Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bílá vlčice - 6. kapitola

23.11.2009 (14:00) • Pavla777 • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2452×

BÍLÁ VLČICE – 6. KAPITOLA

( písnička Simple plan – Save you)

http://www.youtube.com/v/SR0i5Ep7xPY&hl=cs_CZ&fs=1&"> name="allowFullScreen" value="true">http://www.youtube.com/v/SR0i5Ep7xPY&hl=cs_CZ&fs=1&" type="application/x-shockwave-flash" allowscriptaccess="always" allowfullscreen="true" width="425" height="344">

Pohled Edwarda:

Namíchali jsme 1:1 mého jedu a Jakobovi krve.

„Moc tomu nevěřím. Vždyť můj jed jí může celkově přeměnit nebo zabít,“ stěžoval jsem si a zhoršovalo se to tím, že si byl Jakob tak jistý.

„Ne nemůže. Moje krev jí ochrání. Kolikrát ti to mám ještě říkat,“ řekl Jakob a držel si napíchnutou žílu. Po pěti minutách tam neměl nic.

Nenechám jí otisknout. V tom by se osud možná dal obelhat. Rozhodl se Jakob v myšlenkách a já posmutněl, ale na venek jsem zůstal neutrální. Jen Jasper se po mě podíval se slovy ve tváři jako proč zase? Zavrtěl jsem hlavou a nenápadně naznačil k Jakobovi. Bylo by pro ní lepší, kdyby se do mě neotiskla.

„My už…“ chtěl něco říct Jakob, ale já jsem ho nenechal.

„Já jdu na lov,“ řekl jsem a všichni se udivili krom Alice a Jaspra. Ty věděli, kdo je příčinou.

Sundal jsem si bundu a přehodil jí přes gauč. Podíval jsem se po Belle a pak po Jakobovi.

„Já umím číst myšlenky a chápu tvé rozhodnutí, ale Bella potřebuje odpočívat a domů se může dostat po svých, aby Billy nešílel. Carlisle, beru si sebou mobil. Kdyby něco. Stejně budu blízko,“ řekl jsem a velikou rychlostí vyskočil z okna. Rozběhl jsem se svou největší rychlostí a jen cítil, jak se zamnou Jakob podíval.

Možná jsem se v něm spletl. Zazněla mu myšlenka. To by nebyl ani první a možná ani poslední. Napadlo mě a zamířil jsem do hlubokého lesa, kam se žádný člověk snad ani nedostane.

Pohled Belly:

Probudila jsem se v nějaké posteli a pode mnou ležela Trisi ve své vlčí podobě. Zvedla ke mně hlavu a usmála se na mě naším vlčím šklebem. Usmála jsem se na ní normálním milým úsměvem. Bello, kdybys věděla co vyvedl Jakob, tak by ses takhle nesmála. Myslela si Trisi a já se lekla, že jí slyším, protože jsem ležela v upírské podobě a někdo mě musel obléknout do nějakých jiných věcí. To co jsem měla na sobě byla poslední móda.

„Přeměň se prosím,“ poprosila jsem jí, ale ona zavrtěla hlavou. Kéž bych mohla, ale Alfa mi to nedovoluje. Nešťastně vrtěla hlavou. Najednou jsem měla před očima Jakoba jako Alfu naší smečky, ale já mezi ně nepatřila. Asi blázním. Vstala jsem tedy a podrbala Trisi za uchem.

„Hodný pejsek a teď mě doveď za někým, s kým si můžu povídat,“ zasmála jsem se a ona hodila oči v sloup.

Ale odvedla mě z toho pokoje do obýváku. Seděla tam skoro celá rodina Cullenových, ale chyběl tady Edward. Trochu jsem posmutněla. Byl tu ještě Jakob a Sam a Lukas ve vlčí podobě, který se díval výhružně na Trisi. Nechápala jsem jejich chování.

„Bello, ty jsi už vzhůru?“ zeptala se mě jedna z těch upírek a tiskla se k jejich vůdci nebo jestli to byl vůbec vůdce, Carlislovi. Musela to být jeho žena Esme. Nevím kde mě to jméno napadlo, ale věděla jsem to stoprocentně. Jeden upír u té malé černovlasé upírky si mě zajímavě prohlížel. Jasper a Alice. Zazněl mi v hlavě hlas, kde se vzal tu se vzal.

„Ano,“ řekla jsem opatrně a zkoumala je pohledem od schodiště.

„Jak se ti líbí ty šaty?“ zeptala se mě ta Alice.

„Jsou hezké, ale vůbec nic nechápu,“ řekla jsem a sledovala její reakci na má slova.

„Při spánku jsi se proměnila a tvé oblečení bylo potrhané, proto jsem tě oblékla do šatů, které jsem už vyřadila ze svého šatníku,“ usmála se na mě mile a já hodila vytřeštěný výraz.

„Vždyť jsou poslední móda,“ vyhrkla jsem udiveně.

„Ne byli. Teď už jsou předposlední,“ usmála se a Jasper si jí přitáhl k sobě.

Přeměnila jsem se ve vlka a podívala se na svůj bok. Nebylo poznat, že mě ta Alice ostříhala a žádné stehy jsem tam taky neměla.

Nemysli na to Trisi! Zařval Lukas na Trisi a já zavrčela.

Jak to mluvíš Trisi? Zeptala jsem se ho a pomalu se blížila k němu. Byla jsem připravena po něm skočit. Sílu jsem měla, ale Jakob to asi vycítil.

„Bello, přestaň!“ rozkázal a já ho musela poslechnout. Říkal mi to instinkt.

