u minulé kapitoly. Udělaly mi obrovskou radost a zároveň se chci omluvit, že mi trvalo tak dlouho, než jsem přidala tuhle kapitolu. Jednoduše nemám čas, a už vůbec na psaní...

Předem už mám napsanou jen jednu kapitolu, tak si myslím, že se tu objeví někdy během příštího týdne a pak už vážně netuším, jak to bude s přidáváním...

eMCullen


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C-Style - 11. kapitola:

 1 2 3   Další »
21.11.2011 [20:22]

DarkFirefliesPovedená kapitolka. Emoticon

26. Nesii
21.11.2011 [20:21]

NesiiSkvelá kapitola. Teším sa na pokračovanie. Emoticon

20.11.2011 [15:07]

hanculin98Kdy bude další? Na tuhle kapitolu jsem se hrozně těšila a vyšla strašně pozdě Emoticon Chci další! Okamžitě! Emoticon

17.11.2011 [0:05]

AddyCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Krása!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

23. Faire
16.11.2011 [22:24]

FaireDoufám v další. Emoticon

22. MyLS
16.11.2011 [20:18]

MyLSpěkné

21. martty555
16.11.2011 [19:52]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

20. BellaEdward
16.11.2011 [19:45]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.11.2011 [18:29]

AngieCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16.11.2011 [18:03]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!