Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Alfa 8. kapitola


Alfa 8. kapitolaZávěrečná kapitolka je tu! Je trochu (hodně) kratší, než jsem původně zamýšlela, ale nechci to už přepisovat. Múza mi utekla. :) Doufám, že se vám má krátká povídka líbila a že mi tu zanecháte alespoň malý komentář. Děkuji všem, kteří tuto povídky vydrželi číst až do konce.

                                                                8. kapitola

Pohled Belly: 

Čas s Cullenovými utíkal jako voda. Každý den byl jiný. Nikdy jsme nedělali to samé. Chodili jsme na lov, nebo jsme jen tak běhali po lese, sledovali jsme televizi, s Jasperem a Emmettem jsme chodili na zápasy, uspořádávali jsme zápasy ve všem možném i nemožném, chodili jsme hrát baseball v dobách bouřky a mnoho dalších věcí.

I když jsem je měla všechny strašně ráda, někdy mě přepadal smutek kvůli mé rodině a přátelům. Chyběl mi táta a bráchové, Leah a holky, motorky a pláž. Často jsem o nich přemýšlela, ale vrátit jsem se nechtěla a nemohla. Ale když jsem první krok neudělala já, udělali ho oni.

Jednoho dne ráno, právě když jsem se chystala vyluxovat ledničku, se domem rozlehl zvuk rozbíjené vázy. Když jsem se podívala kuchyňskými dveřmi do obýváku, uviděla jsem Alice, jak stojí se skelným pohledem uprostřed místnosti.

„Co se děje?“ zeptal se Carlisle z rohu, kde si doteď četl nějakou starou knihu.

„Naše budoucnost zmizela. Nevidím nic než temnotu,“ řekla a jasně jsem slyšela rostoucí obavu v jejím hlase, která se zračila i v její tváři.

„Třeba někdo vylije černý inkoust,“ pokusila jsem se uvolnit napětí. I když jsem věděla, co přesně to znamená. Jediný kdo byl Emmett, samozřejmě, i když Jazz měl taky na mále. Ty dva nebylo těžké rozptýlit.

„Kdy přijdou?“ zeptal se Carlisle a můj pokus přešel bez poznámky.

„Tak za čtvrt hodiny,“ řekl Edward.

„Co budeme dělat?“ zeptala se Esme.

„Vy nic. Já si to s nimi vyřídím. Počítám, že si mí bratři až teď uvědomili, že mají sestru, která není k sehnání,“ řekla jsem s naprostým klidem. Ani nevím, kde se ve mně vzal.

„Nepostavíš se jim sama. Jsme rodina. Bojujeme společně,“ řekl Edward a ve vteřině byl u mě. Objal mě zezadu kolem pasu a políbil na rty.

„Nerada ti kazím radost, ale bojovat se nebude,“ řekla jsem.

„To si nemyslím. Porušili smlouvu, když překročili hranici. Ne, že bychom je za to chtěli trestat, ale nemyslím si, že by riskovali válku jen proto, aby si s tebou popovídali,“ řekla Alice.

„Nechme to být. Stejně tím diskutováním nic nezměníme,“ řekl Jasper.

Najednou se všichni jako na povel otočili k příjezdové cestě. Za chvíli jsem uslyšela zvuk pneumatik, mířících po lesní cestě přímo k domu, a nedaleko od cesty jsem svým citlivým sluchem zachytila asi deset běžících vlků.

„Neříkala jsi náhodou, že přijdou až za patnáct minut, Alice?“ zeptala jsem se a na rtech mi pohrával úsměv, který jsem ani já, ani upíři, kteří mne obklopovali, nechápali.

Vydala jsem se ke dveřím a ostatní šli za mnou. Edward mě stále objímal.

Jakmile jsem vyšla z domu a stanula na verandě, vyjelo z lesa auto mého otce. K mému údivu v něm seděl otec s bratry. O vteřinu později se z lesa vynořili vlci. Bylo jich dvanáct. Měla bych si vyčistit uši a naučit se počítat.

Auto zastavilo v půli příjezdové cesty dost daleko od upírů, takže byl otec v relativním bezpečí. Předpokládám, že to byl záměr mých bratrů. Z místa spolujezdce vylezl Jake a šel za otcem, aby mu pomohl vylézt z auta. Embry s Quilem seskočili z korby auta a přichystali otcův vozík. Vlci dosud stojící na okraji lesa se přemístili k autu.

„Co tu chcete?“ pronesla jsem směrem k mým bratrům a tím i k celé smečce.

„Takhle vítáš své bratry, sestřičko?“ zeptal se jízlivě Jake.

„Porušili jste smlouvu, takže předpokládám, že mi chcete něco důležitého?“ zeptala jsem se.

„Omyl, sestři. Smlouvu jsi porušila ty. Mimochodem, proč jsi nám neřekla, že ses přeměnila?“ ptal se Jake.

„Nevěděla jsem, že se ti se vším musím svěřovat, bratře,“ řekla jsem stále tím klidným hlasem. Sešla jsem schody a zůstala jsem stát.

„To si teda piš, že-“ začal rozčileně a začaly se mu třást ruce. On se taky pohnul ze svého dosavadního místa. Pustil vozík a zastavil se pár kroků před otcem a smečkou.

Zajímalo by mě, jak by pokračoval, kdyby jej otec nepřerušil.

„Dost, děti. Přestaňte se hádat a ty se uklidni, Jakeu,“ zahřměl otec a bylo na Jakeovi vidět, že je pro něj těžké nepoddat se bývalému alfovi. Zvláštní. Pro mě to problém nebyl.

„Nehádáme se, tati. Vedeme zcela normální konverzaci,“ řekla jsem a zaznamenala ve svém hlase podtón drzosti, který ze mne vyšel zcela samovolně.

„Isabello!“ zahřměl otec. Periferním viděním jsem zaregistrovala, jak se dvojčata proměnila a Jacob k přeměně také neměl daleko. Zato já jsem byla naprosto klidná. Jsem divná.

„No jo. Už jsem zticha. Jen mám takový nepodstatný dotaz. Proč jste se obtěžovali a navštívili mě?“ zeptala jsem se směrem k otci, ale odpověď přišla od Jacoba.

„Protože jsme se o tebe báli!“ zařval.

„Zajímavé. Odešla jsem už před více než měsícem. A do té doby jsem vás asi taky moc nezajímala, když jste se o mě nestarali,“ provokovala jsem ho. Samozřejmě, že úspěšně.

Jake se začal neovladatelně třást. Rozběhl se proti mně a po několika krocích se proměnil v rudohnědého vlka.

Počkala jsem, až bude trochu blíž, ale ne moc blízko, udělala jsem jeden krok, vyskočila jsem a přeměnila se. Dopadla jsem na zem ještě dřív než cáry mého oblečení. Jakmile jsem se proměnila, uslyšela jsem myšlenky všech přítomných členů smečky i těch třech nejmladších, které nechali v La Push. Kdybych nebyla tak zaneprázdněná mým bratrem, který se na chvíli zasekl v běhu, asi bych se podivila tomu, že jsem ty myšlenky neslyšela už dřív.

Úplně jsem z hlavy vypustila vrčící upíry za mými zády a věnovala jsem se rodinným problémům.

Udělala jsem pár kroků k Jacobovi a smečce, přikrčila jsem se do obranné pozice a hluboce zavrčela. Dost! přikázala jsem Jakeovi, který se na mě chtěl zase vrhnout. K mému údivu se opravdu zastavil. Na chvíli myšlenky ostatních úplně utichly, ale jen na chvíli. Potom byli všichni zmatení z náhlé změny. Znovu jsem zavrčela a všichni najednou si sedli na zadky a sklonili se.

„Alfo,“ řekli jednohlasně všichni až na mého nejstaršího bratra. Znovu jsem zavrčela a on to konečně řekl:

„Alfo.“

 

                                                                  Konec

 

                                                                 Shrnutí

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Alfa 8. kapitola:

 1 2   Další »
17. beda
10.07.2015 [14:53]

úžasná povídla prostě krása Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

18.04.2014 [11:16]

ElisabellaNapiš pokračování prosíííím nemám ráda tyhle konce u dokonalých povídek Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

04.02.2014 [19:54]

Janie55Nechtěla bys napsat pokráčko? Bylo by to super Emoticon

14. Izza
22.12.2013 [0:28]

Ako vsetkych aj mna prekvapil nahly koniec :( ale, krasna poviedka :3 :) *_* <33 ^^

13. edwardýna
12.01.2013 [21:23]

prosím udělej pokračování ! Emoticon Emoticon Emoticon
Aspoň nějakej delší poslední uzavírající díl.... prosííííííííííííííííííííím

06.10.2012 [16:38]

belusqamoc hezká povídka
trošku krátká ale dobře psaná a velmi zajímavá Emoticon

11. simik
25.06.2012 [14:02]

alfo ... Emoticon

22.04.2012 [10:37]

kollart Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

02.04.2012 [20:55]

Rena16škoda tak rychlého konce Emoticonasi by to chtělo třeba pohled Cullenů,co si o tom myslí,nebo vysvětlení proč Bella je alfou nebo co by vlci říkali na otisk Belly s Edwardem Emoticon Emoticon Emoticon jinak skvěle napsané,ráda jsem tvou povídku četla Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon jen škoda uspěchaného konce Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

8. Kačka
24.03.2012 [21:50]

tak to je super!!!!!!!! jen by to chtělo i pohled Cullenu, jak na Bellu jako na Alfu koukají!!
Ale fakt se mmi to moc líbilo Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!