Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » C-Style - 10. kapitola

C-Style - 10. kapitolaA máme tu víkend a první kulatiny této kapitolovky. Myslím, že si naše dvojice zaslouží trochu té romantiky...

10. kapitola

 

Jak Edward řekl, tak první zastávka, kterou jsme uskutečnili před naším víkendovým dobrodružstvím, byla u mě doma. Rychle jsem si sbalila ty nejnutnější věci a asi za půl hodiny jsme putovali dál.

Vůbec jsem neměla tušení, kde Edward bydlí a vlastně celá jeho rodina. Nemělo mě překvapit, když jsme dorazili do nejbohatší čtvrtě v Seattlu. Náchazela se asi pět minut jízdy od mého milovaného bytečku. Edward najednou zastavil a my jsme se ocitli před ohromnou vilou. S úžasem jsem na ni zůstala zírat s otevřenou pusou. Tak tady Edward bydlí? A Alice? Tohle bych spíš tipovala pomalu pro královnu, i když Alice by se možná za takovou královnu módy považovat mohla.

„Tohle,“ ukázala jsem na dům, „tohle je váš dům?“

„Jo.“ Edward pokrčil rameny, jako by to snad nebylo samozřejmostí, že má každý takovou vilu.

„Páni,“ vydechla jsem užasle.

Edward už začal otevírat dveře, když se zarazil a podíval se na mě. „Vážně nechceš jít se mnou?“ Udělal na mě psí oči, ale teď to na mě neplatilo.

„Ne, ne. Já tady na tebe počkám. Na seznamování bude času dost,“ usmála jsem se na něj.

„Tak dobře,“ rezignovaně pokrčil rameny, „hned jsem tu.“ Naklonil se ke mně a jen letmo políbil.

To už jsem viděla jen Edwardova záda vzdalující se ode mě. Definitivně jsem ho ztratila z dohledu, když za sebou zavřel vchodové dveře. Nevěděla jsem, jak mu bude trvat dlouho se sbalit, ale když mně to trvalo půl hodiny, jemu minimálně čtvrt. To mám dost času, abych se tu alespoň trošku porozhlédla.

Vylezla jsem z auta a pomalým krokem jsem mířila ke konci ulice. V celém sousedství se nacházely vily podobné té, kterou mají Cullenovi. Na takové vily jsem se dívala jen na obrázcích v časopise. Takhle jsem si představovala ráj. Bydlet tady, to byl sen, ale uklízení – to už byla noční můra.

Nechtěla jsem chodit moc daleko, protože Edward přece jen neměl zamknuté auto, a tak bych na něj měla alespoň vidět. Otočila jsem se a chtěla jít zpátky, když se mi chladné paže omotaly kolem pasu.

„Kam ses mi ztratila?“ uslyšela jsem medový hlas u mého ucha. „Já už myslel, žes utekla.“

„Jen jsem se tu chtěla trošku porozhlédnout.“ Otočila jsem se Edwardovi v náručí a přisála jsem se mu na rty. S radostí mým polibkům odpovídal.

Edward mě nepouštěl z objetí, ale teď už měl kolem mého pasu omotanou jen jednu ruku. Přitáhl si mě blíž a společně jsme vyšli zpět k jeho autu.

Asi po deseti minutách cesty už jsem to nemohla vydržet, a tak jsem se zeptala: „Kam jedeme?“

„Nechceš se nechat překvapit?“

„Fajn. Nebo mi dej dvě nápovědy a schválně jestli se trefím.“

„Dobře. Takže, je to menší městečko, asi tak tři hodiny jízdy. Se mnou dvě,“ zasmál se.

Podívala jsem se z okna, abych vůbec věděla, kterým směrem jedeme. Byla jsem překvapená, že jsem věděla kudy. Stejnou cestou jsem jezdila domů do Forks, ale tam už jsem nebyla ani nepamatuju. A na té cestě bylo tolik odboček, že bych se mohla dostat úplně někam jinam.

„Port Angeles,“ střelila jsem od boku a nedoufala jsem v úspěch.

„Ne-e,“ zakroutil Edward hlavou.

Port Angeles byla moje jediná volba. Další strany jsem vůbec neznala, takže jsem ani nemohla hádat a kolem Port Angeles široko daleko nic nebylo.

Uvelebila jsem se tedy na sedadle spolujezdce, hlavu jsem si opřela o Edwardovo rameno a vychutnávala jsem si jeho blízkost. Edward mě jednou rukou objal a hladil mě po rameni. Nikdy jsem si nemyslela, že se tak rychle zamiluju a už vůbec ne do mého „šéfa.“ Ale jak se říká - lásce neporučíš. Můj osobní šofér ke mně sklonil hlavu a lehce mě líbnul do vlasů. Spokojeně jsem se mu zavrtěla na rameni a zavřela oči.

Nevím, jak dlouho jsem spala na Edwardově rameni, ale asi dost dlouho na to, abychom byli téměř u cíle. U cíle, který jsem znala.

„Ale tady to já přece znám,“ vypískla jsem a rozhlížela se na všechny strany.

„Cože?“ podivil se Edward.

„Jasně, za chvilku budeme ve Forks,“ zasmála jsem se.

„Ale jak...? To mělo být překvapení,“ stěžoval si.

„Já jsem se ve Forks narodila,“ vysvětlila jsem. „Bydlí tady táta. Ale rodiče se pak rozvedli a já jsem se s mámou přestěhovala do Phoenixu. A na střední jsem zase chodila tady. Mohli bychom se třeba zítra stavit za tátou, co říkáš? A já bych pak zajela navštívit ještě Jakea.“

„Jakea?“

„Jo. Je to můj nejlepší kamarád a prakticky jsme spolu vyrůstali.“

„Jake,“ přemýšlel Edward nahlas. „Nemyslíš náhodou to psi... Nemyslíš Jacoba Blacka?“

„Ty ho znáš?“ Neskrývala jsem své nadšení a radost.

Edward kývl, ale další odpovědi jsem se nedočkala.

Hned, jak jsme minuli ceduli Vítejte ve Forks, Edward zatočil a jel asi kilometr po příjezdové cestě. Před námi se vyloupla ohromná prosklená vila, kterou jsem na střední chodila okukovat a nikdy jsem se nedozvěděla, komu patří. Teď jsem to konečně věděla.

„Páni! Vždycky jsem to tu obdivovala,“ přiznala jsem.

„Vážně? Tys tady někdy byla?“

Kývla jsem. „Ale vždycky jsem se dívala jen z dálky.“

„Tak se pojď podívat dovnitř, jestli chceš,“ vybídl mě Edward. Rychle vyskočil z auta, obešel ho a pomohl mi vystoupit. Ruku v ruce jsme kráčeli až k domu. Edward mi jako pravý gentleman otevřel dveře a nechal mě vstoupit jako první. Zastavila jsem se hned na prahu a obdivovala jsem ten krásný interiér, který se přede mnou vyloupnul. Edward mě musel popostrčit, abych se vůbec pohnula dál.

Ukázal mi celý dům a já jsem si připadala jako v nějakém ráji. Bylo to tu prostě perfektní. Všechno dokonale sladěné a i když tu Cullenovi nebydlí, tak z toho dýchal opravdový domov.

Nakonec jsme se usídlili v Edwardově pokoji, lehli si na postel a koukali na film. Neměla jsem ponětí, o čem film vůbec je a místo toho jsem po očku pokukovala po Edwardovi. Hlavu jsem měla položenou na jeho hrudi a jednou rukou ho objímala kolem pasu. On mě tiskl silnou paží k sobě a já jsem si připadala jak pod křídly strážného anděla.

Vypadal naprosto soustředěně, že se dívá na ten film, ale já věděla své.

Otočila jsem hlavou tak, abych na něj pořádně viděla a čekala, až se na mě podívá. Jak jsem si myslela. Hned, jak jsem otočila hlavou, tak mě hypnotizoval pohledem. Natáhla jsem se a políbila ho na nos.

To jsem neměla dělat. Edward mě svalil pod sebe a už okupoval mé rty. Dorážel a chtěl, abych ho pustila dovnitř. S radostí jsem to udělala a naše jazyky spolu harmonicky tančily. Když mi docházel dech, Edward sjel jazykem na můj krk a nepřestával mě líbat. Tohle nám nevydrželo dlouho a za chvíli jsme chtěli oba víc, mnohem víc.

Strhla jsem z Edwarda košili a on mi to pohotově oplatil sundáním mého trička. Za chvíli ležely na zemi i dvoje kalhoty. Už jsme leželi jen ve spodním prádle. Edward mě laskal, kde mohl a já mu to mileráda oplácela.

Najednou jsme neměli už ani spodní prádlo a Edward spojil naše těla v jedno.

Nevěděla jsem, jak dlouho jsem pak spala, ale venku už byla tma. Z kuchyně jsem slyšela cinkat nádobí, tak jsem se zabalila do deky a šla se podívat, co to ten můj kuchtík vytváří. Stál za sporákem jen s ručníkem kolem pasu a vypadal naprosto neodolatelně. Objala jsem ho kolem pasu a koukala mu přes rameno.

„Doufám, že máš hlad,“ řekl.

„Jak vlk,“ odpověděla jsem.

Otočil se ke mně a už byl opět přisátý na mých rtech. „Pane kuchaři, spálíte nám vajíčka,“ zamumlala jsem.

Evidentně mu to bylo jedno, protože pořád byl nalepený na mně. Šikovně jsem se mu vysmýkla a šla si vzít ty vajíčka.

„Dáš si taky?“ zeptala jsem se, když jsem si nabírala na talíř.

„Ne,“ zakroutil hlavou, „nemám hlad.“

Pokrčila jsem rameny a nabírala dál. Zasedla jsem ke stolu a dlabala a dlabala. Edward si mě prohlížel a pořád se usmíval.

Když jsem dojedla, šla jsem ke dřezu, abych umyla ušpiněné nádobí, ale když jsem si napouštěla vodu, Edward se nepozorovaně přesunul za mě a přisál se mi na krk.

Na nádobí času dost, pomyslela jsem si, vypla vodu a otočila se k Edwardovi.

Přitáhla jsem si ho těsně k sobě a Edward ze mě strhnul deku. Vysadil mě na linku, shodil ze sebe ručník a opatrně spojil naše těla.

 


 

Jestli jste se dočetli až sem, tak gratuluju. A tím pádem doufám, že mi napíšete jakýkoli komentář. :-)

Zároveň bych se chtěla omluvit, že mi trvalo tak dlouho vydat tuhle kapitolu, ale mám toho hodně a času je čím dál tím míň. Ale to určitě všichni dobře znáte.

Vyjmenovávat tady všechny, komu děkuju za komentáře je blbost, tak to shrnu do jediného slova: všem. Moc díky. :-)

Budu se těšit u další kapitoly.

eMCullen


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek C-Style - 10. kapitola:

 1 2 3 4   Další »
36. Nesii
12.11.2011 [18:46]

NesiiJé. Krásne, len si tiež myslím, že to bolo na rýchlo napísané ale úžasne napísané. Emoticon Emoticon

08.11.2011 [18:57]

dcvstwilightKrásný, moc krásný, jen se mi zdá, že jsi honem, honem pospíhala, takže mi ta kapitola přišla docela dost uspěchaná- Je to stylem, honem honem, ať už to mám za sebou :) Emoticon

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

34. katule
07.11.2011 [19:44]

Emoticon Emoticon Emoticon ale co ty milostné scény? Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

07.11.2011 [18:23]

hanculin98Ty bláho! Jsou šíleně rychlí Emoticon Skvělá kapitola Emoticon

32. Wera
07.11.2011 [6:49]

Wera Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

31. MyLS
06.11.2011 [20:01]

MyLSpěkné...

06.11.2011 [0:02]

LadyLilianne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.11.2011 [19:45]

BellaSwanCullen8 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

28. Funny1
05.11.2011 [18:40]

Funny1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

27. ---Veronika---
05.11.2011 [18:15]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2 3 4   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!