Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Beast - prolog

Beast - prologK návratu do Forks, městečka svého dětství, si Bella nevybrala právě nejšťastnější čas. Mladé dívky z širokého okolí mizí v děsivě krátkých intervalech bez sebemenších stop. Kam všechny dívky mizí a proč? Opravdu se jedná o jeden velký případ? Ocitne se i ona v ohrožení? Na to vše si budete muset počkat v nové povídce Beast. Pěkné počtení přeje Kaliban.

Prolog

 

Beast

 

Poháněn vlastními démony jsem utíkal přes střechy. Jedno z mála míst, kde má rychlost nevzbuzovala pozornost. Překážky a mezery jsem zdolával s obratností, jenž by asasíny donutila spáchat v depresích sebevraždu. Nebyl jsem na žádné procházce. Byl jsem na lovu.

Většina tvorů má na jednom rameni anděla a na druhé ďábla. Já měl na každém rameni jednoho démona, kteří se vzájemně překřikovali, ale oba mě hnali vpřed, pohánějíce mě k dokonalosti, tedy téměř k dokonalosti. Na tom posledním kousku se pracuje. Konečně jsem zachytil vůni vyhlédnuté kořisti. Lehce jsem překonal posledních pár set metrů a dopadl před ni na zem z výšky třetího patra. Pod nohama se mi roztříštilo pár dlaždic, ale na tak mizerném chodníku to stejně nehrálo žádnou roli.

„Ježíši, já jsem se tě lekla,“ nadskočila.

Zcela správně.

„Kde se tu bereš?“

Jako by to nebylo evidentní.

„Jsi v pořádku?“

No, já opravdu nejsem ten, o koho by se měla strachovat.

„Já ano,“ ušklíbl jsem se.

„Cože?“ nechápala.

Jistěže ne, jak by mohla. Hloupé, tupé, domestikované ovce. Pud sebezáchovy potlačený na minimum. Nepoznají predátora, ani když už je rve na kusy. Pod maskou „racionality“ spoutaly pudy a instinkty. Tedy ne že ta jejich racionalita za něco stála.

Usmál jsem se na ni. Ne úsměvem, za kterým se schovávám před světem, ale mým pravým, přirozeným. Úsměvem, který ji donutil o krok couvnout. Výborně, prvotní strach se konečně vydral ne povrch.

Otočila se a začala utíkat. Počítal jsem do pěti, chtěl jsem si užít to vzrušení z lovu, ale ne, aby měla čas doběhnout zpět mezi lidi.

Pár kroky jsem ji doběhl a přiměřenou silou ji udeřil na osvědčené místo v týle. Okamžitě se svezla k zemi jako loutka, které někdo přestřihl provázky. Otočil jsem ji obličejem k sobě a naposledy ji podrobil důkladné prohlídce.

„Bingo,“ konstatoval jsem polohlasně do noci.

Přehodil jsem si ji přes rameno a vydal se zpět do bezpečí, které představovala anonymita střech.

 

                                                                       * * *

 

Bella

 

Po dlouhých letech jsem opět stála před domem svého otce. Nízká stavba vypadala úplně stejně, jak jsem si ji pamatovala z dětství. Zhluboka jsem se nadechla a zazvonila.

Charlie, můj otec, který se vzápětí objevil ve dveřích, vypadal taky skoro stejně.

Jen vlasy, rozpustile trčící na všechny strany, už zatroubily povel k ústupu a začaly se stahovat směrem od čela. Na spáncích už pár vlasů zešedlo a volné tričko dávalo tušit menší bříško, což u starého mládence a navíc policajta, nebylo nic divného. Zřejmě to bude tou jeho „zdravou stravou“, budu muset začít vařit já.

„Bello,“ usmál se a sevřel mě v náručí.

„Pojď honem dovnitř,“ strkal mě do předsíně a tahal můj kufr.

Ani předsíň neprošla nějakou významnější změnou.

„Víš, Bello,“ začal ze široka a nervózně se škrábal vzadu na krku, „teď možná není ta nejvhodnější doba, aby ses sem stěhovala.“

„Cože? Ale do telefonu jsi souhlasil!“ protestovala jsem šokovaně.

„Já vím, ale okolnosti se změnily,“ bránil se zoufale.

„Takže mám jít na týden do motelu a počkat, až se ty okolnosti vyřeší?“ Takovou podpásovou ránu jsem nečekala.

„Spíš by ses měla vrátit k matce,“ vykrucoval se.

„Teď se nemůžu vrátit! Proč jsi s tím teda souhlasil? Nikam nejedu, strč mě do nějakého pokoje a já se ti budu snažit nechodit na oči. Ale zpátky se nevracím,“ založila jsem si ruce a bojovně vystrčila bradu.

„Bože, o to nejde, já tě tu chci, ale teď tu není bezpečno,“ gestikuloval Charlie divoce.

„Pořád nikam nejedu,“ upozornila jsem ho ledově.

„No dobře, tak trochu jsem to čekal. Takže u sebe budeš nosit neustále tohle,“ shýbl se pro krabici a začal z ní vytahovat věci na stůl.

„Tohle jsou vrhací nože, pouzdro si můžeš připevnit na zápěstí, jsou efektivnější na střední vzdálenost. Tohle je pepřák, opovaž se ho vyndávat z kabelky. Tohle je tlačná dýka, poslední obrana, i když možná trochu moc definitivní. Boxer nejspíš znáš, pro případ, že bys útočníka chtěla jen zranit. Jo a od zítřka začínáš chodit na střelnici, pár kličkami ti zařídím zbrojní pas.“

Fascinovaně jsem zírala na zaskládaný stůl.

„A je nějaký konkrétní důvod, proč mám vypadat jako chodící zbrojnice jednotky rychlého nasazení?“ vyzvídala jsem.

„Chci, abys byla v bezpečí,“ kličkoval.

To nebyla úplná pravda, na policajta je mizerný lhář.

„S takovou výzbrojí by nenutil chodit dceru ani blázen posedlý konspiračními teoriemi,“ poukázala jsem.

Začínala jsem mít těch jeho vytáček tak akorát.

„Mám sebou tahat tunu kovu jen kvůli pocitu?“ zvedla jsem hlas.

„No dobře, v širokém okolí zmizelo pár děvčat zhruba v tvém věku. Je to moc velký okruh na to, aby to přičítali jednomu člověku, ale já tě prostě nenechám běhat venku bez ochrany,“ vyrukoval konečně s pravdou ven.

„Budu potřebovat kapsáře z hodně pevného materiálu,“ ušklíbla jsem se sarkasticky.

„A kanady, tam se dá schovat ještě jeden nůž,“ snažil se Charlie.

„Dobře, změna. Na střelnici chodit budu, ale na ty nože zapomeň. Než ten vrhací vyndám, sama si podřežu zápěstí a navíc bych netrefila ani vrata od stodoly. A dýku bych si bodla mezi žebra, jen co by do mě někdo omylem vrazil. Můžu se konečně ubytovat?“ připomněla jsem.

„Ale jistě!“ zahlaholil, popadl můj kufr a směřoval k mému novému pokoji; po schodech a na konec chodby.

 
 


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Beast - prolog:

 1
30.04.2013 [18:27]

barcinaSuper!!! Emoticon

7. marcela
05.01.2013 [9:07]

Krása. Emoticon Emoticon Emoticon

6. caroline
30.12.2012 [15:40]

Skvělý nápad Emoticon Emoticon Emoticon Jsem zvědavá na pokračování Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.12.2012 [4:23]

mokasinaNo velmi zajímavý a originální nápad. Velice souhlasím se zuzinecckou važně jsi to napsala skvěle. Zbrojní pas, dýky, vrhací nože no to by bylo trochu moc i na mě a jako ještě aby to nosila do školy někdo jí projede kabelu a bude si myslet, že e to mafián co jsem někho zabít. Vážně hezká kapitola a těším se na další Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. martty555
29.12.2012 [22:05]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.12.2012 [20:59]

zuzinecckaa Emoticon Emoticon Bože, já čumím. Omlouvám se za tuto reakci, ale jakmile jsem zahlédla pod perexem tvou přezdívku, už jsem článek otevírala. Emoticon
Že to bude něco suprového, jsem věděla. Ale že až tak... No, ta první část z pohledu nám zatím neznámého... Úplně jsem cítila tu krvežíznivost, která ho poháněla. Emoticon Prostě... Dokázalas, že jsem se ztotožnila s jeho myšlením, fakt, bylo to dobře všechno napsané. Emoticon
Ten příjezd Belly... Emoticon Chápu, že to není vtipná situace, ale dost jsem se u toho nasmála. Hlavně ten popis její šikovnosti... Emoticon To mě fakt pobavilo, i když při té situaci jako takové to asi nemělo vyznít... Já nevím. Emoticon Emoticon
No a víš, co jsi tímhle zapříčinila? Že se nehorázně těším na další kapitolu, už jsi zase dokázala, že jsem se zamilovala do další tvé povídky, která i jen ze začátku bude prostě... Hustá. Emoticon Emoticon
Tak šup šup s další kapitolou, ať mám zase co číst. Emoticon Protože závislost poznám, tak mi musíš prostě dát... Další dávku. Emoticon A to co nejdřív. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. BabčaS
29.12.2012 [19:58]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.12.2012 [15:35]

NeyimissAhoj, článek ti bohužel musím vrátit.
Jelikož se jedná o prolog, nestačí v perexu pouze urývek z povídky. Musí tam být alespoň stručné shrnutí celé povídky, o čem vlastně bude.

Až si to opravíš, zaškrtni "Článek je hotov". Děkuji. =)

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!