Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » Nessiin dárek od Miamam

24.12.2010 (12:00) • souteznipovidky • FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky • komentováno 0× • zobrazeno 1319×

Článek je ponechán v původní podobě, bez oprav.

Miamam

Nessiin dárek

„Tak Emmette, uhni přece! Tady se zdobí!“ mudrovala Alice a snažila se odstrkat Emmetta z dosahu girlandy, kterou chtěla pověsit. Emmett se tvářil hrozně zamyšleně a zapřel se proti Alici, aby s ním nemohla hnout.

„Mně se to líbí takhle,“ kývnul zaujatě na zacuchanou girlandu, která splihle visela a houpala se v průvanu sem a tam. „Vypadá to aspoň trochu strašidelně,“ zašklebil se tajemně a zvedl ruce, jako by chtěl někoho postrašit.

„Helloween už máme za sebou. Jestli chceš trochu hrůzy v tomhle domě, můžu ti utrhnout hlavu a postavit ji na krbovou římsu!“ vypískla Alice a tvářila se nanejvýš pobouřeně.

„Emmette, když už nepomáháš, tak uhni, nebo tě odnesu sama,“ hrozila Rose a Emmett se samolibě zašklebil.

„Tak pojď, kočičko. Ukaž, co v t…“ Vzduch se zavířil a Emmett najednou zmizel. Alice se zahihňala.

„Díky, kluci,“ špitla a pak se z venku ozvala rána a Emmettovo zavrčení.

„Nepruď, kocoure,“ zavrněl na Emmetta  Jasper a Edward se zasmál. Bylo slyšet další ránu a vrčení. Edward s Jazzem se venku snažili Emmetta umlátit sněhovými koulemi, ale ten statečně odolával.

„Co kdybyste byli trochu užiteční, kluci? Pojďte se mnou pro strom,“ ozval se Carlisle z verandy. Koulovačka hned ustala a Edward se rozběhl za Carlislem do lesa. V patách měl Jazze a Emmetta, který ještě sebral trochu sněhu a hodil ho Edwardovi za krk. Ten jen tiše zavrčel, ale už mu neoplatil.

Mezitím v kuchyni Bella s Esmé připravovaly slavnostní večeři. Neměla být nijak velkolepá, tak akorát pro Renesmé, Jacoba a Charlieho, který na chvilku přijde, aby pak zas mohl jet za Sue a tam s ní strávit zbytek večera. Nessie připravovala stůl a chvílemi se pro sebe potichu zasmála. Nemohla si odpustit představu, jak se všichni její upírci šklebí nad lidským jídlem, aby před Charliem aspoň trošičku snědli.

„Je to tak správně, mami?“ zavolala na Bellu. Bella si oprášila ruce od mouky do dřezu a šla do jídelny. Zastavila se ve dveřích a nadšeně si prohlížela stůl… nebo spíš slavnostní tabuli. Nessie vše tak krásně připravila, že to byl stůl jak z luxusního katalogu; plný stříbrných svícnů s bílými svícemi, fialkovými ozdobami, naaranžovanými větvičkami…

Bella se zamračila.

„Tobě se to nelíbí,“ špitla zklamaně Nessie. Bella zakroutila hlavou a pak se zasmála.

„Je to úžasné, Renesmé, jen jsem se trochu zarazila při představě, že by tu byla Alice dvakrát…“ Z venku, kde Rose s Alicí zdobily dům, se ozvalo nespokojené zaprskání.

„Je to dokonalé,“ dodala Bella a líbla Nessii na čelo.

„Bello? Nejsem si jistá… No, pojď se radši podívat, prosím,“ zavolala Esmé z kuchyně, kde to syčelo a čoudilo… Bella přiběhla do kuchyně a rychle z trouby vytáhla plech se sušenkami, které byly na uhel spálené a černě se z nich kouřilo. Nessie jí plech vyškubla a běžela ven, kde ho hodila do sněhu. Plech hrozivě zasyčel a zmlkl.

„Hm, sušenky asi nebudou!“ Rose seskočila ze střechy a udělala kotoul, než se postavila na nohy. Došla k Renesmé, která vytáhla plech ze sněhu a šťouchala do sušenek prstem. Ani se nepohnuly. Rose se spokojeně usmála, o jeden lidský blivajz míň.

„Bella má ještě jedno těsto…“ pípla nesměle Alice.

Rose obrátila oči v sloup. „To jsi jí musela říkat, že tyhle pravděpodobně spálí?“ řekla Rose otráveně. Alice jen pokrčila rameny a přeskočila střechu na druhou stranu, aby rozvěsila poslední světýlka a lucerničky.

„Huf,“ ozvalo se z lesa.

Nessie se otočila za zvukem a s úsměvem zírala mezi stromy, kde teď praskaly větvičky a vzduch se vlnil…

Mezi smrky se objevil Jacob a byl vymóděný k nepoznání. Renesmé pozvedla obočí a pomalu mu šla naproti.

„Nemusel jsi brát Alici doslovně. Ahoj,“ natáhla se k němu a políbila ho. Jacob se k ní musel pořádně sklonit ze své skoro dvoumetrové výšky. Nessie ale už půl roku nevyrostla ani o milimetr a tak zůstane jen o dva centimetry vyšší než její maminka.

Pohladil ji po vlasech a dal jí ještě malou pusu, než ji vzal za ruku a vracel se s ní k domu.

„Jo, a pak bych musel pořád poslouchat, že nemám ani na triko,“ zamručel Jake.

Nessie se pochybovačně podívala na jeho holou hruď a zasmála se. Aspoň kalhoty a boty měl Jake na sobě.

„Tak honem! Košili a sako máš nahoře u Nessie v pokoji!“ houkla Alice z okna a zas zmizela v domě. Jake si povzdychl.

Carlisle s ostatními už byli zpátky i se stromem, nádherně rostlým čtyřmetrovým smrkem, a snažili se ho dostat do domu neporušený.

„Doleva, doleva, pojďte teď – stát! Trochu doprava a dovnitř…“ Alice navigovala při vnášení stromu do haly, takže vstupní dveře byly úplně neprostupné.

Nessie jemně zatahala Jakea za paži a usmála se na něj. Vlezla Jakeovi na záda a políbila ho na šíji. Jake se zachvěl a rozběhl se kolem domu, až zastavil pod jejím oknem, které bylo otevřené. Nakrčil se a skočil dovnitř.

Renesmé se postavila na zem a objala ho. Chvíli tak spolu stáli a užívali si ticho. Pak se Nessie trochu odtáhla a vypadala, že nad něčím přemýšlí. Jacob jí jemně přejel prstem po čele a pozoroval ji.

„Nessie? Co se děje?“

„Nemám pro tebe žádný pořádný dárek,“ povzdechla si Renesmé. Jake se usmál.

„To nevadí. Ty jsi můj dárek.“ Krátce ji políbil a pak se otočil po pokoji a nevšiml si, že Nessie se tváří ještě zamyšleněji a nervózněji než před chvílí.

„Kde je ta košile? Ať zas Alice nešpačkuje, že zdržuju.“ Nessie přešla ke své šatně a vyndala Jakeovo sako i košili. Pak zas zmizela v šatně a Jake pochopil, že se šla sama převléct. Při představě, že vedle možná právě stojí nahá se trošku zarazil a v duchu si zanadával. To by mu Edward dal. Zaskřípal zuby a snažil se na nic nepatřičného nemyslet.

Otočil se k zrcadlu u dveří a snažil se vzpomenout, jak se váže uzel na kravatě. Málem si do uzlu zamotal prsty, když v odraze spatřil Nessii, jak k němu pomalu jde se skloněnou hlavou a drží na sobě ještě nezapnuté šaty. Metr od něj se zastavila a otočila se k němu zády.

„Můžeš mě prosím zapnout?“ špitla nesměle. Jake ztěžka polkl a přistoupil k ní. Viděl její záda a mohl si jen domýšlet… Ne. Nebude si domýšlet nic. Zamračil se a zapnul Nessii šaty. Trochu si odkašlal.

„Hm, měli bychom jít dolů pomoct ostatním, Charlie už tu asi bude každou chvíli…“

Renesmé jen kývla hlavou a vyšla z pokoje. Jacob se otočil k zcradlu a nabral do plic vzduch. Chvíli ho v sobě zadržel a pak prudce vydechl. Zatvářil se zmučeně.

„Na nic nemysli, pse!“ okřikl se tiše se a mířil na svůj odraz prstem. Prohrábl si vlasy a šel za ostatními.

Strom už stál v obřím stojanu v hale a kolem něj všichni, kromě Belly a Esmé, které ještě dopékaly druhou várku sušenek.

Edward se zatvářil otráveně.

„Alice, zas to tak nekomplikuj,“ zavrčel.

„Musí se to promyslet…“ chodila kolem stromu a mračila se. Jasperovi to stačilo, vyměnil si s Emmettem pohled a vrhli se na krabice se světelnými řetězy a ozdobami. Edward se k nim přidal a Alice ani nestihla nic říct, strom byl během minuty ozdobený.

Rose svítily oči a Alice zatleskala.

„Jo! Přesně takhle jsem si to představovala!“ zazubila se na Edwarda.

Bella prosvištěla halou a stoupla si na schody u vchodových dveří.

„Charlie už jede,“ zamumlala a vyhlížela policejní auto.

Edward, Emmett, Jasper a Carlisle se mihli na schodišti a za pár vteřin už zas stáli dole, upravení a v oblecích. Edward přešel k Belle a objal ji kolem pasu.

Charlie zastavil kousek od verandy a vypadal hodně nervózně, když na něj tak všichni čekali a prohlíželi si ho. Nesl dvě tašky nacpané dárky. Jeden malý mu vypadl do sněhu a Charlie zaklel, měl ale plné ruce, tak k němu přišel Edward a pomohl mu. Alice se chvíli zasnila a natěšeně se usmála.

Všichni Charlieho přivítali a vedli ho dovnitř. Pod stromkem se už nakupily dárky, Rose je nanosila, když si jí nikdo nevšímal.

„Ehrm… K vám asi jezdí Santové z celého světa,“ pronesl Charlie, když přidával své dary k té kupě pod stromem.

Bella se do něj zahákla a šli do jídelny, kde si už všichni sedali ke stolu. Nessiinu výzdobu teď doplnily mísy zakryté poklopy, sušenky a různé dobroty… Aspoň pro lidi.

Emmett se trochu zakřenil, ale Rose do něj pod stolem kopla.

„Myslel jsem, že jen chvilku posedíme, vždyť pak jedu za Sue,“ řekl Charlie a obezřetně pozoroval stříbrné poklopy. Esmé a Bella začaly odkrývat jídla a Jacob se tvářil čím dál víc hladově.

„Stačí, když ochutnáš, nikdo se tu dneska nebude cpát,“ řekla Bella a usmála se.

„Jasně, s plným žaludkem se špatně spí,“ zamumlal Jasper a Alice se zasmála.

Charlie se zamračil, ale nic neřekl.

Všichni si vzali od všeho trošku, upírstvo statečně chválilo Bellino a Esméino kuchařské umění, Nessie se zubila, protože jí většina jídel chutnala doopravdy a nemusela nic předstírat. Jacob toho zhltl nejvíc ze všech, úplně se rozplýval nad tím, co jedl a Bella jen kroutila očima.

Po večeři se Charlie omluvil, že už pojede do La Push.

Alice mu zpod stromu vybrala dárky pro něj i pro Sue se Sethem a všichni ho vyprovodili k autu, Charlie totiž nebyl s to pobrat všechny balíčky.

„Tak a co teď? Teda až vydávím tu večeři?“ zeptal se Emmett, když Charlieho auto zajelo za zatáčku, a dostal od Rose pořádný pohlavek, až to zadunělo.

„Au! Teda né, že by to jídlo bylo špatný, Bello – au! Au! Rose nech toho, ještě si zlomíš nehet…“ Nessie se smála, až šla do kolen a Jacob ji zachytil, aby se úplně nevyválela ve sněhu. Rose si zkontrolovala nehty a pak, když zjistila, že jsou v pořádku, pokračovala s lynčováním Emmetta, až ho dostrkala do lesa, kde oba po chvíli zmizeli.

Všichni se pomalu rozcházeli po domě, jen Nessie s Jakem ještě byli venku. Renesmé už se docela uklidnila a jen chvílemi se pochichtávala.

„To jídlo nebylo vůbec špatný, hihi,“ představila si, jak Emmett jí cokoli a vidí v tom bahno ze dna kaluže a zase se malinko zasmála.

„Pojď dovnitř, je zima,“ řekl s úsměvem Jake.

Nessie se na něj zamyšleně zadívala a zavrtěla hlavou.

„Jen si vezmu něco na sebe. Chtěla bych se projít. Počkej tu,“ špitla Nessie a odešla. Za chvíli se vrátila a na sobě měla kabátek s kapucí.

Jacob ji vzal za ruku a vedl ji do lesa. Šli po pěšině, mlčky, každý se svými myšlenkami. Po půl hodině došli na malý palouk u řeky. Sedli si tam na jehličí pod huňatý strom, jehož větve nepropustily sníh na zem.

Jacob pozoroval líný proud řeky, která byla na okrajích zamrzlá, když se k němu Renesmé naklonila a natáhla k němu opatrně ruku. Překvapeně se k ní otočil a ona zaváhala, pak ale pohyb dokončila a pohladila ho po tváři. Jake ji chvíli pozoroval, pak zavřel oči a povzdychl si. Renesmé si k němu přisedla blíž a nepřestávala ho pomalu hladit.

Přejela mu prsty po obočí, nose, pod očima… Zarazila se a pak se dotkla jeho rtů. Otevřel oči a opatrně ji nadzvedl, aby ji posadil na svůj klín. Hladil ji po zádech a objímal. Nessie se mu opřela hlavou o rameno a něco si broukala. Kolébal ji a měl strašně krásný pocit…

Nessie náhle zajela rukou pod sako, rozepla mu knoflíček u košile a hřála si o jeho hruď ruku. Jake na chvíli zadržel dech, a stiskl pevně čelisti. Nessie si myslela, že je to chladem z jejích rukou a tak ho chtěla ještě trošku poškádlit. Rychle rozepla další knoflíčky a položila mu obě dlaně na břicho.

Jacob se na ni zkoumavě podíval a přemýšlel, jestli má Nessie aspoň tušení, co to s ním dělá.

Renesmé zvedla hlavu a zubila se na Jakea, ale když viděla, jak se tváří, úsměv jí pomalu zmizel z tváře a nahradil jej zvláštní výraz. Těkala pohledem mezi jeho rty a očima. Podívala se stranou a leskly se jí oči. Jacob se polekal.

„Nessinko? Co se děje?“ ptal se starostlivě a hladil ji po tváři. Renesmé polkla a jedna slza jí přetekla přes řasy.

Nadechla se, jako by chtěla něco říct, pak zas ztěžka vydechla a zamračila se. Podívala se letmo na Jacoba a nepatrně zavrtěla hlavou. Jake to sledoval se stoupající nervozitou, nechával ale Nessii čas, aby dokázala říct, co potřebuje.

„Sakra! Jem husa!“ sykla tiše Nessie, kopla botou do sněhu a pak se zprudka podívala na Jakea. Oči jí svítily a kousala si spodní ret. Pak, jako by se odhodlala, zvedla ruku k Jakeově tváři a s pohledem plným očekávání ji na něj položila.

„Ach!“ vydechl Jacob tiše a se skelným pohledem pozoroval, co mu Nessie poslala v myšlenkách za obrazy…

Polibek... Blízkost... Horko…Polibek… Ještě…

Se zaúpěním přerušil Nessiin dotek a přitiskl své rty na její. Díky jejím obrazům cítil takovou spalující touhu… A ona ho chtěla, zalykal se radostí…

Renesmé se mu posunula na klíně a sedla si na něj obkročmo, nepřestávala ho líbat. Rozepla mu i zbylé knoflíčky na košili a tiskla se k jeho horkému tělu, hladila ho po břiše a zádech. Jacob jí mezitím svlékl kabát a hladil ji na bocích. Přerušil jejich polibek, ale neodtáhl se, pozoroval Nessiin výraz, když rukama našel zip na šatech a pomalu je začal rozepínat. Nessie se začervenala, ale pak se její pohled rozostřil a ona se na něj podívala tak toužebně, že neodolal a začal ji znovu líbat. Jeho ruce a tělo byly tak horké, že Renesmé ani nevnímala, jak se okolí ochlazuje s nadcházející nocí.

Opatrně jí svlékl šaty z ramenou a přitiskl ji na své tělo. Nessie se jej opět dotkla rukou a poslala mu obrazy, jak si lehají na kabát…

Rozprostřel kabát na zemi a Nessie si na něj lehla. Rukama nejdřív zakrývala své nahé tělo, když ji ale Jacob ruce pomalu odstrčil, nebránila se. Bázlivě ho pozorovala.

„Jsi tak nádherná, Renesmé…“ Nessie se začervenala a zatahala ho za lem košile. Jake se pomalu naklonil nad ni a jemně ji políbil. Pak se na ni vážně podíval.

„Miluji tě, Nessie, tak moc, že to snad ani nedokážeš p-“ Nessie mu svá ústa přitiskla na ta jeho a přitáhla Jakea na své tělo…

Myslela na to dlouho,  ale chtěla se dát Jakeovi právě teď, v tuto chvíli, potřebovala ho tak úporně, až ji to fyzicky bolelo. A Jacob ji chtěl tolik jako ona jej, viděla to na něm. Usmívala se a tekly jí slzy štěstí.

„Tohle bude můj dárek pro tebe a od tebe zároveň. Jacobe, lásko,“ zašeptala Renesmé. Jacob se jí zadíval do očí, políbil ji a pak se jeden do druhého ponořili s něžností a touhou, že přestali vnímat okolí…

Edward stál na kraji lesa a nemohl přeslechnout jejich naléhavé myšlenky. Stál, mračil se a nevěděl, co dělat. Bella k němu došla a objala ho.

„Hlavně to nekaž,“ řekla a povzdechla si. Podíval se na ni nechápavě a zamračil se ještě víc.

„Ty snad víš?...“ zašeptal zlomeně. Bella se na něj podívala.

„Nic mi neřekli, jestli myslíš tohle… Ale je to na nich vidět. Jsi tak zabraný do zkoumání myslí, že nevidíš gesta?“ zeptala se. Edward sklonil hlavu.

„Chodí kolem sebe jak magnety, snaží se krotit, ale stejně je mám prokouknuté. Dřív nebo později by to tak stejně dopadlo. Pojď, necháme jim to soukromí,“ vzala Edwarda za ruku a naznačila směr jejich chaloupky.

„My si zas užijeme to své… soukromí,“ špitla mu do ucha a Edward ji vzal do náruče a běžel s ní k jejich domovu.

Autor: souteznipovidky, v rubrice: FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky

Sdílet

Diskuse pro článek Nessiin dárek od Miamam: