Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Vychována mezi vlky

Vychována mezi vlkyDámy a pánové, představujeme Vám dílo chorých myslí, Alíka s Misppule, jež protentokrát nabylo podoby této krátké a (doufejme) vtipné jednorázovky s mlhavou možností navazující povídky.
Neostýchejte se a přečtěte si přehledně a stručně o náročném životě Emily Uley.
Komentáře pohladí na duši a rozjaří srdíčko, takže jen komentujte, komentujte. :)

Seděla jsem v křesle a mnula si spánky, snažila jsem se utišit bolest hlavy, která mi pulzovala za očima a vystřelovala do celé hlavy. Tišila jsem bolest a užívala si chvilku klidu, která mi byla umožněna. Kde jsou ty časy, kdy byla Bella malinkatá, ležela v postýlce a byla hodná? Ty časy jsou nejspíš nenávratně pryč. Z kuchyně jsem uslyšela hlasitou ránu, povzdychla jsem si, vstala a vydala se tam, stoupla si mezi dveře, podívala se na ten svinčík tam a málem jsem šla do kolen. Bella se Sethem vařečkami mlátili do hrnců a dělali, že bubnují, nevím, kdo je větší dítě, jestli Bella nebo Seth. Belle budou už dva roky, tak rychle to uteklo, pořád jsem ji viděla jako malinkou holčičku, která mi tiše spinká v náručí a žmoulá v pusince prstíčky.

„Sethe, můžeš mi, prosím tě, vysvětlit co tu děláte?“ zeptala jsem se stroze a koutky úst mi cukaly do úsměvu, pohled na ty dva byl k nezaplacení, měla jsem chuť běžet pro foťák. Seděli na zemi, kolem nich byly rozházené hrnce, vařečky, naběračky, kvrdlačky a příbory. Bella v ruce držela jednu vařečku

„To nic, této, zakládáme kapelu,“ zažvatlal na mě. „Máme volné ještě místo kytaristy, chceš se přidat,“ zeptal se mě a mávnul ručkou směrem k napnuté šňůře na prádlo. Chvilku jsem pohledem putovala mezi Sethem, prádelní šňůrou a mými rozklepanými koleny. Po chvilce jsem usoudila, že není nejlepší nápad sebou fláknout o zem a raději jsem se pomalu, přidržujíc linky, dobelhala ke schodům, s úmyslem jít si lehnout do pokoje a doufat, že ti malí raubíři nezboří dům.

Sotva jsem se dostala k zábradlí, uslyšela jsem tlumené: „Pjong“ následované „Fíí“ a zvukem nápadně podobným tříštění skla. Tragicky jsem stiskla víčka k sobě, za chvilku je odlepila a pomalinku se otočila připravená na cokoli.

Naskytl se mi celkem děsivý pohled na nevině se tvářícího Setha a lehce vyděšenou Bellu. Sledovala jsem směr jejich pohledu a málem to se mnou znovu švihlo. Můj hrníček s nápisem „Mamince“ ležel na zemi ve stavu puzzlí pro pokročilé. Pomalu jsem do sebe vtáhla vzduch a ještě pomaleji vydechla. Sice byli roztomilí, ale to jim stále nedávalo právo ničit můj majetek. Smutně jsem sledovala, jak se kolem střepů mého bucláčka namotává prádelní šňůra.

Až vražedně pomalu jsem se k nim opět otáčela a provrtávala je pohledem, který jasně dával najevo, že by bylo bezpečnější, kdyby se raději odebrali do… No, to je jedno, hlavně z mého dosahu.

„Ehm… no, já už budu asi muset jít... Musím, to, no, tam na mě čeká, ten, nó, tak já jdu,“ vykoktal Seth a zmizel ze dveří.

„Počkej, nemohla bych jít s tebou?“ zavolala za ním zoufale Bella. Naštvaně jsem přivřela zorničky. Přede mnou se neschovají. Naštěstí v tu chvíli vešel do dveří Sam. Rychle jsem se k němu otočila a z očí mi sršely blesky. Vydala jsem se k němu tak naštvaně až se automaticky přikrčil. Cestou jsem sebrala Belle z ruky vařečku a vrazila mu ji do ruky tak zuřivě, že ho to muselo snad i bolet. Chvilku na mě překvapeně koukal, asi čekal něco horšího.

„Jestli tvoje reprodukční orgány vyplodí ještě někdy něco takového, tak se nechám rozvést,“ zavrčela jsem se na něj, obešla ho a vyrazila nahoru druhým schodištěm.

„Ehm, mohl bych se zeptat, co tu děje?“ zeptal se mírně vyděšeně. Otočila jsem se tak rychle, až se mi zamotala hlava.

„Na to se zeptej té zákeřné hráčky na bicí. Já si jdu vzít Aspirin,“ odpověděla jsem nesmyslně.

Sam se nechápavě podíval směr Bella, ta se jen roztomile usmívala a vypadala jako andílek, uměla dokonale skrývat toho ďáblíka v sobě. Já se jen bojím vytáhnout paty z domu, aby nezvlčila, jednou přijdu domů a uvidím Bellu tancovat v sukýnce z rákosí hula hula taneček kolem ohýnku na koberci. Je rozhodnuto, zítra půjdu koupit hasicí přístroj!

Zlostně jsem zachrčela a vystoupala po schodech do prvního patra. Vůbec bych se nedivila, kdyby mě za půl hodiny vzbudil rachot hrnců a pokliček. Sam byl takový pošuk, že by se k ní po chvilce přemlouvání rád přidal. Unaveně jsem si sedla ke stolku a z přihrádky jsem vytáhla krabičku s černým nápisem Aspirin. Byla jsem tak šťastná, že jsem div nezačala poskakovat a tančit tanec vítězství. Ano, už z toho všeho začínám bláznit, skončím tak, že mě odvezou s teplou vestou se zavazováním dozadu do místnosti s polystyrenovými stěnami. Zrovna jsem se chystala polknout prášek, když v tom dovnitř vrazil Sam, zakuckala jsem se a vykuleně se na něj podívala.

„Není tu Bella?!“ vyhrkl a v očích měl děs.

„Není, tys ji měl hlídat!“ vykřikla jsem hned, jak jsem popadla dech.

„No, my jsme si hráli na schovávanou a ona se schovala a já ji nemůžu najít!“ řekl ztrápeně.

Zoufale jsme se na něj podívala a praštila hlavou do stolu, až to zadunělo.

„Proboha! To neumíš uhlídat jednu čtyřletou holku v průměrně velkém domě?“ zeptala jsem se a pro jistotu pominula fakt, že se jedná o tuhle holku, tenhle dům a zrovna tohohle otce. Znovu jsem si povzdechla a vstala.

„Hráli jsme si na schovávanou!“ bránil se, panebože, on má míň rozumu jak to děcko!

„Jak si můžeš hrát s malým dítětem na schovávanou?!“ zavrčela jsem s chutí ho něčím přetáhnout po hlavě, on ztratil naše dítě a ještě má tu drzost mi to jít říct, místo, aby ji hledal!

„Normálně, mám ti to ukázat?“ řekl jako by nic, sevřela jsem ruce v pěst a praštila ho. „Ty idiote, ztratil jsi naše dítě!“ křičela jsem se slzami v očích a udeřila ho do hlavy, ruka mě pálila, příště si na něj vezmu něco kovového a tlustého, aby ho to bolelo víc než mě!

„Au, au, sakra tak co mám dělat? Věšet letáčky s její fotku a telefonním číslem po lese, nebo co?“ křičel a krčil se v rohu místnosti, byla jsem vzteky bez sebe, funěla jsem a z uší mi div nešla pára!

„To chceš říct, že ti nezáleží na tvém dítěti!?“ zakřičela jsem, šokem jsem do něj přestala dokonce i mlátit.

„To jsem nikdy neřekl!“ bránil se a vstal, povzdechla jsem si a sklopila hlavu. „Baf!“ ozvalo se ze skříně, leknutím jsem nadskočila, jak se do té skříně jen dostala, potvůrka malinká?

„Mami, co ti je?“ zeptala se zamračeně se starostí v hlase moje princezna.

„Nic,“ pousmála jsem se na ni.

„Tebe mrzí, že jsi mě nenašla? Tak já se příště schovám tak, abych byla vidět!“ usmála se od ucha k uchu a já jí úsměv opětovala. „Je dobře, že se umíš dobře schovávat, to budeš v životě potřebovat.“ Poučila jsem ji a zastrčila jí pramínek vlásků za ucho.

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Vychována mezi vlky:

 1
23.08.2013 [20:17]

jo tak já mám doma asi to samé Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon jen jí je 5,5 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.08.2013 [22:24]

RosabellaLarrinCullenKrásná povídka! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.08.2013 [21:22]

renatamtak toto ma dostalo! krása!!!! Emoticon

15.08.2013 [21:07]

MispoolMě švihne Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon nešlo by napsat pokráčko? Bella dospěje, bude pořád stejný třeštidlo... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

15.08.2013 [20:03]

ada1987skvele Emoticon Emoticon

2. SofiaN
15.08.2013 [18:38]

Emoticon Emoticon Emoticon

1. BabčaS
15.08.2013 [16:16]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!