Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bruslařské sólo (10)

Kristen1 by Jelda


Bruslařské sólo (10)První a poslední kulatiny. No, v minulé kapitole jsme byli svědky očarování obou. A taky pádu jednoho z nich... V této se trošku neshodnou... V předposlední kapitole příjemné počtení přeje vaše zuzu.

10. kapitola - Zásek

„Klid... Klid... Klid...“ mumlal si tiše pro sebe, jak se snažil uklidnit své nervy. Stál pod proudem horké vody a hlavu si svíral v dlaních.

„To není možné!“ zabručel ještě rozčíleněji a pěstí uhodil do vykachličkované zdi. Ač se ovládal a nepoužil svou celkovou sílu, nepomohlo to. Možná asi právě proto.

S povzdechem zastavil vodu, natáhl se pro ručník, jež si rovnou obmotal kolem pasu, a bez nějakého dalšího sušení se vydal z koupelny. Tak, jak byl, sebou práskl na gauč a jal se činit zábavu, kterou dělal i před sprchou – pořádně se natáhnout a očima zkoumat strop.

Hele, téhlé vystoupliny jsem si předtím nevšiml. Promiň. Takže teď je to už dvě stě šest a dvacetiúhelník... V myšlenkách ho přerušilo prásknutí dveří.

„Ahoj,“ pozdravil Alici trochu vyjukaně a posadil se. Mezitím k němu dokráčela s pobaveným výrazem, složila mu několikero tašek k nohám a políbila ho.

„Ehm... Je ten strop tak zajímavý?“ zeptala se po chvíli se smíchem a vzhlédla vzhůru.

„Docela i jo. Pro lidské oči asi vcelku dokonale hladký, ale divili by se, kolik nedostatků by se našlo...“ odmlčel se a podíval se stejným směrem jako ona. „Vidíš ty maličké prohlubně a vystoupliny? Byly by z nich dva krásné mnohoúhelníky...“

Z jeho mologu ho vyrušil Alicin zvonivý smích. Když jeho oči spočinuly na její tváři, nechápave kroutila hlavou.

„Když jsem se podívala do tvé budoucnosti, nevěřila jsem. Ale když jsem tě tu pak tak spatřila...“ zajíkla se a rozesmála se ještě víc.

„Já mohl tušit, že ti ty nákupy budou tak dlouho,“ zamručel s povzdechem.

„Příště můžeš jít se mnou,“ zašvitořila a pro jistotu se vzdálila.

„To si radši budu kousat nehty na nohou,“ odsekl a se zavřenýma očima se zabořil víc do sedačky.

„Fajn. To chci vidět!“ zazněla očekávaná, kyselá odpověď. Spokojeně se usmál. Aspoň jednou jí to vrátil.

*   *   *

Tribuny skoro praskaly ve švech, davy burácely, krátký program byl už v plném proudu a... Alice se vypařila. Už při rozbruslení s ním odmítala komunikovat a ihned po něm mu zmizela z dohledu.

Povzdechl si a očima hleděl na dvojici, která ve své nacvičené sestavě brázdila led. Ale myšlenkami byl úplně někde jinde – začínal litovat svého odseknutí nad její nabídkou k nákupům.

Určitě mě tím chce vydusit, pomyslel si trpce a sevřel okraj lavičky, na které seděl.

„Tak brácho, tohle jsi vymňoukl.“ Emmett se po chvíli posadil vedle něj. „Chtěl jsem jí nějak domluvit, ale postavila si svou. Prý když je lepší zábava okusování nehtů na...“ U toho se moc neudržel a začal se smát. „... na nohou, než čas trávený s ní, byť v obchodech, tak spolu vlastně nemusíte ani mluvit a být.“

Jasperovi při jeho vlastní, vymyšlené na koleni, výmluvě zacukaly koutky, ale ovládl se. Jen následoval další povzdech.

„ Co s ní mám ale dělat, Emme? Několik desítek let jsem byl sám... Ona mi vtrhne nečekaně do života jako Meluzína do domu, převrátí mi jej vzhůru nohama a pak mi ho chce ještě řídit?!“

„Jo, chlape, vítej mezi zadanými,“ odvětil jeho bratr soucitně a poplácal ho po zádech.

„To tak má každý?“ zabručel a složil hlavu do dlaní.

„První pravidlo vztahu. Ženy mají pravdu vždy. A když něco chtějí... Nejlíp, když to budou mít hned, než se rozmyslí pro něco jiného.“

Jasper se na Emmetta nedůvěřivě podíval a nevěřil vlastním uším. Po chvilce ze sebe dostal: „To je vtip? Že si děláš srandu?“ I jemu samotnému vlastní hlas připadal jako kníkání malého dítěte. Když Emm neodpovídal, jen se na něj soucitně usmíval, tak jen zamumlal: „To se mi snad jenom zdá...“

Tentokrát tam seděli v tichu, než se dostali na řadu. Když konečně vyhlásili pár Alice Brandonová a Jasper Cullen, už oba mířili k mantinelu, odkud pak Jasper s Alicí měli vyjet na led.

Už tam čekala. Z jejího strnulého postoje pochopil, že se na něj stále ještě zlobí, aniž by musel zabrousit k jejím pocitům.

„Ahoj,“ pozdravil ji tiše, v odpověď jen trhla hlavou a sjela ho chladným pohledem, který ho mrazil v zádech. Z původního plánu, že ji obejme, tedy velmi rychle sešlo. Postavil se tedy vedle ní na okraj kluzistě a čekal. Sekundy mu ubíhaly tak pomalu jako hodiny a měl pocit, jakoby tahle chvíle nikdy neměla skončit.

Nakonec se jejich jména ozvala i z reproduktorů kolem, tak ji chytl za ruku a za aplausu diváků ji s neupřímným úsměvem na rtech dotáhl doprostřed kluziště.

Postavili se do základní pozice, a přestože z ní nespustil pohled, ona odmítala na něj byť jen mrknout. Hlediště se konečně uklidnilo a jejich skladba začala hrát.

Už od prvního odpíchnutí věděl, že něco opravdu není v pořádku. Tak moc se těšil, že ostatním předvedou vzájemné splynutí duší, jak jej prožívali spolu na trénincích, avšak… technicky bruslili dokonale, ale duch okouzlení z bruslení byl pryč. A jak variace střídala variaci a tón po tónu utíkaly, bylo to čím dál tím horší.

Už se těšil na konec této maškarády. V mysli mu běželo mnoho věcí, ale touha po konci byla nejsilnější. A ač si to nepřipouštěl, znervózňovalo ho to. Čím dál více…

Blížila se poslední figura – měl ji vyhodit a pak zas chytit do náruče. Už k ní natahoval ruce, když se na něj Alice vyděšeně podívala a zavrtěla hlavou. Pro všechny případy v některých částech měli připravené jiné varianty, ale tahle měla všem vytřít zrak.

Místo jejího zachycení tedy pokračoval jinak, a když konečně zakončili, tak jen zamával výskajícímu publiku, vzal ji za ruku a s těžko nasazeným úsměvem ji doslova zas odtáhl zpět do zázemí.

„Co to mělo znamenat?“ vyprskl na ni možná až příliš zlostně, ale v tu chvíli se neovládal. Zlobil se na ni, zlobil se na všechny, na sebe…

„Dostala jsem strach…“ zašeptala uraženě. V překladu – zkazil bys to. Stále si nemohl zvyknout na její vize.

„Ublížil bych ti?“ zeptal se rezignovaně.

„O to nejde. Ale naše alternativa byla nejrozumnějším řešením. Aspoň co se šance na zisk medaile týče…“ řekla, ale on k ní rychle došel, chytil za paže a zatřásl s ní.

„Sakra, Alice, přece jsme si řekli, že kvůli těm blbým plackám tady nejsme! Chtěli jsme světu ukázat naše souznění, jenže…“ odmlčel se, ale ona toho využila.

„Jenže to bude to jediné, co ti po nás zůstane!“ vyštěkla, vymanila se mu a dřív, než se zmohl na jakékoliv slovo, zmizela mu z dohledu.

„Alice,“ zamumlal zmučeně a v srdci se mu vytvořila ještě větší díra, než když ji málem ztratil poprvé.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bruslařské sólo (10):

 1
4. Jana S
28.12.2014 [12:44]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.10.2013 [21:40]

AliDiasTak jsem se konečně dočkala :) A už se moc těším, jak to s nimi dopadne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. tina
01.10.2013 [16:40]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Jana
01.10.2013 [16:10]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!