Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bez volby 17. kapitola

BD

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bez volby 17. kapitolaEdík zhluboka rozdýchává všechny informace od Ara. Začíná mu pomalu docházet o co tady celou dobu šlo a já touhle kapitolku vlastně končím všechno to tutlání okolo Belly. Snažila jsem se v této povídce trochu hrát na meziřádkovou četbu, kdy se tohle celé již od začátku naťukávalo. Snad se mi to tedy povedlo a vám se bude povídka líbit i nadále.

27.12.2009 (12:00) • Texie • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 7808×

17. kapitola

Co po mě chcete!

 

(pohled Edwarda)

 Vyděšeně jsem sledoval Ara, stejně jako celá má rodina. Marcus za ním nás s úsměvem pozoroval, tolik emočních zvratů a pocitů už dlouho neměl to štěstí sledovat.

Tři páry rukou, které mě předtím pevně tiskly, mě váhavě pustily.

"Myslel jsem, že ji chcete nechat člověkem," zašeptal jsem zděšeně

Při představě, že ji kousli a nechali tam, mě zalévala hrůza. Moc dobře jsem si pamatoval tu příšernou bolest a zmatek po tom, co jsem se probudil.

"Ne, dohoda zněla v osmnácti, ale situace se vyvinula jinak, museli jsme to urychlit. Bella věděla naprosto přesně do čeho jde."

Jak by to mohla vědět? Nikdo si nedokáže představit jaké to je, dokud si to sám neprožije. Ať se člověk snaží jakkoliv, není způsob, jak se na to připravit. Umíráte tři dny. Spaluje vás to bez možnosti tomu nějak uniknout.

"Proč to všechno, proč to odkládání?"

Neměl jsem už sílu. Jen jsem hleděl do země a tiše žádal Ara o další vysvětlení, ačkoliv jsem věděl, že mě to ubíjí stále víc a víc. Musel jsem to slyšet.

"Poprvé sem přišla Bella, když jí bylo sedm s rodiči, Heidi je přivedla i s ostatními."

Zavřel jsem oči a Aro poznal, že už dál vyprávět nemusí, viděl jsem to sám v jeho vzpomínkách, které mu při těch slovech vytanuly na mysl.

Viděl jsem Bellu, malou holčičku, jak vesele poskakuje kolem mladého páru, aby se vzápětí ocitla v jejich vyděšeném objetí. Skrz Arův chladnokrevný pohled jsem sledoval to peklo, co se rozpoutalo, když se na ně hladově vrhli a Bella upadla na zem. Vyděšeně volala rodiče a snažila se odplazit od toho, co se kolem ní dělo.

Aro se k ní hladově sklonil a odtáhl jí hlavu, aby se dostal k jejímu krku. Zastavil se na poslední chvíli. Šokovaně se zadíval do jejích do široka otevřených oříškových očí, v nichž se zračila smrtelná hrůza. Nic neslyšel, žádné její myšlenky, ačkoliv se dotýkal její holé kůže.

Viděl jsem, jak ji v náručí odnáší ztuhlou děsem ze sálu a po krku jí stéká tenký pramínek krve, jak ji jen zlehka poranil zuby, než se stihl pořádně zakousnout.

Vzpomínku vystřídala jiná a však ne o moc starší, Bella v ní byla stále stejně veliká. Stála před Arem a měla úplně rudý obličej, z očí jí stékaly slzy bezmoci. Kolem se vyděšeně tísnilo pár dalších upírů a nevěřícně na ni zírali.

"Co po mě chcete! Proč mě tu držíte!" vzlykla. "Proč jste je zabili a mě ne!"

S děsem jsem, stejně jako Aro tenkrát, spatřil nůž, který držela v ruce, připravená kdykoliv se pořezat. Pořezat se uprostřed té hordy zabijáků lačnících po krvi.

"Živíme se krví Bello, byli prostě jen další, kdo na to doplatil životem. Ale ty jsi jiná, máš velký dar, který by byla velká škoda promarnit. Až trochu vyrosteš, uděláme z tebe jednu z nás."

"Ale já nechci! Nikdy nebudu jako vy!" křičela, co jí to dětské plíce dovolovaly. Ruka s nožem se jí nebezpečně cukala, jak s ní cloumaly vzlyky.

"Nemáš na výběr. Víš co jsme zač a to znamená jen dvě možnosti, stát se jednou z nás nebo zemřít. Nemáš jinou volbu."

Aro sledoval jak zavřela oči a zděšeně vzlyká. Nůž se jí stále více přibližoval ke kůži, byl na ni příliš těžký, až se zlehka zařízl do její kůže. Bella bolestí vykřikla a nůž upustila. Upíři kolem ní se přitiskli ke zdi za sebou ve snaze se ovládnout, zatím co Bella sklouzla k zemi, kde zhrouceně zůstala sedět s rukou přitisklou na ráně.

Po chvíli, kdy ji jen sledovali, se konečně ozval její hlas.

"Nikdy nebudu jako vy, nebudu vrah."

Z jejího hlasu zněla odevzdanost. Pochopila, že jinou volbu nemá.

Vzhlédl jsem k němu.

"Jak jste jí to mohli udělat?"

"Co, sám jsi viděl, jaký byl původně její osud. Takhle to prostě je."

Ara nikdy netrápilo to čím je. Bral to tak, jak to bylo, živili jsme krví a nic na tom nešlo změnit, tak proč to popírat a snažit se tomu dát nějaký punc mírumilovnosti? Nevadilo mu, kolik životů už muselo padnout v jeho žíznivém náručí, byla to pro něj jen nutnost k jeho vlastnímu přežití.

Vytěsnal jsem to z mysli. Teď bylo jediné důležité.

"Máte o ní nějaké zprávy?"

"Jen nepřímé," odvětil pobaveně Marcus. "Tři dny po tom, co ji tam Alec nechal, aby se připojil ke gardě bránící náš palác, zmizelo jednomu velvyslanci rudé Ferrari, hodně rychlé a drahé."

To své nechala ve Forks. Stál jsem tam a nevěděl co říct. Dívka, kterou jsem miloval riskovala život a mě nezbývalo nic jiného, než tu prostě čekat. Nemohl jsem jít za ní, neměl jsem ponětí kde ji hledat. Jel jsem za ní zjistit co vlastně ke mě cítí, připravený i s celou svou rodinou bojovat za ni, pokud by o to stála.

"Zvrtlo se to opravdu zvláštně," zamumlal Aro k Marcusovi, zatím co nás sledoval.

"Co tím myslíš?" zeptal se jej Carlisle.

"Bella nikdy nechtěla být jako mi a proto chtěla poznat jediné zapřisáhle vegetariány našeho druhu. Nějakým záhadným způsobem se vám daří k sobě poutat ty nejtalentovanější z nás. Neznat tvou mírumilovnou povahu, Carlisle, tak bych musel učinit nepříliš příjemné kroky proti vám."

"Pokud se to týká mé rodiny, nejsem tak mírumilovný."

Aro pokynul, že to chápe a začal uvažovat nad možnostmi, jak by alespoň částečně mohl něco z nastalé situace těžit.

"Předpokládám, že se budete chtít chvíli zdržet."

"Rádi bychom počkali, než se Bella vrátí, nebo se o ní neobjeví nějaké nové informace," přisvědčil Carlisle.

"Budete vítáni."

Obzvlášť pokud nás bude potřeba. Dodal jsem v duchu. Bylo však rozhodnuto, aniž bychom se museli radit. S lítostí jsem si uvědomil, že prví Belliny kroky budou směřovat přímo do Volterry.

 

<< Je to jen člověk   Shrnutí   Doktor v bitce >>

 

Autor: Texie (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bez volby 17. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře