Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » Povídka - Cesty do Forks - akakipi

Původně soutěžní povídka, ale autorka ji nestihla napsat v termínu.

Cesty do Forks
Jsem na cestě do Forks. Zase. Je tady 349 dnů bez slunce. Má rodina. Škola. A nejen to...
Moje první setkání s Forks... Byl jsem tehdá s Carlisem na lovu. Zaběhl jsem se za jednou pumou a už jsem tam byl. Malé, půvabné městečko. Počet obyvatel: 1930 + ti z La Push.
Druhá návštěva byla o půl roku později - a plánovaná. S celou rodinou jsme se tam nastěhovali. Museli jsme. Hned ten den se ale vyskytl problém. Opět jsme lovili – tentokrát všichni. Najednou se objevila smečka vlků, respektive vlkodlaků. Obě dvě strany byly připraveny k boji, když v tom promluvil Carlise. ,,Počkejte! My nechceme žádné problémy. My jsme jiní – nelovíme lidi. Chtěl bych s váma, za celou svou rodinu, vyjednávat.“ ,,Souhlasí. Máme prý počkat,“ přetlumočil jsem myšlenky. Jeden z vlkodlaků poodběhl a za chvíli k nám přišel člověk. ,,Jsem Black, starší kmene, vůdce této smečky. Co nabízíš?“ ,,Měl bych návrh. Nemusíme přece spolu bojovat... Mohli bychom vytyčit hranice, každý by měl své území, na které by ti druzí nevstupovali...“ ,,A kdyby to někdo porušil? Co pak?“ ,,To už je na vás. My navrhli tuto část dohody, tahle stránka je na vás.“ Carlise se na mě podíval; kývl jsem – zatím se to pro nás v jejich hlavách vyvíjelo dobře. ,,Pak na ně budou moct ti druzí zaútočit a případně je i zabít.“ Tu noc jsme se domluvili na pravidlech, které budou platit po celou naši – a jejich – existenci, vytyčili hranice.
Tak deset let po mé přeměně - dva roky od posledního stěhování (do Forks) – jsem potkal jednu dívku. Byla krásná a připomínala mi sestru, kterou jsem nikdy neměl. Nastala noc, ona šla jedním směrem, já druhým. Najednou proti mě šel muž. Zběžně jsem mu prolétl myšlenky a zjístil jsem, že má spadeno na tu dívku. S takovýma jsem se běžně setkával, jenže ta dívka... Nevím, proč právě pro ní. Nevím, jak by reagovala, kdyby se to dozvěděla... Ale co vím je to, že tu noc jsem zabil svého prvního člověka... Neměl jsem odvahu jít za Esme, jen jsem to řekl Carlisovi a odešel... Utekl od nich, od svých činů... Za nějaký čas jsem se ale zase vrátil. Potřetí do Forks.
Před dvěma roky jsem se ve Forks ocitl počtvrté. Carlise si toto město zjevně oblíbil – a já svým způsobem taky. Asi před deseti dny do města přijela dcera šerifa Stana, Bella.
Poprvé jsem jí uviděl na obědě. Byla překrásná, podobala se té holce, kvůli které jsem poprvé zabil… Připomínala mi jednu z nás; tmavé vlasy a bledá kůže. Zvláštní ale bylo, že jsem neslyšel její myšlenky; bylo to velice frustrující. Potom se pohla a mě ovanula její vůně. Byla tak opojná; měl jsem co dělat, abych po ní neskočil. A pak, při biologii… Na to, že Bella bude mít stejnou hodinu jako já, jsem přišel ještě dřív, než vešla do třídy. Její květinová vůně byla všude… Pan Banner ji poslal za mnou; asi až pět kroků ode mne mi došlo, že teď bude sedět vedle mě. A pokud si tento předmět nezměním, bude sedět vedle mě po celý rok – teda, pokud jí nezabiju. Ne! NESMÍM!
Hodina se vlekla neskutečně pomalu. Během přednášky o buněčné anatomii mě napadlo snad tisíce způsobů, jak jí připravit o život a zbavit se svědků… A potom, když jsem se v kanceláři snažil si přehodit biologii na jindy – kdykoliv jindy – když zavanul vítr a do nosu mě udeřil její pach… Byl jsem tam jen já, ona a recepční. Bylo by tak jednoduché je obě zabít. Směšně jednoduché… Ne! Tohle bych rodině nemohla udělat. Ano, jiné řešení asi nemám… ,,No, tak nevadí. Vidím, že to není možné.“ S těmito slovy jsem opustil místnost a vydal se na Aljašku...
Po dvou dnech přemýšlení (vlastně třech, jeden den byla ještě cesta) jsem se rozhodl. Nejsem tak slabý, abych pořád před něčím utíkal. Postavím se své přirozenosti čelem. Bude ale touha zabíjet silnější než já? Ne, určitě ne! Budu silnější, než čekám. Musím! Cestou domů jsem to vzal přes les – jestli mám být s Bellou, musím být připravený.
Znovu se vracím do Forks, již popáté. Vstříc své budoucnosti a ochoten přijmout vše, co mi osud – a Bella – přinese…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Povídka - Cesty do Forks - akakipi:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!