Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Zrdcadlo je lhář...

1.Anik-Breaking


Zrdcadlo je lhář... Život Rosalie Haleové - poslední 4 dny před přeměnou v upíra a to co řekla když zjistila co se ji stalo ...

HUDBA

 

Zrcadlo je lhář...


Píše se rok 1928. Je podzim listopad

Jmenuji se Rosalie Haleová. Je mi osmnáct let . Zítra se mám vdávat mým nastávajícím je velmi vlivný a bohatý muž jménem Roys King. Jsem ta nejkrásnější holka pod sluncem, druhá taková jako já není …

 

„Mamá, mamá  podívej se na mě, nikdy jsem neviděla tak krásné šaty a jak mi sluší. Maminko já jsem tak krásná.“ rozplývala jsem se sama nad sebou. Na sobě jsem měla nádherné stříbrno-bílé šaty na ramínka. Byly dlouhé až na zem a měli k sobě dlouhý sněhově bílí závoj a vlečku. Vypadala jsem jako princezna.

„Ano dceruško ty šaty ti moc sluší. Děvenko moje, jsi ta nejlepší dívka na světě kterou si může Roys vzít. Budeš i stejně dobrá matka a manželka, jsem na tebe tak pyšná Rose.“ řekla mi máma. No jo to je celá ona. Ona se alespoň mohla vdát z lásky já, já ne, já si musím vzít jeho. Bankéře a velmi bohatého muže Royce Kinga. Ovšem jak maminka vždy říká. Rodičům  se neodporuje.

„Já vím mamá jsem tak dokonalá. Vezmu si je Madelaine.“

„Dobrý výběr slečno Haleová, v těch šatech jste ještě krásnější.“ řekla mi Madelaine.

„Mamá nemám boty,musíme se stavit ještě ke kramářce.“ Řekla jsem a tak když mi Madelaine zabalila šaty a my je zaplatily vydali jsme se na roh Rengine ke kramářce. Zrovínka jsme vcházely a to už nás kramářka zdravila.

 

„Slečno Haleová co si budete dnes přát?“

„Potřebovala bych prosím vás krásné lodičky na mou svatbu.“

„Tyhle by vyhovovaly?“řekla a z pod pultu vytáhla krabici a z ní vytáhla sněhově bíle lodičky na vysokém podpatku které byly posety miliony stříbrných třpytek. Div jsem nad nimi neslintala .

„Vezmu si je a prosím přibalte mi k nim i tuhle stříbrnou diamantovou čelenku, prosím.“řekla jsem jí s úsměvem. Jen co jsme s mamá dojeli domů tak jsme zkontrolovali vše na zítřejší svatbu. Všechny pozvánky jsou rozeslané. Hostina naplánovaná. Svatba zařízená. Kostel nachystaný. A je to tu již zítka se ze mě stane Rosalie Kingová. Jen co jsme skončily mě můj řidič Horacio odvezl k mojí nejlepší kamarádce Veronice. Jen co jsem byla tam poslala jsem Horacia domů s tím, že ho zavolám až budu chtít jet domů. Jen co jsem zaklepala mi vera přišla otevřít.

„Ahoj Rose.“ Řekla mi Veronika s úsměvem když mi otevírala dveře.

„Ahoj Veroniko. Ahoj zlatíčko. Snad vás nevyrušuji.“ řekla jsem.

„Ne, zajisté že ne, manžel není doma, je ještě v práci.“

„Aha, dostala jsi mojí pozvánku na svatbu?“

„Ano je nádherná, Rose jsi ta nejšťastnější žena pod sluncem Roys King sen každé mladé dívky.“

„Každé až na mě Veroniko. Tohle manželství je pouze pro peníze, je to manželství bez lásky. Bez něhy. Bez vášně. Nevíš jaké jsi měla štěstí že sis mohla vzít koho miluješ. Zase já budu mít prestižní jméno a postavení ve společnosti, také mnoho peněz velký dům jak pro princezny jaký jsem si vždy přála a mé děti budou mít finanční zabezpečení. Ale tohle vše bych vyměnila za jedno láskyplné pohlazení, jeden vášnivý polibek, za jedem něžný pohled.“ Řekla jsem jí smutně a slzy mi vtryskly do očí.

„No tak Rose, já vím život je těžký, čí by nebyl.“

„Ty máš alespoň George a ten je to nejkrásnější dítě na světě.“ sehla se pro malého který seděl na zemi a odhrnuly se jí vlasy z ramenou kde měla velkou modřinu.

„Vero co se ti stalo?“

„Ale nic Rose, jen sem se uhodila.“ Řekla to aniž by se mi podívala do očí.

„Ne to není nic, to ti udělal Ernesto že?“

„Ano Rose, ale nesmíš to nikomu říct prosím tě slib mi to.“

„Já to nikomu neřeknu, ale ty bys měla rodičům nebo policii.“

„Nemůžu, řekl že jestli to někomu řeknu ublíží malému a to nedovolím.“

V tu chvíli do místnosti vešel Ernesto.

„Ahoj Rose, Georgei, zlato. Co je k jídlu?“

„Maso na cibuli s bramborem.“

„Tak mi nalož na talíř zlato.“

„Já půjdu Vero, Ernesto, maličký. Uvidíme se zítra na svatbě.“

„Ahoj Rose.“ Řekla Vera a já odešla. Nevolala jsem Horacia, jelikož jsem se chtěla projít. Vera bydlela na dělnické třídě v Roneginu. Já na jedné z nejluxusnějších tříd ve městě. Šla jsem po ulici a na chodníku bylo pár opilých mužů. Zrychlila  jsem krok a začala litovat že jsem nezavolala Horacia. V tom na mě jeden z nich zavolal jménem.

„Rose, pojď sem a ukaž se mým kamarádům.“ Strhl mi kabátek a oni začali vřískat že chcou vidět víc. Roys mi roztrhl šaty a povalil mě na zem, cítila jsem bolest na hlavě začala mi téct krev. Roys mě chytnul a znásilnil poté i ostatních šest mužů. Potom do mě začali kopat. Potom mě vzali a hodily o stěnu domu. Cítila jsem bolest. Věděla jsem že umírám. Cítila jsem že mě někdo zvedl, ale nedokázala jsem říct ani jedno slovo ani otevřít oči. Najednou jsem ucítila tupou bolest na krku v loktech a na zápěstích. Začalo mě pálit celé tělo nevěděla jsem jak dlouho to trvalo možná jen pár sekund, ale každá se mi zdála jako století. Moje srdce se zbláznilo bilo tak rychle, pak vynechalo a utichlo. Jsem mrtvá, ptala jsem se sebe, ne nemohu být. Otevřela jsem oči a nad sebou jsem uviděla krásný baldachýn postele na které jsem ležela. Stoupla jsem si a rozhlídla se po pokoji až jsem se pohledem zastavila na doktoru Carlisleovi Cullenovi jeho ženě a synovi.

„Ahoj Rosalie, je mi to líto, našel jsem tě umírat a to jsem nemohl dopustit. My tři jsme upíři vegetariáni jelikož se živíme jen krví zvířat a ty teď také patříš mezi nás. Moje žena Esme a syn Edward.“ Řekl potichu a bylo na něm vidět že se obviňuje za to co mi provedl.

„Doktore Carlisle, neobviňujte se, nemůžete za to,zachránil jste mi život. Za to co se mi stalo může pouze má namyšlenost a zrcadlo … jelikož zrcadlo je lhář …

 

SHRNUTÍ



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Zrdcadlo je lhář... :

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!