Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Because it's fantastic! - 2. kapitola

Edward


Because it's fantastic! - 2. kapitolaJak se Jacob změnil od jejich posledního setkání? Jake má pro Bellu novinku, která ji nejdříve bolestivě zasáhne, ale potom ji pochopí. No, radši si to přečtěte vy. :-)

Nejprve jsem se zastavila, protože jsem si nebyla jistá, jestli je to on. Byl určitě zase o něco vyšší a měl krátké ostříhané vlasy! Zůstala jsem na něj zírat a slyšela jsem Jess, která se taky pozastavil nad jeho novým vzhledem.

„Páni!“ uteklo jí. Měla pravdu, páni! Zeširoka se usmál a zamával na mě. Rozloučila jsem se a vyšla jsem za ním. Jake se posadil na kapotu mého náklaďáčku a čekal, až se k němu přes parkoviště plné lidí a aut dostanu.

„Jaku, kam jsi dal vlasy?“ zeptala jsem se ho stále ještě v šoku. Znovu roztáhl pusu do širokého úsměvu, seskočil z auta a objal mě na přivítanou.

„Ale, řekl jsem si, že takhle je to lepší. Nebo ne?“ Vypadal ustaraně a já jsem se rozesmála.

„Moc ti to sluší! Jenom jsem docela překvapená... Nemluvil si o stříhání, když jsme spolu naposledy byli venku,“ řekla jsem a trošku jsem posmutněla, protože když jsme se viděli na posledy, tak jsme se pohádali. Tedy, byl vážně divný a mě zajímalo, co s ním je a pak prostě odešel! Nezvedal mi telefony a ani mi nevolal. To až teď... Ale jsem ráda, že mi zavolal, protože mi vážně chyběl. Je jediný z mých přátel, kdo ví o mém daru a chápe to. Všiml si, že jsem trochu posmutněla a hned to zamluvil.

„Tak, dej mi klíče. Musím trošku projet ten tvůj náklaďáček,“ řekl a zasmál se a já jsem se mile ráda nechala odvézt do La Push, kde jsme zaparkovali auto.

„Nebude ti vadit, když se ještě stavíme u Billyho? Chtěl tě vidět.“ Zakroutila jsem hlavou a už jsme vcházeli do malého domku, ve kterém bydlel Jake se svým taťkou Billym.

„Ahoj, Billy!“ zavolala jsem do domu, když jsme vešli a po chvilce k nám přijel.

„Bello! Rád tě vidím,“ řekl a já jsem mu to věřila. „Dáš si čaj?“ zeptal se mě, ale odmítla jsem. Je na vozíčku, ale to mu nesebralo dobrou náladu a radost ze života. Billy je pro mě odmala něco jako můj strejda, protože je to blízký přítel mého taťky.

„Tati, my jdeme, jo? Pak se možná ještě stavíme,“ řekl Jake, chytl mě za ruku a vyšli jsme ven na zahradu, která byla spojena s lesem. Naproti nám se objevila parta kluků, které jsem moc dobře znala, ale nešlo mi do hlavy, že je s nimi i Sam, kterého Jake neměl moc rád.

„Ahoj!“ zavolali a rozeběhli se naším směrem. Podívala jsem se na Jacoba, který nevypadal zrovna nadšeně z toho, že jsou tu s námi, ale byl k nim moc přátelský.

„Čau, kde se tu berete? Neříkal jsem vám, že dneska nemám čas? Dneska jdu přece s tou nejskvělejší holkou ven,“ řekl a já jsem ho šťouchla loktem, protože si vymýšlel.

„No říkal, ale my jsme se stejně rozhodli, že tě musíme trochu naštvat, a tak jsme tady!“ rozesmál se Paul.

„Ahoj kluci,“ řekla jsem a oni mi pozdrav vrátili. Jsou to nejlepší kamarádi Jaka.

„Super,“ zaklel Jacob a my jsme se zasmáli. Myslela jsem si, že tu s námi budou, ale oni řekli, že nás nebudou rušit a že jdou k Emily. Emily... Kdo to vlastně je?

„Kdo je Emily?“ zeptala jsem se Jacoba, když jsme šli na pláž v La Push, protože mi to stále vrtlo hlavou. Nemohla jsem si na ni vzpomenout!

„Emily je přítelkyně Sama. Je to taková dobrá duše, která se stará o to, abychom tady neumřeli hlady,“ zasmál se. „Určitě si ji musíš pamatovat. Jako malá se tu někdy objevila, ale žila jinde. Když jsme si hráli na indiány, tak tu s námi jednou byla,“ řekl a snažil se, abych si vzpomněla a mně pomalu začalo svítat. Jasně, Emily! Už vím. Trochu jsem se začervenala při vzpomínce na hlouposti, které jsem dělala v dětství, ale to je jedno.

„Tak, co tady budeme dělat? Kde máš tu cestu za poznáváním nových informací?“ ptala jsem se ho, protože jsem nevěděla, co se bude dít a to mě znervózňovalo. Jacob schválně mlčel a neřekl ani slovo do chvíle, kdy jsme došli ke kládě, která byla na břehu, kam jsme často chodili a vedle ní ležela deka, na které byl připraven piknikový koš.

„Páni,“ vydechla jsem, když jsem popadla dech. „To jsi udělal ty?“ zeptala jsem se ho překvapeně, protože to bylo krásné a milé.

„Vidíš tu někoho jiného?“ zeptal se s úsměvem a sedl si na deku. Přisedla jsem si k němu.

„Ne, to nevidím, ale překvapilo mě to. To je vůbec spousta změn, které jsem u tebe zaregistrovala.“ Lehce se usmál. Začala mi být trochu zima a Jake si toho všiml. Objal mě a já jsem cítila teplo, které vydával. Byl rozpálený, ale ne normálně. On měl teplotu!

„Jaku, ty máš teplotu. A řekla bych, že dost vysokou!“ vytrhla jsem se mu a sáhla jsem mu na jeho rozpálené čelo. Viděla jsem, jak se zatvářil. Byl to polekaný výraz.

„To... To je normální, neřeš to Bells,“ řekl jakoby nic, ale tím mě nepřesvědčil, právě naopak.

„Jaku, taková teplota není normální! Musíš k doktorovi,“ rozhodla jsem a chtěla jsem se zvednout, ale on mě chytil za ruku a nedovolil mi vstát.

„Musím ti něco říct a až ti to řeknu, tak vše pochopíš,“ řekl tajemně a já jsem se přestala snažit v pokusu o vymanění se z Jacobova sevření a poslouchala jsem jeho hlas. „Když jsi mi řekla o tvém tajemství, tak jsem ti slíbil, že budu mlčet a nikdy a nikomu o tom neřeknu,“ řekl a já jsem ho upřeně pozorovala. „Nedodržel jsem svůj slib, ale nebylo to tím, že bych tvé tajemství chtěl prozradit, ale ztratil jsem své soukromí, už nikdy nebudu sám.“ Dívala jsem se na něj nevěřícně. Zradil mě? Můj nejlepší přítel někomu řekl mé tajemství? Co teď budu dělat? Cítila jsem, jak se mi do očí derou slzy, protože taková zrada bolí, tohle jsem od něj nečekala.

„Bello, ty pláčeš?“ zeptal se zmateně a já jsem se na něj nenávistně podívala.

„Ano, protože jsem nečekala, že by mě mohl zradit můj nejlepší přítel!“ vykřikla jsem a zvedla jsem se, protože stisk povolil. Rychle vyskočil a zabránil mi v úniku.

„Špatně jsi to pochopila! Já jsem to nikomu neřekl, tedy ano, ale ne přímo...“ zamotával se do té spousty lží pořád víc a víc. Měla jsem toho už dost a chtěla jsem zmizet, ale pohled do jeho hlubokých očí, které se na mě upíraly, mě zastavil. Chtěla jsem, aby řekl, že mě neprozradil, ale dobře jsem věděla, že to není pravda. Sám mi to řekl.

„Tak jak jsem to měla pochopit?“ zeptala jsem. Podíval se na mě a v jeho očích jsem viděla něco, co jsem tam ještě nikdy neviděla. Bylo to tajemno?

„Bello, já už nejsem normální člověk. Nikdy jsem nebyl. Pamatuješ si, jak jsme jako malí poslouchali příběhy, které mluvily o quiletských legendách a pověstech?“ Přikývla jsem a byla jsem vážně zmatená, když řekl, že není normální člověk. Přeskočilo mu? „Bylo tam několik legend, které popisovaly, že quileti jsou potomci vlků,“ řekl a mně hlavou prolétla směšná a hloupá myšlenka...

1. kapitola - Shrnutí - 3. kapitola

 


 

Děkuji za předchozí komentáře, protože mě moc potěšily. Tady je další kapitola, která vás doufám nezklame. :-)

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Because it's fantastic! - 2. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!