Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bruslařské sólo 2

Sněhurka-a-myslivec3


Bruslařské sólo 2V minulé kapitole se naše dvě hlavní postavy seznámily... V této kapitole bude Alice tak trochu stíhaná. Kým a proč? To se už dočtete pod perexem. Příjemné počtení přeje vaše zuzu.

2. kapitola

O pár dnů později:

„Slečno Brandonová, slečno Brandonová! Počkejte chvíli!“ volal na pospíchající dívku Carlisle. Ona jej nechtěla vidět, nechtěla ho potkat, protože věděla, že pokud ji dostihne, má prohráno… Ona prostě musí zmizet…

„Alice, musíme si promluvit, nezdrhejte přede mnou.“ Ledová ruka dopadla na její rameno a ona s definitivní platností rezignovala. Neměla šanci se tomu vykroutit, taky nemohla zdrhat celý život… Protože kdyby utekla teď, kdyby teď nesouhlasila, tak by si ji znovu vyhledal.

„Konečně! Věřte mi, že sehnat vaši osobu je opravdu těžké. Proč jste mi nezvedala telefony nebo aspoň pak neodpověděla?“ ptal se jí.

„Protože jsem věděla, že až mě najdete, nebudu mít šanci se vykroutit,“ odpověděla a zvedla hlavu, aby mu pohlédla do očí. Zmatek se vsunul do jeho krásných rysů.

„Tady to ale nebudeme řešit,“ zarazila ho dříve, než stačil promluvit. Rozhlédla se kolem, naklonila se k němu blíže a šeptla mu do ucha: „Vím, co jste zač. A myslím, že vy tušíte, co jsem zač já. Půjdeme jakoby nic k mému autu a zajedeme ke mně domů na kafe.“ Carlisle na ni zvědavě pohlédl, ale nic neříkal, pouze přikývl na souhlas.

Co nejrychleji se dostali k jejímu autu. Hodila si tašku do kufru, posadila se a už upalovala co nejrychleji ke svému domu. Vystoupili a vešli do jejího moderně zařízeného baráku.

„Máte to tu hezké,“ poznamenal Carlisle, když jej uvedla do obýváku a vyzvala ho, aby se posadil.

„Prosím, odložíme formality stranou. Jsem Alice,“ usmála se mile, když položila dvě skleničky s temně rudou tekutinou na konferenční stolek a sama se usadila do křesla naproti němu.

„Já jsem Carlisle. Takže… Jak jsi to mohla vědět?“ v hovoru ihned zamířil k jádru věci a natáhl se ke skleničce, aby její obsah ochutnal. Po tváři se mu rozlil překvapený výraz.

„Krev pumy, piju ji jen občas. A jak jsem to mohla vědět? Hm…“ Na chvíli se zamyslela a pak pokrčila rameny. „Jak víš, někteří upíři i poloupíři mají nějaké schopnosti,“ pokračovala pak pomalu a sledovala jeho reakce. Na chvíli se odmlčela a jeho obličejem projelo poznání a nakonec se tam usadilo uznání.

„Vize budoucnosti? Nikdy jsem nepřemýšlel nad tím, že by někdo mohl mít takovou schopnost, ale je to jediné vysvětlení. Jak to funguje?“ Jeho zvědavost okamžitě vyplula na povrch a nevědomky se k ní naklonil. Zvonivě se rozesmála.

„Jo, něco takového. Jak to funguje?“ pokrčila rameny. „Nevím, jak bych to popsala. Přes dobu, co jsem vzhůru, mívám taková nutkání, vnuknutí, takže poznám, že při spánku budu mít vizi. Pokud se jedná o něco momentálního, tak se mi to zjeví, ale když se jedná o vzdálenější budoucnost, je to trochu jiné. Někdy mi ve snech i vize chodí samy bez předchozího vnuknutí,“ snažila se nějak vysvětlit. Při pohledu Carlislea se jí ale zdálo, že to moc nechápe.

„To je zajímavé,“ zamumlal nakonec téměř neslyšně a podložil si bradu svou rukou.

„V jakých intervalech se ti vize ukazují? Jak…?“

„Tak tohle netuším ani já sama, Carlisle,“ odvětila hned. Přehodila si nohu přes nohu a pořádně se zabořila do křesla, ruce položila podél opěrek.

„Ale tak trochu tuším, jak to je. Vždy se ty osoby nějak rozhodly a v každém případě se jednalo o narušení mé vlastní budoucnosti. Já se pak podle toho zařídila, buď jsem je vpustila do svého života jako vás, anebo prostě zmizím, pokud nechci, aby mě někdo takový ovlivnil,“ teď mu hleděla přímo do očí. „Věř mi, že toto rozhodnutí mě ovlivní ze všeho nejvíc,“ zašeptala tajemně a pak jí pohled sjel k oknům.

„Co jsi tím myslela?“ zeptal se překvapeně. Vůbec netušil, o čem mluví.

„To nechtěj vědět, Carlisle. Ne, to je špatně řečeno. Nemůžu ti to říct,“ řekla neurčitě a pak se napila ze své skleničky krve, zatímco ho propalovala pohledem.

„Myslím, že bychom se měli asi vrátit k tomu, proč jsem tě vůbec vyhledal,“ pronesl nakonec dotčeně, i když si přál, aby jeho rozrušení nebylo v hlase tak slyšet.

„Budu s ním bruslit. Ale taky chci, aby mi vyjadřoval trochu úcty jako k sobě rovnému, i když jsem žena. V dnešním světě je to jiné, než ve kterém se zřejmě narodil,“ souhlasila hned a také se k němu více naklonila. „Avšak předem upozorňuji… Jedno šlápnutí vedle, jediná chyba a s naší domluvou je konec. Dokážu jezdit sama, není pro mě problém za pár dní udělat vlastní sestavu. Ať na to pamatuje.“

Jakmile domluvila, vypravila zmateného a rozčarovaného Carlislea před vchod, sdělila mu poslední instrukce o času tréninku a oddechla si, až když za ním zavřela dveře. Podle jeho přešlapů věděla, že ještě chvíli postával před jejími dveřmi, a pak konečně zazněly kroky stále dál.

Sesula se po stěně a vložila hlavu do dlaní. Do čeho jsem se uvrtala, proběhlo jí hlavou, načež se jí hrdlem prodral první vzlyk. Věděla, co se stane. A už teď toužila po dalších dotecích jeho syna, přestože se nesmírně bála jeho přítomnosti. Ale její vize ani její srdce nelhalo. On byl ten vyvolený pro ni. On jediný měl šanci zkrotit, či alespoň na některé momenty uzavřít jeji rozběhlou povahu do svých pevných paží.

Otřásla se a snažila se vzpamatovat. Vždyť není křehotinka, nenechá sebou jen tak manipulovat. S novou dávkou sebevědomí vstala a zařekla se, že to nebude mít jednoduché. Pro ni jako důkaz stačila jediná chyba, která by jí dala jasně najevo, že o ni nejeví zájem. S tímto rozhodnutím se připravovala na následující ráno, kdy měli mít první společný trénink…


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bruslařské sólo 2:

 1
6. Leník
22.11.2012 [14:03]

povídka je moc moc zdařilá, jsem ráda, že hlavně je o Alice a Jasperovi, honem jdu na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

22.09.2012 [2:04]

BubulienkaÚžasné, perfektné... Ale som v takom nočnom rozpoložení, že nenapíšem asi nič priamejšie. Kapitola úžasná, aj veľmi dlhá (no trocha irónie). Emoticon Alice je super osobnosť, taká pojašená, ale citovo si to rozpísala veľmi pekne. Emoticon A je to žena, úctu si určite zaslúži! Emoticon

17.09.2012 [14:42]

SundanceTak jsem zase tady. Emoticon Jseš ráda? Určitě jo! Emoticon Emoticon
Teď k povídce. Emoticon Kapitola byla jako vždy nádherná, ale krátká... Emoticon Úžasně jsi popsala Aliciny city a myslím, že i příběh bude stát za to. Emoticon
Delší koment napíšu u další kapitoly, jelikož teď nemám moc času. Emoticon

3. pajinka
17.09.2012 [11:50]

skvělý nápad, perfektní :D

2. Niki
14.09.2012 [18:38]

úžasné... těším se na další díl, doufám, že bude brzy Emoticon Emoticon

1. Jana
14.09.2012 [14:59]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!