Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction parodie » Bella o koze, Edward o voze

17.04.2011 (15:00) • alfa • FanFiction parodie • komentováno 19× • zobrazeno 7196×

Chcete vědět, co je absurdní drama? Podívejte se sem.

Je horké zářijové odpoledne. Bella sedí na dřevěné lavičce před nádražím a každou chvíli se podívá napravo. Po chvíli přichází Edward a sedá si vedle ní.

Edward (usměje se): Dobrý den.

Bella: Dobrý.

Edward: Proč tu tak sama sedíte?

Bella: Čekám na odvoz.

Edward: Ach tak.

Bella: A vy?

Edward: Jen jsem si za vámi přišel sednou. Líbíte se mi.

Bella (znuděně): Hm.

Trapné ticho.

Edward: Jak se máte?

Bella: Špatně. Mike Newton mi nechce dát pokoj a neustále se mě snaží pozvat na školní ples.

Kdybyste znal nějakou metodu, jak odmítnout kluka a neurazit ho, tak by mi to opravdu pomohlo.

Edward: Já se mám také špatně. Nemohu vám číst myšlenky.

Bella: No, ale asi žádnou neznáte. Nic takového bohužel neexistuje.

Edward: Většinou se lidé zděsí, když říkám, že čtu myšlenky, ale vy ne. Jste úplně jiná, slečno.

Bella: Také potřebuji nějak odmítnou Tylera. Od té doby, co mě srazil autem, si myslí, že mi to musí nějak vynahradit. Ale já vůbec nechci jít na ten ples.

Edward: A pokud lidé neutečou při zmínce čtení myšlenek, tak na sto procent utečou, když jim prozradím, že jsem upír. Je mi už přes sto let. Doufám, že vám to nevadí.

Bella: Samozřejmě ještě Erik. Pořád soutěží s Mikem o to, který z nich mě dřív dostane. Vůbec nechápou můj nezájem a nechtějí přestat.

Edward: Jó, bylo to krušných sto let. Žiju se mými adoptivními rodiči, dvěmi nevlastními sestrami a bratry. Chodí spolu. Povím vám, je to hrůza to v noci poslouchat. Nevím, co je horší, jestli zvuky nebo myšlenky. Víte, já je slyším, jelikož upíři mají velmi dobrý sluch.

Bella: Jessica by chtěla chodit s Mikem a nemluví se mnou, protože si myslí, že jí ho chci přebrat. Ale jak jí ho můžu přebrat, když jsem s ním ani nikdy nechodila a vůbec o něj nemám zájem?!

Edward: Také jsem velmi rychlý. Kdybyste mě chtěla vidět běžet, tak by to nešlo. Tak moc jsem rychlý. No, není to pozoruhodné?

Bella: Sice jsme se s Mikem jednou políbili. Vlastně i s Ericem. A to s Tylerem nebyla ani pořádná pusa... Každopádně nikoho Jessice přebrat nechci. Nemůžu za to, jak na mě kluci letí. Pořád Jess tvrdím, že kdyby si nechala udělat tu plastiku prsou jako já, tak by po mně Mike ani nevzdechnul. Jenže ona mě absolutně neposlouchá! A potom se může divit, proč ji žádný kluk nechce. Moje rady jí nejsou dost dobré!

Edward: Ale co je nejzajímavější – na slunci se třpytím. Vypadá to úžasně. Někdy, až bude svítit slunce, vám to mohu ukázat... Ale proboha! Jsem já to blbec. Vždyť právě svítí slunce a já se zapomněl třpytit! Ihned to napravím.

Edward se začne třpytit.

Bella: A jako by toho nebylo málo, tak je do mě zamilovaný Jacob. Vím o něm, že je vlkodlak, ale on neví, že já to vím... A nemohl byste něco udělat s tím třpytěním? Bolí mě z toho oči.

Edward: Celá naše rodina se živí krví zvířat. Nemůžeme jíst lidské jídlo. Třeba vidíte ty jahody támhle na stromě? Ty taky nemůžeme jíst. Prostě vůbec nic. Mimochodem, ta moje záře je úžasná, viďte.

Bella: Proto tu teď čekám na odvoz do Port Angeles, abych měla výmluvu, proč jsem nešla na ten ples. V Port Angeles si zajdu nejdřív do knihkupectví. Chtěla bych si koupit Upíří deníky. Moje spolužačka Angela mi vyprávěla, jaký je to skvělý příběh, ale já tomu moc nevěřím. Ta kniha musí být úplná blbost. Upíři přece ani neexistují! No, a potom si zajdu do obchoďáku koupit nějaké oblečení. Trička, mikiny, kalhoty...

Edward: Další výhodou upírství je paměť. Nic nezapomenu a jsem mimořádně vnímavý.

Bella: ... tanga, podprsenky, ponožky, punčochy, sukně, šaty, saka, košile, blůzy, halenky, kabelky a šperky. Pak si zajdu na masáž...

Edward: Aby jste si nemyslela, že se jen vychloubám, tak vám něco řeknu. Nejsem bohužel jediný upír, který má schopnost. Vlastně je to dost běžné. Například moje sestra Alice vidí budoucnost.

Zazvoní telefon.

Bella: Nezvoní vám telefon?

Edward: Nezvoní.

Bella: Zvoní. Jsem si jistá. Vždyť to slyším.

Edward (otráveně): Když jinak nedáte...

Edward zvedne neochotně telefon a poslouchá.

Edward: Hm. Hm. Ano. Hm. Určitě? Jsi si jistá? No to je úžasné! Hned jí to řeknu.

Položí telefon.

Edward: To byla moje sestra Alice. Měla vizi a viděla, jak se mi dva jednou vezmeme a budeme mít trojčata. Myslel, že nemohu mít děti. Je to skvělá zpráva!

Bella: No jo, jasně. Kde jsem to skončila? Aha, už vím. Dále si zajdu na manikúru, pedikúru, do kadeřnictví a do drogérie. Pokud to stihnu, tak si ještě zajdu do kina. No, a to by bylo asi tak všechno. Vím, moc toho není, ale v Port Angeles se víc věcí prostě dělat nedá.

Edward: Děti budou určitě krásné po vás. Velmi vám to dnes sluší.

Na obzoru se objeví slon. Pomalu se přibližuje a nakonec zastaví u lavičky.

Slon: Kdo si objednal to taxi?

Bella: Já!

Edward: Vy?

Slon: Ona?

Bella: Ano, já.

Edward: To už musíte jet?

Bella: Samozřejmě. Můj odvoz je tady.

Edward: Tak dobře. Nechcete se někdy ještě sejít? Moc dobře se mi s vámi povídalo. Umíte skvěle naslouchat.

Bella: Kdepak! To mně se s vámi báječně povídalo! Jste úžasný posluchač.

Edward: Ale jděte, vy lichotnice! Sejdeme se tedy?

Bella: Bezpochyby.

Edward: A dáte mi na vás nějaký kontakt?

Bella: Jistě. Můj email je nesnasimupiryavsesnimispolecne@gmail.com

Edward: Dobře. Očekávejte email od prostetujiprotiplastikamprsou@hotmail.com, tedy ode mě.

Bella: Budu se těšit.

Edward: Já také. Na shledanou.

Bella nasedne na slona a po chvíli zmizí v dáli.

Autor: alfa (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction parodie

Sdílet

Diskuse pro článek Bella o koze, Edward o voze: