Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Téměř žádná naděje

Téměř žádná nadějeJe to samovolné pokračování na jednorázovou povídku Museli jsme se rozdělit. Musím vás předem upozornit. Je to má další depresivní jednodílná povídka. A o čem vůbec je? Carlisle si všechno vyčítá, že před třemi roky přinutil svoji rodinu, aby se rozdělili kvůli Volturiovým. Vzpomíná na ně a hlavně na to, jak ho Esmé opustila. Je nešťastný a zoufalý do té doby, než mu zavolá Jasper. Od Jaspera dostane špatné zprávy a zhroutí se. Nakonec se k němu vrátí jen pár členů jeho rodiny. Proč?! To si budete muset přečíst. Příjemné čtení přeje vaše PetraCullen.

Seděl jsem v lese na pařezu stromu a už jsem jenom vzpomínal. Nezbylo mi absolutně nic, jen obrovská neutichající bolest v mém mrtvém srdci. Bezmocně jsem si schoval hlavu do dlaní, jako kdybych se mohl propadnout do země. Znovu jsem nenáviděl svoji podstatu, to, co jsem byl zač. Protože kvůli tomu jsme se museli rozdělit až teď. Naštvaně jsem vyskočil na nohy a rozzuřeně jsem uhodil do kmene stromu, který s ohlušující ránou spadl k zemi. Podíval jsem se na oblohu a měsíc byl v úplňku. Přemýšlel jsem, kde můžou být ostatní, a nejvíc mě trápilo to, že Esmé mě opustila před třemi roky jako poslední. Byl jsem hrozně zoufalý a nešťastný. To kvůli mně se museli rozdělit. Procházel jsem po lese a vzpomínal jsem na ně dál. Na Bellu s Edwardem, Jaspera s Alicí, Rosalie s Emmettem a na Renesmé, moji vnučku.

Tak moc mi všichni chyběli, až jsem byl zoufalý, nešťastný. Připadal jsem si zrazený a tak bezmocný zároveň. Nevěděl jsem, kde byli. Skoro jsem málem zapomněl, proč jsem tady byl. Upozornilo mě až pálení v krku a já si vzpomněl, že jsem šel do lesa na lov. Byl jsem mimo, nebylo se čemu divit. Nadechl jsem se a ucítil jsem vůni daňků směrem na severozápad. Rozběhl jsem se a začal jsem lovit.

Nebyli daleko a já bez přemýšlení skočil na první samici, která se mi připletla do cesty. Lačně jsem se jí zakousl do krku a pil jsem její horkou krev. Když jsem dopil, nepřítomně jsem se díval na její mrtvé tělo a po chvíli jsem ji skopnul do keře. Na víc jsem neměl sílu, jak jsem byl zoufalý. Procházel jsem se po lese a vzpomínal jsem dál. Když jsem došel domů, jen tak jsem stál a díval jsem se ven prosklenou stěnou. Všechno na mě začalo znovu doléhat a já viděl její odchod, jako kdyby to bylo včera.

***

„Carlisle, já musím odejít," řekla mi odměřeným hlasem.

Bylo to její rozhodnutí a já jí nemohl bránit. Na to jsem ji příliš miloval.

„Chtěl jsem jenom ochránit naši rodinu," řekl jsem nešťastně.

„Na tom nesejde, já odcházím." Naposledy mě párkrát políbila a objala mě.

***

Z mých myšlenek mě vytrhlo zvonění mobilu. Mobil naléhavě zvonil, jako kdyby šlo o život. Otevřel jsem oči a podíval jsem se na přichozí hovor. Volal Jasper a já věděl, že už šlo do tuhého. Nikdy mi nevolal, pokud to nebylo nutné, to až teď. Zvedl jsem to.

„Jaspere! Co se děje?“ Začal jsem tušit, že se něco stalo.

Nastala dlouhá odmlka, jako kdyby Jasper potlačoval obrovský smutek.

„Emmett s Rose, Alicí a Esmé jsou mrtví,“ oznámil mi ponuře do telefonu Jasper.

„Jak se...? Kdo to udělal?! To... myslíš vážně?!“ začal jsem ztrácet nervy, ale odpověď jsem dopředu znal.

„Volturiovi,“ zasyčel nenávistivě Jasper.

„A Bella s Edwardem a Nessie?“ ptal jsem se roztřeseným hlasem.

„Podařilo se jim utéct.“ Jasper se odmlčel.

„Řekni mi, že to není pravda.“ Byl jsem zoufalý.

„Je to pravda. Oni nás překvapili,“ řekl Jasper a potlačoval stejnou bezmoc, jakou jsem pociťoval já.

„Kdybys chtěl, tak mi můžeš kdykoliv zavolat.“ Odmlčel jsem se s hrdlem staženým.

„Nemohu se vrátit. Nejde to,” odpověděl mi nešťastně Jasper.

Ale to už hovor oněměl. Všechno se ve mně zlomilo. Všechno, co jsem v sobě potlačoval, vyšlo na povrch po třech letech. Nemohl jsem tomu uvěřit, že zabili Esmé, jediný důvod mé existence. Byla to pro mě obrovská rána bičem do mého mrtvého srdce. Svezl jsem se do křesla a dal jsem si hlavu do dlaní. Byl jsem zrazený, bezmocný a snadno zranitelný.

Začal jsem se ze všeho obviňovat. Kdybychom se nerozdělili, všichni by žili a tohle by se nemuselo stát. Kdybych je nepřiměl, abychom se rozdělili, byli bychom spolu. Kdybych nebyl pitomý a naivní, Esmé by byla se mnou a nikdy by neodešla. Nikdo z mé rodiny by neodešel a celá rodina by byla na živu. Ztratit členy vlastní rodiny a lásku, to bylo na tom to ze všeho nejhorší. Zhroutil jsem se na zem a začal jsem vzlykat.

Mé oči byly podivné suché a žádné slzy nemohly přijít a ani nepřicházely. Nikdy jsem nepocítil slabost, ale teď šlo všechno stranou. Bylo mi jedno, že mě Volturiovi zabijí a že mě zničí. Chtěl jsem jít za nimi. Najednou pro mě nic neexistovalo, všechno jako kdyby zčernalo a já nevnímal nic. Nevím, jak dlouho jsem seděl na zemi, ale upřímně mi to bylo jedno. Někdo se mnou zatřásl, abych začal vnímat.

„No tak, Carlisle. Není to tvoje vina,“ promluvil ke mně povědomý ženský hlas.

„Není to pro něj lehké,“ řekl bolestně Edwardův hlas.

Edward? Bella?! Co ti tady dělali?! Přimělo mě to znovu vnímat a já se na ně podíval. Vedle nich stála Renesmé s Jacobem a oči měla uplakané.

„Edwarde, Bello!“ zakřičel jsem nadšeně i přesto, jak jsem byl smutný. „Vy žijete!“ Objal jsem je a pak jsem objal i Renesmé.

„Oni je zdrželi, aby nám dali šanci jít za vámi,“ odpověděl sklesle Edward.

„Já vím,“ zašeptal jsem smutně.„Neplač, Renesmé. Bude to dobré.“ Objímal jsem ji, abych ji uklidnil.

„Už nikdy to nebude stejné,“ zašeptala a máčela mi košili dalšími slzami.

„Já vím, ani pro nás ne,“ odpověděla jí Bella a objala Edwarda.

„Nebude to lehké,“ řekl Jacob a smutně na mě pohlédl.

„Bude to těžké, ale spolu to zvládneme.“ Smutně jsem se na ně pousmál a všem jsem věnoval zoufalý pohled.

 

 


Museli jsme se rozdělit



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Téměř žádná naděje:

 1 2   Další »
08.03.2014 [2:36]

esmenellKrásne Emoticon Emoticon i keď smrť rose emma alice a esmé mne dost zarazila ale i přes to krásný Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon A dúfam že sem není jediná kto na konci plakal Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

11.
Smazat | Upravit | 23.03.2012 [15:41]

Takže, milý sentimentální páprdo, tohle se ti... povedlo! Emoticon Teda je fakt, že to bylo smutný, ale začínám si zvykat. Emoticon Emoticon
Máš jediný štěstí, žes nechala "Zrzouna - Nagelovanýho bručouna" a jeho manželku s dcerou naživu. Emoticon Nebo že tam zas z rohu nevykoukl Damon a nezačal Bellu ocucávat. Emoticon Emoticon Emoticon
Nestačím se divit. Emoticon Kam na ty skvosty chodíš? Emoticon Emoticon
A ano, v minulém komentáři jsem slíbila, že se polepším, ale... To nejde! Emoticon

10. kajak34
07.01.2012 [17:58]

Moc se mi to líbilo ale zdálo se mi to moc krátké. A proto doufám že bude pokračování. Emoticon Emoticon

01.01.2012 [23:50]

Elisme7drsný...

8. Cass
01.01.2012 [23:37]

Nádhera! Emoticon Moc se ti to povedlo :) Nechceš napsat ještě jedno pokračování? Mohlo by se ukázat, že to přežili ;) Já jsem radši, když to pro Esme a Carlisla skončí dobře :) i pro ostatní, samozřejmě xD

7. twwoman
01.01.2012 [10:48]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

6. Christine
30.12.2011 [12:17]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

29.12.2011 [22:44]

nesinka Emoticon Emoticon

20.12.2011 [13:35]

swanbellacullen nemám slov. Snad to vyčteš ze smajlíků...Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Simona
18.12.2011 [20:53]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1 2   Další »

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!