Počkat já Jakoba nikdy poslouchat nemusela. Podívala jsem se po něm a po Samovi. Same, to snad ne? Zakňučela jsem a otočila jsem se na Trisi, která přikývla. Takže Jakob byl už Alfa. Podívala jsem se po Lukasovi. Přikývl mi. Bello a nejenom to se změnilo. Řekla mi Trisi, ale Lukas zavrtěl hlavou. Co mi nesmí říct? Podívala jsem se po Jakobovi. Jak mohl? Uniklo Trisi a já se po ní otočila. Vytřeštila oči a přikrčila se. Ta už nic neřekne. Přeměnila jsem se v upíra.

„Jakobe? Co se tady stalo?“ podívala jsem se po něm.

Jen zvedl obočí.

„Same, co se tady stalo? Zeptala jsem se Sama.

„Alfa mi nedovoluje mluvit,“ procedil skrz zuby Sam a zamračil se na Jakoba.

„Jakobe! Proč jsi Alfa?!“ zakřičela jsem na něj, až někteří upíři nadskočili.

„Bello, uklidni se.“ Řekl mi, no spíše rozkázal.

Nevnímala jsem jeho tón. Kašlala jsem na smečku. Teď jsem byla upír a odmítla jsem ho nějak poslouchat.

„NE.“ Řekla jsem rázně a on sebou cukl, protože si myslel, že ho poslechnu.

„Já jsem alfa a říkám ti, že se máš uklidnit.“ Řekl trochu hlasitěji.

„Ty jsi pro mě spíš bratr a ty se moc neposlouchají. Řekni mi, proč všichni musí být ticho a to jen kvůli tobě,“ sledovala jsem ho a on se začal kroutit. Podíval se po Samovi.

„Ty jsi Alfa, tak proč koukáš na mě?“ zeptal se ho klidným hlasem.

Došlo mi, že i Sam s tím nesouhlasí, ale teď je jen Beta. Podívala jsem se po upírech, kteří mě bedlivě pozorovali.

„Tak když ne vy, tak mi to třeba řekne Alice nebo Esme i když spíš Alice a kde je Edward?“ rozhlédla jsem se po pokoji, ale nikde tady nebyl.

Jakob zaúpěl. To byl ten důvod. Něco s Edwardem. Snad ho neroztrhal. Podívala jsem se po Alici, ale ta jen zírala a zavrtěla hlavou. Co to semnou je? Já a vědět o všech všechno? Byla jsem zmatená.

„No tak Jakobe. Neštvi mě. Pro mě nejsi zrovna teď Alfa, tak to pochop a řekni mi, co jsi zase vyvedl, že všichni mlčí.“ Uklidnila jsem aspoň svůj hlas, ale Jakob se jen svíjel.

Strčila jsem ho do ramene a viděla ho jako Alfu, jak si jde pro svou dívku, do které se otiskl. Otisk. Já se otiskla do Edwarda, teda podle Karly jsem se měla obtisknout až po dání dávky upírského jedu toho vyvoleného a vlčí krve od alfy. To já jsem nadobro proměnila Jakoba alfou.

„Jakobe, že jsi neudělal to, co si myslím?“ zeptala jsem se ho a zadívala jsem se mu do očí.

„Nejsem Edward, abych uměl číst myšlenky,“ zavrčel na mě a ve mně rostl hněv. Jasper si odkašlal a Jakob se začal stahovat.

„Bello, znovu tě žádám, aby ses uklidnila,“ podíval se po mě.

„Ty mi bráníš. Ty se snažíš změnit to co je předurčeno! Ty jsi hrozný kreton!“ došlo mi, co udělal. Myslel si něco toho smyslu, že nechce, abych se otiskla a Edward se tedy někam zašil.

„Bello, je to pro tebe tak lepší. Oni se budou stěhovat,“ začal Jakob ale já mu vpálila jednu facku, ve skoku se proměnila ve vlka a vyběhla dveřmi pryč.

Mohl mě volat jakkoliv, ale já ho ignorovala. Na  hranicích mě čekali Jared s Paulem. Proběhla jsem jimi a pálila si to přímo domů. Slyšela jsem v myšlenkách, jak chtěla Trisi zamnou, ale Jakob jí to zakázal. Doma jsem se zavřela v pokoji a z hrudi mi šli vzlyky, ale ani jedna kapka slzy, nýbrž jed, který mi chránil oči.

Večer ke mně do pokoje vjel Billy. Otočila jsem se ke zdi a nevnímala ho.

„Bello, Jakob udělal, co uznal za vhodné a to ty jsi ho proměnila v alfu. No tak. Zítra jdeš do školy,“ chlácholil mě a mě zaujala poslední věta.

Ve škole ho uvidím. Jo, přece chodí taky do školy ve Forks. Otočila jsem se na Billyho. Usmál se na mě.

„Zítra jdu do školy a nikdo mi v tom nezabrání,“ rozhodla jsem se a podívala se na své šaty od Alice.

„A půjdu v těchto šatech,“ dodala jsem, ale Billyho úsměv se zmrazil.

„Bello, je zima. Já vím, že ty jí necítíš, ale ostatní studenti ano a tebe by to prozradilo,“ řekl smutným tónem, ale mě to nevadilo, za pokus to stálo.

„Nevadí, tak si vezmu rifle s nějakým trikem nebo rolákem,“ řekla jsem a Billy přikývl.

Předchozí kapitola: Bílá vlčice - 5. kapitola

Další kapitola: Bílá vlčice - 7. kapitola

Autor: Pavla777 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Bílá vlčice - 6. kapitola: