Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Lekce života

V jídelně

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Lekce života

Aneb Jak Edward coby začínající student k orgasmu přišel

O jedné praktické výchovné lekci od Carlisla

Varování: Povídka má velmi lechtivý charakter. Může způsobit červenání a smích. Vstup jen na vlastní nebezpečí

Povídku věnuji všem, které se mnou včera vymýšlely všechny ty blázniviny. Jmenovitě Popoles, jejíž hlášky mě dostaly nejen do kolen, Pegi1, Janě02, martiskovi a samozřejmě nesmím zapomenout na Ajjinku, která to všechno vlastně spískala. Holky, tohle je i vaše dítě :-)

Chtěla bych také poděkovat Dorianně, jejíž komenty mě vždycky strašně potěší. Díky, Dori.

17.11.2009 (14:00) • AliceBrandon • FanFiction parodie • komentováno 5× • zobrazeno 13160×

 

Lekce života aneb Jak Edward coby začínající student k orgasmu přišel


 

Edward se na tu hodinu těšil jak malej Jarda. Netrpělivě stepoval před dveřma Carlislovy pracovny. Konečně se dveře otevřely a Carlisle ho netrpělivým mávnutím ruky pozval dál. Byl naštvaný, že se musí s tím sedmnáctiletým klackem zabývat. To se to nemohl naučit sám? Třeba z filmů na Hustler Canal? To ho snad platí úplně zbytečně?

Mávnul ke křeslu a Edward se do něj rychle zabořil. Rukama úlisně hladil jeho opěrky.

„Nevomakávej to křeslo. Přinesl sis pomůcky?“ štěknul na něj netrpělivě.

Edward kývnul a z tašky vyndal kapesníky, máslo a ochranný kryt na obličej.

„Na co máš to máslo?“ zeptal se teď trochu zvědavě Carlisle.

„Nesehnal jsem gel, tak to mám místo toho,“ přiznal se Edward zkroušeně.

Carlisle jen nevěřícně zakroutil hlavou. „Tak začnem. Nasaď si ochranný kryt.“

Edward si na hlavu zavěsil to divné plexisklo. Srážel se na něm jeho vzrušený dech. I Carlisle si nasadil kryt. Také vklouzl do ochranného pláště.

„Rozepnout kalhoty,“ nakázal. Ozval se zvuk zipu. V Edwardových rozechvělých rukách se ale zadrhl. Bezmocně s ním lomcoval.

Carlisle jen kroutil hlavou. Ten kluk je vážně nemehlo. Je mu sto osm a neumí si rozepnout kalhoty. Odstrčil mu ruce a prudce trhnul. Od Edwarda se ozvalo zakňučení. Zřejmě se tam připletlo něco, co nemělo.

„Nebuď měkkota,“ odfrkl si Carlisle.

Ale to Edward nebyl, protože z jeho kalhot se jako péro vymrštilo jeho... ehm péro?

„Teď bys měl použít gel. Takže je asi čas na to tvoje máslo,“ Carlisle byl sám zvědavý, jak se s tím popere.

Edward rozbalil čtvrtkilové AB máslo, z kapsy vytáhl příborový nůž a uřízl z másla tenký proužek. Ten pak položil na vrcholek svého obelisku. Chvíli zíral na tu žlutou hmotu, která si tam jen tak ležela. Ne a ne se rozpustit.

„Ty vrtáku,“ Carlisle mu plesknul jednu za ucho. „Jsi studenej, to se nerozpustí nikdy. Ech, ty jsi vážně beznadějnej.“ Carlisle otevřel zásuvku svého stolu a vytáhl válcovitou lahvičku. „Na, pujč si můj. Ale jenom dneska, hezky si pořídíš svůj vlastní.“

Edward zvědavě šáhnul po lahvičce. Odstranil průhledné víčko a chvíli zkoumal, odkud to vyteče. Nakonec zjistil, že když se to nahoře zmáčkne, po straně to vystříkne vazkou hmotu. Ještě že má ten kryt. Vytáhl jeden z kapesníků a utřel si výhled i máslo ze svého macka.

„Tak už to tam nastříkej,“ pobízel ho Carlisle netrpělivě. Za chvíli se měla vrátit Esme. A on se tady zabejvá tím zaostalým puberťákem.

Edward tedy udělal, co se mu řeklo. Akorát se nějak nemohl trefit, takže vazká hmota byla všude kolem jen ne tam, kde jí bylo třeba. Znovu dostal pleskanec za ucho.

„Puč mi to,“ řekl Carlisle a vytrhl lubrikant z Edwardových kluzkých prstů. Párkrát zmačknul a bylo to.

„Tak, teď pokud jsi pravák – jsi pravák ne? – takže uchopíš to do pravé ruky. Trochu níž. Ještě. Ne, to je moc.“ Carlisle si znovu povzdechl a upravil Edwardovo držení. „Tak a teď začneš pohybovat rukou nahoru a dolu. No nečum na mě a dělej. Nahoru. A dolu.“

Edward se snažil, ale jeho kapřík se mu v ruce tak mrskal, že mu za chvíli vyklouzl z prstů.

„Ježiš, ty jsi nemehlo. Utři si ruce a začni znovu.“

Edward šahnul po kapesníkách, chvíli se s nima potýkal, nakonec jeden vytáhl. Ten se mu však hned přilepil na ruku. Když se ho Edward snažil odlepit, roztrhal se a na Edwardových rukou zůstaly bílé papírové cucky.

Carlisle jen protočil oči a podal Edwardovi svůj látkový kapesník. Edward si pečlivě osušil ruce. Všiml si, že Esme na kapesník vyšila monogram. Snažil se ho Carlislovi vnutit zpátky.

„Nech si ho. Si myslíš, že do toho teď budu smrkat?“ utrhl se na něj Carlisle. „Tak dělej, pokračuj. Nahoru. A dolu.“ Carlisle chvíli sledoval Edwardovo snažení. Je to vážně střevo, říkal si. Vytáhl pravítko a plácnul Edwarda přes prsty. Ten syknul a strčil si je do pusy.

„Máš to v blbým úhlu, počkej,“ řekl Carlisle a odkráčel ke svému stolu. Chvíli v něm hrabal a pak se vrátil s úhloměrem. „Musíš to mít minimálně v pravym, vidíš? Ale může to být i víc, ale směrem dolu, takhle, vidíš?“ Carlisle upravoval Edwardovu úsečku do požadovaného úhlu. „Nejlepší to je, když tam máš tak  sto dvacet, sice to trošku bolí, ale pak to stojí za to. Haha. Chápeš. Stojí za to. No nic, nečum tak blbě a pokračuj.“

Edward se toho zase chopil. Natáhnul tam sto dvacet. Měl pocit, že si ho zlomí. Skrz slzy bolesti se kouknul na Carlisla, jestli to dělá dobře. Ten na něj jenom kývnul.

„Tak jedem, nahoru. Dolu. Nahoru. Správně.“

Edward byl celý rozrušený z toho, že ho Carlisle pochválil, že to zmotal a udělal dvakrát nahoru. Bolelo to jako prase. Měl pocit, že si ho snad urval. A za ucho mu přilít další lepák.

„Ježiš, ty si hovado. Pusť mě k tomu. Takže chytnu tady, vidiš? A pak nahoru až sem, tadyhle přes to, jasný? A pak zase dolu až sem, vidiš to? Tady na tom místě trochu přitlačíš. A pak jedeš zase nahoru. Jo? Takhle. A dolu. Takhle.  A zase. A potom můžeš začít trochu zrychlovat. Takhle. Jako kdyby si protřepával sprej. Pochopils to?“ Carlisle se konečně podíval Edwardovi do obličeje.

Ten seděl zvrácený v křesle a hlasitě vzdychal. Carlisle se tak naštval, že ho Edwardovi sevřel jako ve svěráku. Edward vypoulil oči  a vydal ze sebe mocný výkřik a to druhý, co zní skoro stejně, taky.

„Tak člověk se tady snaží tě něco naučit a ty nakonec ani nepřiložíš ruku k dílu a necháš se tady obskakovat?“ Carlisle byl zlostí celý bílý, svým, teď už Edwardovým kapesníkem si utíral hledí. Potom ho po Edwardovi mrsknul. Ten ho sice sebral, ale v podstatě neměl co utírat. Carlisle ho za límec postavil a s trhnutím mu zapnul zip. Edwardovi přitom neuniklo zakňourání ale řev jak od raněného bizona. Teď už bylo naprosto jisté, že se tam připletlo něco, co nemělo. Carlisle ho stále rozzuřený vypakoval ze dveří. Ty se pak před Edwardem s prásknutím zavřely. Pak se ještě na chvíli otevřely a na chodbě vedle Edwarda přistály papírové kapesníčky a čtvrtkilové AB máslo.

Edward trochu fňukal a přes kalhoty si třel toho svého tuňáka. Carlisle mu to sice všechno ukazoval, ale on polovinu z toho ve slastném obluzení nevnímal. Asi by to potřeboval vysvětlit ještě jednou.

Ze zdola uslyšel klapnutí dveří a Esmino veselé prozpěvovaní. Esme byla mnohem trpělivější než Carlisle. Edward rychle zvedl kapesníky i máslo.

Usmál se a vykročil dolů ze schodů.

„Esme, měla bys na mě chvilku?“

 

 

Shrnutí

Autor: AliceBrandon (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Lekce života:

 1
5. betuška
02.01.2016 [18:54]

neuveriteľný nápad... Emoticon Emoticon Emoticon

4. terezie
09.12.2015 [21:57]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. AlenaCullen
02.11.2011 [22:35]

AlenaCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. mňamka
02.11.2011 [17:24]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. KatarinaCullen
02.11.2011 [17:15]

KatarinaCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře