Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Angelique 3.kapitola Útěk

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Angelique 3.kapitola ÚtěkV dnešní kapitole se Angie pokusí o útěk.

26.11.2018 (12:00) • Lola159 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 602×

3. Útěk

Angie

To s tím dobrým spánkem mi nějak nevyšlo. Měla jsem zlé sny. Zdálo se mi o mamce, jak jela autem a naboural do ní kamion a ona umřela a její tělo leželo roztrhané na kousky. Bylo to děsné, nejspíš jsem křičela ze spaní, jelikož se mnou někdo třásl a uklidňoval mě.

Otevřela jsem oči a sedla si na postel a zjistila, že to byl, Aro. Ptal se mě, co se mi zdálo.

Řekla jsem mu to a rozbrečela se. On si sednul ke mně a objal mě. Položila jsem si hlavu na něj a plakala, potřebovala jsem, aby mě někdo utěšil. Od doby, co máma umřela, to nikdo neudělal, a tak jsem si položila na Arovo rameno hlavu. Aro mě hladil a snažil se mě utěšit. Objímal mě, a i když mě tu prakticky uvěznil s tím, že ze mě udělá upírku, a já ho za to nesnáším, tak to, že byl zrovna teď u mě, mi pomáhalo. Nakonec jsem si zase lehla.

„Chceš, abych byl u tebe, než usneš?“

„To se vážně ptáš? Proč to děláš? Proč tě tak zajímám? Myslela jsem, že jsi zlý a krutý upíří vládce,“ řekla jsem, aniž bych si uvědomila, že mu vlastně tykám, i když on mi taky tykal.

„To jsem, ale když jsem s tebou, cítím se jiný, už když jsem tě viděl, tak… To je jedno, prostě mi na tobě záleží.“

„Zůstaň tu,“ řekla jsem, až jsem se tomu sama divila, a zavřela oči.

Aro si lehnul vedle mě a objal mě.

 

---

 

Aro

Šel jsem kolem jejího pokoje a uslyšel jsem, jak křičí. Vešel jsem dovnitř, ležela a spala, ale nespala klidně, strašně sebou škubala. Nejspíš se jí zdál nějaký zlý sen.

Začal jsem s ní třást, aby se probudila. Povedlo se, sedla si na postel a podívala se na mně.

„Co se ti zdálo?“

„O mé mámě a o její smrti,“ řekla a rozplakala se.

Sedl jsem si k ní, objal ji a začal ji utěšovat. Čekal jsem, že se ode mě odtáhne, ale ona si místo toho položila hlavu na mé rameno. Hladil jsem ji a pokoušel se ji uklidnit.

Nakonec si zase lehla.

„Chceš, abych tu byl, než usneš?“

„Proč to děláš? Proč tě tak zajímám? Myslela jsem, že jsi zlý a krutý upíří vládce,“ prohodila.

„To jsem, ale když jsem s tebou, cítím se jiný, už když jsem tě viděl, tak… To je jedno, prostě mi na tobě záleží.“ Byla to pravda. S ní si připadám jinak, cítím se jinak. Už když jsem ji uviděl, něco jsem ucítil, nevěřil jsem tomu, ale nejspíš to byla láska na první pohled, ale já do té doby nepociťoval k žádné ženě lásku, žádnou jsem nemiloval, ale teď je nejspíš všechno jinak.

„Zůstaň tu,“ řekla a zavřela oči.

Lehl jsem si k ní, nejradši bych ji políbil, ale bál jsem se, že by se odtáhla a tím by se všechno zkazilo, a tak jsem ji jen obejmul.

 

---

 

Angie

Ráno jsem se probudila a Aro už tam nebyl. Byl čas na můj plán. Vyčistila jsem si zuby, oblékla se, vzaly si bundu i boty a zkusila, zda je nebo není zamčeno.

Nebylo. Vyšla jsem ven z pokoje na chodbu.  A hledala cestu ven.

Naštěstí jsem jí poměrně rychle našla. Byla jsem venku na svobodě, ale příliš šťastně jsem se necítila. Několikrát jsem se ohlídla zpátky na hrad, vyvolával ve mně zvláštní pocity. Nebrala jsem na to však ohled a pokračovala jsem v cestě.

Ve Volteře dnes bylo poměrně rušno, byly tady trhy, tudíž mnoho lidí. Prodírala jsem se mezi nimi dál  a dál, až jsem vyšla z Volterry ven.

Došla jsem na velké parkoviště. Na parkovišti byla půjčovna motorek. Na motorce příliš jezdit neumím, ani na ni nemám řidičák, ale jinou možnost jsem neviděla. Maximálně tak ukrást auto, ale to my připadalo mnohem složitější.

Vešla jsem tedy do půjčovny. „Dobrý den,“ pozdravila jsem.

„Dobrý den, slečno, co to bude?“ odpověděl my nějaký tlustý pán.

„Chtěla bych si půjčit motorku.“

„Dobře, ukažte mi řidičák.“

Začala jsem přemýšlet, co udělám, pak jsem si vyndala peněženku a vyndala si z ní téměř všechny peníze. Byly to peníze, které jsem měla na to, abych zaplatila nájem plus část mých úspor na nové auto. Položila jsem je na stůl.

„Potřebuju tu motorku hned teď, bez smlouvy, bez všeho,“

Ten muž se podíval na ty peníze a řekl: „Támhle tu vzadu si vezměte a zmizte.“ Pak se znovu podíval na peníze. „Vracet ji nemusíte.“

Doběhla jsem k motorce a nastartovala, vyjela jsem.

Přemýšlela jsem, co budu dělat, jelikož jsem teď téměř bez peněz, mám možná tak na jídlo na několik dní, ale tím to končí, veškeré své peníze jsem utratila za tuhle motorku.  Přeplatila jsem její cenu, za peníze které jsem mu dala, bych měla i auto. Ale na druhou stranu - byla to zoufalá situace. To, kde vezmu peníze, domyslím později, teď se musím dostat co nejdál od Volterry.

Jela jsem, jak nejrychleji to šlo. Nevěděla jsem kam jedu, prostě jsem jela někam, stejně jsem neměla kam, nevěděla jsem ani, co budu dělat. K tetě se nevrátím, na Antarktidu nemůžu a navíc - co kdyby mě tam našli a ublížili babičce? To nejde!

Už jsem byla dost daleko od Volterry, když mi pod vozidlo vběhla srnka, nechtěla jsem jí srazit, prudce jsem zabrzdila, motorka dostala smyk a sjela z cesty.

Cesta byla na vysoké skále a od příkrého srázu ji odděloval nízký plot. Motorka se o něj zastavila, ale já přepadla a padala dolů. Dopadla jsem na zem. Cítila, jsem hroznou bolest, všude kolem mě bylo plno krve a já ztrácela vědomí. Propadala jsem se do temnoty. „Tak takhle vypadá smrt,“ pomyslela jsem si.

 

 /Napište prosím do komentářů svůj názor na to, jak píšu, kritiku, názor na  Angie atd./


« Předchozí díl

Autor: Lola159, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Angelique 3.kapitola Útěk:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře