Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » VeraVerusa - Osudové Forks

Jane


10. soutěžní povídka

Osudové Forks

Jednou rukou jsem držela volant, zatímco tou druhou jsem si přidržovala mapu na palubní desce a snažila se najít správnou cestu. Mé oči střídavě pozorovaly stále rovnou asfaltku přede mnou a klikatící se červenou čáru na mé staré potrhané mapě. Kontrola, ne, cesta pořád rovná. Maximálně je to z kopce nebo do kopce, ale žádné oblouky. Vycházel mi pořád ten samý výsledek. Ztratila jsem se.
Ne, že by mě to nějak překvapovalo. Proto nerada jezdím sama autem. Mám orientační smysl kompasu s magnetem. Když jsem byla malá, rodiče si ze mě na výletech dělali legraci. Dáli mi na krk psí obojek a konec vodítka přivázali našemu vlčákovi na přední nohu. Bylo to strašně ponižující. Díkybohu jsem dost rychle vyrostla a tuhle hloupost jim zatrhla.
Odbočka! Celou mě naplnil pocit štěstí. Sešlápla jsem plynový pedál, nechala mapu sklouznout na sedadlo spolujezdce, utišila mé vnitřní panikaření a svou soustředěnost přesunula na ubíhající krajinu před sebou. Stromy, stromy, louka, stromy.
Ráno mi volala kamarádka z Port Angeles. Přenášela už dva týdny a když se malá konečně narodila, byla jsem jedna z prvních, kterým zavolala. Původně nás mělo jet víc, já, má sestra a její manžel. Jenže mají v práci zmatky, a tak mě vyslali samotnou. Byl to špatný nápad.
Jsem na cestě asi čtyři hodiny. Vyjela jsem po druhé hodině odpoledne s tím, že přijedu do Port Angeles kolem osmé večer, přespím v motelu a další den se budu plně věnovat novopečené mamince a malému drobečkovi.
První cedule. Schválně jsem zpomalila, abych si ji mohla pořádně přečíst. ‚Forks 10km‘, hlásala. O tom městu jsem nikdy neslyšela. Snad mi tam ukážou správný směr, protože má mapa je absolutně nepoužitelná.
Prudce jsem sebou trhla. Zahřmělo. Nebylo to ale stejné jako doma. Tohle hřmění bylo silnější, hlasitější. Nemám ráda bouřku. Vždy při ní dostanu strach, že do mě uhodí blesk, a pak umřu.
Začalo pršet. Kapky deště dopadaly na celý povrch čelního skla, čímž mi znemožňovaly dobře vidět. Stěrače je sice nemilosrdně smetávaly na okraj, ale déšť byl moc hustý. Musela jsem zpomalit, abych do něčeho nenabourala. Takhle se do Port Angeles dostanu hodně pozdě, doufám že mají ve Forks nějaký penzion.
Náhle oblohu proťal obrovský blesk. Na chvíli mě oslepilo jeho světlo, což však stačilo, abych v úleku pustila volant a tvrdě narazila do nejbližšího stromu.

„Jak to vypadá?“
„Špatně,“ zamumlal něčí hlas. Potom se mé hlavy dotklo cosi chladného. Mé oči byly stále zavřené. Neměla jsem dost síly na to, je otevřít. Celým mým tělem pulzovala ostrá bodavá bolest a ta chladná věc na mé hlavě ji příjemně potlačovala. Jenže pak zmizela.
„Nemůžu pro ni nic udělat, ztratila příliš krve a má mnoho vážných zlomenin, které znemožňují převoz do nemocnice.“
Škubala jsem pravým víčkem, dokud se mi ho nepodařilo trošku otevřít. Stále jsem seděla ve svém malém bmw. Ale všude bylo tolik krve. Mé krve. Oblečení jí bylo nasáklé a odporně smrdělo. A nade mnou se skláněla ta nejúžasnější bytost, kterou jsem kdy viděla. Popisovat ji, by bylo urážející, protože neexistují žádná správná slova jak vyjádřit její krásu. Chtěla jsem se pohnout a dotknout se jí, jen se ujistit, že se mi nezdá. Prudký nával bolesti mě však tvrdě zarazil.
„Vážně se už nedá nic dělat?“ zeptal se z dáli líbezný hlas.
„Ne, vše je předem ztracené,“ odpověděla zachmuřeně bytost vedle mne. A i přestože jsem porozuměla obsahu slov, která si mezi sebou cizinci vyměnili, bylo mi to ukradené. Protože, ono stálo za to umřít. Teď, když už jsem je viděla. Anděly.
„Měla bych nápad,“ uslyšela jsem ještě další jemný hlas, než jsem ztratila vědomí.

„Třetí meta! Třetí meta!“ křičela Bella, zatímco Edward běžel pro míček. Tanya prosvištěla třetí metou a vítězně se usmívala, když pokračovala na čtvrtou. Najednou se Emmett vymrštil do vzduchu, chytil přihrávku od Edwarda a zašlápl poslední metu těsně před tím něž Tanya stačila doběhnout kolečko. Vztekle přeskočila jeho nastavenou nohu a zařadila se ke skupince své rodiny postávající u velkého zdobeného transparentu ‚Vampire International Baseball Cup‘.
„Třetí out! Střídání,“ zašveholila Alice a významně se na mě usmála. Postavila jsem se na pálku a procvičila si máchnutí. Jako nejčerstvější přírůstek do Cullenovy rodiny jsem vládla největší silou. Stačilo jen jednou pořádně uhodit pálkou do míčku a vedli jsme o další bod.
Tenkrát, když mě zachránili před jistou smrtí na následky autonehody, nejdřív nevěděli, co se mnou udělat. Jak mě představit městu, jak mě uhlídat před nevymícením všech obyvatel a jak mě přesvědčit k „vegetariánství“. Naštěstí jsem se dokázala před lidmi udržet v klidu a „vegetariánství“ jsem si vybrala zcela přirozeně, díky tomu, že má lidská část zůstala překvapivě imunní vůči upířímu jedu. Nepříjemné výkyvy nálad mi odezněly už po pár měsících. Velmi mi pomohl můj nový dar, vytváření smyslových bariér, čímž jsem si mohla částečně u čichu zablokovat vůni lidské krve nebo u hmatu znecitlivit vnímání pulsující krve při styku s lidskou kůží.
Ve Forks jsem nyní známá jako Esméina mladší sestra. Občas cítím stesk, když pomyslím na všechny ty příbuzné a přátele, jež jsem zanechala v mém minulém životě, nechaje je myslíc, že jsem mrtvá, a vyměnila je za Cullenovy. Ale tenhle nový život není tak špatný. Vlastně je o něco lepší než ten předchozí, protože díky upírům jsem našla svou drahou polovičku. Neobyčejně optimistického upíra původem z Francie, který právě stojí kousek ode mně a šťouchá se párátkem v zubech.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek VeraVerusa - Osudové Forks:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!