Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » To míč nás dovedl ke štěstí

To míč nás dovedl ke štěstíMotto: Nebreč nad ztracenou věcí, protože ona se vrátí a ještě ve větším.

Pohled Belly

„Moře!" zakřičela jsem, a i přes máminy protesty jsem chytla nafukovací míč a bez namazání se rozběhla do vody.

Žila jsem s mámou sama a jen málokdy jsme si mohly dovolit něco víc než jen nezbytně nutné potřeby, ale máma se rozhodla, že jako dárek k nástupu do školy shlédnu kus světa. A tak jsme tady, v jednom z největších států USA, v Kalifornii.

Nasála jsem vůni moře a potopila se. O chvíli později jsem také zjistila, že to vůbec, ale vůbec nebyl dobrý nápad. Moje ruce vylétly k očím, aby ulevily postiženým orgánům.

„Bello, prosím vylez z vody, namažu ti záda a pak se tam zase vrátíš!" A já, leč neochotně jsem se vypotácela z vody a docupkala po horkém písku k našim lehátkům. Prohlížela jsem si lidi v moři, lidi, kteří se opalovali na sluníčku, a skupinu dětí házejících si s nafukovacím míčem.

„Míč!" vykřikla jsem už nahlas a prudce jsem se rozhlížela po okolí, až jsem ho zahlédla u jedné z malých plachetnic, těsně za bójkou. Rozběhla jsem se do moře, ale máma mě stihla chytnout hned po pár krocích.

„Pust mě!" zaječela jsem, když moje pokusy vytrhnout se, byly čím dál marnější.

„Bello, tam nesmíš," snažila se mě přinutit matka a já nakonec usoudila, že ztropit takovou scénu jen kvůli blbému míči je zbytečné.

Naposledy jsem se za ním otočila a viděla jsem, jak se líně převaluje na vodní hladině a pomalu mi mizí z očí.

 

Pohled Edwarda

Odtáhl jsem ústa od vyschlé srny a začal se soustředit na další oběť. Blízko jsem ucítil stádo jelenů, ale na další nechutné býložravce jsem neměl chuť, a tak jsem se zaposlouchal znova. Veverka, jezevec, srna, medvěd. Zbystřil jsem své smysly a rozběhl jsem se. Už jsem viděl jeho huňatý kožich a chystal se ho skolit, když... Bum. Rána jako z děla mě odhodila na stranu a kdo jiný, než Emmett se šťastně zakousl do mého medvídka.

Normálně bych se do něj pustil, ale teď jsem nechal toho kolohnáta být a raději se zaposlouchal do zvuků lesa. A až na konci lesa jsem ucítil svou hledanou kořist.

Puma.

Dal jsem se do pohybu a za nějakou chvíli jsem se dostal až na sráz hory a spatřil i tu mojí milovanou šelmu.

Nezastavil mě ani její ubohý pokus o záchranu a skočil jsem za ní do moře. Náhle jsem ucítil zvláštní vůni. Dostávala se mi pod kůži a dráždila mé smysly.

Nekontrolovatelně jsem vrčel a v ústech se mi tvořil jed. Skoro až šílený jsem se rozhlížel po bytosti oplývající tak nádhernou květinovou krví. Totálně popletla mé smysly a jediné na co jsem myslel, bylo zakousnout se do krční tepny, která ji přede mnou chránila. 

Ale z nějakého důvodu se na hladině houpal jen jeden malý míč, a ještě zajímavější bylo, že ta opojná vůně vycházela z něho. Musel jsem najít zdroj té krásy, prostě musel a nic mě nemohlo zastavit.

 

O deset let později

Pohled Edwarda

Můj návrat domů proběhl bez jakýchkoliv potíží, hlavně proto, že jsem je vůbec nemusel hledat. Našli si mě sami aneb ať žije Alice a její vidění budoucnosti. 

„Edwarde!" uslyšel jsem hlas své právě zmíněné sestry.

„Už jdu!" zahučel jsem a vřítil se do garáže.

„Hola hola, škola volá!“ prozpěvoval si Emmett a svou dobrou náladou nakazil skoro všechny v autě kromě mě. 

Já byl nešťastný. Procestoval jsem tolik kontinentů, pátral jsem všude, kde se dalo, pod zemí, na zemi, ve vodě, ve vzduchu a nic. Jako by se po ní zlehka zem.

Vystoupil jsem z auta a hned ke mně dolétly hordy myšlenek o naší neskonalé kráse, ale mě zaujalo něco jiného. Líbezná vůně fialek a ostatních esencí lučních květin udeřila do mého nosu. Našel jsem ji. Vycházela z drobné brunetky postávající v malém hloučku. Nebylo pro mě těžké někam ji odtáhnout. Stačilo pár slov a byla v mé moci. Stačilo jen se zahryznout do jejího krku, ale já to nemohl udělat. Jak bych mohl, když na mě koukala těma svýma čokoládovýma očima a její pohled mě hřál víc než cokoliv jiného. Naprosto mě očarovala, a i když jsem doteď nevěřil na lásku na první pohled, tohle bylo důkazem, že existuje.

„Konečně jsem tě našel." vydechl jsem a ona leč trochu udiveně a bojácně šeptla.

„A já se nechala najít."



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek To míč nás dovedl ke štěstí:

 1
4. betuška
18.09.2018 [20:42]

to bolo roztomilé Emoticon

3. Babča.S
18.09.2018 [16:30]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Seb
18.09.2018 [13:45]

Emoticon Emoticon Emoticon
Povídk se mi líbila, děkuju Emoticon Emoticon

1. Shay
24.11.2013 [10:54]

ShayAhoj,
je mi líto, ale článek ti musím vrátit kvůli chybám:
- nefunguje ti perex obrázek, doporučuji ti nahrát si jej do naší galerie,
- do perexu napiš něco víc o povídce,
- uvozovky dole se nepíší jako dvě čárky (v administraci je najdeš pod speciálními znaky (obrázek obrácené podkovičky),
- pozor na čárky (!!),
- přímá řeč, zasílám koncept:

Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Pokud si sama s opravou nevíš rady, navštiv Pomoc autorům a najdi si korektora.
Až si vše opravíš, znovu zaškrtni "Článek je hotov".
Děkuji. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!