Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bolest mě změnila... V.

BELLAKRIS


Bolest mě změnila... V.Loučili jsme se přede dveřmi a já Tedovi děkovala za krásný večer. „Pojeď se mnou, Bello!” vyhrkl najednou, když už jsem se chystala vejít dovnitř. „Cože?” zeptala jsem se překvapeně. „Pojeď se mnou do Londýna,” řekl a já na něj vykuleně zírala.

 

Vlasy jsem si sepnula do culíku a postavila se před zrcadlo. Spěšně jsem zhodnotila své oblečení – měla jsem na sobě bílé džíny a fialovou kostkovanou košili – a spokojeně jsem se pousmála. Nanesla jsem si řasenku a dál jsem jakékoliv líčení neřešila. Ze stolu jsem si vzala kabelku a seběhla dolů po schodech právě včas. Rozloučila jsem se s Charliem, který mě stejně nevnímal, protože v televizi sledoval basket a přivítala se s Tedem.

Celý večer jsem se marně bránila nekontrolovatelným výbuchům smíchu, když jsme vzpomínali na naše společné dětství. S ním jsem se znovu cítila jako ta malá holka nezatížená problémy. Ten večer jsem zapomněla na všechno. Vůbec jsem nemyslela na toho pitomého upíra a prostě jsem si jen tak užívala. Bylo to skvělé.

 

Loučili jsme se přede dveřmi a já Tedovi děkovala za krásný večer.

„Pojeď se mnou, Bello!” vyhrkl najednou, když už jsem se chystala vejít dovnitř.

„Cože?” zeptala jsem se překvapeně.

„Pojeď se mnou do Londýna,” řekl a já na něj vykuleně zírala. Do Londýna? Co já bych tam dělala? Ale ta představa, že bych byla daleko odsud… pryč od problémů. Ta představa mě naplňovala jakýmsi vnitřním klidem. S Tedem jsem se cílila jako dřív, šťastná.

„Dobrá,” odvětila jsem.

„Vážně?” ujišťoval se.

„Jo! Pojedu s tebou do Londýna,” souhlasila jsem. Já pojedu do Londýna.

 

* * *

Nepředpokládala jsem, že moje rozhodnutí jet do Londýna mi projde úplně bez problémů, ale až takové pozdvižení bych nečekala. Charlie mě nechce pustit, Renée, jakmile se dozvěděla, co mám v úmyslu, nasedla do letadla a každou chvíli se tu objeví. Alice viděla moje rozhodnutí a téměř celá rodina Cullenů se mě jala přemlouvat ať zůstanu. Jake říká, že je to naprosto stupidní nápad a Jessica s Angelou se mě snažily přemluvit, ať zůstanu aspoň do maturit. Ale já si za tím rozhodnutím stojí a nehodlám se jen tak vzdát. Za dva dny s Tedem prostě odjedu a tečka. Už jsem plnoletá, mám právo na vlastní rozhodnutí a změna prostředí mi udělá dobře.

Zrovna jsem skládala do kufru několik triček, když dole někdo otevřel dveře. Rodiče. Charlie byl pro mámu na letišti. Odložila jsem zelené tričko, které jsem zrovna držela, a seběhla dolů po schodech.

„Ahoj, mami,” přivítala jsem ji.

„Bello!” vykřikla a objala mě. Když jsme se všichni přivítali, přesunuli jsme se do kuchyně a začal se řešit Londýn. Charlie byl proti, chtěl, abych zůstala ve Forks, protože u něj nebylím ještě moc dlouho, a tak nechtěl, abych odjížděla. Ale Renée byla překvapivě pro. Řekla, že cesta do Evropy by mi mohla prospět, ale že jí budu chybět. Proto taky přijela, abychom se mohly rozloučit osobně. Charlie nakonec s mým vycestováním přes oceán také souhlasil. Do večera mi pak mamka pomáhala s balením.

 

Vylezla jsem ze sprchy a zabalila se do měkkého ručníku. Před zrcadlem jsem si rozčesala a vyfénovala vlasy. Oblékla jsem si tričko na spaní, takové vytahané s Micky Mousem, a šla do svého pokoje. Rodiče už spali, máma v ložnici Charlieho a on na gauči v obýváku. Zachumlala jsem se pod peřinu, svojí oblíbenou fialovou deku už jsem měla totiž zabalenou, a snažila se usnout.

„Bello?” ozvalo se tiše vedle mé postele. Prudce jsem nadskočila a rozhlédla se kolem. Nahmatala jsem na nočním stolku lampičku a rozsvítila, abych vůbec něco viděla. Lampička se rozzářila a osvítila bledý obličej jednoho extra tupýho upíra, co postával u mojí postele.

„Co tady, do háje, děláš?!” vykřikla jsem. Hned jsem se chytla za pusu, nechtěla jsem nikoho vzbudit, „Jak ses sem dostal?” zeptala jsem se už o poznání tišeji.

„Bello, ty nemůžeš odjet,” řekl a naprosto ignoroval moje otázky.

„Já si můžu dělat, co chci,” odvětila jsem naštvaně.

„Tak pojedu s tebou! Já tě nemůžu znovu ztratit,” oznámil mi a já měla sto chutí ho zaškrtit.

„No tak to rozhodně ne! Neměj strach, znovu mě neztratíš. Nemůžeš totiž ztratit něco, co nemáš.”

„Ale Bells, nemůžeš jen tak odjet…” stěžoval si.

„Ale můžu. Ne, já musím. A opovaž se jet za mnou! Copak ti to nedochází? Já odjíždím pryč hlavně kvůli tobě, chci tě vymazat ze svého života. Zapomenout a žít dál…” Na to už mi nic neodpověděl. Zmizel oknem do tmy. Vstala jsem z postele a zavřela za ním okno. Lehla jsem si zpátky do postele, ale usnout se mi nedařilo. Přemýšlela jsem, jestli je to opravdu správné rozhodnutí, odjet. Utéct před problémy… Ale no tak! Sakra, Bello, co to s tebou je?! Okřikla jsem sama sebe. Moje stěhování není žádný zbabělý útěk! Vydržela jsem to tady dost dlouho a je načase změnit prostředí. Mám právo na to začít znovu, tentokrát bez jakýchkoli upírů…

 


I když ''trochu'' se spožděním, další kapitola je za námi. Jestli se tu našel někdo, kdo si jí přečetl, doufám, že se líbila. ;)

Pac a pusu NessieCullenBlack


« Předchozí díl


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bolest mě změnila... V.:

 1
6. Izza
24.07.2013 [22:59]

Waw! :) jednym slovom nadhera!! <3 *__* prosim rychlo dalsiuu :3 ^_^ :))*

5. Izza
24.07.2013 [22:44]

Vsetko krasne a k tej ankete-nemohla by prestriedat oboch? :D :) ale mohla by buyt s Tedom aby ziarlil a potom moznoi si uvedomit ze to nieje take ako s Edom.. No nic, idem citat kapcu ^^ uz teraz sa tesim na dalsiu ;3 :)) ^^ *_* <3

20.06.2013 [15:59]

jesikata Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Simluiq
20.06.2013 [7:34]

Emoticon teším sa na ďalšiu :)

2. angelynMoon
19.06.2013 [21:36]

Moc se.mi to líbilo :D jediné co ti prostě musím vytknout je opakování výrazů (jsem, mám,...) jinak dost dobře napsané :) Emoticon

1. Jana
19.06.2013 [20:42]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!