Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bez volby 18. kapitola

Líbací scéna


Bez volby 18. kapitolaCelá rodinka Cullenů netrpělivě čeká na jakékoliv zprávy o Belle. Dlouho jim to však dopřáno nebude, protože na Volterru zaútočí a oni chtě nechtě musí také bojovat...

18. kapitola

Doktor v bitce

(pohled Edwarda)

Začínalo mi docházet přirovnání jako lev v kleci. Stále jsem přecházel sem a tam po pokoji. Byl to společný salón k našim pokojům a ostatní tu seděli neklidně v křeslech. Nedokázali jsme jen tak čekat, ale zároveň jsme se nedokázali soustředit na nic jiného.

"Edwarde, mohl by sis alespoň sednout? Znervózňuješ nás všechny ještě víc," zaprosila Alice.

Zmučeně jsem se na ni podíval a pokračoval dál ve vyšlapávání svého chodníčku v koberci.

"Jestli s tím nepřestaneš, svážu ti tkaničky!" začal vyhrožovat Emmett.

Zpražil jsem ho pohledem a dosedl se do zbylého křesla.

"Nechápu, jak na tohle vůbec mohla přistoupit!" zavrčel jsem.

"Je už prostě taková," opáčila Rosalie. "Ty osobně jí nemáš co vyčítat, v sále ses málem vrhl Arovi po krku."

"To bylo něco naprosto jiného."

"To určitě. Už tě vidím jak jí to vysvětlujeme zatím co tě jí předáváme v krabičce od sirek," odfrkla si.

"Jo, pak by jsi mohl už pořád být s ní. Byl bys dobře skladnej."

Má snad někdo za bráchu takovýho pitomce? Má a právě já! Vyskočil jsem zase z křesla a při pohledu na zničený koberec se raději postavil k oknu. Přes zeď šlo dohlédnout až k lesu, který objímal celou severní část města.

Při tom pohledu se mi vybavily vzpomínky, jak jsme byli v lese a milovali se na mýtině. Mohl jsem sledovat, jak spí a držet ji v náručí. Ještě teď, když jsem zavřel oči, cítil jsem tu její vůni.

Povzdechl jsem si.

"Bude v pořádku, Edwarde," uklidňovala mě Esme.

Vděčně jsem se na ni podíval. Došel jsem k ní, posadil se a ona mi sevřela ruce ve svých dlaních.

"Musíme se také domluvit, kam půjdeme, protože do Forks se už vrátit nemůžeme. Poznají, že je Bella jiná. Nepatří právě k těm tichým myškám, kterých si nevšimnou," zauvažoval Carlisle, z části také aby nás přivedl na jiné myšlenky.

"Já jsem pro Londýn, spousta obchodů a hnusný počasí!" chytila se toho okamžitě Alice.

"No spíš jsem měl na mysli něco dál od lidí."

"Jo vlastně," vzpomněla si Alice, že Bella bude vlastně trochu háklivá na krev.

Vděčně jsem se na ně podíval. Aspoň ostatní přivedli na jiné myšlenky, jen mě se to nějak nedařilo. Pozoroval jsem je, jak nadšeně plánují co dál. Chodbou se náhle rozezněli kroky. Spěchaly přímo k našim dveřím. Dovnitř vtrhl neznámý upír s vyděšeným výrazem.

"Vasil zaútočil."

V momentě byl zas pryč.

Vyskočili jsme na nohy a teprve teď jsme zaslechli vzdálený ryk. Přiběhl jsem k oknu a viděl, že napadli Volterru ze severu, kryti lesem a už jsou i za branami paláce. Nebylo na výběr. Vyběhli jsme z pokoje a zamířili přímo ke zdroji toho hluku.

Před vchody do paláce vypuklo peklo. Bylo jich sice méně, ale to stírala jejich krvelačnost. Zběsile se vrhali na upíry strážící Volteru a rvali je na kusy. Nejprve si vybírali ty méně zkušené, aby pak měli více prostoru na členy královské gardy, které dostat už nebylo tak snadné. Nechtěli, aby je rozptylovali nějací nezkušení až se budou muset soustředit na ty lépe vycvičené.

Jejich dary také dost převažovaly misky vah. Vasil si za ta tisíciletí kolem sebe nashromáždil ty nejlepší a nejnadanější z našeho druhu. Všude okolo se ozývaly smrtelné výkřiky. S hrůzou jsem zjišťoval, že Volturiovi přicházejí o své upíry mnohem rychleji, než se tak tomu dělo na druhé straně.

Esme s Alicí se drželi zpátky, zatím co my ostatní jsme se vrhli přímo do boje. Emmett se vrhal po ostatních jako rozzuřený medvěd a Rosalie mu odhodlaně kryla záda. Odmítala ho byť jen na chvilku spustit z očí. Bála se, že by to přehnal a ukousl si na sebe příliš velké sousto.

Jasper se ztratil z dohledu, ale v jeho myšlenkách jsem viděl, že o něj se nemusím vůbec bát. Všechny ty pudy a reflexy, které v sobě po desetiletí s námi potlačoval vypustil na povrch. Vztekle se oháněl a rval je na kusy. Na těle se mu už zračily dvě nové jizvy, ale on si toho vůbec nevšímal. Byl jsem nesmírně vděčný, že je na naší straně. Nerad bych se s ním utkal v takové náladě.

Alice s Esme zatím založily ohně a pečlivě do jejich plamenů házely kusy jejich těl, než měly vůbec možnost se začít zacelovat. Carlisle se na ně vděčně usmál a kousek od nich bránil vstup do paláce. Nejprve se držel zpátky. Byl zvyklý spíše životy zachraňovat, než je brát, ale po chvíli ho tato opatrnost přešla. Vrhal se na ně s využitím všech svých znalostí, které za ta staletí získal. Některé jeho taktiky byly naprosto šílené. Obzvlášť, když jednoho tromotluka, kterému mohl sotva dosáhnout na krk, nabral kolenem do rozkroku a ten se bolestí skrčil. Pak už to bylo rychlý.

Zakroutil jsem hlavou. Doktor v bitce. Moc času jsem však na jeho sledování neměl. Kolem mě se vyrojilo hned několik protivníků. Soustředil jsem se na sledování jejich myšlenek a snažil se jejich sílu využít proti nim. Párkrát se mi podařilo se vyhnout tak, že se trefili navzájem, což je ještě více rozzuřilo.

Několik metrů ode mě se rozžehla obrovská ohnivá koule a spálila několik našich. Zaklel jsem. Tohle nevypadalo dobře. Někoho s takovými dary jsme mohli jen stěží porazit. Jestli dokázali i manipulovat s ohněm, který mohl okamžitě vyřadit z boje hned několik upírů najednou...

Chvilka nepozornosti se mi příliš nevyplatila. Do zad se mi dostal vzteklý upír, který se už odrazil do skoku. Viděl jsem to v jeho mysli, já sám jsem se nestihl ani otočit. Ucítil jsem tvrdý náraz. a skončil jsem na zemi. Na krku jsem ucítil ledový dech. Kolem se rozprostřela tma.

<< Co po mě chcete! Shrnutí Budu si muset zvyknout >>

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bez volby 18. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!