Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » Twilight sága za 50., 60., 70. a 80. let od Veubella

Stephenie Meyer


Twilight sága za 50., 60., 70. a 80. let od Veubella

Povídka Emmette, vyprávěj! od Veubella se umístila na 2. místě v kategorii Twilight sága za 50., 60., 70. a 80. let.

Gratulujeme... ;-)

Edit: Článek je v původní formě, bez oprav.

 

Emmette, vyprávěj!

Současnost

Úplně obyčejné ráno u domu Cullenů. Ale jen prozatím. Dnes se má stát menší katastrofa. Nessie se nudí a tak jí napadne požádat svého milovaného strýčka Emmetta, aby vyprávěl zábavné historky z  rodinné historie.  Jak říkám – katastrofa.

„Strýčku Emme!“ zakřičí Nessie na celý dům a netrpělivě poklepává nožkou. Hned se ze shora ozve šum a vzápětí se zjeví Emmett s úsměvem od ucha k uchu. Je rád, že malá Nessie (vždyť je jí teprve osmnáct) něco chce. Ze shora je ještě slyšet rozzlobené vrčení Rosalie, kterou Emmett nechal samotnou, když byli v tom nejlepším…

„Co se děje, má malá princezno?“ zeptá se Emmett přeslazeně. Rosalii sice miluje, ale odepřít zábavu své jediné neteři, která ho s oblibou nazývá strýčku - což se mu mimořádně líbí, to nedokáže.

„Emmette, už nejsem malá, tak mi neříkej princezno!“ řekne naoko rozzlobeně Nessie. Vždycky si s Emmettem užije spoustu zábavy a tak jedno (nebo dvě) dětské oslovení přežije.

„Dobře, princezno,“ řekne Emmett a společně s Nessie se rozesmějí.

„Tak co ode mě potřebuješ?“ zeptá se Emmett a mrkne na Nessie. Už vymýšlí nějakou lotrovinu. Třeba už dlouho nesebrali Alici žádné šaty nebo nezničili žádný klavír Edwardovi. Jak se mu v hlavě rýsuje nový plán, začne se usmívat jako blbec. Nessie si toho všimne a rychle ho uzemní.

„Dneska žádné skopičiny, strejdo! Chci si chvíli v klidu odpočinout, než zase něco vyvedeš. Mohl bys mi třeba vyprávět nějaké zábavné historky. Třeba z naší rodinné historie. Co na to říkáš?“ zeptá se Nessie. Emmett náramně mrzí, že nebude moct zas něco vyvést, ale nápad Nessie se mu zalíbí. Přeci by své neteřince nic neodepřel. A tak souhlasí.

„Dobře. Tak se tady hezky usaď a já ti budu něco vyprávět. Co bys chtěla slyšet první?“ zeptá se Emmett. U duchu se už pochechtává, když pomyslí na to, co všechno o jejich dokonalé rodince napráská.

Nessie se zamyslí. Co jí tak nejvíce zajímá? Už ví! Přeci její talentovaný otec. Ten přeci nemohl být vždycky takový svatoušek.

„Tak třeba něco o taťkovi…“ vypadne z ní nakonec. Emmett si mne ruce a těší se, jak to Edwardovi zavaří.

„Tak teda o taťkovi…“ řekne Emmett a zasní se…

Rok 1965 – Anglie – dům Cullenů

Všichni sedí v jídelně u stolu až na Edwarda. Ten po chvíli schází ze schodů. Brouká si nějako písničku. Všichni se otočí směrem k němu a Emmett vyprskne smíchy. Edward má totiž růžové tričko s nápisem: “Miluju Micka Jaggera!“ a hrdě si vykračuje. Hlavu má vzpřímenou a jen tak letmo se zadívá na Emmetta, který se může potrhat smíchy. Vtom se mu něco připlete pod nohy a on zbytek schodu sletí. Teď už se směje celá rodinka. Po chvíli se Edward sebere ze země. Rozzlobeně pozoruje svoji potrhlou rodinu, která se kompletně válí pod stolem.

„No, tak! Nechte toho! To není k smíchu. Je to můj vzor!“ křičí na ostatní Edward až mu hlas přeskakuje o oktávu víš. Zní to jako pištění křečka. (vtipná představa)

„Takže vzor? Ne životní láska, jak jsi vyhlašoval minule?“ zeptá se Emmett mezi dalšími záchvaty smíchu. Hned jak to dopoví, spadne zase pod stůl za ostatními.

Edward vzdorně dupne nohou, až do podlahy udělá díru a zlostně vydupává schod nahoru – ostatní se stále smějí.

Zpátky v současnosti

„Tak Nessie, to je snad nejvtipnější rodinná historka o Edwardovi, ale jestli chceš, napadla mě ještě jed…

„A o Emmettovi nechceš něco slyšet, Nessie? Já si pár zábavných historek pamatuju a rozhodně stojí za vyprávění…“ řekl Edward, který se tam z čista jasna objevil.

„Jo, tatí! Vyprávěj mi o Emmettovi!“ zakřičí Nessie, až se dům otřese v základech a praskne nejedna skleněná váza. Byla by určitě sranda, kdyby se dozvěděla nějaký trapný okamžik z Emmettovy minulosti. On sám by jí asi nic neřekl.

Emmett se snaží zahrabat pod sedačku, ale to už Edward začíná vyprávět…

Rok 1970 – Jižní Mexiko

Skoro všichni Cullenovi jsou doma. Jeden ale chybí – Emmett. Jel do města ke kadeřníkovi. Všichni sedí v obýváku a modlí se, aby to nebyl takový módní výstřelek jako minule. To se nemohli ukázat na veřejnosti aspoň rok! A museli opustit Anglii.

Pozor! Přijíždí auto. Někdo vystupuje  - nejspíš Emmett. Klika cvakla, dveře letí, Emmett vchází do dveří…

Všichni ztuhnou. A koukají na Emmetta s otevřenou pusou. Ten vletí do dveří a bez pozdravu zařve:

„Jsem Bob Marley!“ Jen pro přiblížení situace – Emmett si nechal u kadeřníka udělat dredy a cestou sem se nejmíň jednou vyválel v blátě. Potřeboval přeci černošskou barvu, ne?

Ještě dlouhou dobu musel zbytek rodiny trpět jeho falešný zpěv reggae. Také ho museli poslouchat, když dokola opakoval Bobiho životopis. Párkrát ho dokonce nachytali, jak kouřil marihuanu. Opravdu těžká léta…

Zpět v současnosti

„Ne, ne, ne…! Takhle to nebylo!“ bránil se Emmett, když Edward dopověděl tento (zajímavý) příběh.

„Ale ano, bylo! Z tohohle se nevykroutíš! Mám upírskou paměť - tak si něco ještě pamatuju, ne?!“ křičel Edward na Emmetta. Nessie tam jen stála a kroutila nad nimi hlavou.

„Ale ty jsi už senilní!“ vyhrkl Emmett a Nessie se málem udusila smíchy.

„Ne, ne…! To teda nejsem…“ snažil se obhájit Edward. Emmett mu na to odpověděl ještě nějakou hodně okořeněnou poznámkou, ale to je Nessie přestala vnímat a šla hledat jiného člena rodiny, který by jí mohl něco zajímavého povědět.

„Dědo? Kde jsi?“ volala Nessie na celou Carlislovu pracovnu. Žádná odpověď … A tak si Nessie sedla na židli a čekala. Po chvíli se přiřítil Carlisle z vedlejší místnosti. Byl rozcuchaný a měl naruby košili. Co s tou Esmé asi dělal…

„Tady jsem, broučku! Co potřebuješ? Promiň, že jsem se opozdil. Přehraboval jsem se v… v… ve výzkumech!“ dokončil rychle Carlisle a snažil si upravit rozcuchané vlasy.

„To nevadí, že ses opozdil. Musel jsi mít asi něco závažného na práci. Já to chápu. Ale prosím tě, než začneme – uprav si ještě tu košili – máš ji naruby…“ řekla Nessie a nevině se usmála. Kolikrát se jí tohle stalo s Jacobem… Nespočet krát… Nessie se zasnila… A Edward dole upadnul na hlavu, hrozivě zavrčela a dal si předsevzetí, že Jacoba roztrhá na hodně malé kousíčky… To Nessie probralo a začervenala se. Carlisle si mezitím srovnal košili a dokonce se i učesal. Už vypadal jako civilizovaný člověko-upír.

„Tak Nessie, co jsi potřebovala?“ zeptal se Carlisle, když Nessie zahnala oné představy a Edward se dole trochu uvolnil.

„No, chtěla jsem se tě zeptat na nějaké veselé historky o tobě a babičce. Slyšela jsem už o taťkovi a strejdovi Emmettovi, ale to je všechno…“ řekla Nessie a nevinně se usmála.

„Tak já ti teda něco povím…“

Rok 1961 – USA - San Francisko

Osamělá silnice – skoro osamělá. Nikde nikdo  - skoro nikdo.

Právě projíždí malý autobusek s květinovým vzorem a znakem peace na boku. A z tohoto  autobusku se ozývá hrozivý zpěv. Myslím, že je to nějaká písnička Beatles. Ale pojďme se podívat z blízka…

Carlisle sedí za volantem a zpívá s Esmé která sedí vedle něj. Ale jsou podivně oblečeni – hodně podivně.

On má hnědé džíny do zvonu, růžovou květinovanou košili, dlouhé vlasy a na krku různobarevné korále. (opravdu podivné na Carlislea, kterého nejčastěji vídáme v nemocničním oblečku)

Esmé má na sobě také džíny – pro změnu světle hnědé, ale také do zvonu, vzdušnou skoro průsvitnou barevnou halenku a na hlavě čelenku. Vypadají oba exoticky až komicky. Ale to možná přijde jen nám…

Patří totiž k hnutí hippies a sami se nechávají nazývat květinovými dětmi. Právě míří na hudební festival, a proto zpívají tak hlasitě. Občas mezitím zakřičí nějaké to hippies heslo: „Mír a lásku!“ nebo „Nevěřte nikomu, komu je přes třicet!“ (to mají co říkat, když jim je skoro tři sta…)

Ale vydrželo jim to dlouho. Účastnili se různých koncertů, festivalů a demonstrací. Pak ale přišla na řadu realita a oni se (bohužel) museli zase začít starat o své upíří děti, které mezitím zbořily pět domů…

Současnost

„Tak Nessie, to je vše. Chceš ještě něco vědět?“ ptá se Carlisle, když dopoví příběh.

„Ne, to je dobrý. Dekuju, dědo!“ křikne Nessie, dá Carlisleovi pusu a odchází. Rozhodla se jít zjistit, jestli má už Emmett čas a může jí ještě vyprávět.

Carlisle nenápadně odchází do vedlejšího pokoje…

Nessie rychle seběhne schody do přízemí a najde Emmetta sedět u stolu. Je přivázaný.

„Nessie, konečně jdeš! Tvůj milovaný otec mě sem přivázal, protože nechtěl přiznat, že mám pravdu. Slíbil, že pro mě za hodinu přijde, ale neukázal se tady. Já to říkám furt, že je senilní…“ řekl Emmett a nechápavě pokrčil rameny.

Nessie si nevšímala poznámky o senilnosti svého otce a rychle Emmetta odvázala. Když už zase seděli v obýváku, zeptala se ho Nessie:

„A Emmette, povíš mi ještě něco o Alici a Jasperovi?“ Emmett se zaradoval, přikývl a dal se do vyprávění…

Rok 1975 – Evropa - Francie

Skoro všichni Cullenovi sedí v jídelně u stolu. (to tu už dlouho nebylo)

Chybí Alice a Jasper. Vtom je z horních pater slyšet příšerně falešný zpěv. Pomalu se přibližuje a tak je i možné rozpoznat slova ale i autora. Autor je Jasper – to je už jasné a zpívá:

Mamma mia, here I go again…
My my, how can I resist you…
Mamma mia, does it show again?
My my, just how much I've missed you…

Po chvíli je už i Jaspera vidět. Stojí na nejvyšším stupínku schodiště. A to oblečení… bože!

Vypadá jako pravá Agnetha Fältskog. I ta blonďatá paruka… Má barevný kostýmek se sukní, vysoké boty na podpatku a v ruce dětský mikrofon. Vypadá vážně komicky. No, jo. Jeho také postihla ABBA mánie. Osmdesátá léta neprojdou bez povšimnutí…

A kde je Alice? Ta se rozhodla odjet do Paříže, je tam dnes módní přehlídka. Počítáme, že se vrátí tak za měsíc – možná dva. Přijede až koupí nejmodernější oblečení  - nejpříšernější módní výstřelky a až jí dojdou peníze. Pak se vrátí na další várku a to se budeme muset odstěhovat nebo jí dát zase na odvykačku…

Zpátky v přítomnosti

„A strejdo Emme, co dělala v těch letech maminka?“ zeptá se Nessie. Chudák malá, asi se jí pletou letopočty.

„No, Nessie… Tvoje maminka v této době možná tak pila Sunar – pokud vůbec už byla na světě…“ řekne Emmett.

„Aha…“ odpoví nepřítomně Nessie. Má v hlavě zmatek a né a né si to uspořádat.

„A Emme, povíš mi nějakou veselou historku o Rosalii?“ zeptá se Nessie a nadhodí nevinný úsměv  -doufá, že ho tak obměkčí  - marně.

„Ne, Nessie. Rosalie nikdy v žádné trapné ani veselé příhodě nefigurovala. Promiň,“ křičí Emmett na celý dům, doufaje, že ho Rose uslyší.

Ty si v pokoji piluje nehty a žasně nad podlézavostí svého manžela.

„Opravdu ne?“ zeptá se Nessie smutně.

„Ne,“ odpoví hned Emmett a nezapomene dostatečně zvýšit hlas.

„No tak nic. Díky, strejdo, za vyprávění. Já jdu za Jacobem. Pá…“ řekne urychleně Nessie a prchá. Co kdyby tu někde byl její otec a tomu by se nelíbily její myšlenky. Už totiž přemýšlela nad detaily nadcházející schůzky – a to pěkně dopodrobna…

Mrzí vás, že jste se nedozvěděli žádnou veselou příhodu Rosalie? Opravdu? Tak to vás asi potěším…

Já totiž jednu vím…

Kolem roku 1965 – Anglie

Rosalie dnes byla u kadeřnice, aby jí ostříhal nakrátko. Ty její dlouhé vlasy jí už štvaly. Když se pak cestou domů vracela kolem nějakého módního domu, narazila na nějakého muže.

„Ahoj, Twiggy!“ zavolal na ni ten muž. Rosalie se zastavila na místě a zprudka se otočila.

„Twiggy? Cože? Já že vypadám jako Twiggy? To je nevýslovná urážka! Půjdete k soudu!“ seřvala ho na místě Rosalie. Bože! To jsou dneska lidi…

„Vy… vy… vy nejste ona?“ vykoktal nakonec ze sebe muž. Rosalie ho div nezabila na místě.

„Ne! Já nejsem ona! Vidíte ty prsa? Já mam trojky! Vy idiote!“ zařval na něj Rosalie, otočila se, namyšleně a povýšeně zvedla hlavu a odkráčela pryč.

Ještě dlouhou dobu potom jí Emmett říkal Twiggy…

(taky spolu hodně dlouhou dobu nesdíleli lóže – ve všech ohledech)

Konec

Veubella



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Twilight sága za 50., 60., 70. a 80. let od Veubella:

 1
31.12.2011 [16:13]

ank24 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.08.2011 [22:34]

YrissMáriška ... Nevedela som že Emmet má tak rád trávu . Abba Jasper , Twiggi Rosalie , hipiesáci Esme a Carlisle , Edward Jagger . Ach bože . Ty si tomu dala . Ešte teraz sa smejem . Pre kristáčka , ako si to dokázala napísať . Zmontovať niečo také , to chce poriadny talent . Tlieskam . Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

09.08.2011 [21:39]

dcvstwilightJá z tebe chcípám! Já z toho nemůžu! Bobe, můj, piš parodie častěji, prosííííííííííííííííííííííííííííííííím! A mám dobrou zprávu... obrázek je na cestě... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

06.07.2011 [21:08]

KejkejChtěla bych vidět ty situace. Emoticon Jazz jako fanoušek ABBY Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.07.2011 [11:43]

Petronka91 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

05.07.2011 [11:34]

Rajce1Neodolala jsem a přečetla si konkurenční tvorbu - těšila jsem se na ňu snad víc jak na vyhlášení výsledků Emoticon. Máš to perfektní, četly jsme to dohromady se segrou a místama se chlámaly, až nás rodiče okřikovali. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!