Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Válka právníků

Válka právníkůBella a Edward. Nejlepší právnická esa ve městě. Avšak jejich nenávist nezná meze.

Zaspala jsem. Budík se jako na potvoru rozhodl protestovat, a tak putoval rovnou do koše. Pospíchala jsem jako nikdy jindy. Do punčocháčů jsem se natolik zamotala, že jsem spadla a ještě si je roztrhla. Naštěstí jich mám plný šuplík… Natáhla jsem si černé šaty a na nohy obula lodičky. Nemám je ráda, ale tato práce si je vyžaduje. Nemůžu pracovat v keckách.

Cestou jsem si skočila do pekárny, která byla naštěstí hned vedle mého bytu a odchytla si taxíka.

Utíkala jsem do kanceláře s koblihou v puse, ale v půli pohybu mě zastavil otravný hlas ještě otravnějšího majitele.

„Neměla bys pořád jíst. Co tvá postava? Víš, že po sexu se nejvíc hubne? Kdy naposledy jsi s někým spala?“ vyptával se Cullen. Hodila jsem po něm ten nejošklivější pohled, jaký jsem uměla a zasedla ke svému stolu.

Byla jsem naštvaná, ale v jednom měl pravdu. Bylo to šest měsíců, co jsem někoho měla naposledy.

Avšak jako poloupír se o svou postavu nemusím starat. A on to ví, je to samé, co já. Jaká náhoda. Dva nejlepší právníci a oba jsou poloupíři.

„Zeptala bych se na to samé, ale bojím se odpovědi. Nikdy jsi nikoho neměl, že? Kdo by tě taky chtěl,“ povzdechla jsem si hraně.

Odpovědi se mi nedostalo, takže jsem se pustila do pár papírů.

Nesnášela jsem tuhle kancelář. Není nic horšího, než mít kancelář společnou s debilem.

***

V automatu jsem si koupila kávu a snažila se nějakým způsobem nastartovat. Zdá se mi to, nebo ta káva má barvu Cullenových vlasů?

Rychle jsem zatřepala hlavou a vypila celý obsah kelímku.

„Do prdele!“ zavřískala jsem a rukou si ovívala spálený jazyk. Tohle se může stát jenom mně.

Otevřely se dveře a do kanceláře nakráčel šéf. Rychle jsem jazyk zastrčila zpátky do pusy a snažila se tváři, co nejvíc vyrovnaně.

„Mám tu případ přesně pro vás. Vy mezi sebou rádi bojujete, tak se snažte, protože v tomto případě bude jen jeden vítěz. Ředitel firmy Aknip se bude rozvádět. Manželka ho podvedla… Edwarde, ty se staneš jeho právníkem. A ty, Bello, budeš zastupovat jeho manželku. Souhlasíte?“

„Samozřejmě,“ vyhrkla jsem okamžitě. Jakmile se mi nabízí možnost porazit v něčem Edwarda, jdu po ní. Nebojím se riskovat, tenhle případ vyhraju!

„Skvěle, Edwarde?“ Edward vypadal, že přemýšlí. Ale to jen vypadal, protože k přemýšlení by potřeboval mozek, který mu nikdo nenadělil.

„Beru to. Stejně teď nemám co dělat,“ odpověděl a hodil po mně samolibý úsměv. Však ty ještě uvidíš.

***

„Takže, paní Adamsová, pokud to dobře chápu, vy se nechcete rozvádět,“ zkonstatovala jsem na základě jejího prohlášení. Nechtěla jsem ztrácet ani minutu, a tak jsem si s ní domluvila schůzku hned v době oběda.

„Přesně tak. Sice jsem Steva podvedla, ale lituji toho. On mě taky podvedl a já se přes to přenesla!“ Zasekla jsem se uprostřed zapisování a rychle se na ni podívala.

„On vás podvedl? To nám ale pomůže. Máte nějaký důkaz? Přiznal by to?“ Pomalu jsem si začala představovat Edwardův poražený obličej. Já bych načala vítězné šampaňské a snažila se, aby ho odpálený špunt zasáhl mezi oči. Nádherná představa.

„Vlastně neví, že jsem to zjistila. Bála jsem se, že by se chtěl rozvést. Což stejně chce.“ Marry Adamsová byla krásná bruneta, která zajisté neměla o muže nouzi. Postavu by jí mohly závidět mnohé modelky.

„Jak o té nevěře tedy víte?“

„Neodsuzujte mě, ale četla jsem jeho sms. Měla jsem jisté podezření, které se prokázalo být pravdivým.“ Na tváři se jí objevila bolestná grimasa, ze které jsem pochopila, jak moc Steva musí milovat.

„Co v té zprávě bylo?“ Většina provalených nevěr vzniká právě z mobilních zpráv. Nevím, kdy se lidi naučí mazat sms.

„Nějaká žena mu děkovala za vášnivou noc a oslovovala ho brouku. Bylo to před měsícem. Koukala jsem na odeslané zprávy a on jí odepsal, že si to musí zopakovat.“ Nevýhoda zpráv. Přes ně nevěru neprokážeme. Tu zprávu si mohl smazat, a pokud ne, tak to brzy udělá.

***

Přes noc napadlo nejméně čtyřicet centimetrů sněhu. To se jen tak nevidí. Jeden den je krásně a druhý den je vidět, že je dvacátého sedmého prosince. A to jsem doufala, že když ten sníh nenapadl doteď, už ani nenapadne. Nemám ráda zimu.

Pro Cullena jsem zabalila pozdní Vánoční dárek.

Jsme jedni z mála, kdo si nevzal ve firmě dovolenou. Ale nač být doma, kde mě nikdo nečeká? To raději budu pracovat.

„Přinesla jsem ti dárek!“ zavolala jsem hned, jak jsem otevřela dveře kanceláře.

„Mně?“ divil se Edward, ale pečlivě zabalenou krabičku si ode mě vzal. Začal ji zkoumat. Chvíli s ní třásl, a poté k ní přiložil ucho. Nejspíš, aby zjistil, jestli se nejedná o bombu. Poté ji pomalu rozbalil.

„Hřeben?!“ Začala jsem se smát a sedla si na jeho stůl.

„Myslela jsem, že budeš mít radost. Neuškodilo by ti, kdyby ses jednou učesal.“ Podrbala jsem ho na hlavě jako psa a šla si sednout na své místo.

„Jo tak. V tom případě se omlouvám, ale já pro tebe žádný dárek nemám. Jinak… Jak jsi na tom s paní Adamsovou?“

„Výborně! Chci říct, lepší to být nemůže. Jsem si jistá, že to vyhraju,“ zalhala jsem a přesvědčivě se mu podívala do zelených očí.

„Já vyhraju, puso,“ řekl přeslazeně a poslal mi vzdušný polibek. Dělala jsem, že jsem ho chytla a vyhodila do koše.

„Zítra je ten velký večírek. Zúčastníš se ho, anebo máš lepší plány?“ zeptala jsem se ho jen tak mimochodem.

„Asi se tam ukážu. Proč? Chceš mě tam?“ zeptal se pobaveně a židlí se otočil ke mně.

„Naopak. Nemusím tě vidět všude. Stačí, že máme společnou kancelář.“ Měla jsem chuť na něj vypláznout jazyk, ale ovládla jsem se.

„Takže nejdeš?“

„Ne.“

„To je dobře,“ řekl vyrovnaně, ale nevypadal, že by z toho byl dvakrát nadšený. To mi, musím uznat, polichotilo.

***

Bůh je mi svědkem, že jsem na ten večírek nechtěla jít! Ale když jsem ve výloze jednoho obchodu uviděla ty nádherný šaty, nemohla jsem je tam nechat. Byly dokonalý. Tmavě modrý, těsně nad kolena a měly výstřih, který nijak neurážel. Doma jsem měla boty, které k nim byly přímo stvořený.

Ten den práce nebyla, a tak jsem se věnovala sama sobě. Zašla jsem si na manikúru, masáž a ke kadeřníkovi.

Byl to večírek, který pořádala naše firma. Obří klub plný nudných právníků. Nebylo o co stát, a tak jsem se rozhodla přijít později. To už budou všichni nalití a možná s nima bude větší zábava. Jen doufám, že do té doby Edward neodejde. Chci ho tam pořádně opít a dostat z něho něco, co o něm nikdo neví.

Taxi jsem si odchytla v půl jedenáctý večer. Podle mě ideální čas.

V klubu to docela žilo. Všimla jsem si, že půlku lidí neznám. Ale Edwarda jsem nikde neviděla. Že by už odešel? Ten asi vážně není večírkový typ.

„Hledáš někoho, Swanová?“ ozvalo se za mnou a já uviděla právě přicházejícího Edwarda.

„Vůbec ne. Jen se rozhlížím,“ zašklebila jsem se na něj a šla si sednout k baru. Věděla jsem, že půjde za mnou.

„Dáte si?“ zeptal se mě přeslazeně číšník.

„Dvakrát panáka,“ oznámil mu Edward a sedl si vedle mě. No, neříkala jsem to?

„Neříkala jsi, že nepřijdeš?“ zeptal se a ťukl si se mnou. Vyhodila jsem do sebe celý obsah a mírně se oklepala.

„Říkala, ale to bych ti udělala až moc velkou radost. Ještě jednou, prosím,“ zavolala jsem na barmana.

„Nechte tu rovnou celou flašku.“ Edward mě očividně chtěl taky opít. Ale já něco vydržím.

„Tak na kariéru.“ S těmi slovy jsme do sebe kopli panáka a rovnou nalévali dalšího.

„Aby tě doma nepostrádali,“ upozornila jsem ho.

„Žiju sám.“ Svobodný, já to věděla.

„A co ty? Nebude tě hledat přítel?“

„Myslíš, že nějakého mám?“ zeptala jsem se ho užasle.

„Upřímně?“ Přikývla jsem.

„Ne,“ zasmál se a já ho bouchla do ramene.

Za půl hodiny jsme byli oba dva vysmátí a naprosto opilí.

„Já ti to prostě nevěřím!“ zasmála jsem se.

„Co mi nevěříš?“ Edward se podrbal na hlavě a tvářil se nechápavě.

„No to, co jsi před chvílí řekl.“ Upřímně, už jsem nevěděla, o čem se bavíme.

„Já říkám spoustu chytrých věcí. Kterou z nich máš na mysli?“

„To je jedno. Já mám nápad! Najdeme ti partnerku!“ zahlásila jsem vesele a začala si radostí tleskat. Já mám ale skvělé nápady!

„Ne, prosím, ne. Co tamta?“ Ukázal na nějakou blondýnu v rohu, která byla doslova jen kost a kůže.

„Tahle se ti líbí? Na můj vkus je moc hubená,“ prohlásila jsem a začala se rozhlížet dál.

„Na tvůj vkus?“ podivil se ten vedle mě.

„Ty víš, jak to myslím.“

„Ty jsi na holky! Tak to je gól!“ Edward se začal natolik smát, že spadl z barové židličky. Já říkala, že mu ten alkohol škodí.

„Nejsem na holky,“ řekla jsem dotčeně.

„Tak mi to dokaž! Jsi jediná, kdo se mě nesnaží sbalit. Vše tomu nasvědčuje,“ řekl, když si konečně zase sedl.

„Jak ti to mám dokázat?“ zeptala jsem se ho odhodlaně a opatrně se postavila. Edward se taky postavil a beze slova mě táhnul nějakými uličkami a po schodech nahoru. Vtáhl nás do jednoho z pokojů a zamkl.

„To mě chceš zabít?“ zeptala jsem se ho pobaveně. Edward přišel těsně ke mně a já na tváři ucítila jeho dech. V tuto chvíli to nic příjemného nebylo.

„Možná jindy. Teď mě polib.“ Nevěřícně jsem se na něj podívala. Čekala jsem náznaky smíchu, ale on vypadal, že to myslí vážně.

„Proč bych něco takového měla dělat?“ Naštvaně jsem mu dala ruce na hruď a snažila se ho odstrčit. On je však chytil do svých dlaní a začal se smát.

„Chtěla jsi mi dokázat, že nejsi lesba. Takže mě polib,“ oznámil mi.

„A to musím zrovna takhle?“ Edward se na mě výsměšně díval a neodpovídal. Fajn, tohle mě přeci nezabije.

Stoupla jsem si na špičky a surově ho políbila. Oba dva jsme zůstali zaraženě stát, ale pak se Edward odhodlal a zapletl si prsty do mých vlasů. Já jeho pohyb následovala. Jednu ruku jsem měla v jeho vlasech a druhou jsem si ho přitahovala za krk blíž. Pomalými krůčky jsme se dostali k posteli, na kterou jsme si okamžitě společně lehli. Ochutnávala jsem jeho sladké rty a přemýšlela nad tím, jak jsem ho vůbec někdy mohla nenávidět. Pak jsem ucítila jeho dlaně, jak mi stahují šaty. Nechtěla jsem být pozadu, a tak jeho košile a zbytek věcí putovaly na zem společně s mým oblečením…

***

Ráno jsem se vzbudila s ohromnou bolestí hlavy. Otočila jsem se na bok a podívala se do zelených očí, které se právě otevřely.

„Ááá!“ vyjekla jsem a s dekou omotanou kolem těla se přemístila na druhou stranu pokoje.

„Co… Co se to, sakra, v noci stalo?“ zařval Cullen a vyskočil na nohy.

„Ježíš, vezmi si něco na sebe,“ zakňučela jsem s rukama na tváři. Ukázal mi víc, než jsem potřebovala vidět.

„Ehm… promiň.“ Zaslechla jsem šustění látky a po chvíli se opatrně podívala skrz prsty. Byl oblečený, naštěstí.

„Podal bys mi ty šaty a pokusil se nedívat?“ řekla jsem svou prosbu a trochu nesvá se na něj podívala. Podal mi šaty a nepatrně se usmál.

„Stejně už jsem tě viděl,“ zamrkal očima a pokřiveně se usmál.

„Otoč se,“ procedila jsem skrz zuby a zatlačila do něj.

„Bell, vždyť jsem tě už nahou viděl. Vzpomínáš?“ zazubil se a s rukama zvednutýma ve znamení míru se otočil.

„Na to se nedá zapomenout,“ pronesla jsem hrdě. Pak jsem se zarazila.

„Vlastně dá, promiň. Asi jsi nebyl moc dobrý.“ Rychle jsem na sebe navlíkla šaty a začala hledat spodní prádlo.

„Hledáš tohle?“ Zasmál se přidušeně Edward a já si všimla tang, co se mu houpala na ukazováčku levé ruky.

„Dej to sem.“ Natáhla jsem se pro ně, ale nedosáhla jsem na ně. Dal si je nad hlavu a on je bohužel asi tak o hlavu vyšší než já.

„Co za to?“ zeptal se přidrzle.

„Cože? Víš co, mně je to jedno. Klidně tu můžu běhat nahá,“ vřískla jsem téměř hystericky. Na tohle jsem opravdu neměla náladu.

„To bys neudělala, máš pud sebezáchovy. Tedy doufám.“

„Tak co chceš?“ zeptala jsem se ho a slyšela skřípat své zuby.

„Řekněme polibek.“ Už jsem se nadechovala k odpovědi, ale pokračoval. „Nebo mi řekneš vše, co víš o tom rozvodu a přiznáš, že jsem lepší právník.“

„Víš co?“ Přišla jsem těsně k němu a nahnula se k jeho uchu. Cítila jsem, jak se zachvěl.

„Vydírej mě, až půjde o něco víc. Tohle si nech jako památku.“ Skousla jsem mu ušní lalůček a odešla. Nechala jsem ho tam nevěřícně stát.

***

„To si děláte legraci?“ zeptala jsem se poněkud příkře paní Adamsové. S manželem se usmířila a oba si rozvod rozmysleli.

„Ne, nedělám. Buďte ráda, máte vyřešený případ o něco dříve.“ I přes mou, poněkud špatnou náladu, si zachovala úsměv na tváři a s milým rozloučením zmizela ze dveří restaurace.

Tak tohle je konec.

Můj kolega idiot 1. kapitola



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Válka právníků:

 1 2 3 4 5   Další »
19.02.2012 [11:32]

kikuskaNo páni. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Toto bolo niečo úžasne. Čítalo sa to samo, bolo to vtipné a za to máš u mňa body navyše. Milujem humor. A ten koniec. Tušila som, že to tak nejako skončí. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Krása. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

30.01.2012 [21:09]

ForevergirlTak, na túto poviedku som sa chystala už pekne dlho a konečne som sa k nej aj dostala. Všimla som si, že začínaš písať pokračovanie, tak mi to nedalo. Emoticon
Už na prvý pohľad ma to zaujalo témou, sčasti študujem aj právo a milujem právnické filmy (a ako vieš aj poviedku mám o právnikoch, ale to je jedno)a zúčastnila som sa viacerých súdnych pojednávaní... bolo to úžasné. Emoticon
Ale teraz k poviedke: Veľké plus má u mňa, že je Bella poloupírka, žiadne plány premeny či negatívne názory Edwarda na premenu .
Tá poznámka o sexe, pri ktorom sa viac chudne nemala chybu a ešte viac ma dostala ako mu Bella kúpila hrebeň aby sa učesal. Skvelý humor a perfektne prevedený do poviedky. Emoticon
Ďalej, scéna opitá Bella s Edwardom. Nakoniec sa naplnili moje očakávania a skočili spolu do postele. Emoticon Emoticon Emoticon
No a potom to (pre ňu blbé) prekvapenie vo forme, že sa tí manželia dohodli. Ten koniec to proste, ako sa povie, zabil. Emoticon
Niky, perfektná jednorázovka, nechýbalo v nej nič, proste úžasný humor, niečo z romantiky či skôr erotiky... malo to všetko, čo potrebujem mať v poviedke. Som strašne rada, že si začala písať pokračovanie a ja sa idem vrhnúť naň.
Klobúk dole! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.01.2012 [21:44]

domcamerci Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Bože, ten konec mě oddělal. Emoticon
Tak, Niky, vážně podařená jednorázovka. Emoticon Bella a opilej Edward... To mě ubíjelo - nádhera. Emoticon
Navíc miluju Edwarda jako právníka - i když tady mu dávala Bella až moc na zoubek, že mi přišel jako vystrašenej kluk, co dovoluje a já mám radši ty, co převezmou otěže. Emoticon

Ale povídka to byla úžasná. Jsem ráda, že jsem si ji přečetla, jelikož já jednorázovky moc nečtu. Ty otevřený konce nemusim. Emoticon Teda, v jednorázovkách ne. U kapitolovek je to zajímavý zpestření. Emoticon Kapitolovka z toho bude dobrá. Emoticon Ale musim ti říct, že největší kouzlo má tahle jednorázovka v tom, že bych se bez pokračování nezbláznila. Emoticon Protože to je pak ta pravá výborná jednorázovka. Ty, u kterých chci pokračování, mi přijdou jako nedokončené nápady. Emoticon To je můj osobní pocit. Emoticon Takže - úžasný. A teď padám na chat za tebou. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

25.01.2012 [22:39]

somethingTo si děláš srandu!!!!! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Takto to ukončit?? Aghrrrr.... Emoticon Emoticon Ale bylo to fantastické a opravdu doufám, že to pokračování bude Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon ...prostě musí být Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

39. ZdeLla
25.01.2012 [20:09]

ZdeLlaNéééé!!! Musíš to dopsat, úplně perfektní! :) Prosím o pokračování, tvůj styl psání mi dokonale sedí a okamžitě se jdu vrhnout na další tvé povídky. Doufám, že se dočkám pokračování.;) Fantastický! Emoticon

38. Jasmínka
25.01.2012 [19:19]

Nemam co dodat, protože naprosto sou hlasím s Kika57

37. Kika57
25.01.2012 [17:19]

Kika57A dál? Tohle je jako kdybych skončila uprostřed knihy... Ne - jako jedna kapitola z knihy a konec! Emoticon Niky, tohle chce pokračování, aspoň malinký a opět neuzavřený, ale já bych ráda věděla, co po tom zrušeném rozvodu. Emoticon Co Edward a Bella? Pohádali e kdo je lepší? Kdo vyhrál? Kde jsou další přestřelky? ááá! Emoticon Opravdu velice krásný. Dej mi, prosím, vědět, jak to plánuješ. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

36. Lori
25.01.2012 [17:07]

Úžasné!! doufám že budeš pokračovat protože ty musíš!!! Emoticon Emoticon Emoticon poklona! Emoticon

35. klééér
24.01.2012 [19:03]

okamžitě pokračování !!! supeeer Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

34. camarolex
23.01.2012 [21:19]

luxus pokračování plosíííííííííííííííímmmmmmm

 1 2 3 4 5   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!