Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction jednodílné » Tajemství štěstí

Tajemství štěstíPovídka o pochopení štěstí, které může mít každý, jen ho musí přijmout. Přijme to své štěstí Jacob nakonec? Aneb volba Belly z mého pohledu. Pěkné počtení!

Tajemství štěstí

Bella:

Stála jsem na schodech v našem domečku a hleděla jsem nepřítomně před sebe. Ten dopis od Jacoba mě vykolejil natolik, že ani nevím, jak dlouho jsem tam stála.

Jak může říct, že ho nemiluju?! Hlavou mi kolovala tato jediná myšlenka. Pevně jsem v ruce stiskla list papíru. Byla jsem plna zoufalosti.

„Jacobe,“ zašeptala jsem polohlasně a zničeně jeho jméno, sesunula jsem se do dřepu a rozvzlykala se. Neuvědomuje si, že mi tím ubližuje… A neví jak moc. Ohromná bolest, která zaplňovala části mého srdce, o kterých jsem dosud snad ani nevěděla, byla opravdu spalující.

Miluju je oba dva! Tak proč mi tohle dělá? To je trest za to, že jsem si vybrala Edwarda? Další myšlenka, která v mém srdci zanechala jizvu, která se nezahojí.

Hřbetem ruky jsem si otřela slzy. List papíru, který byl značně pomačkaný, jsem rozložila a dopis jsem si přečetla ještě jednou, i když jsem věděla, že to jen pošramotí mé již zjizvené srdce.

 

Bello,

nepíše se mi to snadno, ale to Ti může být ukradené… Nemiluješ mě a to mi stačí k tomu, abych odsud odešel, a to na hodně dlouho. Nechci tě už nikdy vidět, myslím, že víš, co tím nikdy myslím! Nechci vidět ani tu Pijavici! Jednoduše řečeno: nikoho z vaší rodinky Pijavic!

Tohle jsou poslední slova, která Ti chci říct, spíše napsat:

Miluji Tě, Isabello Swanová, a vždy budu!

Jacob

 

Co slovo, to další ulomený kus mého srdce.

Odchází a ani si nic nenechá pořádně vysvětlit! Je tak paličatý!

Otřásaly mnou vzlyky. Rukama jsem si objala hrudník, měla jsem pocit, že se rozsypu na miliony kousíčků. A nebyla jsem daleko od pravdy. Zhluboka jsem se nadechla. Hrudník mě neuvěřitelně bolel od mého usedavého pláče. Zvedla jsem se a vystoupala jsem po schodech nahoru. Najednou cvakly vchodové dveře. Přijel Edward, ozvalo se mi v hlavě. Polkla jsem.

„Ahoj lásko, jsem doma,“ zašeptal, když mě spatřil nad schody. Myslela jsem si, že mu ani nebudu moct dokázat odpovědět, ale nakonec jsem ji ze sebe vymáčkla.

„Ahoj,“ odpověděla jsem plačtivě. Okamžitě stál u mě.

„Co se stalo?“ zeptal se a pevně mě k sobě přitisknul. Zabořila jsem svůj obličej do jeho černé košile. Mám mu to říct?

„Jacob mi napsal,“ vzlykla jsem. „Nic pěkného…“ dostala jsem ze sebe dál. Už mu to musím doříct.

„Co ti napsal?“ zeptal se přiškrceně. Zvedla jsem své uslzené oči k jeho tváři.

„Že ví, že-e ho n-nemiluju!“ Několikrát se mi hlas zachvěl. Z očí mi vytryskly další slané kapky. I ta pouhá myšlenka na ta slova mě bolela, ale slyšet ta lživá slova z vlastních úst bylo ještě horší. Můj manžel mi začal palcem otírat slzy a pevněji si mě přitisknul k sobě.

„Ššš,“ šeptal a začal mě hladit po zádech. Bylo to uklidňující a uvolňující pro tělo, ale jak uvolnit a uklidnit bolavou duši? Je na to lék?

„Moje srdce...“ zadrhla jsem se opět od pláče, „je na padrť.“ Edward se na mě lítostivě díval. On věděl, že ho miluji víc než sama sebe. Ale také věděl, že i Jacoba miluji. Jeho karamelové oči rázem ztmavly a já se začínala bát, co mu vytanulo na mysli.

„Prosím, nedělej nic, čeho bys pak litoval,“ prosila jsem ho. Přikývnul, ale já stejně tušila, že mi to slíbil jen pro uklidnění. Vzal mě do náruče a odnesl do ložnice, kde mě položil na postel, se slovy „odpočiň si“. A byl pryč.

Zachumlala jsem se do deky a přemýšlela jsem, co má v plánu, ale na nic jsem nepřišla. Z očí mi sem tam vytekla slza bolesti. Tajemství štěstí je láska, kterou dáváme všem, které milujeme. Tak proč tu moji lásku Jacob nechce vidět? Myslí si, že ho nemiluji jen proto, že jsem se rozhodla pro Edwarda?

Myšlenky na Jacoba mě nakonec tak vyčerpaly, že jsem o sobě po nějaké době nevěděla…

 „Vidíš?!“ zavrčel Edward. Na koho? Zdá se mi to? Nebo je to realita?

„Jo,“ vydal ze sebe přiškrceně ten, kterého se ptal. Podle všeho Jake… To nemůže...

Okamžitě jsem otevřela oči. Rychle jsem se posadila a díky tomu se mi zamotala hlava. Zamžourala jsem očima. Přede mnou stál Jake a Edward.

Edward měl ve tváři zkroušený i naštvaný výraz. Jake zato jen zkroušený a plný bolesti? Uvědomoval si, že mi ublížil?

„Vypadni!“ vřískla jsem po Jakeovi. Opět mi po tvářích začaly stékat slzy. Opět jsem si rukama objala hrudník. Když jsem ho uviděla, kusy mého srdce byly ještě menší… Láska opravdu bolí! V Jacobově případě ano! Teď už ty kusy nedá dohromady ani Edward.

„Ne!“ křiknul na mě zpět. Nevím, kde se ta podivná síla ve mně vzala, ale postavila jsem se proti němu. Byla jsem odhodlaná ho vyprovodit ven za jakýchkoliv okolností.

„Ne?“ zeptala jsem se až podivně klidně. Ruce jsem zatnula v pěsti a propalovala jsem Jakea nepřátelským pohledem. Ale za tou nepřátelskou maskou se skrývala láska, kterou jsem k němu uvnitř chovala.

„Ne,“ řekl tvrdě a sebejistě. Nepřátelský pohled mi opětoval. Sklopila jsem pohled k zemi… Oči mě štípaly ještě víc a já přemýšlela, co mu na tohle všechno říct… Srdce mě zradilo a utlačilo opět rozum někam do ústraní.

„Dobře, tak ne!“ zaskřípala jsem zuby. „Jen ti chci říct, že tě miluju, tak jako i Edwarda! Nevím, proč chceš odejít!“ Mohlo to znít ještě zoufaleji a poníženěji? Ještě ho budu prosit, aby neodcházel? Kam až je člověk schopný zajít kvůli lásce?

„Kdybys mě milovala –“ začal tvrdě. Nechtěla jsem, aby si myslel tohle všechno. Oni dva jsou mé štěstí, tak proč to stále Jake nechápe? Edward to chápe a přijal to tak, jak to je! S láskou a oddaností jsem se zahleděla napřed na Edwarda a potom na Jakea. Hrál si na tvrďáka a přitom byl uvnitř zranitelný jako každý z nás.

„Pochop,“ šeptla jsem, bylo mi jedno, že jsem mu skočila do řeči, „že tajemství štěstí…“ podívala jsem se mu odhodlaně do očí, „je naše láska.“ Tak… Konečně to snad pochopí… Cítila jsem úlevu a na Edwardovi bylo vidět, že se uvolnil. Nasadil i spokojený výraz.

Při pohledu do Jacobových očí jsem uviděla, že se mu v nich objevilo poznání a já věděla, že zůstanou se mnou oba dva… A navždy…



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Tajemství štěstí:

 1
1. caius and athenodora
10.10.2015 [17:26]

moc pekne trochu mi to bolo aj l[to a bude3 na pokeci ve4er dnes

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!