Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Za vše, jen aby bylo...

14.04.2011 (16:00) • BreeTanner • FanFiction jednodílné • komentováno 5× • zobrazeno 3604×

Carlisle zaklepal na dveře Rosaliiny ložnice.
„Dále,“ řekla, jako vždy trochu nabručeně, Rose.
Vždy si částečně dával za vinu její smutek, její touhu po nemožném, její touhu po dítěti, ale vždy věděl, že není šance, aby ho měla – až do teď. 
Ne, nejednalo by se o adoptované dítě, které jí už nespočetněkrát chtěl nabídnout. Tentokrát by to bylo jiné. Ano, měl za to, že by to šlo, věděl, že ona bude souhlasit, ať by měla podstoupit cokoli. Ale co Emmett? Bude ochoten přežít tu potupu, která by ho čekala, aby Rose dal to, co si tolik přeje? A co až to dítě zemře? Bude ochoten podstoupit to samé ještě mnohokrát za věčnost?
Carlisle moc dobře věděl, jak trapné to pro oba může být, zvlášť když bude muset být Carlisle svědkem. Avšak… Ne, možná to přeci jen bude těžší pro Rosalii, než pro Emmetta. Emmett je muž, Carlisle je muž, nebude to taková potupa. Ale Rose je žena. 
Jeho myšlenky a názory se v tu chvíli ještě mnohokrát změnily, než došel k názoru, že to bude trapné nejen pro Emma s Rose, ale i pro něj samotného. Pane Bože, co ho to vlastně napadlo? 
Samozřejmě, že to odmítnou! Ale už bylo pozdě, zaklepal a musel vejít. Vešel tedy.
Podíval se na Rosalii a nejistě se usmál.

„Rose? Jak moc jsi ochotná se ponížit, abys měla dítě se svými rysy? Se svými geny? Abys měla vlastní dítě?“ zeptal se.
Vzhlédla. „Ono to jde?“
„Myslím, že logicky by to mělo jít, ale pro tebe i Emmetta by to byla velká potupa.“
„Udělám cokoli.“
„Myslím, že když… dokážu získat tvé vajíčko a Emmettovy spermie a spojím je mimo vaše těla, načež je nechám vyvíjet se v tekutině, jež bude mít stejné složení i teplotu jako plodová voda, jsem si jist, že by se měl vytvořit plod a následně ovšem lidský jedinec,“ řekl a věděl, že kdyby byl člověk, zaručeně by se začervenal. 
I ona na to vypadala. Ale držela se statečně, ani neodvrátila zrak.

„Už jsi to řekl Emmettovi?“ zeptala se.
„Ne, myslel jsem, že to nejdřív řeknu tobě.“ 
Přikývla. „Myslím, že jsem ochotna to i přes tu potupu podstoupit. I když jsem si jista, co budu muset udělat. Ale nechápu, jak to chceš provést. To… vajíčko a… No ty víš.“
„U tebe bych to mohl provést operací, ale u něj… ehm… tam… Bys musela pomoci…“
„Ach, chápu…“
Po krátkém rozhovoru Carlisle odešel z její ložnice a šel dolů, do obýváku, za zvuku baseballu…
„Ehm… Emmette?“ zeptal se.
„Vydrž, teď je to napínavý.“
Alice se na Emma podívala. „Rangers vyhrají. A teď poslouchej Carlislea. Tohle by tě mohlo zajímat. Kvůli Rose.“
Emmett při vyslovení Rosaliinyho jména vypnul baseballový zápas a pozorně se na Carlislea podíval.

„O co jde?“ 
Carlisle začal váhavě, pomalu vysvětlovat celou věc. Chvíli bylo ticho. 
„Ví to Rosalie?“
„Ví. A souhlasila.“
„V tom případě souhlasím i já, to je jasné. Pro ni udělám cokoli.“
„Uděláš to, i když budeš muset… Přede mnou…?“
„Jo.“

***

Carlisle několik minut pozoroval zkumavku bez toho, že by s ní jen nepatrně pohnul.
„Spojili se,“ řekl.
Rosalie se nahrnula ke zkumavce, Emmett z druhé strany. Carlisle opatrně ponořil zkumavku do tekutiny v akvárku. Otevřel zkumavku, malá pohlavní buňka, ve které se její části začaly pomalu množit, vyplula do umělé plodové vody. 
Uzavřel akvárko.
„Jak dlouho to bude trvat?“ zeptala se Rose.
„Myslím, že přibližně deset měsíců," řekl, načež připojil k akvárku hadičky, které sloužily jako pupeční šňůra. 
A co dělala Rose? Střídala se s Emmettem celých dvacet čtyři hodin u akvárka a posílala budoucímu miminku živiny.

O deset měsíců později

Malé dítě začalo podezřele upírat modrá očka na jemnou kůži, kterou bylo uzavřené akvárko. 
„Carlisle?“ zavolala Rose, která u akvárka zrovna seděla, „myslím, že chce ven!“
Emmett honem přiběhl s láhví teplého mléka, kterou připravoval s Esmé, protože to už čekali každou minutu. Carlisle se svou upíří rychlostí přiřítil k akvárku, začal odpouštět plodovou vodu a pomohl „dítěti“ ven. Rozplakalo se, jako by bylo právě po porodu. Emmett dal ihned miminku mléko.
„Ukaž mi ji, dej mi ji, Carlisle…“ dožadovala se Rose své malé dcerky. 
Přitiskla ji k sobě a užívala si příjemného tepla lidského dítěte. 
„Bairn, tak nádherná,“ zašeptala a vinula ji k sobě.
„Bairn?“
„Dítě.“

Autor: BreeTanner (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction jednodílné

Sdílet

Diskuse pro článek Za vše, jen aby bylo...: