Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Bez tebe - kapitola 22. - Musím je varovat!

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Bez tebe - kapitola 22. - Musím je varovat!Výlet do Seattlu se trochu zvrtnul. Obzvlášť pro Alice a Jaspera.

11.04.2011 (20:15) • Deedee • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1411×

 

Bez tebe

Kapitola 22. - Musím je varovat!

 

Alice zůstala stát ve dveřích. Její oči byly roztažené v děsivém překvapení. Jako by znovu viděla nějaký hrozivý výjev z minulosti.  Když zaregistrovala můj pohled, zatřepala hlavou a vytratila se z domu. Naznačil jsem Demetrimu pohledem, že jdu za ní, a taky vyběhl ven.

Sledoval jsem její vůni. Rozeběhla se směrem k Forks. Zarazil jsem ji jen pár metrů od řeky.

„Alice! Co to vyvádíš? Co se děje?“ Chytil jsem ji za paži. Zmítala se a snažila se mi vyvlíknout.

„Nech mě, Jaspere! Musím za nimi! Musím je varovat!“ opakovala naléhavým hlasem.

Přitáhl jsem si ji blíž k sobě a objal, jak nejsilněji to šlo. Vím, co jsem slíbil, a nerad to porušuji. Ale teď bylo nezbytně nutné ji uklidnit. Nahromadil jsem v sobě klidnou lásku a poslal ji do ní. Cítil jsem, jak se v mém náručí pomalu přestává zmítat. Nakonec si spokojeně opřela hlavu.

„Promiň, andílku, já musel.“

„Děkuju,“ špitla.

„Povíš mi teď v klidu, co se stalo?“ zeptal jsem se a doufal, že se jí amok nevrátí.

„To byla Victorie,“ začala vysvětlovat naštěstí už klidně. Odtáhla se jemně ode mě. Přešla k okraji řeky. Její oči sledovaly rodinný dům, který se skrýval někde za lesy na opačné straně. „Je tady kvůli Belle, Jazzi. Určitě.“

Victorie, jistě. Věci mi začaly zapadat na svá místa. Vzpomněla jsem si na náš první rozhovor. Jak na mě můj andílek křičel, do jakých všech nebezpečí jsem ji a její rodinu dostal. Vzpomínám si, jak mi vyčítala, že díky mně nevarovala svého bratra Edwarda a tu jeho lidskou přítelkyni. Kvůli tomu Bellu měl napadnout nějaký nomád. Edward ho zabil. To se té Victorii nemohlo líbit.

Přešel jsem k Al, obmotal jí ruce kolem pasu a políbil ji jemně na krk.

„Proto tu je? Myslíš, že vytvořila armádu? Aby pomstila toho Jamese? Myslíš, že půjde po Belle?“

„Ano, jistě. To mi ukazovala ta vize s hořícím popelem. Musím je varovat, Jazzi. Nesmí zemřít! A už vůbec ne kvůli mně.“

„Samozřejmě, to musíme. A taky je varujeme. Ale nejdříve to všechno vysvětlíme Jane a ostatním. Pak půjdeme za tvou rodinou všichni, ano. Nahlásíme to Arovi a vládcům. Určitě se budou snažit o pomoc tvé rodině. Cullenovi jsou přece pro Ara velmi významní a tvůj otec je jeho přítel. Jít tam teď hned by bylo nerozvážné.“

„Jistě, promiň,“ zašeptala. Otočila se a vyhoupla na špičky, aby mi mohla věnovat polibek. „Ještě, že mám tebe, démone. Co všechno bych bez tebe vyváděla.“

Zasmál jsem se. Miluju tě, andílku, chtěl jsem dodat, ale její rty mě nenechaly.

 

Zavěsila se mi za paži a já ji vedl zpět k ostatním. Našli jsme je na kraji města u starých garáží.

„Takže už jste s nimi všechno vyřešili?“

„Ano, mají tři dny, aby to tu vyklidili,“ odpověděl mi Alec.

Alice vedle mě zazářily oči. „Zůstáváme tu? Tři dny?“

„Pokud chceš zůstat koukat na ten masakr,“ odvětil jí Demetri s posměšným odfrknutím.

Otočil jsem svou otázku k Jane: „Jaký masakr?“

„Jejich pustošení Seattlu.“ Janina odpověď byla tak strohá a přesná, až mě zarazila. Měla stejný tón, jako vždy, když si hrála na porcelánovou pannu. Ani její emoce nebo gesta nic nenaznačovala. Přesto mi přišla ta krátká věta tak precizně připravená.

Něco mi na tom nehrálo tak, že se mi mezi obočím udělala vráska. Alice povyskočila a přejela po ní ukazováčkem. Vzpamatoval jsem se. Věnoval jí úsměv a následoval trojici do jedné ze starých garáží. Zcela mi přitom uteklo, jakým nepříjemným pohledem setřela Jane Demiho.

 

Alice mě fascinovala čím dál tím víc. Zatímco já jsem si sbalil jen pár technických vymožeností, které se tady stejně nedaly využít. Ona sebou měla i krásnou prošívanou deku a několik knih. Podařilo se mi vnutit Demetrimu chuť se jít projít. A Jane s Alecem zmizeli někam do ústraní. Zbyli jsme sami.

Seděl jsem vedle mého andílka a pročítal noviny z letadla, když se mi najednou nadšením vrhla kolem krku.

„Miláčku! Mám takovou radost, že je zase uvidím. Hrozně se mi stýskalo.“

„To ti věřím," usmál jsem se, „Ale teď budeš zase s nimi.“

„Ovšem jen na chviličku. Pak půjdu zase s tebou pryč.“

„Mrzí tě to?“ zeptal jsem se trochu posmutněle. Nemohu od ní ale přece chtít, aby mě měla radši než rodinu.

„Jenom trošičku. Mnohem víc by se mi stýskalo, kdybych byla zase bez tebe.“ Poslední slova už téměř šeptala, jak se mi blížila ke rtům.

Nesnažil jsem se jim dlouho odolávat. Začal jsem ji líbat a hladit po celém těle, takže košilka byla dole během okamžiku. Už to bylo koneckonců celý den, co jsem necítil její tělo na svém. Příliš moc jsme po tom oba toužili, než abychom se mohli zabývat prostředím okolo. Tentam byl kovový puch i špína garáže. Byla jen ona, měkká přikrývka a já.

Náhle se prohnula v zádech. Nebylo to však vzrušením. Jen tak tak jsem zabrzdil její pád z mého klína.

„Alice, miláčku, jsi v pořádku?“

aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa

 

Victorie se hnala lesem a její smích neustával. Ten černovlasý kluk běžel jen pár kroků za ní. Tenhle les jsem moc dobře znala. Jen pár metrů na západ byla nádherná louka plná fialového kvítí. A oni mířili do hor. Slyšela jsem ještě další dusot upířích nohou. Těch bylo mnohem víc. Jejich směr mě zděsil.

„Oni je zabijí!“

„Kdo? Koho?“

Zmatený Jasper kolem nás obtočil deku a přitiskl mě k sobě.  V jeho náručí se mé myšlenky rychle uklidnili a já byla schopna uvažovat.

„Viděla jsem armádu,“ líčila jsem mu svou vizi, „Victorie běžela někam do hor, ale ostatní se hnali směrem k našemu domu. K mé rodině!“

„Ale to je nesmysl,“ snažil se mě démon uklidnit, „slyšela jsi přece Jane. Do tří dnů odsud musí zmizet, nebo je po nich.“

„Moje vize se nemýlí, Jazzi,“ připomněla jsem mu.

Oba dva jsme valnou chvíli mlčeli. Přemýšlela jsem a on určitě také o tom samém. Jak je to tedy možné?  Nakonec jsem promluvila já.

„Miláčku, ať už je to jakkoli, musím za nimi. A to hned.“

Jasper mě lehce políbil. Udivilo mě, že nic nenamítá, ale byla jsem ráda, že mě pochopil. Beze slova mi podal oblečení.

Když jsme vyšli před garáž, Jazz se vydal najít Jane. Pořád si stál za tím, že se jí to musí oznámit. Já byla ale hrozně nervózní, nejradši bych se hned rozeběhla. Dlouho jsem to nevydržela a šla za nimi.

První slova rozhovoru jsem zaslechla ještě za rohem budovy, kde byli. A pod jejich vahou jsem na tom místě zkameněla.

„Nikam nepůjdete,“ pronesla tvrdě Jane, „Aro mi dal jasné povely. Victoriina armáda se má využít, jak jen to bude možné. Vás ale ztratit nehodlám.“

„Cože? Jak využít?“ ptal se Jasper a odpověď mu přišla od Aleca.

„Je to celkem pěkná možnost, jak se zbavit nenápadně Cullenů. Mysleli jsme, že si to pochopil. Je mi Alice líto, ale pán si to tak přeje.“

Proboha! Jen stěží jsem udržela křik za rty. Zaslechla jsem kroky blížící se ke mně a tak jsem se skryla ještě víc do tmy. Odtud jsem zvuk slov ztratila. Zahlédla jsem Aleca, jak odchází. Jen pár kroků za ním prošla Jane.

Vyběhla jsem a ihned narazila na démona. „Jaspere!“ vzlykla jsem.

 

Poslušně hlásím, už jen dvě kapitoly do konce!

kapitola 21.

kapitola 23.

Autor: Deedee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Bez tebe - kapitola 22. - Musím je varovat!:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře