Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Až tak moc tě nežeru - 3. kapitola

Až tak moc tě nežeru - 3. kapitolaDnešní kapitola je z pohledu Belly, která není zrovna uchvácená z celé té komedie okolo The Hope. Nejvíc ji ale rozčiluje ten falešný výraz Edwarda, když je poblíž nějaká jeho fanynka. Nakonec Bella ale překvapí a...

3. kapitola 

Pohled Belly

Dnešek byl vážně příšerný. Nejenže jsem jela do školy zase pozdě, ale musela jsem se ještě protlačit přes parkoviště, které bylo přeplněné novináři a fanoušky té příšerné skupiny The Hope. V našem městě se o tom mluvilo už pár dní a já, aniž bych je jedinkrát viděla, už jsem je z duše nenáviděla. Každý ve škole mluvil o jejich stěhování a každý chtěl vidět tu legendu jednadvacátého století, ale já o to nestála. Myslela jsem si, že to budou další arogantní princátka, která si užívají popularity. Alespoň Edward mi tak na první pohled přišel, ale svůj názor jsem musela pozměnit na první hodině biologie, kdy se choval celkem mile a dokonce se mi omlouval za potíže, které způsobila jeho rodina. Nejsem ten typ dívky, který by slintal nad jeho nadpozemskou krásou a klečel mu u nohou, a tak jsem si ho stále podezíravě měřila pohledem. Upřímně se smál a dokonce se choval i přátelsky a to mě překvapilo. Potom mi došla jedna důležitá věc. Přátele si drž u těla a nepřátele ještě blíž.

Vstoupila jsem do učebny literatury a posadila se k Angele. Byla to asi jediná osoba a moje kamarádka, kterou nezajímala popularita a ten přeslazený Edward, kterého tady platonicky milovala snad každá dívka. Bylo to vážně příšerné a já na malinkou chviličku litovala členy jeho rodiny, kteří tu vyvolávali až moc pozornosti na jeden školní den, který tu strávili.

„Ahoj. Prý sis pokecala s naší senzací,” nadhodila a jedno obočí jí vylétlo vzhůru.

„No, jo. Omlouval se mi, protože dostat se sem do školy byl vážně nadlidský úkol,” povzdechla jsem si a opřela se o opěradlo.

„Já jen, že mě Jessica minulou přestávku zastavila a s vražedným pohledem ve tváři mi vyprávěla, jak jsi po něm slintala,” řekla a zamrkala na mě obočím.

„Jaké slintání? Sedí se mnou na biologii a já jsem mu jen řekla, že nejsem jeho další fanynka, která líbá jeho fotku před spaním,” obhajovala jsem se a divila se, jak rychle se tu pomluvy šíří.

„A co on na to?” vyzvídala Angela a já jsem zakoulela očima.

„Byl rád. Prý by nesnesl další holku, která by ho sváděla,” našpulila jsem rty a přemýšlela, komu všemu to Jessica vyžvanila.

„Nějaký upřímný,” zhodnotila to má kamarádka a stáhla obočí k sobě.

„Taky mě to překvapilo,” zamračila jsem se a obrátila se na učitele, který nadšeně přednášel výklad dnešní látky.

Celou vyučovací hodinu jsem koukala na hodiny nad tabulí a odpočítala čas do přestávky na oběd. Čas se vlekl neúprosně pomalu a já si každých deset minut povzdechla, protože čas byl nyní můj nepřítel. Už jsem se viděla doma na pohovce s rukou zabořenou v popcornu, dívaje se na film. Milovala jsem pohodu a klid, který mi doma nikdo nenarušoval. Někdy jsem se cítila osaměle, ale na to jsem raději nikdy nemyslela a zašoupla tu myšlenku někam hodně na dno mého mozku. Konečně zazvonilo a já počkala na Angelu, která si dávala učebnice do kabelky. Vzala jsem ji za loket a odebrala se s ní do jídelny, která byla přeplněná studenty okukující dnešní senzaci. Postavily jsme se do fronty na jídlo a koukaly na tu šlichtu, kterou nás krmili.

„To musíš vidět,” zachichotala se Angela a zatáhla mě za loket. Podívala jsem se jejím směrem a uviděla Lauren, která se svůdně skláněla nad Edwardem. Bylo mi jasné, že jí teď musí koukat až do žaludku, ale očividně se mu to příliš nelíbilo, protože nasadil svůj dementní úsměv.

„Vidíš ten falešný úsměv? Nejraději bych ho z něj vytloukla,” kývla jsem k Edwardovi a rozšířily se mi zorničky hněvem.

„Tobě ho není líto?” zeptala se kamarádka nevinně a já se zamračila.

„Možná trochu,” zhodnotila jsem to a nasadila zmučený výraz, když jsem se podívala na Angelu. Nemusela jsem s ní ani komunikovat a už jsem věděla, co po mně chce. Byla to taková moje pupeční šňůra. Vždy jsme věděly, co ta druhá chce udělat a podle toho jsme jednaly.

„Fajn,” ukončila jsem to a propíchla ji vražedným pohledem. Rozešla jsem se k jejich stolu a ignorovala pohledy ostatních, kteří mě pozorovali. Lauren už seděla na židli vedle Edwarda a chichotala se nějaké blbosti, kterou určitě vypustil z pusy. Zavrtěla jsem hlavou, abych se uklidnila, a zastavila se u ní.

„Dovolíš? Sedíš mi na místě,” řekla jsem nasupeně a nevěděla, jestli se víc zlobím na sebe nebo na ten zubící výraz v Edwardově tváři.

„Prosím?” zeptala se nechápavě a já zakoulela očima.

„Neslyšela jsi? Vystřel,” prskla jsem na ni a dala si ruce v bok. Ještě jednou se podívala na tu nadpozemsky krásnou rodinku a potom líně vstala ze židle a odešla.

„Není zač,” řekla jsem a posadila se na židli vedle toho hromotluka. Nohy jsem si položila vedle na židli a popadla nedotčenou bagetu, která ležela na tácu před svalovcem.

„Hele,” zavrčel na mě a já jídlo vybalila z igelitu.

„Bella. Taky mě těší,” odpověděla jsem a zakousla se do šunkové bagety.

„Takže, vy jste ta slavná skupina The Hope,” podotkla jsem a každého si prohlédla. 

Po mé levici seděl vzpěrač s černými kratšími vlasy, který za ruku držel překrásnou blondýnku se samolibým úsměvem. Naproti mně se hřejivě usmívala elfka s černými rozčepýřenými vlasy, kterou objímal blonďatý chlapec. Nakonec tu byl Edward s těma nejkrásnějšíma očima, které jsem viděla. Připomínaly roztavené zlato a člověk by se do nich mohl koukat i několik hodin a stále by neměl dost. Bronzový rozčepýřený rozcuch byl jeho dokonalý outfit a přes černé kalhoty a tričko se mu rýsovala mužná svalnatá postava. Zavrtěla jsem hlavou, abych ty myšlenky odehnala a soustředila se na svůj plán o nepřátelích.

„Líbí se ti naše muzika?” zeptal se svalovec přátelsky.

„Docela jo. Máte chytlavý text,” odpověděla jsem pravdivě a zakousla se do bagety, když jsem se zadívala na Edwarda, který se upřímně usmál, a já se zachvěla.

„Nevěděla jsem, že se umíš smát i takhle,” podotkla jsem a ukázala na jeho pokřivený úsměv, když najednou svraštil obočí.

„Cože?” vypadlo z něj nechápavě a já se zasmála.

„Viděl ses někdy na fotkách v časopise, kde máš ten svůj nechutný zubící předstíraný úsměv, à la holky sežerte si mě? Je vážně otřesný. Vždycky mám chuť zabodnout nůž do tý stránky, aby ti zmizel,” zakřenila jsem a ohlédla se po hromotlukovi, který se smál na celou jídelnu.

„Ty se mi líbíš. Dlouho jsem se takhle nezasmál,” padalo z něj mezi smíchem a uštědřil mi ránu do paže, což mě mírně nakrklo.

„Ty se moc nesměj. Jediná Rose vypadá, že si tu publicitu užívá. Vy ostatní vypadáte jako kašpaři,” řekla jsem a dala mu pěstí do paže jako on mně.

„Tak díky za pokec, ale už bude zvonit,” ukončila jsem sešlost a položila zbytek bagety na tác před Emmetta.


Ahojky,

mile mě překvapilo, kolik lidiček čte tuto povídku, ale zamrzely mě komentáře, kterých moc nebylo.

Stačí obyčejný smailík a člověk má hned lepší náladu, tak neváhejte a pište.

Jinak bych vás chtěla pozvat ke čtení mé další povídky 10 pravidel, jak sbalit holku.

Bude to oddechová povídka plná zábavy a něčeho, co tu snad ještě nebylo.

Tak se můžete těšit.

Vaše baroslava.


« Předchozí díl Následující díl »


Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Až tak moc tě nežeru - 3. kapitola:

 1 2   Další »
18. aaali
24.06.2014 [23:07]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

17. kubajz
09.05.2014 [11:32]

Super, sranda, Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

16. marcela
06.05.2014 [8:22]

Emoticon Emoticon
Nežere ho,... nežere... Emoticon
Nádhera, kéž by ho ještě chvíli nežrala. Emoticon Emoticon Emoticon

15. BabčaS.
05.05.2014 [11:18]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

14. leila
04.05.2014 [15:49]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

13. Dommy1
04.05.2014 [2:01]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

12. miky
03.05.2014 [23:36]

Uzasne napisany pohlad Belly Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Pokracuj Emoticon

03.05.2014 [19:12]

MackenzieCullenVeľmi dobre napísaná kapitola. Rada som sa pozrela do hlavy aj Belle a hlavne pri tej scéne v jedálni. Najprv som si hovorila- "prosím žiadna trápna scéna" - a našťastie, si tam nič také nedala. Myšlienkové pochody Belly si mi veľmi páčia a teším sa na pokračovanie. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

03.05.2014 [17:46]

MaryAlice525Teším sa na ďalšie kapitoly Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

9.
Smazat | Upravit | 03.05.2014 [12:04]

Myslím, že tvá povídka se mi líbí čím dál tím víc! Vážně! Jinak skvělá kapitola, ale má jednu chybu... Je krátká nebo se mi to jen zdá? :D

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!