Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky » Najtipnejšia hláška pri... - Martina 15

27.05.2010 (18:30) • 4dd4 • FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky • komentováno 0× • zobrazeno 5092×

Najvtipnejšia hláška pri…

Náš vztah s Edwardem každým novým měsícem nabíral na vášni a chtíči. Oba jsme si přáli spolu prožít své poprvé. Byla jsem až přespříliš smířená s tím, že se to v nejbližší době stane, byla jsem, jak se patří připravená. Jen Edward se poslední dobou choval velmi rozpačitě a na téma sex se se mnou odmítal bavit. Před nedávnem, když měl zrovna slabou chvíli, se mi smířil s tím, že se bojí toho, že ztratí svoji čistotu a už se nikdy více nedostane do nebe. Marně jsem mu vysvětlovala, že není žádná jeptiška a nemusí držet celibát až do smrti, která ho stejně možná nikdy nedostihne. Tehdy se velice urazil a naštvaně vyskočil z okna. Hned na to se z venku ozvala děsivá rána, která připomínala srážku naší Země s Jupiterem a při představě, že to způsobil Edward, to bylo stejně tak nemožné. Vyklonila jsem se z okna a zděsila se při pohledu na mého upířího miláčka ležícího obličejem zabořeným v hlíně. Dnes se jeho zvířecí instinkty moc neuplatnily. Samým rozrušením z našeho předchozího rozhovoru zapomněl, že neskáče ze dveří, ale z několikametrové výšky, kde je potřeba přistát na špičkách.

Další den přišel s děsivým argumentem, že pokud chci, aby se se mnou pomiloval, musím si ho napřed vzít. Byla jsem tak silně zmítaná jeho dokonalým tělem, že jsem k tomuto děsivému činu svolila. Přípravy trvaly pár měsíců, ale naštěstí si vše na starost vzala Alice. Charlie s mým počínáním nebyl příliš nadšení a při každé příležitosti mi to dal jasně najevo. Edward se celé ty měsíce nadšeně třásl z představy, že mě bude moci pojmout za svou ženu.

Naše svatba byla jako vystřižená z filmového plátna. Všude kolem létaly bílé holubice, dům Cullenových byl provoněn fréziemi a růžemi a stoly se prohýbaly pod velkými podnosy s nejrůznějším jídlem, které pro mou budoucí upíří rodinu nehrály žádnou roli. Bála jsem se toho dne, ale nakonec se vše ukázalo tak, že můj zoufalý čin je správný, protože my k sobě s Edwardem patříme. Rozhodli jsme se, že na žádnou svatební cestu jet nechceme, a proto nám zbývající část Cullenů uvolnila dům na celé dva týdny, abychom se mohli plně oddat víru manželských povinností.

Teď tu stojím ve sprše a na mé tělo dopadají ledové kapky, které se marně snaží zklidnit mou rozžhavenou pokožku. Na tento okamžik jsem se těšila celý rok. Celý rok jsem doufala, že s Edwardem náš vztah završíme největším důkazem lásky. Netrpěla jsem příliš velkou nervozitou jako Edward. Jen jsem si zoufale přála, aby se naše těla spojila v jedno. Toužila jsem po jeho blízkosti, po jeho silných pažích, které mě v tom okamžiku budou pevně svírat v náručí. Chtěla jsem se pod ním prohýbat rozkoší, kterou mi bude způsobovat.

Naposledy jsem se prohlédla v zrcadle a vstoupila do Edwardova pokoje, který je ode dneška i mým královstvím. Všude byly poházeny okvětní lístky růží a v každém rohu místnosti svítily tři velké svíce.  V celém pokoji svítilo tlumené světlo a mně se pod tou nádherou podlamovala kolena. Edward ležel na prostorné posteli v bělostné košili, která obepínala jeho mužnou hruď a v černých kalhotách, ve kterých měl úžasný zadek. Když mě spatřil, dychtivě se posadil a jeho oči zčernaly touhou. Tento čin mě potěšil tak, že se má tvář roztáhla do zářivého úsměvu. Uvědomila jsem si, že na sobě mám jen osušku a kalhotky, které jen spoře zakrývají mé tělo, a začervenala jsem se.

Edward přešel celou místnost až ke mně a vzal mě do náruče. Něžně mě svíral ve svém objetí a přenesl mě na tu honosnou postel, která lehce klesla pod mou vahou. Můj manžel na nic nečekal a začal vášnivě plenit má ústa, která se mu sama nabízela. Přála jsem si, aby mi byl co nejblíže, a proto jsem se k němu tiskla ještě víc.  Zaplétala jsem mu prsty do vlasů, slastně vzdychala a snažila se ho zbavit přebytečné košile. Celé mé tělo se otřásalo pod silnou vlnou vzrušení a tak se i mé prsty lehce chvěly a já měla značné problémy s rozepínáním knoflíčků. Naštěstí mi pomohl a košili si sám svlékl. Hladila jsem ho po hrudi, zarývala mu nehty do ledových zad a prosila, ať mě dál nemučí a koná to, co má konat.

Pomalu mi začal sunout osušku níž a tak se mu naskytl pohled na má ňadra. Slastně zavrčel a začal je jemně laskat ve svých dlaních. Postupoval stále níž a odhodil tak osušku od kouta. Mé tělo zakrývala poslední část oblečení a já věděla, že on se rozhodl a nebude mě dál trápit.

Pomaly mi stáhl kalhotky a hlasitě zalapal po dechu, i když to nepotřeboval. Věděla jsem, co za nemilé překvapení spatřil. V tu samou chvíli jsem i já zanaříkala nad svou hloupostí. Edward se na mě zmateně podíval, ale stále těkal pohledem mezi mým obličejem a klínem.

„Co je to?“ Zeptal se na otázku, která byla v tuto chvíli naprosto zbytečná. Přece nemůže být tak málo inteligentní a nevědět, co ho tak překvapilo.

„Můj pás cudnosti,“ řekla jsem prostě a čekala na jeho reakci, která na sebe nenechala dlouho čekat.

„Proč ho máš? Kde jsi k němu přišla?“ Hořel zvědavostí a jeho oči přímo dychtily po těchto informacích.

„Když jsem přijela do Forks, chtěl si mě Charlie nějak pojistit. Nechtěl, abych dělala nějaké hlouposti, a proto mi násilím nasadil toto. Dědí se to u nás už celé generace. Teprve v osmnácti letech jsem dostala klíček s tím, že to mám odemknout až tehdy, když budu chtít prožít své poprvé,“ pronesla jsem do dusného ticha.

„Tak mi dej ten klíček a můžeme pokračovat,“ šeptnul Edward vzrušeně a popoháněl mě rukou.

„To je ten problém. Já ho zapomněla doma,“ zakřičela jsem hystericky a zakryla si oči dlaní.

„Belli, můžeš mi říct, na co myslíš, že zapomeneš na něco tak důležitého? No nic, tak zajedeme k vám domů a vyzvedneme ho.“ Tvářil se jako velkolepý vědec, který našel řešení složité rovnice. Zvedl se z postele, poklepal na mou železnou chloubu a povzdychl si. Vytáhl mě na nohy a hodil po mě župan. Rychle jsem si ho oblékla a společně jsme vyběhli k autu. Edward ve vteřině nastartoval a vyrazil směr můj starý domov.

V mém pokoji jsme prohledali každičký koutek a až ve spodní zásuvce psacího stolu jsme našli to, co jsme tak nutně potřebovali. Edward šťastně zavrčel, popadl mě do náručí a odvezl mě zpět k nim domů.

Rychle jsme vyběhli schody a vskočili do postele, kde ze mě Edward strhl župan a následně hledal zámek od mé železné ozdoby. Když ho konečně našel, zuřivě zanaříkal. S hysterickým výkřikem se zhroutil zpět do peřin a já se nad něj vystrašeně naklonila.

„Co se děje? Ty mě nechceš?“ Zeptala jsem se zmateně, ale zároveň smutně.

„Chci tě strašně moc, ale ten zatracený klíč do toho zámku nepasuje. Do háje už se vším,“ zanaříkal znovu a já se na něj soucitně usmála. Požádala jsem ho, aby mi půjčil svůj telefon a rychle jsem vytočila Charlieho číslo.

„Haló, kdo je tam?“ Ozvalo se ze sluchátka hned po druhém zazvonění.

„Kde je ten klíč od toho pásu, tati?“ Křičela jsem smyslu zbavená do telefonu a už dopředu odmítala jakékoliv omluvy.

„Bellinko, uklidni se. A není na tom klíčku něco napsáno?“ Zeptal se zvědavě a já cítila, jak začínám rudnout zlostí. Vyčkávavě jsem se podívala na Edwarda, který zaujatě pozoroval ten zpropadený klíč. Když prozkoumal snad každý nepatrný detail, upřel na mě své hnědozlaté oči. „Schránka,“ zašeptal a já cítila, jak uvnitř mě vše vzplanulo velkým hněvem.

„Je tam nápis schránka. Děláš si srandu, že ano? Jak si mohl tati?“ Křičela jsem na svého otce a zároveň bušila do Edwarda hlava nehlava a on se mým zuřivým úderům snažil marně vyhýbat. Když už jsem se znovu napřahovala, že ho přetáhnu přes hlavu, pohotově se schoval pod peřinu a odmítal vylézt.

„Ach děti moje. Já ty klíčky zaměnil. Přece víš, že naši starou schránku už nepoužíváme a já to nějak popletl. Ale neměj strach, mám ho tady sebou v Austrálii,“ snažil se mě uklidnit, ale mé tělo jaksi vypovědělo službu. Poslední, co jsem zaznamenala, byl Edwardům přidušený smích vycházející zpod přikrývky, který mě naštval snad ještě více. Chtěla jsem se zvednout a jít mu dát co proto, ale nějak se mi zamotaly nohy a já upadla na zem. Zrovna do místa, kde hořela svíčka. Ta zpropadená svíce mě připravila o všechny mé dlouho pěstěné vlasy a zároveň Edwarda, který se mnou i přes nepřítomnost pásu cudnosti odmítal spát.

Autor: 4dd4 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné » Soutěžní povídky

Sdílet

Diskuse pro článek Najtipnejšia hláška pri... - Martina 15: